Marcel Kolaja
Piráti

Marcel Kolaja

(Podle vědeckých závěrů, pozn. Demagog.cz) množství CO₂ v atmosféře – a dalších jiných skleníkových plynů, ale CO₂ je to ze tří čtvrtin – ovlivňuje klima, ovlivňuje globální teplotu.
Zavolíme!, 26. dubna 2024
Životní prostředí,
Evropské volby 2024,

Tento výrok byl ověřen jako

pravda

Zkrácené odůvodnění

Přibližně 76 % emisí skleníkových plynů vyprodukovaných lidmi tvoří oxid uhličitý. Tyto skleníkové plyny a zejména zvýšená koncentrace CO₂ v atmosféře způsobují změnu klimatu.

Plné odůvodnění

Marcel Kolaja v kontextu výroku kritizuje politiky, kteří rozporují vědecké závěry ohledně klimatické změny. Podle něj mají politici povinnost řídit se daty a zjištěním vědců. Uvádí tak, že podle vědecké shody skleníkové plyny (a zejména oxid uhličitý) mají vliv na globální teplotu.

Skleníkové plyny

Za hlavní příčinu globálního oteplování jsou považovány skleníkové plyny. Mezi ně patří i oxid uhličitý, jehož koncentrace v atmosféře dosahuje přibližně 0,04 %. I přesto, že tvoří jen malou část atmosféry, má i malý nárůst jeho koncentrace v ovzduší velké dopady na atmosférické procesy.

Skleníkové plyny absorbují většinu infračerveného záření vyzařovaného povrchem Země, které by jinak odešlo do vesmíru. Tím dochází k ohřívání vzduchu, který po zahřátí také vyzařuje infračervené záření, a část energie se tak vrací zpět Zemi. V důsledku se ohřívá zemský povrch spolu s nejspodnějšími částmi atmosféry (.pdf, .pdf, str. 18). Jedná se o tzv. skleníkový efekt (.pdf, str. 1).

Zdroj: Slovenský hydrometeorologický ústav (.pdf, str. 6)

Zvýšenou koncentraci skleníkových plynů v atmosféře připisují vědci zejména lidské emisní činnosti. Za poslední století se totiž prudce zrychlilo spalování fosilních paliv jako je uhlí nebo ropa. Právě tato činnost, při které vzniká i oxid uhličitý, je vnímána jako hlavní způsob, jakým se člověk podílí na klimatické změně.

Vliv CO₂ na klima

Oxid uhličitý ze všech skleníkových plynů přispívá k emisím nejvíce. V celosvětovém měřítku představuje 76 % všech emisí způsobených lidskou činností. Zbytek tvoří metan, oxid dusný a fluorované plyny.

Podle dat amerického Národního ústavu pro oceán a atmosféru (NOAA) dosáhla v roce 2023 koncentrace CO₂ v atmosféře přibližně 419 ppm (parts per million). V roce 1973 to bylo 330 ppm. Podobná data uvádí i další instituce, mezi nimi např. Čínský meteorologický ústav (.pdf, str. 2).

Nárůst koncentrace CO₂ v ovzduší zesiluje skleníkový efekt, který v konečném důsledku zvyšuje teplotu na zemském povrchu (.pdf, str. 2). Vliv CO₂ na globální oteplování potvrzují závěry Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC), který ve své zprávě z roku 2023 potvrzuje, že emise skleníkových plynů zapříčinily globální oteplování (.pdf, str. 10 z 42). Kromě IPCC stejný závěr uvádí například také NASA či britská Královská společnost.

Závěr

Zvýšená koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře zesiluje skleníkový efekt, který způsobuje globální oteplování. Vlivem lidské činnosti vznikají emise různých skleníkových plynů, přičemž 76 % z nich tvoří právě oxid uhličitý. Výrok Marcela Kolaji proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok jsme zmínili

Evropa a globální oteplování

Zavolíme!, 26. dubna 2024

Šestice kandidátů do Evropského parlamentu v debatě od Zavolíme! diskutovala mj. o klimatu. Kolik emisí oxidu uhličitého produkuje lidská činnost? Přibývají ve světě lesy? Je vliv oxidu uhličitého na globální oteplování sporný?...