Přehled ověřených výroků

Kubera ve svém výroku mluví o situaci, kdy si lázeňští hosté, a zejména pak jejich doprovod, pronajímají od soukromníků byty po dobu pobytu ve městě. Primátor Teplic říká, že tito pronajímatelé z této činnosti žádné daně neplatí, popř. řeknou, že to byl kamarád. Tuto konkrétní situaci nejsme schopni přirozeně posoudit.

Nicméně není pravdou, že by nájemné nepodléhalo zdanění. Tyto situace řeší zákon 568/1992 Sb., o daních z příjmu, konkrétně § 9 Příjmy z nájmu. Jak vysvětluje server finance, existuje řada různých způsobů, jak ke zdanění přistupovat podle druhu nemovitosti. V každém případě ale není pravda, že by nájemce nepodléhal zdanění.

Pokud dotyčný pronajímatel daně z Kuberou popsané činnosti neplatí, je to reálně možné, nicméně tím porušuje zákon, protože ten mu ukládá daňovou povinnost, jež je v České republice nastavena.

Z výroční zprávy za rok 2013 (.pdf, str. 23) vyplývají tyto údaje o přepravených osobách:

201320122011celkem přepravených osob (tis.)351 454352 274354 566

Jedná se o souhrnné číslo pro cestující využívající tramvajovou, trolejbusovou, autobusovou a lodní městskou hromadnou dopravu.

Trend poklesu cestujících je tedy zřejmý. Zlevnění roční předplatní jízdenky na MHD je prvním bodem předvolebního programu Zelených v Brně. Ve zvláštní sekci pak obšírněji vysvětlují své pohnutky k tomuto kroku.

Zda tento krok povede přímo k změně trendu poklesu cestujících, nelze předem zcela odhadnout, nicméně fakta obsažená v obou částech výroku (popis trendu a to, že Zelení navrhují konkrétní opatření) odpovídají skutečnosti.

Výrok je nepravdivý, jelikož vyjma skupinu vysokopříjmových obyvatel, by naopak zavedením jednotného inkasního místa došlo ke snížení daňové zátěže.

Vycházíme ze zákona č. 458/2011 Sb. (pdf.), o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů. Tento zákon obsahuje mimo úprav pro zavedení jednoho inkasního místa (JIM) také plánované daňové změny.

Mezi tyto změny patří například:

• zrušení tzv. superhrubé mzdy; v důsledku toho nastavena sazba daně z příjmů fyzických osob na 19 %
• osvobození dividend a veškerých podílů na zisku pro fyzické i právnické osoby vyplácených mezi tuzemskými poplatníky a poplatníky ze zemí EU, Švýcarska, Norska a Islandu
• prodloužení lhůty pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů ze šesti měsíců na tři roky
• zvýšení hranice osvobození u příjmů z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), z 20 000 Kč na 30 000 Kč
• zrušení možnosti uplatnění základní slevy na dani pro osoby s měsíčními příjmy převyšujícími čtyřnásobek průměrné mzdy

Zvyšovat daňové zatížení zaměstnanců může z výše uvedených poslední položka, a to pouze části zaměstnanců s příjmy vyššími než čtyřnásobek průměrné mzdy.

Samotné zvýšení daně z příjmu z 15 % na 19 % při zrušení superhrubé mzdy (hrubá mzda 34 % soc. a zdrav. pojištění placeného zaměstnavatelem) pak snižuje výměr daně zaměstnavatele.

Dle studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (pdf. str. 1,5) se

„zaměstnancům – vyjma úzké skupiny s příjmy nad 1 242 000 Kč - daně mírně snižují.“

„Průměrný zaměstnanec by od roku 2015 na daních a odvodech zaplatil o 2012 Kč ročně méně.“

Velkými volebními tématy v Plzni jsou zadluženostměsta a projektPlzeň – evropské hlavní město kultury 2015. V posledních letech se rovněž řešil název nového plzeňského divadla.

Změna pro Plzeň na svém webu prezentuje jako svá hlavní témata následující: Plzeň bez hazardu, petice za divadlo Miroslava Horníčka v Plzni, park v Komenského ulici – MO Plzeň 1.

Obyvatelé Plzně podepisovali petici, aby se divadlo nejmenovalo podle prvního polistopadového prezidenta Václava Havla, nýbrž aby neslo jméno Miroslava Horníčka. Jak je patrné, členem petičního výboru byl i sám Marek. Primátor Plzně Martin Baxa v reakci na to začal prosazovat neutrální název divadla – Nové divadlo. Nové divadlo bylo s tímto názvem otevřenov září 2014.

Hazard byl rovněž velkým tématem letošních podzimních voleb, kdy TOP 09 usilovala o referendum o hazardu v termínu komunálních voleb. Straně se ovšem nepodařilo získat dostatek podpisů lidí pro to, aby bylo referendum vyhlášeno. TOP 09 byla ve snahách o referendum podporována také hnutím Změna pro Plzeň a Stranou zelených.

