Přehled ověřených výroků

Výrok jsme zhodnotili jako pravdivý na základě četných mediálních vyjádření členů ODS k problematice vnitrostranické komunikace.

Například bývalý místopředseda Ivan Langer hovořil o nutnosti „změny ve způsobu komunikace dovnitř členské základny i směrem k veřejnosti.“
I bývalý předseda ODS Nečas poukázal na to, že: „... musíme změnit způsob svého chování a způsob své komunikace.“

Poslankyně Fisherová snažící se o zlepšení stavu v ODS navrhovala již na loňském kongresu strany mimo jiné toto: „MUSÍME uvnitř ODS důkladně komunikovat jednotlivé problémy, neřešit problémy přes média, nikdy nám to nic dobrého nepřineslo. MUSÍME navenek působit jednotně.“
Členka a bývalá poslankyně ODS Weberová dokonce popsala situaci jako „dlouhodobou absenci komunikace uvnitř strany.“
Vzhledem k těmto vyjádřením hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě vyjádření politiků obhajujících opakované odkládání účinnosti zákona o státní službě 218/2002 Sb. hodnotíme výrok jako pravdivý. Tato vyjádření opakovaně zmiňují finanční dopady zákona jako jednu z hlavních překážek jeho uvedení do praxe.

K prvnímu odložení účinnosti daného zákona, navrhované tehdejší vládou Vladimíra Špidly (ČSSD), došlo již v roce 2003. Při projednávání návrhu zdůvodnil tehdejší ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) odklad takto: "Důvodem pro změnu služebního zákona je výlučně ekonomická povaha, to znamená v podstatě situace, kdy je potřeba řešit stabilitu veřejných financí".

Totožnou argumentaci lze nalézt také v průběhu projednávání dalšího odkladu v roce 2008, kdy Petr Nečas (ODS) coby ministr práce a sociálních věcí při parlamentní rozpravě doslova uvedl, že "[...]důvodem je, že ve stávající podobě je tento zákon neufinancovatelný ze státního rozpočtu, což byl základní důvod, proč i předchozí vlády třikrát předložily Poslanecké sněmovně návrh na odročení".

Finanční aspekty bránící nabytí účinnosti zákona pak hrály roli i při jeho posledním odkladu, k němuž došlo v roce 2011. V rozhovoru pro Českou pozici například tehdejší koaliční poslankyně Lenka Andrýsová (VV) uvedla, že "[...]Důvody, proč zákon nepřijmout, spočívají také ve vysoké finanční a administrativní náročnosti".

Jak uvádí například server Deník či vyjádření Václava Louly z Asociace petrolejářského průmyslu a obchodu pro portál Eurozprávy, marže provozovatelů čerpacích stanic se skutečně pohybuje okolo dvou korun. Jak ale upozorňuje Česká televize, marže stanic se navzájem liší v závislosti například na vnitrozemské poloze benzínových pump (Demagog upozorňuje, že uváděné informace pocházejí z roku 2012).

Stát také vlastní síť čerpacích stanic prostřednictvím společnosti Čepro. Co se týče poslední věty výroku, tu podrobněji rozebíráme v předchozím odůvodnění "Včera Mladá fronta napsala..."

Vzhledem k programům ANO i ČSSD a jednání mezi nimi hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jak hnutí ANO, tak i ČSSD měla ve svých volebních programech návrat k plné valorizaci důchodů o inflaci a třetinu růstu reálných mezd.

Pro období 2013 až 2015 bylo schváleno opatření, podle kterého se valorizace omezila pouze na jednu třetinu přírůstku v indexu spotřebitelských cen.

Již před volbami byly náklady na plnou valorizaci odhadovány na 8 miliard korun. Tuto částku potvrdil při vládních vyjednávání i místopředseda ČSSD Chovanec.

K žádné explicitní dohodě o zvýšení valorizace zatím nedošlo, přesto však místopředseda Chovanec poukazuje vzhledem k předvolebním programům stran, že cíl valorizace je pro obě strany společný. Se shodou na zvýšení valorizace důchodů počítá právě předseda ČSSD Sobotka, ovšem rozkoly panují v otázce financování tohoto zvýšení:

"Zmrazení daní mi nedává moc smysl, když není jasné, z jakých zdrojů pokryjeme budoucí výdaje státního rozpočtu, ať už jde o stabilizaci zdravotnictví, či valorizaci penzí.“

Ve stejném pořadu pak Babiš potvrdil úmysl svého hnutí valorizace penzí dosáhnout také, kdy konkrétně řekl: "No, my hlavně potřebujeme peníze na důchody, abychom skutečně důchodcům jako valorizovali ty důchody."

