Svůj záměr obstruovat ve třetím čtení zákon o elektronické evidenci tržeb avizovala ODS i TOP 09 (jakkoli poslanec Laudát nazývá obstrukce "obranou demokracie;" další zdroje například zde, zde či zde). Třetí čtení ještě opravdu nebylo v době vysílání, tedy k 25.10.2015, zahájeno.

Podle § 95a Jednacího řádu Poslanecké sněmovny jsou pro třetí čtení vyhrazeny středy a pátky od 9 do 14 hodin, pokud se Sněmovna neusnese na jiném čase. To však může být přehlasováno dvěma poslaneckými kluby.

Výrok poslance Faltýnka tedy hodnotíme jako pravdivý (a více o obstrukčních technikách a podmínkách se můžete dočíst již brzy na našem blogu).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože neexistují přesná čísla ohledně počtu účastníků průvodu.

Kyjevský průvod na oslavu Stepana Bandery, bývalého vůdce OUN, se konal již poněkolikáté u příležitosti výročí jeho narození. Podle USA TODAY se v roce 2014 průvodu účastnilo až 15 000 lidí. V roce 2015 se již hovoří o 4 tisících účastnících. Dle BBC bylo pochodujících pouze 2 500.

V letošním roce byla tedy účast výrazně menší.

Podle zprávy ČTK Viliam Sivek skutečně označil jako důvody úbytku ruských turistů v České republice slábnoucí rubl a neobratné kroky českých politiků. ČSÚ však uvádí, že úbytek ruských turistů meziročně nepřesáhl 25 tisíc (konkrétně 23 tisíc kvartálně).

Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří ČR říká, že jedním z důvodů je i ukrajinská krize. Další analýza uvádí rovněž nevstřícnou vízovou politiku České republiky, slabý rubl či samotné varování ruských úřadů, které nabádá ruské občany k omezení cestování do zemí uplatňujících vůči Rusku sankce. Jedná se tedy o souhru více faktorů, která vede k poklesu turistů.

Rozhodnutím Rady hlavního města (tedy nikoliv pouze primátora Hudečka) ze 2. září 2014 byla skutečně pozastavena platnost smluv o partnerství mezi Prahou a Moskvou a také mezi Prahou a Petrohradem. Jednalo se o “Deklaraci o ustanovení přátelských vztahů mezi radnicí Sankt Petěrburgu a radnicí Prahy“ podepsanou dne 15. října 1991 a dále o “Dohodu o přátelských vztazích a spolupráci mezi městem hlavním městem Prahou a městem Moskvou“ podepsanou dne 1. června 2000.

Rada uvádí, že platnost smluv je pozastavena na dobu neurčitou. Důvodem je podle zprávy bezprecedentní agresivní politika Ruské federace, která vedla k anexi Krymu a k rozpoutání války na východě Ukrajiny.

Fórum cestovního ruchu vyjádřilo nesouhlas s tímto krokem v otevřeném dopise, který adresovalo tehdejšímu primátorovi Prahy Tomáši Hudečkovi.

Výrok je hodnocen na základě informací o stavu investic v letech 2013 a 2015 jako pravdivý.

Návrh zákona o státním rozpočtu 2015 (. pdf - sešit B, Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2015, Tabulka č. 4 Základní bilance státního rozpočtu (v mld. Kč - str. 96) popisuje kapitálové výdaje (tj. investice) následovně.

V roce 2013 byly kapitálové výdaje rozpočtovány na 95 miliard (.pdf - návrh rozpočtu 2013 - str. 162), skutečná výše investic pak dosáhla 102,3 mld. Na letošní rok jsou pak rozpočtovány kapitálové výdaje ve výši 75,6 miliard korun.

Pro doplnění uveďme, že v roce 2013 dosáhly investice 8,7 % z celkových výdajů rozpočtu, na letošní rok je pak plánovano 6,2 %.

Evropská unie pouze koordinuje pravidla sociálního zabezpečení, ale nenahrazuje vnitrostátní systémy. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Předpisy EU v oblasti koordinace sociálního zabezpečení nemají za cíl harmonizovat systémy jednotlivých zemí. Sociální zabezpečení zůstává v rukou jednotlivých států.

