Dánsko, uznávám, jako jediná země Evropské unie, má jednotnou daň z přidané hodnoty ve výši 25 % a přitom podle eurobarometru jsou Dánové nejšťastnější zemí v Evropě.
Dánsko je skutečně jedinou zemí v Evropské unii, která má jednotnou sazbu DPH ve výši 25 %. Je také pravdou, že podle různých průzkumů jsou Dánové nejšťastnějším národem v EU (dokonce na světě). Výhrada u výroku je v tom, že o posledně jmenovaném referují studie OSN (prostřednictvím ČTK), a nikoli Eurobarometru. Nicméně i přes tuto nepřesnost je výrok hodnocen jako pravdivý.
My jsme nejmasovější stranou v ČR, máme více než 53 tisíc členů, to je víc než ODS a ČSSD dohromady.
Podle iDnes.cz měla KSČM v prosinci roku 2012 přesně 53 500 členů, ČSSD letos na konci března 22 881 a ODS jich má 21 490 (což je dohromady 44 371).
Je tedy pravda, že je KSČM nejmasovější stranou u nás a má více členů, než ODS a ČSSD dohromady. Počet členů KSČM však každým rokem ubývá a není tedy jisté, zda má strana více než 53 000 členů.
Nejnovější dostupné údaje však slova Vojtěcha Filipa potvrzují a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
...těch stíhaček (L159 – pozn. Demagog.cz) se jaksi objednalo asi 72, pokud se nemýlím, armáda jich využívá několik desítek, řádově, řekněme, tak polovinu té sumy původně vyrobené, ani ne, myslím, a zbytek je prostě uskladněn skutečně na náklady českého státu...
Rozhlas.cz a iDnes.cz uvádí: „resort obrany si původně od Aera Vodochody koupil 72 strojů za více než 50 miliard korun.“ Armáda však využila pouze 24 nebo 28 letadel*, tedy 33,3 nebo 38,9 %.„Celkem 36 strojů je zakonzervováno,“přičemž „údržba nelétajících strojů ve vodochodském hangáru stála v letech 2006–2012 celkem 250 milionů korun.“Zbytek bitevníků byl vyměněn za letadlo Casa C-295 nebo rozebrán, jeden stroj havaroval.
Jiří Rusnok vyjadřoval značnou nejistotu ohledně přesného počtu využívaných letounů, když řekl „několik desítek, řádově, řekněme, tak polovinu.“ Výroku proto dáváme větší toleranci, a hodnotíme jej jako pravdivý, ačkoliv armáda využívá pouze 33,3 nebo 38,9 %* zakoupených bitevníků.
*) Jednotlivé zdroje se liší v přesném počtu nyní provozovaných bitevníků, kontaktovali jsme proto Armádu ČR se žádostí o správný údaj. Podle jejího vyjádření výrok upravíme. Neboť však Rusnok hovořil o řádovém údaji, nemá přesný počet vliv na pravdivost výroku.
Ale to se stalo v minulosti třeba v případu Rakouska. Že Rakušani cpali do vína Fridex a byl to obrovský skandál. To bylo ještě před rokem 2004.
Na počátku 80. let proběhl v Rakousku skandál, kdy se objevily informace, že rakouští vinaři přidávají do vína látku obdobnou našemu Fridexu.
Vy (ke Karlu Schwarzenbergovi – pozn. Demagog.cz) jste ale nebyl tak tvrdý v souvislosti s ruskou olympiádou jako při olympiádě v Pekingu, kdy jste svým způsobem vyzýval k bojkotu těchto olympijských her ze strany politiků.
Jako ministr zahraničí v Topolánkově vládě se Karel Schwarzenberg vyslovil například pro bojkot zahájení LOH v Pekingu a členské státy Evropské unie ve stejné době vyzval k oficiálnímu přijetí tibetského duchovního vůdce Dalajlámy na nejvyšší úrovni.
V souvislosti se zimní olympiádou v Rusku se nám nepodařilo najít jeho podobně ostré vyjádření.
Karel Schwarzenberg ale například kritizoval fakt, že se Česká republika (reprezentovaná v této věci vládou premiéra Jiřího Rusnoka) nepřipojila jako jeden z mála státu EU k finské výzvě, aby byla na mezinárodních sportovních utkáních respektována mezilidská práva.
Na základě dohledaných mediálních vyjádření tedy potvrzujeme, že Karel Schwarzenberg zastával v souvislosti s olympiádou v Číně mnohem razantnější postoje, než je tomu teď při olympiádě v Rusku.
Veronika SEDLÁČKOVÁ: Zachytil jste, že do dozorčí rady pražského dopravního podniku se vrátil sociální demokrat Karel Březina, a to na návrh radního za TOP 09? Karel SCHWARZENBERG: No, samozřejmě, poněvadž radní za TOP 09 je zodpovědný za dopravu a tudíž za dopravní podnik, takže jenom on mohl tento návrh udělat
Člen Rady hlavního města Prahy, který je zodpovědný za dopravu, je skutečně člen TOP 09, jde o Jiřího Pařízka (.pdf - str. 4).
