Přehled ověřených výroků

Současná vláda se k sociálnímu dialogu výslovně hlásí v Programovém prohlášení vlády ČR: “ Vláda povede aktivní sociální dialog se sociálními partnery jako metodu udržení sociálního smíru a nastaví účinný systém výměny zkušeností mezi vládou a sociálními partnery ”.

Problémy jednání tripartity ilustrují různé zprávy, např. článek z 23. 3. 2013 (iHNed.cz) nebo z 14. 6. 2011 (iDNES.cz). Z tiskových zpráv můžeme pro ilustraci uvést následující:

Prohlášení ČMKOS a ASO – ODS, TOP 09, LIDEM si berou občany jako rukojmí (Českomoravská konfederace odborových svazů, 26. 6. 2013);

Otevřený dopis ČMKOS vládě ČR a ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi (ČMKOS, 6. 11. 2012);

Premiér: Předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil musí vzít svá slova zpět (Vláda.cz, 21. 9. 2012);

Premiér: Respektuji právo občanů vyjádřit svůj názor, odmítám však politizaci akce odporů ze strany ČSSD a KSČM (Vláda.cz, 21. 4. 2012);

Tisková konference po jednání tripartity (Vláda.cz, 9. dubna 2013).

V průběhu posledních několika let se objevila řada vyjádření tripartitních aktérů, ve kterých se aktéři vzájemně osočovali nebo se do sebe jinak strefovali. V tomto ohledu je výrok předsedy vlády pravdivý.

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných z osobních stránek jednotlivých českých europoslanců.

Pracovní snídaně českých europoslanců probíhají pravidelně a obvykle jsou přizváni i vybraní zástupci z ČR (Milan Cabrnoch, Olga Sehnalová, Miroslav Ouzký, Libor Rouček).

Například v březnu 2008 proběhla pracovní snídaně se zástupci českých podnikatelů, v dubnu 2012 se zástupci společnosti ČEPS a.s. a Svazu chemického průmyslu ČR, v dubnu 2013 s generálním ředitelem Českých drah.

Hlasování o postavení Palestiny v Organizaci spojených národů a jejího uznání jako nečlenského pozorovatelského státu rezolucí A/RES/67/19 (.pdf) proběhlo na plenárním zasedání Valného shromáždění OSN dne 29. listopadu 2012. Pro povýšení Palestiny do pozice nečlenského státu hlasovalo (.pdf, str. 12) 138 států, zdrželo se 41 a proti bylo devět. V tomto hlasování se Česká republika zařadila mezi 9 států hlasujících proti společně s USA, Kanadou, Izraelem, Panamou, Marshallovými ostrovy, Mikronésií, Nauru a Palau. Přestože jde o některé z nejmenších států, nelze říci, že by zde ČR hlasovala pouze s nimi (viz USA či Kanada), natož se Saúdskou Arábií nebo Katarem, kteří se vyslovili (.pdf) pro přijetí rezoluce.

Zda to bylo "skutečnou ostudou" je již na subjektivním hodnocení, nicméně pro úplnost lze uvést, že například členské státy Evropské unie nezaujaly jednotnou pozici (přestože pozice České republiky byla jednoznačně nejodlišnější). Ministerstvo zahraničních věcí informovalo ohledně pozice ČR před samotným hlasováním: " Česká republika v rámci jednání na mezinárodních fórech opakovaně zdůrazňuje, že jedinou cestou řešení blízkovýchodního konfliktu jsou přímá jednání palestinské a izraelské strany. Česká republika nepodporuje jakékoli jednostranné kroky, které nejsou nápomocny k vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu a dosažení trvalého míru na Blízkém východě ".

Andrej Babiš se o hnutí ANO v médiích vyjadřoval jako o hnutí spíše středovém„široce rozkročeném“ hnutí. Média, jako například idnes.cz, pak psala o umístění strany napravo od středu. Podobně jej podle analýzy České televize viděli jeho voliči (strana 28).

Po vstupu do Sněmovny hlasují poslanci ANO převážně s dalšími stranami vznikající koalice, již několik návrhů však získalo širší podporu, kdy se k ANO, ČSSD a KDU-ČSL přidala i zmiňovaná KSČM nebo Úsvit. Jednalo se například o podporu zvýšení příspěvku na státní pojištěnce, které již dříve odsouhlasil Senát svým zákonným opatřením. Širokou podporu stran (mimo ODS a TOP09) pak měl také návrh státního rozpočtu v prvním čtení.

Z kontextu debaty vyplývá, že "zastáváním se" myslel Petr Fiala společnou podporu zákonům, výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivý podle informací ze stránek Evropského parlamentu, Evropské komise a portálu EurActiv. Česká republika bude v programovém období 2014 - 2020 mít možnost čerpat 20,5 miliard eur což je skutečně přibližně 550 miliard Kč v tzv. společném strategickém rámci. Tento rámec má tvořit jednotný zdroj pokynů pro pět rozvojových fondů EU: Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti a Evropský sociální fond, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský rybářský fond. Podle schválených pravidel a nařízení dojde k zjednodušení administrativy a byrokratické zátěže žádostí o dotace, v řízení a kontrole má dojít (.ppt, slide č. 21) k omezení auditů Komise, větší odpovědnosti členských států, větší koordinaci a sjednocení podmínek. Reformu shrnuje například tisková zpráva Evropské komise do deseti bodů. V rámci reforem této politiky soudržnosti má dojít také k většímu zaměření na městský rozměr, především pak prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj. Lokální a regionální orgány budou mít v plánování a implementaci větší roli. Co se týče informaci o nevratné DPH jako uznatelný výdaj, zmínku u DPH je možné nalézt v dokumentu (.pdf, str 108, bod 3g.) přijatém 20. listopadu 2013 na plenárním zasedání Evropského parlamentu nezvaném Společná ustanovení ohledně evropských fondů.

