Dle dostupných informací se schůzka ministra zahraničí s velvyslanci arabských zemí konala 17. června 2014 v Černínském paláci a tématem bylo zintenzivnění vzájemných česko-arabských vztahů, řešení izraelsko-palestinského konfliktu či boj České republiky proti mezinárodnímu terorismu. Ministr zahraničí mj. velvyslance ujistil, "že Česká republika bude vždy podporovat náboženskou toleranci a spolupráci s arabským světem".

Zda však byla diskutována i otázka aliance proti Islámskému státu, se nám nalézt nepodařilo. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Britská královna Alžběta II. přijala v říjnu 2015 na státní návštěvu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s manželkou Pcheng Li-jüan. Podobných návštěv nepřijímá mnoho, podle oficiálního webu královské rodiny to v letošním roce kromě čínského prezidentského páru byla už jen delegace z Mexika a Malty. Podobné počty najdeme i v předchozích letech.

Součástí návštěvy byla i projížďka v kočáře do Buckinghamského paláce. Prezidentský pár se projel ve zlatém kočáře, který byl pro královnu vyroben u příležitosti 60. výročí jejího kralování.

O této návštěvě informovala česká média poměrně věcně, citovala však kritiku, která se objevila v britském tisku (např. Lidovky.cz, iHNed.cz, ČTK). Nicméně je logické, že média věnují britské královně menší prostor, než českému prezidentovi či premiérovi.

Naopak návštěvy Miloše Zemana v Číně (v roce 2014 i v roce 2015) si vysloužily kritiku nejen v médiích (např. aktuálně.cz k první návštěvě). Obvykle se však nejednalo o kritiku návštěvy jako takové, ale spíše o jednotlivá gesta či prohlášení, která prezident učinil, například když v rozhovoru v čínské televizi prohlásil: "To je ten reset: nepoučujeme o tržním hospodářství či o lidských právech nebo o něčem podobném. Naopak se snažíme se poučit. A já jsem v Číně, abych se učil, jak zvýšit ekonomický růst a jak stabilizovat společnost."

Na letošní návštěvě byla problematická symbolika toho, že se Miloš Zeman jako jeden z mála západních lídrů zúčastnil vojenské přehlídky pořádané u příležitosti ukončení II. světové války v Tichomoří, jež se konala na nechvalně proslulém náměstí Nebeského klidu v Pekingu.

Na základě výše uvedeného se tedy nedá říct, že by například britská královna udělala totéž, co prezident Zeman. Předmětem kritiky jsou jednotlivá prohlášení či gesta, ne samotná státní návštěva.

Výrok je zavádějící z několika důvodů. Nejen vláda, ale i zbytek Poslanecké sněmovny hlasuje proti zákonům předkládaným Úsvitem; dále se nedá říci, že by vláda byla proti prvkům přímé demokracie, jelikož je sama předkládá a prosazuje; a závěrem pojem (hmotná a trestní) odpovědnost politiků používá Okamura mylně, jak jsme upozorňovali již v minulosti.

Bod jedna volebního programu hnutí Úsvit mluví o radikální změně politického systému a zavedení přímé demokracie. Tento bod je prosazován hnutím v Polanecké sněmovně prostřednictvím návrhů zákonů jeho členů. Jde především o novelu zákona o celostátním referendu a novelu zákona o místním referendu. Nejen vláda, ale i většina Poslanecké sněmovny novelu zákona o celostátním referendu ale zamítla hned v prvním čtení. Novela o místním referendu zůstala prozatím v prvním čtení.

Problematické na celém vyjádření pak především pasáž "což tato vláda také nechce", kterou nelze označit za korektní. Jednak vláda se ve svém programovém prohlášení (.pdf, str. 4) zavázala, že "předloží ústavní zákon o obecném referendu, včetně referenda na základě lidové iniciativy, který umožní občanům rozhodovat přímo o zásadních otázkách fungování státu." Tento bod je dále rozvíjen v článku 9 (str. 44).

