Andrej Babiš
(A ještě bych rád reagoval na tu státní pokladnu. Státní pokladna, pan Kalousek nainvestoval 4,7 miliardy. Je de facto nefunkční, máme nález NKÚ za porušování zákona o veřejných zakázkách.) Máme výměr na porušení rozpočtové kázně ve výši 227 milionů. A pravděpodobně s penále to bude 400 milionů.
Výměr ve výši 227 milionů s výhledem na možných 400 milionů za projekt Státní pokladna se nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat, proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Oldřich Vlasák
Já jsem dvacet let byl zastupitelem v městě Hradec Králové, působil jsem celou tu dobu na Svazu měst a obcí.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle informací z otevřených zdrojů bylo možné ověřit, že Oldřich Vlasák působil jako zastupitel Hradce Králové od roku 1994 do současnosti, tedy 20 let. Podle sdružení NašiPolitici.cz je Oldřich Vlasák členem zastupitelstva Hradce Králové již od roku 1990, nenašli jsme však informace pro ověření této informace.
Od roku 1994 do roku 1998 byl autor výroku členem rady města. Na období mezi lety 1998 až 2004 se stal primátorem, jeho druhé období jako primátora skončilo 20. 10. 2004.
Do zastupitelstva HK byl také zvolen ve volbách v letech 2006, 2010 a 2014.
Vlasák ve Svazu měst a obcí působil v roli místopředsedy od roku 2000 a v roce 2001 se stal jeho předsedou. Zda tu působil i před rokem 2000 není jasné, nicméně i přes absenci dat je v tomto případě výrok hodnocen jako pravdivý.
Petr Štěpánek
Existuje ještě koncepce bydlení. A ta zmiňuje potřebu výstavby bytů a hlavní město Praha za poslední 4 roky nepostavilo ani jeden byt.
Petr Štěpánek zmiňuje existenci koncepce bydlení. Na webových stránkách hlavního města Prahy skutečně existuje Koncepce (.pdf) bytové politiky hlavního města Prahy pro rok 2004 a navazující období. Ta byla přijata usnesením č. 19/12 dne 24. června 2004.
Koncepce skutečně uvádí, na str. 41, potřebu výstavby nových bytů v nejbližších letech:
“Aby došlo ke znatelnému snižování deficitu bytů a napětí na trhu s byty bylo by potřeba, bez ohledu na formu vlastnictví, postavit v několika nejbližších letech v Praze ročně min. 6000 bytů”. Na jiném místě stejné strany pak: “Na celkové výstavbě bytů by se měla obecní výstavba v nejbližších letech podílet až do 20 %, přičemž její objem těžko může klesnout pod hranici 500 obecních bytů ročně”.
Český statistický úřad (.xls, řádek 4013 Praha) popisuje bytovou výstavbu ve všech obcích ČR od roku 1997 do roku 2013. Zde je popsána výstavba bytů, není však rozlišeno, zda tyto jednotky postavilo město či soukromý investor/fyzická osoba.
Podle analýzy (.pdf) Michala Němce z června 2014 bylo v letech 2011–2013 ročně dokončováno mezi 3–4 tisíci bytů, za rok 2010 bylo dokončeno přes 6 tisíc bytů na území hlavního města Prahy (viz str. 23). Nicméně analýza nerozlišuje vlastnickou strukturu dokončených bytů, a proto nelze určit, které byty patří přímo městu Praze. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Bohuslav Sobotka
Česká vláda dlouhodobě upozorňovala na fakt, že zavádění plošných hospodářských sankcí je hůl, která má dva konce.
Skrze osobu svého premiéra česká vláda skutečně již dlouho vyjadřuje obavy nad tím, že pokud dojde k plošným hospodářským sankcím zaměřeným proti Rusku - bude to mít dopad i na vývoj evropského hospodářství.
Premiér se takto vyjádřil například na dubnové tiskové konferenci po společném jednání české a slovenské vlády. Negativně se proti hospodářským sankcím proti Rusku vymezil také ministr financí Andrej Babiš.
Petr Fiala
Vláda, když nastoupila, tak říkala, jak bude vystupovat v evropských otázkách jednotně, jak se nebude opakovat žádná nejasnost v evropské politice. A co teď vidíme? Přetahování se o tučnou kořist, která leží v Bruselu, a to je křeslo eurokomisaře. Slyšíme tady různá jména. Teď nově paní Jourovou, mezi tím jsme slyšeli pět dalších, ale na žádném se vláda neshodla, vláda žádné neprosazuje.
Ve svém programovém prohlášení se současná vláda " zavazuje, že bude svou činností usilovat o věcné a časové naplnění priorit ". Mezi ně patří i aktivní členství v Evropské unii.
Je pravdou, že v posledních dnech vrcholí přetahovaná o post evropského komisaře. Zejména ČSSD a ANO stále pevně stojí za svými nominanty. Od voleb do Evropského parlamentu již byli mimo Věru Jourovou prezentováni celkem čtyři kandidáti. ČSSD navrhovala Pavla Mertlíka, ANO Pavla Teličku, KDU-ČSL Zuzanu Roithovou a Petra Blížkovského. Mezi neoficiální kanidáty, o nichž se pouze spekuluje či spekulovalo, patří například Štefan Füle, Martin Povejšil či Radek Špicar.
Nicméně platí, že ta mise byla schválena, my počítáme s jejím konáním do konce letošního roku a na podzim povedeme diskusi o tom, jakým způsobem bude vypadat působení našich jednotek v Afghánistánu v dalších dvou letech, to znamená v letech 2015, 2016. Prozatím počítáme s tím, že by bylo zhruba stejném rozsahu, jako je nyní, to znamená zastoupení kolem 300 příslušníků naší armády.
