Přehled ověřených výroků

Posilování pravomocí Evropského parlamentu je skutečně již dlouhodobý proces v případě evropské integrace. Ve prospěch Pavla Bělobrádka hovoří stránky Evropského parlamentu, které uvádějí:

"Parlament s každou novou smlouvou získává větší demokratické, kontrolní a legislativní pravomoci. Bruselskou smlouvou (podepsanou v roce 1975) získal pravomoc kontrolovat každoročně na konci roku účty EU, aby posoudil, zda Komise prostředky z rozpočtu EU vydávala uvážlivě a správně. Nová ustanovení obsažená v Jednotném evropském aktu (podepsaném v roce 1986) zajistila, aby byl pro přistoupení každého nového státu k EU nutný souhlas Parlamentu. Amsterodamská smlouva (podepsaná v roce 1997) Parlamentu zaručila mnohem silnější pozici při společném vytváření předpisů s Radou v celé řadě oblastí, na něž se vztahuje právo EU (např. ochrana spotřebitele, možnost legálně pracovat v jiné zemi, otázky životního prostředí a další)."

Lisabonská smlouva rovněž pravomoci EP posiluje. Ten se stává "plnoprávným spolutvůrcem právních předpisů s většími pravomocemi v oblasti rozpočtu." Také je mu udělena klíčová pravomoc při volbě předsedy Evropské komise. Tímto jsme se již zabývali také ve výroku Martina Schultze.

Další zdroj: Fiala, Petr; Pitrová, Markéta (2009): Evropská unie, Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, s. 307-321

Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k faktu, že Rada Evropy není orgán Evropské unie a navíc ze strany Hanniga jde v tomto případě o záměnu jednotlivých pojmů.

Na začátku je třeba upozornit, že Petr Hannig v odpovědi nemluví o dělbě pravomocí mezi členskými státy a EU, ale zaměřil se na orgány Evropské unie. Mezi ně zařadil Evropský parlament, Evropskou komisi a Radu Evropy.

Evropská komise má jako jediná právo legislativní iniciativy. To znamená, že je to skutečně ona, kdo připravuje návrhy nové legislativy, v tomto smyslu by se tedy dala přirovnat k vládě. Většina evropské legislativy je schvalována tzv. řádným legislativním postupem, do kterého je ve stejné míře zapojen Evropský parlament a Rada Evropské unie.

Právě s Radou EU Petr Hannig zřejmě zaměnil Radu Evropy. Rada Evropy je mezinárodní organizací, která zajišťuje spolupráci členských států zejména v oblasti podpory demokracie a ochrany lidských i sociálních práv a svobod. Rada Evropy není orgánem, ani součástí Evropské unie.

Schodek státního rozpočtu na rok 2014 byla stanoven na 112 miliard korun, na rok 2013 to bylo 100 miliard korun a na rok 2012 105 miliard korun. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který stál u vyjednávání o těchto rozpočtech schodek státního rozpočtu 120 miliard nenavrhoval. Naopak při jednání o rozpočtu na rok 2013 počítá Kalousek se schodkem 2,9 % HDP, tedy 100 miliard korun. Rovněž při vyjednávání o rozpočtu na rok 2014 Kalousek kritizoval navýšení schodku na 112 miliard a požadoval jeho snížení. Miroslav Kalousek dále do budoucna předpokládá růst schodku, v roce 2015 by měl vzrůst na 110 miliard a v roce 2016 na 115 miliard.

Výrok Ondřeje Lišky hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařily dohledat zdroje, které by potvrzovaly, že český systém čerpání peněz z evropských fondů je nejsložitější.

Obecná pravidla pro fungování evropských fondů určuje EU. Konkrétní postupy implementace si pak určují jednotlivé členské země.

Existují zprávy (pdf., anglicky), které hodnotí úroveň čerpání z fondů a Česká republika (pdf., anglicky, s. 1) zde patří mezi země, které mají s čerpáním problémy (pdf., s. 10).

Nenašli jsme však výzkum, který by se věnoval přímo srovnání efektivity, popřípadě složitosti systému čerpání evropských peněz.

Jiří Pospíšil odkazuje na studii (.pdf) publikovanou Sekcí pro evropské záležitosti Úřadu vlády České republiky. Součástí této studie skutečně bylo testování vlivu členství České republiky v EU na růst HDP. Vedle samotné studie byla též k tématu vydána přehledná infografika (.pdf).

Autoři studie daný přínos vyčíslili tak, že "[p]odle konvergenčního modelu vytvořeného pro tuto studii byl vstup do EU spojen s vyšším růstem HDP o 2,0 procentní body pro průměrnou přistupující zemi. Ačkoli tento model bere do úvahy různé exogenní efekty, model byl uzpůsoben konzervativnímu scénáři pro zemi typu České republiky a efekt byl rozložen do delšího časového rozmezí a byl postupně snižován až do úplného vymizení. V tomto konzervativním rozložení modelu Česká republika v letech 2002 až 2013 rostla v průměru o 1,1 procentního bodu rychleji, než by rostlabez vstupu do EU." (s. 7).

Model byl navíc konstruován tak, že zohledňoval také odeznění pozitivního efektu příspěvku k růstu po roce 2011 (s. 17). Na to Jiří Pospíšil ve svém výroku taktéž poukazuje.