Rada HMP přijala také rozdělení funkční příslušnosti mezi členy Rady směrem k akciovým společnostem, ve kterých má město nějaký majetkový podíl. V tomto rozdělení má skutečně Pařízek na starost Dopravní podnik hl. m. Prahy (.pdf - posl. strana).
A když se podíváme na fungující monarchie, kterých je v Evropě zhruba 12...
V Evropě v současnosti skutečně existuje 12 státních jednotek (ang.) s monarchickou formou státu. Sedm zemí má status království, dále se zde nachází tři knížectví a jedno velkovévodství. Specifickým případem je pak Městský stát Vatikán, který je považován za určitou formu teokracie, kdy papež (it., čl. 1, odst. 1) suverénně vykonává moc zákonodárnou, výkonnou i soudní.
StátStatusBelgiekrálovstvíDánskokrálovstvíNizozemíkrálovstvíNorskokrálovstvíŠpanělskokrálovstvíŠvédskokrálovstvíVelká BritániekrálovstvíAndorraknížectvíLichtenštejnskoknížectvíMonakoknížectvíLucemburskovelkovévodstvíVatikánteokracie
Patříme mezi středně velké členské státy, které je v klíčových okamžicích vidět.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů o velikosti České republiky a ostatních evropských států.
Česká republika skutečně velikostí náleží do středu členských států - se svou rozlohou 78 864 kilometrů čtverečních jí patří 14. místo z 28 členských států.
K druhé části výroku je třeba říct, že lze jen těžko říct, jak místopředseda Vlasák tyto "klíčové okamžiky" myslí, hodnocení samotné proto vztahujeme především k první části výroku. Nicméně ke komentáři přidáváme - Česká republika byla například jako jedna z 8 zemí při vzniku Evropské konzervativní a reformní skupiny, dnes páté největší frakce Evropského parlamentu. Informoval o tom server Idnes.cz. Na druhou stranu, co se účasti a aktivity našich europoslanců týče, z analýzy sdružení Evropské hodnoty vyplývá, že jejich aktivita je spíše podprůměrná.
A tehdejší lídr ČSSD Vladimír Špidla, který je nyní shodou okolností vedoucím poradcem pana premiéra, na otázky, kde sociální demokracie, kde vláda jí vedená, vezme na to finanční prostředky, odpovídal větou "Zdroje jsou". A už o rok později v květnu 2003 se však ukázalo, že zdroje nejsou a tehdejší ministr Sobotka veřejně přiznal, že sliby socialistů nebyly – cituji – "zasazeny do reálného ekonomického rámce a dnes v konfrontaci s realitou neobstojí".
Zmíněný výrok Bohuslava Sobotky zazněl z pozice ministra financí v rozhovoru pro MF DNES z 17. května 2003 a zněl přesně: “ Ty sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce a dnes v konfrontaci s realitou neobstojí. Byli bychom blázni, pokud bychom trvali na něčem, co není ekonomicky reálné, a tlačili zemi do větších schodků jen proto, abychom prosadili naše politické sliby“ (MF DNES, 17.5.2003, Sobotka: Naše sliby nebyly reálné).
Oproti tomu je často připomínáno tvrzení jeho tehdejšího stranického šéfa a současného poradce Vladimíra Špidly z předcházející volební kampaně, kdy tvrdil, že “z droje jsou ”. Tento výrok zazněl například v rozhovoru pro časopis Týden z 3. června 2002.
“ Týden: Vláda před volbami objíždí republiku a v regionech slibuje stamiliardy. Deset miliard pro obchvat Prahy, třicet miliard v Brně na přesun nádraží atd. Kde na to příští vláda vezme? V. Špidla: Všechny naše sliby jsou zcela seriózní. Žádný není nekrytý. Buď jsou k dispozici předpokládatelné zdroje, nebo je znám proces, jak zdroje získat. Přečtěte si vládní usnesení o Praze a zjistíte, že tam není uvedena žádná částka. Bylo pouze stanoveno, že fond dopravní infrastruktury se na tom bude podílet. Z předpokládaných privatizací se do fondu vloží několik desítek miliard. Čili vláda schvaluje, že okruh Praha je součástí celé dopravní infrastruktury státu a budou do něj zapojeny prostředky z centrálního rozpočtu. Ty zdroje jsou.“
(Týden, 3.6.2002, Špidla: Běžec po levé noze)
Podstatná je interpretace toho maastrichtského kritéria 3 % deficitu vůči HDP. Ta správná interpretace je, že musí být deficity dlouhodobě a věrohodně udržitelné pod 3 %.
Maastrichtská kritéria na webu České národní banky: “ Kritérium veřejného deficitu znamená, že poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí 3 %, kromě případů, kdy buď poměr podstatně klesl, nebo se neustále snižoval, až dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě, anebo překročení nad referenční hodnotu bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstává blízko k referenční hodnotě ”.