V programové kapitole "Budoucnost mládí, jistoty stáří" KSČM uvádí, že se bude soustředit mimo jiné na:

• Prosazení referenda o dalším osudu zákona o tzv. církevních restitucích a urychlené zrušení příspěvku státu na činnost církví.

Na základě slov Davida Ratha z jeho projevu v Poslanecké sněmovně hodnotíme tento výrok jako pravdivý. David Rath, obžalovaný z korupce, za svou kauzou viděl politickou zvůli, která měla pocházet mimo jiné z vazeb Jana Kubiceho a Jiřího Pospíšila na osoby přímo spojené s vyšetřováním Davida Ratha.

David Rath byl spolu s dalšími deseti lidmi obžalován 4. dubna 2013 v souvislosti se středočeskou korupční kauzou.

Již ve svém projevu v Poslanecké sněmovně 7. září 2012 tvrdil, že je "vězněm této vlády" a přidal několik příkladů, kdy za obviněním z hospodářské činnosti stál politický motiv.

Nestandardní postup policie připisoval na vrub plukovníka Kubiceho. Kritika policejního postupu se týkala např. zveřejňování informací účelově před volbami nebo Kubicemu podřízených policistů.

Stejně tak upozorňoval na nestandardní jednání prvního náměstka nejvyššího státního zástupce Stříže, kterého si podle Davida Ratha spolu s dalšími dosadil bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Spojencem pana Stříže měla být i tehdejší poradkyně Jiřího Pospíšila Lenka Bradáčová, s ní zase v blízkém vztahu protikorupční detektiv Vincenc, který dostal kauzu na starost.

Vazby mezi Janem Kubicem a účastníky vyšetřování David Rath v projevu nazval "mafiánskou chobotnicí". Výraz "mafie" v souvislosti s Jiřím Pospíšilem nepoužil, ale popis vazeb mezi lidmi spojenými s vyšetřováním má obdobný význam.

Přes mírné ekonomické problémy Finska a problémy imigrační politiky Švédska si skandinávské ekonomiky vedou ve srovnání s celou Evropou nadprůměrně, a to jak z pohledu ekonomického růstu, tak i v boji s fiskální krizí. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle statistik Eurostatu si Finsko pouze v letech 2010 a 2011 vedlo v ekonomickém růstu lépe než celá Evropská unie. V ostatních letech patří k horšímu průměru. V roce 2009 na něj krize dopadla velmi tvrdě, což se projevilo na více než 8% poklesu. Nejnovější data z roku 2012 hovoří o záporném růstu HDP, což Finsko znovu řadí mezi horší státy Evropské unie. Krizi, která zasáhla především v roce 2009, však Finsko opravdu v porovnání se zbytkem EU překonalo velmi rychle a úspěšně.

20082009201020112012Finsko0,3-8,53,42,8-1,0EU 280,4-4,52,01,6-0,4

Co se týká vládních deficitů, tak Finsko se drží pod magickou hranicí 3% deficitu po celé sledované období. Švédsko s Norskem zaznamenávají dokonce přebytky.

Přistěhovalecká situace ve Švédsku je skutečně problematická. Švédsko je vzorovým sociálním státem, takže dlouhodobě láká imigranty z celé Evropy. Hospodářská krize však nepříznivě poznamenala sociální situaci i zde, a tak se Švédsko neubránilo četným nepokojům. Např. v minulém roce hlavní město Stockholm čelilo velkým nepokojům, vyvolaným imigranty z přistěhovalecké čtvrti. Hlavním důvodem byla v této části města až 50% nezaměstnanost. V Malmö zase řádil střelec, který si za své cíle vybíral výhradně přistěhovalce. Přistěhovalci mají ve Švédsku především problémy s nedostatkem pracovních míst a horší ubytovací situací.

Pro posouzení překonání krize se vrátíme ke statistice ekonomického růstu. Finsko jsme analyzovali v první části výroku. O ostatních skandinávských zemích můžeme konstatovat, že si vedly o poznání lépe. Švédsko pokleslo v roce 2008 a pak výrazněji v následujícím roce. Od roku 2010 zaznamenává jako jedna z mála evropských zemí pouze růst. Norsku se daří dokonce ještě lépe, zaznamenalo pouze mírný pokles v kritickém roce 2009, jinak roste.

20082009201020112012Švédsko-0,6-5,06,62,90,9Norsko0,1-1,60,51,32,9EU 280,4-4,52,01,6-0,4

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme na základě tiskového brífinku Petra Nečase po jednání Evropské rady v listopadu roku 2012 a článku z portálu EurActiv jako nepravdivý.

Je pravdou, že jednání ohledně alokaci finančních prostředků z fondů EU na programové období 2014-2020 byla složitá a Česká republika se snažila přidělenou sumu navyšovat. Uvedená suma 400 milionů eur ovšem není pravdivá, ČR se podařilo oproti návrhu z mimořádného summitu Evropské rady v listopadu 2012 (19,5 resp. 19,6 mld. eur) podařilo zvýšit přidělenou alokaci na současných 20,5 mld. eur, tedy přinejmenším o 900 milionů eur.

Nepodařilo se nám zjistit jaký byl u konkrétních sankcí čas mezi jejich přijetím a účinností.

Podařilo se nám dohledat pouze nařízení Rady EU (.pdf), které reaguje na situaci na Ukrajině. V tomto případě Rada EU rozhodla 3. března 2014 o zaměření sankcí a již 5. března 2014 Rada EU přijala toto rozhodnutí, které se počínaje 6. březnem 2014 stává platným.

Ovšem pouze na základě tohoto jednoho příkladu nelze výrok ohodnotit, proto jej musíme označit za neověřitelný.