O vyjádření jsme požádali ředitele odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra Mgr. Pavla Nováka, který tvrzení ministra v demisi Peciny potvrdil, stran existence schůzky i jejího obsahu.

„Je to pravda (existence schůzky, pozn. Demagog.cz.) Ministerstvo práce a sociálních věcí se stalo opět hlavním gestorem zákona o státní službě, i když MV je dále spolugestorem a na pracovní úrovni se na přípravě zákona spolupodílí. "

Lisabonská smlouva posiluje zákonodárné pravomoci Evropského parlamentu. Ten od jejího přijetí spolurozhoduje o většině legislativy EU. Lisabonská smlouva přesouvá více než 40 oblastí pod postup spolurozhodování, ve kterém získává Parlament stejná práva jako Rada. Jedná se o oblasti zemědělství, energetické bezpečnost, imigrace, spravedlnosti a vnitřních věcí, zdravotnictví, strukturálních fondů. Parlament také získává poslední slovo při rozhodování o rozpočtu EU. S přijetím Lisabonské smlouvy dochází také k propojení s Evropskou komisí. Výsledky voleb do Evropského parlamentu budou mít vliv na volbu předsedy Evropské komise.

Ministerstvo dopravy má skutečně 13 podřízených organizací, a to bez Českých drah a ČD Cargo. Jejich celý seznam je dostupný na stránkách Ministerstva dopravy.

České dráhy mají 25 dceřiných společností, jejich celý seznam je dostupný na stránkách Českých drah.

Skutečně došlo k výměně několika ředitelů společností, které spadají pod Ministerstvo vnitra, například byl odvolán ředitel Českých drah, Ředitelství silnic a dálnic, Ředitelství vodních cest nebo Drážního úřadu. Nepodařilo se nám dohledat další odvolané ředitele a jelikož sám Zdeněk Žák ve svém výroku vyčleňuje České dráhy ze seznamu podřízených organizací, tak se opravdu jedná o výměnu tří ředitelů.

Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý, pouze s jednou výhradou ke špatnému určení počtu dceřiných společností Českých drah.

Dle znění zákona o Policii České republiky č. 273/2008 Sb. je policie povinna zajišťovat ochranu ústavního činitele České republiky.

Podle nařízení vlády o zajišťování bezpečnosti určených ústavních činitelů České republiky č. 468/2008 Sb. je právě takovou osobou i předseda vlády.

Pokud by předseda vlády Bohuslav Sobotka policejní ochranu odmítl, byl by dle znění těchto předpisů i tak pod dohledem Policie ČR.

Tuto skutečnost ilustruje případ prezidenta Miloše Zemana, který po svém zvolení přidělenou ochranku odmítl a využíval služby soukromé agentury, přesto ale policejní ochranka na prezidenta dohlížela.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou,Bártou zmiňované věci skutečně Nečasovou vládou přijaty byly, nicméně nikoliv za dobu osmi měsíců.

Novela zákona o veřejných zakázkách č. 179/2010 Sb. skutečně zrušila "losovačky," přepracovala totiž zcela § 61 zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb.. Navrhla ji vláda Petra Nečase a podepsána prezidentem byla 13. 2. 2012. Změny v zákoně můžete vidět zde.

Zmíněné opatření o ohlašovací povinnosti zavedl policejní prezident Oldřich Martinů jmenovaný Ivanem Langrem, proto "Langerova povinnost." Odhalení fungování tohoto opatření monitoroval článek Hospodářských novin. Zrušil ho skutečně Petr Lessy v lednu 2011, tedy za doby Nečasovy vlády.Na základě tohoto tedy hodnotíme Bártův výrok jako pravdivý.

Na základě informací z Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2013 o umístění sídel evropských institucí (2012/2308(INI)) označujeme výrok jako pravdivý.

Česká verze usnesení (.pdf, str. 587) v poznámce pod čarou k bodu O. vysvětluje výpočet odhadu dodatečných ročních nákladů Evropského parlamentu díky jeho geograficky roztříštěné činnosti. Tyto celkové náklady se pohybují v rozmezí 156 až 204 milionů eur. Z nich odhad dodatečných nákladů štrasburského sídla tvoří skutečně Oldřichem Vlasákem uváděných 103 milionů eur.