Koordinace sociálního zabezpečení v EU je postavena na 4 principech:

• princip rovného zacházení - migrující osoby na území členských států podléhají stejným povinnostem a užívají stejných výhod jako státní příslušníci daného státu;
• migrující osoba podléhá předpisů pouze jednoho státu;
• sčítání dob pojištění v případě, že migrující osoba pracovala během života ve více zemích;
• dávky sociálního zabezpečení jsou vypláceny i oprávněné osobě mimo území státu, kde na ně vznikl nárok.

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou, jelikož se změna advokátního tarifu může dotknout i některých "starých dluhů".

1. července 2014 nabyla účinnosti novela č. 120/2014 Sb. advokátního tarifu (vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Robert Pelikán byl do funkce prvního náměstka ministryně spravedlnosti uveden dne 3. června 2014. Podle Lidových novin předložil návrh novely právě Pelikán, který se k novele sám hlásí.

Tato novela snižuje náhrady za advokátní zastoupení u formulářových žalob, tedy návrhů podávaných " na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech " (§ 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu). Podle modelového příkladu dluhu vzniklého jízdou načerno se náhrada nákladů za zastoupení advokátem po novele snížila z 5 200 Kč na 1 100 Kč. Pro dlužníky se tak skutečně jedná o výraznou finanční úlevu.

Poněkud komplikovanější je to však s "dnešními dlužníky" a "novými dluhy". Náhrady nákladů za advokátní zastoupení se vypočítávají podle znění advokátního tarifu účinného ke dni, kdy byly poskytnuty právní služby − tedy například sepsání žaloby (§ 15 advokátního tarifu). Není tedy zásadní, kdy dluh vznikl, ale kdy věřitel vyhledal advokáta a podnikli spolu příslušné právní kroky. Novela advokátního tarifu tak přináší úlevu i kupříkladu dlužníkům, jejichž dluh vznikl před dvěma lety v době účinnosti "nesníženého" tarifu, ale teprve nyní věřitel přistoupil k jeho vymáhání.

Nový advokátní tarif se tak dotkne i některých "starých dluhů". Ostatně soud svým rozhodnutím tento právní vztah (dluh) nekonstituuje, ale pouze závazně deklaruje existenci dluhu, který vznikl např. nezaplacením pokuty.

Z kontextu diskuse vyplývá, že ministr Pelikán měl ale na mysli spíše dluhy, jejichž splacení se věřitelé domáhají až po nabytí účinnosti novely. Kvůli nepřesnosti ve vyjádření hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to i přes jednu nepřesnost. Ron Paul byl po dlouhou dobu členem Sněmovny reprezentantů, nikdy však nebyl senátorem. V roce 1984 kandidoval, nevyhrál ale ani tzv. primárky. Senátorem se stal až jeho syn Rand Paul. Je sice pravdou, že Ron Paul několikrát kandidoval na prezidenta, vždy byl ovšem velmi neúspěšný. Za Libertariánskou stranu kandidoval v roce 1988 se ziskem 0,47 %. V letech 2008 a 2012 kandidoval za Republikánskou stranu, tehdy ovšem neprošel ani primárkami a skončil v nich s velkým odstupem na čtvrtém a následně třetím místě.

Institut Rona Paula v posledních dnech vydal hned několik článků, které jednoznačně vyznívají proti vměšování se USA do zahraničních záležitostí.

Článek z 20. listopadu 2014 se věnuje výrokům viceprezidenta USA Joa Bidena, který opakovaně navrhuje vyslání vojenské pomoci Kyjevu proti separatistům na východě Ukrajiny. Upozorňuje se zde na to, že po takových výrocích se zesiluje tlak Kyjeva na východní oblasti a vzrůstají počty obětí tohoto konfliktu.

Článek publikovaný 17. listopadu zase kritizoval Národní nadaci pro demokracii (The National Endowment for Democracy) a jejího prezidenta Carla Gershmana za jeho snahy o destabilizaci či změny režimů v jiných státech. V této souvislosti se článek věnoval přímo i prezidentu Miloši Zemanovi. Odsuzoval kritiku jeho výroků a postojů týkajících se Ukrajiny, ale i jeho nedávné návštěvy Číny, stejně jako například výroky prvního náměstka ministra zahraničí Petra Druláka, jehož odmítání "falešného univerzalismu" považuje za odklon od odkazu politiky Václava Havla. Autor nakonec nabádá Českou republiku, aby byla před Gershmanem na pozoru, protože pokud se Gershman rozčílí, mohl by začít plánovat operaci na změnu režimu.