Zastupitelstvo odmítlo návrh na vyhlášení referenda již v dubnu 2014. Na tomto jednání byl také předložen návrh na nulovou toleranci hazardu, což iniciovala právě Změna (informace k tomuto jednání jsou dostupné na webu města – jednání zastupitelstva, bod 44).

Svaz obcí a měst ČR je dobrovolnickou a nepolitickou organizací a jak bylo emailem potvrzeno z jejich legislativně-právního oddělení, funkce předsedů, místopředsedů či členů předsednictva jsou vždy neplacené. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Na základě dat o kupní síle v jednotlivých okresech lze skutečně říct, že oba okresy patří k těm chudším v jednotlivých krajích.

Mapa okresů Ústeckého kraje:

Mapa okresů Středočeského kraje:

Výrok je označen jako zavádějící. Tisková mluvčí hnutí ANO Lucie Kubovičová nám prostřednictvím e-mailu sdělila: " Hnutí ANO senátním kandidátům přispělo na kampaň částkou 400 tis., ti by pak měli stejnou částku investovat sami, veškeré faktury jdou přes centrálu ANO, účty jejich kampaní budou zveřejněny na stránkách hnutí. Senátní kandidáti, pokud víme, transparentní účty nemají."

Systém financování tedy není postaven tak, že by si kandidát financoval kampaň v libovolné výši a hnutí ANO by stejnou částku doplácelo. Reálně je to tak, že hnutí dává na kampaň částku ve fixní výši a tutéž částku pak doplácí sám kandidát.

Díky tomu, že senátní kandidáti nevlastní transparentní účty, nemůžeme ověřit, kolik peněz bylo vydáno na předvolební kampaň Antonína Prachaře a jaký podíl z částky pocházel z jeho vlastních zdrojů.

Ministerstvo životního prostředí poskytuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí dotace na ozdravné pobyty dětí. Prostředky z tohoto programu mohou čerpat jednak školy a školská zařízení, jednak i územní samosprávné celky z pozice zřizovatelů škol.

Příkladem takového přístupu může být zajištění ozdravných pobytů v rámci městské části Moravská Ostrava a Přívoz, kde projekt pokrýval celkem 6 místních základních škol. Podání žádosti o podporu ozdravných pobytů dětí ze Státního fondu životního prostředí schválilo v roce 2013 také zastupitelstvo městské části Ostrava Poruba (.pdf; bod 32).

Jelikož výrok odkazuje k tomu, že jednotlivé městské části Ostravy se při zajištění financování ozdravných pobytů dětí nespoléhaly výhradně na fond zřízený městem, ale obracely se s žádostmi také na Ministerstvo životního prostředí, hodnotíme jej jako pravdivý.

Koncepce návrhů řešení problematiky bezdomovectví (.pdf) neobsahuje jedinou zmínku o lidech, kteří by chtěli být bezdomovci. Avšak existovali-li by takoví, mohli by využít záchranné sítě, kterou Koncepce navrhuje rozšířit (str. 15).

Koncepce upozorňuje, že „zásadní význam má diferenciace […] služeb [pro bezdomovce]. Některé služby jsou (a budou) zaměřeny na zachování života pro část zjevných bezdomovců, kteří nebudou schopni resocializace, jiné zase pro část bezdomovců, kteří ve své resocializaci nedosáhnou na vyšší stupeň služeb než na dočasné bydlení, a konečně na tu část bezdomovců, kde je možnost k postupné resocializaci, aby se mohli vrátit a integrovat do většinové společnosti“ (str. 14).

V kontexu výroku je zřejmé, že neziskovým sektorem v Brně Onderka myslí ty organizace, jimž město poskytuje nějaké dotace. Např. pro letošní rok jde o 64 organizací. Celkem pak v Brně sídlí 170 neziskovek (podle evidence nestátních neziskových organizací), což je znatelný rozdíl.

Pro rok 2014 byly naplánovany dotace (xls.) ve prospěch nestátních neziskových organizací poskytující sociální služby ve výši 47 050 000 Kč. Pro rok 2013 (xls.) tato částka činila 44 050 000 Kč. Město tedy navýšilo příspěvěk pro neziskovky o 3 miliony, nicméně vycházelo z nižšího základu a ani po tomto zvýšení se nedostalo na úroveň 50 milionů.

Z těchto všech organizací se nám podařilo dohledat, že problematikou prostituce se zabývá pouze Rozkoš bez rizika, nejde tedy o část organizací, jak uvádí primátor Onderka.

Schválené dotace této organizaci od města Brna byly v letech 2012 (xls.), 2013 (xls.) a 2014 (xls.) vždy 50 tisíc Kč na rok. Je tedy pravdou, že dotace neziskovkám obecně rostly i přes úspory u příspěvkových organizací (informace České televize), nicméně na problematiku prostituce u zmíněné organizace dotace města nevzrostla.

Výrok je tedy hodnocen jako zavádějící a to vzhledem k některým nepřesnostem ve výroku primátora Onderky. V kontextu diskuze o prostituci a podpory města neziskovkám (neziskovce), která se tématu věnuje, je nejvýznamnější fakt, že město jí podporu během posledních tří let nezvýšilo, což Onderka ve svém výroku naznačuje.