Vláda se zákonem o obecném referendu skutečně počítá. Účinnosti by měl nabýt 1. ledna 2016. Návrhy referend vzešlé od poslanců hnutí Úsvit byly zamítnuty, protože měly mj. být v rozporu s Ústavou a s principy zastupitelské demokracie. Podrobnosti o zamítnutí lze nalézt ve stanovisku vlády k návrhu o celostátním referendu (.pdf) a ve stanovisku vlády k návrhu o místním referendu (.pdf).

Co se týče přímé odpovědnosti politiků - čímž má Okamura zřejmě na mysli Úsvitem prosazovanou odpovědnost hmotnou a trestní (bod 2) - tak tuto část musíme rovněž hodnotit jako zavádějící. Osoby ve veřejných funkcích již podle platné legislativy totiž odpovědné jsou.

Jednalo by se tedy o duplicitní právní úpravu, která vedla vládu k odmítnutí Úsvitem navrhované novely zákona o majetku ČR (.pdf). Exekutiva novelizaci zamítla jak ve svém stanovisku (.pdf) tak v následném hlasování ve Sněmovně. Podrobněji je tato problematika rozebírána v našich předchozích odůvodněních.

Návrh (pdf. str. 11) ministerstva explicitně uvádí, že důkazní břemeno nese daňový poplatník.

Předloha konkrétně uvádí (§ 38x): “Správce daně vyzve poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů a dalších skutečností souvisejících s nárůstem jeho jmění v případě, že má důvodné pochybnosti o tom, zda příjmy poplatníka oznámené nebo tvrzené správci daně odpovídají nárůstu jeho jmění, a nejsou mu známy jiné skutečnosti, které by tento nárůst jmění ozřejmovaly, a po předběžném posouzení dojde k závěru, že rozdíl mezi těmito příjmy a nárůstem jmění poplatníka přesahuje 5 000 000 Kč.”

Návrh dále pracuje také s částkou 10 milionů (§ 38zc), ta je však vztažena k prohlášení o majetku a jde o celkovou sumu majetku, kterou má poplatník hlásit.

Obecný princip, o kterém Kalousek mluví, se týká výše 5 milionů při rozdílu mezi příjmy a nárůstem jmění. V tomto případě má mít skutečně poplatník nově povinnost dokládat tento rozdíl a důkazní břemeno je tak na jeho straně.

Korán (.pdf) doslova uvádí (Súra 8: Kořist. 65 - str. 62): " Proroku, povzbuzuj věřící k boji! Bude-li mezi vámi dvacet vytrvalých mužů, porazí dvě stě, bude-li jich mezi vámi sto, porazí tisíc nevěřících, neboť to jsou lidé nechápaví."

Interpretace Martina Konvičky je v kontextu tohoto verše problematická. Nejde v něm o konkrétní míru penetrace ze strany muslimů v rámci populace nutné k " převzetí moci nebo něco takového ". Korán neobsahuje žádnou hranici mezi muslimy a nemuslimy v populaci (Konvičkou stanovenou na 10 %), při které by docházelo k "prudkému nárůstu agresivních požadavků" a výrok je tedy nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ministr operuje v obou případech s přesnými čísly.

Vývoz do Ruské federace za prvních 9 měsíců roku 2014 tvořil 859 992 69 tis. Kč (.pdf). Za prvních 9 měsíců v roce 2013 činil vývoz do RF 848 505 90 tis. Kč (.pdf). Došlo tedy k meziročnímu nárůstu o 1,4 %.

Hodnota českého exportu do Ruska jen za měsíc září 2014 činila 98 516 69 tis. Kč (.pdf), v minulém roce to bylo 94 074 63 tis. Kč (.pdf). Došlo tedy k 4,7% meziročnímu nárůstu.

Při bližším pohledu na meziroční změnu hodnot jednotlivých položek českého vývozu do RF lze také se Zaorálkovým výrokem o nevýznamném dopadu sankcí na ČR souhlasit.

Z tabulky níže je patrné, že i přes navyšování celkového vývozu dochází ke snižování vývozu strojů a dopravních prostředků. Avšak u všech ostatních položek dochází k jejich navyšování.