Sám Ron Paul pak v článku z 5. října odsuzoval americkou intervenci do Afghánistánu a Iráku. Uvádí například to, že Saddám Husajn bojoval proti Al-Káidě. Tím, že jej Američané svrhli, uvolnili místo mnohem nebezpečnějším a brutálnějším skupinám.

Na mimořádné schůzi, kterou na 11. prosince svolal klub ANO a další poslanci, byla na pořadu pouze elektronická evidence tržeb (EET) a související úpravy zákonů.

Na této schůzi vystoupil hned dvakrát Miroslav Kalousek, jeho druhý projev začal v 11 hodin a skončil až krátce před 14. hodinou. V téměř 3 hodiny trvajícím projevu předčítal Kalousek stenozáznam z mimořádné schůze k situaci ve Vrběticích. Tu si vybral jako příklad situace, ve které je vhodné svolat mimořádnou schůzi.

"Mimořádné schůze slouží k tomu, aby Sněmovna projednala nějakou mimořádnou situaci. Mimořádnou situaci, která většinou je v kompetenci vlády, ale stalo se z ní takové politikum, že je potřeba, aby ji projednala Poslanecká sněmovna, aby přijala usnesení, aby nějakým způsobem se obrátila na vládu, buď ji podpořila v jejím snažení, nebo aby naopak na vládu apelovala, aby svůj postup změnila.

Příkladem takové mimořádné schůze je například 24. schůze Poslanecké sněmovny, která tady proběhla 12. prosince 2014 a týkala se mimořádné situace muničního skladu ve Vrběticích. Diskusi, a to jenom svědčí o důležitosti té věci, diskusi neotevřel nikdo jiný a nikdo menší než předseda vlády pan Bohuslav Sobotka a řekl, že se dohodl s členy vlády, jejichž kompetencí se tato událost nejvíc dotýká, že jeho vystoupení ještě doplní, za vládu České republiky že tedy vystoupí nejprve on,"uvedl Kalousek na úvod svého dlouhého vystoupení.

Mediální zdroje z ledna roku 2013 potvrzují, že tehdejší ministr zahraničí Schwarzenberg veřejně vyjevil ochotu Forejta (Idnes) do funkce velvyslance ve Vatikánu navrhnout. To se stalo po období odmítání ze strany ministra zahraničí.

O týden později, na jednání vlády 6. února 2013, navrhnul ministr zahraničí bod " Návrh na změny ve funkcích vedoucích zastupitelských úřadů v hodnostech mimořádných a zplnomocněných velvyslanců České republiky č.j. V21/2013 ".

Tento bod byl podle záznamu z jednání (.doc) podpořen všemi přítomnými členy vlády. Usnesení i předkládaný materiál ovšem není veřejně skutečně dostupný, je veden v režimu vyhrazené (druhý ze čtyř stupňů utajení). Z tohoto důvodu nelze se stoprocentní jistotou říci, že v tomto balíku velvyslanců byl i Forejt, nicméně samotný Schwarzenberg v rozhovoru z března 2013 potvrzuje, že ohledně Forejta své rozhodnutí změnil

Výrok ministra Zaorálka je tedy hodnocen jako pravdivý, usnesení, které s pravděpodobností hraničící s jistotou skutečně Forejta schválilo jako kandidáta na post velvyslance ve Vatikánu, je vedeno v neveřejném režimu.

Výrok je označen jako pravdivý, protože poslanec za ČSSD Vítězslav Jandák předložil pozměňovací návrh (.doc) k zákonu o registru smluv, ve kterém požadoval, aby Česká televize a Český rozhlas byly vyňaty z povinnosti zveřejnit uzavřené smlouvy. Při hlasování tento návrh podpořila zejména část ČSSD. Co se týče příjmů České televize, rozpočet pro rok 2014 činil 7 miliard Kč a výše inkasa za televizní poplatky za rok 2014 byla 5 678 mil. Kč.