V současnosti působí na území Afghánistánu 9. Úkolové uskupení Armády ČR ISAF, trvající šest měsíců od 30. května 2014, tedy do konce listopadu 2014. Ke 3. červenci 2014 v něm působilo 273 českých vojáků.
Generál Petr Pavel byl při návštěvě mise 21. června 2014 požádán velitelem mise ISAF generálem Dunfordem k prodloužení mise i po konci roku. Ministr obrany Martin Stropnický předběžný plán zůstat v Afghánistánu ve zhruba stejném počtu do roku 2016 oznámil 19. června na tiskové konferenci: " Je možné, že participace bude o něco menší, určitě nebude větší. "
Pavel Grasse
Participativní tvorba rozpočtu, kterou zmiňují i jiné strany, se odvíjí od toho, že město dá občanům šanci hlasovat o prioritách některých položek rozpočtu, případně i navrhovat některé položky. A tím tak mohou mírně směřovat rozvoj města.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Kromě Grassovy strany ProOlomouc prosazují participativní rozpočet už pouze Občané pro Olomouc.
Je pravdou, že tzv. participativní rozpočtování mají i Občané pro Olomouc jako další kandidující subjekt.
Participativní rozpočet skutečně funguje na principu, že o některých složkách obecních rozpočtů rozhodují sami občané. Pilotní projekty participativního rozpočtování fungují například na Praze 7 nebo ve slovenském Ružomberku či Bratislavě.
Martin Zrzavecký
MF DNES: Můžete připomenout, na co byly peníze z úvěru u Evropské investiční banky použity? Zrzavecký: Hlavně na budování městské infrastruktury. Na vodohospodářské stavby, kanalizace. Malá část šla na divadlo, stadion nebo revitalizaci Štruncových sadů a podobné záležitosti.
Na základě níže uvedených skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý. Město Plzeň již třikrát využilo úvěru od Evropské investiční banky (EIB), a to v letech 2005, 2009 a 2014. Jednalo se o úvěry na financování budování městské infrastruktury, vodohospodářských staveb a z části také na dílčí projekty Plzně 2015 (například revitalizace Štruncových sadů či stavba stadionu a divadla). To, že byly finance z úvěrů od EIB směřované do zmíněných projektů, bylo specifikováno už v samotných smlouvách o úvěru s EIB (.doc, str. 1). Jednotlivá financování těchto projektů lze pak dohledat v jednotlivých usneseních plzeňských zastupitelů, kde lze najít například usnesení týkající se financování revitalizace Štruncových sadů (.pdf, str. 1).
Tomáš Hudeček
reakce na předchozí výrok: Rozklikávací rozpočet je rozdělená útrata, tam nevyčtete ani komu to bylo zadáno.
Rozklikávací rozpočet hl. m. Prahy ukazuje hospodaření obce za jednotlivé kalendářní roky. Částky v jednotlivých kategoriích umožňuje stránka rozklikávacího rozpočtu zobrazit celkově nebo v přepočtu na obyvatele.
Z rozklikávacího rozpočtu lze vyčíst výši schodku či přebytku, příjmy a výdaje obce a vnitřní přesuny peněžních prostředků obce. Všechny zkoumané oblasti jsou rozděleny pouze do kategorií, avšak komu byly jaké částky zadány, server neuvádí. Rozklikávací rozpočet tak slouží pouze jako základní přehled toků peněz obce, jde tedy o zjednodušení přístupu k informacím pro občany na principu “user friendly”.
Petr Náhlík
...šel do projektů (primátor Baxa – pozn. Demagog.cz), které mu z hlediska popularity žádné body nepřinesly, ale pro Plzeň mají význam. Je to například plán na vydání Dějin města Plzně. Také prosazoval vybudování nového sídla archivu města.
Výrok je označen jako zavádějící, protože první díl knihy s názvem Dějiny města Plzně opravdu vyšel, a to za podpory městské správy 25. dubna letošního roku. Při slavnostním představení knihy a celého projektu veřejnosti byl právě primátor města Plzně Martin Baxa označen za iniciátora celého projektu.
Co se ale týče nového sídla archivu města Plzeň, byl naplánován projekt v rámci Plzně jako evropského města kultury 2015 na rekonstrukci areálu Světovar, přičemž v těchto prostorách měla vzniknout kulturní fabrika nabízející zázemí pro kulturní projekty a zároveň takové nové sídlo plzeňského městského archivu. Díky kontaminaci budov ropnými látkami a dehtem však došlo k pozastavení projektu a v současné situaci se čeká, zda Plzeň na tuto rekonstrukci dostane dotace od Evropské unie, aby mohla projekt dokončit.
Daný projekt zahrnující nové sídlo pro městský archiv tedy skutečně vznikl v době, kdy byl primátorem Plzně Martin Baxa. Ale pravdou je, že budova, kde archiv sídlí v současnosti, nesplňuje požadované technické a stavební parametry a hrozí tak, že nebude znovu udělena archivní licence, jež vyprší v letošním roce. Sám Baxa k tomu pro Idnes uvedl: " Ale jde i o archiv. Městu končí archivní licence a my pro archiv musíme najít prostor ".
Takže Martin Baxa, jako primátor Plzně, neprosazoval přesun městského archívu do nového sídla z vlastní dobré vůle, ale čistě proto, že ho tlačily zmíněné okolnosti a jednalo se tak o nutnost.