I obava z dopadu ruských odvetných sankcí na český zemědělský sektor, kterou vláda ČR měla, se prozatím ukazuje jako neopodstatněná. Meziročně totiž dochází k navyšování českého exportu jak v případě potravin, tak nápojů.

Kombinovaná nomenklatura dle SITC 2. úrovně

(SITC=Standardní mezinárodní klasifikace zboží podle OSN) Hodnota vývozu za

leden –září 2013 (v tis. Kč)Hodnota vývozu za leden –září 2014

(v tis. Kč)Potraviny a živá zvířata1 137 1761 494 176Nápoje a tabák441 627467 313Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv383 956495 543Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 204 406207 998Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky4 5675 467Chemikálie a příbuzné výrobky6 901 4727 541 701Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu8 841 6618 385 950Stroje a dopravní prostředky59 836 14157 487 300Průmyslové spotřební zboží7 099 1819 912 738Komodity a předměty obchodu4031 082

Veškerá data jsou vygenerována z databáze zahraničního obchodu Českého statistického úřadu.

Výrok je nepravdivý, jelikož zmiňovaný pokles podnikatelů v Chorvatsku proběhl ještě před zavedením elektronické evidence tržeb. Navíc Udženija vytrhává informace ze článku, ze kterého cituje, z kontextu.

Aleksandra Udženija, jak je patrno z obrázku níže, identický výrok již dříve (27. února) pronesla na svém Facebookovém profilu, kdy čerpala z článku tištěné verze deníku Echo s názvem Velký bratr zlikviduje živnostníky, který vyšel 19. 2. 2015. Autorem je Petr Holub . Ten má Demagog.CZ k dispozici, uvádí se zde konkrétně:

"Některé živnostníky držela do té doby nad vodou šedá ekonomika, a když najednou ztratili možnost skrýt před finančními úředníky část tržeb, raději podnik zavřeli. Nechat se registrovat na pracovním úřadě a přitom pracovat úplně načerno považovali za jednodušší alternativu (...) Tvrdost chorvatského zásahu ilustruje fakt, že skončil každý pátý živnostník a každý desátý majitel firmy se zaměstnanci. V Česku by to mělo ještě drsnější dopad, protože má vedle Itálie a Řecka v přepočtu na obyvatele nejvíc živnostníků. Kdyby zavedení pokladen probíhalo stejně jako v Chorvatsku, skončí s podnikáním přes 150 tisíc lidí. "

Jak je tedy patrné z celé citace, Udženija vytrhává z kontextu pouze část článku. Pokles počtu podnikatelů je v originálním textu spojován s nemožností ukrývat své zisky v rámci "šedé ekonomiky". Sama Udženija v rámci pořadu přiznává, že tato oblast je v České republice podprůměrná v rámci států Unie. Přenášení chorvatské situace do českého prostředí je tak přinejmenším problematické.

Co se týče konkrétních cifer, podle informací redaktora deníku Echo je článek postaven na datech Eurostatu. " Ty údaje jsou z Eurostatu, z hlavní database.V každém případě tam je propad chorvatských self-employed bez zaměstnanců v letech 2010-2012 o 32 tisíc, se zaměstnanci o 6 tisíc," informoval konkrétně deník Echo redakci Demagog.CZ.

Jak vidíme v tabulce níže, tento pokles je skutečně patrný. Chorvatsko ovšem zavedlo systém elektronické evidence tržeb až v roce 2013. Jednotlivé subjekty se připojovaly postupně podle rozsahu podnikání, od 1. července 2013 pak bylo povinné pro všechny (článek 37). Nelze tedy brát za bernou minci propad v předchozích letech, na které nemohlo mít zavedení elektronické evidence tržeb vliv. Propad navíc mezi lety 2012 a 2013, kdy by měl být podle logiky výroku nejznatelnější, nepokračuje, naopak dochází k nárůstu.

Vývoj počtu podnikatelů bez zaměstnanců (v tis., zdroj Eurostat)

Vývoj počtu podnikatelů se zaměstnanci (v tis., zdroj Eurostat)

Co se týče České republiky, podle Zprávy o vývoji malého a středního podnikání v ČR (.pdf, str. 7 a 8) k 31. 12. 2013 v České republice celkem 1 124 910 právnických a fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249), fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 869 279 a právnických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 255 631.

Pokud by tedy nastal domnělý chorvatský scénář, v případě živnostníků (podnikající fyzické osoby) bychom mluvili o 173 856 lidech a v případě právnických osob o 25 563 případech, celkově tedy 199 419 podnikatelů.

Pokud bychom brali v potaz opět údaje Eurostatu (níže), který využívá rozdílnou metodiku než ČSÚ, v České republice v roce 2013 působilo 800 700 samostatně podnikajících osob, z toho 158 800 se zaměstnanci a 642 000 bez zaměstnanců. Celkem by tedy "ohroženo" elektronickou evidencí mělo být 144 280 lidí, což přibližně odpovídá výroku zastupitelky.

Výrok ale z důvodu výše popsaných skutečností přesto hodnotíme jako nepravdivý.

Vývoj počtu podnikatelů bez zaměstnanců v ČR (v tis., zdroj Eurostat)

Vývoj počtu podnikatelů se zaměstnanci v ČR (v tis., zdroj Eurostat)

Schwarzenbergova firma za jeho vicepremiérování sice dostala 108 milionů Kč na dotacích, avšak není možné říci, že tomu tak bylo „díky panu Kalouskovi“.

Schwarzenbergovaspolečnost Orlík nad Vltavou s. r. o. získala dohromady 108 454 010 Kč za roky 2010–13, kdy vládlNečasův kabinet s ministry Schwarzenbergem a Kalouskem.

Dotace jsou shromážděné vCentrálním registru dotací [1] a u Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) [2].

Naprostá většina z této částky, 97 milionů, spadá na čtyři projekty: obnovu rybníků Sobík, Silvestr, Zhoř a Mlázovského rybníka.Program „podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků“ však spadá podMinisterstvo zemědělství (.pdf, str. 1), nikoliv financí, které tehdy vedl Miroslav Kalousek.

–

Děkujeme ministerstvu financí a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu za poskytnutí informací k výroku.

[1] potřeba v menu vybrat „poskytnuté dotace“ a zadat IČ 45023930

[2]tabulka zaslaná Státním zemědělským intervenčním fondem

Vzhledem k dostupným informacím hodnotíme výrok Jana Veleby jako zavádějící. Zpráva o návratu prezidenta Miloše Zemana z Číny zpět do České republiky soukromým letadlem vyvolala velký mediální zájem, média však informovala i o jiných skutečnostech.

Do středu pozornosti se dostala Zemanova debata s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem o uznání celistvosti Číny včetně území Tibetu a Tchaj-wanu. Česko-čínské vztahy Miloš Zeman přirovnal k restartu počítače: "Měl bych říct, že teď máme nový, daleko lepší počítač. Nevyučujeme tržní ekonomiku ani lidská práva nebo něco takového, a naopak se snažíme učit se. Já jsem v Číně ve snaze učit se, jak zvýšit ekonomický růst a stabilizovat společnost, " řekl pro čínskou CCTV (ang.).

Český prezident v Číně domlouval česko-čínské letecké spojenectví mezi Prahou a Šanghají, jež označil za novou hedvábnou stezku. Uvedl, že by přímá linka mohla mít mezipřistání v Moskvě. "Někde se mezipřistávat musí a tím by to vytížení mohlo být podstatně, podstatně vyšší, " dodal pro ČTK. Prezident dále jednal o otevření pobočky Bank of China, jedné z největších bank na světě, v České republice. Hovořil také o spojení české animované postavičky Krtečka s čínským národním symbolem pandou v jednom seriálu.

Souhrn ohlášených projektů, které se v Číně během návštěvy prezidenta podařilo dojednat, popsala již v průběhu návštěvy také Česká televize.

Nepodařilo se nám dohledat veřejné vyjádření žádného z politiků ANO k jejich představám o tom, kdo by měl být v čele vyšetřovací komise, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.