Výrok ministra financí Andreje Babiše hodnotíme na základě informací ze stránek Ministerstva financí ČR jako zavádějící. V roce 2009 byl schodek státního rozpočtu skutečně téměř 200 miliard. Nicméně od té doby se jej až do roku 2013 dařilo postupně snižovat až na částku 81,3 mld. Kč. Navrhované schodky pro rok 2014 i pro nadcházející léta 2015–2017 se pohybují ve vyšších částkách. Nejedná se tedy navíc o kontinuální snižování. Andrej Babiš zmiňuje u schodku státního rozpočtu pro rok 2009 číslo " skoro 200 miliard ". Ministerstvo financí ve svých statistikách eviduje schodek rozpočtu ve výši 192,4 mld. Kč, což skutečně odpovídá zmiňovanému údaji. Podle závěrečného účtu pro rok 2009 (kapitola I. Souhrnné hodnocení výsledků hospodaření státního rozpočtu) byl původně schodek státního rozpočtu plánován na výši 38,1 mld. Kč a později schváleno navýšení na 52,2 mld. Kč. Do takové situace však zasáhla světová ekonomická krize, jak také uvádí zmíněný závěrečný účet: " Nepříznivý výsledek hospodaření státního rozpočtu vychází především z neplnění inkasa daní z příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, kde se projevil velký rozdíl mezi schváleným rozpočtem, který byl postaven na růstu HDP o 4,8 % a současnou ekonomickou realitou (způsobenou celosvětovou krizí), která představuje v České republice poměrně výrazný pokles HDP za celý rok 2009." Vývoj schodku státního rozpočtu je patrný v následující tabulce:

Rok 200920102011201220132014201520162017 Saldo v mld. Kč -192,394*-156,416*-142,771*-101*-81,264*-112**-100***-100***-95***Zdroje: * Tisková zpráva Ministerstva financí ČR ze dne 7. ledna 2014 ** Podle zákona 475/2013 o státním rozpočtu ČR (.pdf, str. 2, §1) *** Návrhy podle informací ze stránek Vlády ČR Přehlednou tabulku se zdroji od roku 1990 uvádí také Wikipedie. Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že ačkoliv se skutečně jedná v letech 2015–2017 o nižší schodek státního rozpočtu oproti uvedenému roku 2009, patrné je jeho snižování již za předchozích let. Přestože navrhované schodky státního rozpočtu na roky 2015–2017 jsou nižší než v roce 2009, nejedná se o kontinuální snižování. Nejnižší výše od roku 2009 schodek prozatím dosáhl v roce 2013. Výrok na základě výše zmíněných údajů hodnotíme jako zavádějící. Na závěr připojujeme funkční období jednotlivých ministrů financí od roku 2007:1. Miroslav Kalousek: 9. ledna 2007 – 8. května 2009 (II. vláda Mirka Topolánka)2. Eduard Janota: 8. května 2009 – 13. července 2010 (vláda Jana Fischera)3. Miroslav Kalousek: 13. července 2010 – 10. července 2013 (vláda Petra Nečase)4. Jan Fischer: 10. července 2013 – 29. ledna 2014 (vláda Jiřího Rusnoka)5. Andrej Babiš: 29. ledna 2014 – současnost (vláda Bohuslava Sobotky)

Na základě Smlouvy o Evropské unii hodnotíme výrok jako pravdivý.

V článku 17, ods. 3 Smlouvy o Evropské unii (.pdf, str. 25) je stanoveno: Členové Komise jsou vybíráni podle celkové způsobilosti a evropanství z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti.
Komise vykonává své funkce zcela nezávisle. Aniž je dotčen čl. 18 odst. 2, členové Komise nevy­žadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce ani jiného subjektu. Zdrží se jaké­hokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce nebo plněním svých úkolů. Evropští komisaři jsou tedy podle primárního práva nezávislí a nemohou příjimat pokyny od národních vlád, tedy nemohou národní zájmy hájit.

Je pravdou, že ke svým dluhům se Ransdorf vyjádřil pro zmíněné médium v intencích jeho výroku.

Konkrétně uvedl: "Vím, že už dotazy o výši vašeho dluhu nemáte rád, ale mohl byste sdělit veřejnosti, aby bylo jasno, jaký v současnosti je?

Prodej bytu za dva a půl milionu korun znamená, že exekuce budou skončeny. Standardní úvěry, které mám, řádně splácím. Jejich současná výše je dohromady řádově pět milionů korun."

Výrok se nám nepodařilo ověřit, budeme proto kontaktovat Ministerstvo zemědělství a na základě jeho vyjádření hodnocení případně modifikujeme.

Z veřejných zdrojů jsme nedokázali zjistit, zda aktuálně Ministerstvo zemědělství dokončuje materiál pro roky 2015‒2020. Z tiskové zprávy z ledna tohoto roku vyplývá, že Ministerstvo skutečně navrhuje zvýšení objemu dotací pro chovatele krav, ovcí, koz a pěstitele chmele nebo brambor na výrobu škrobu. Avšak zpráva hovoří pouze o r. 2014, nikoli o období 2015‒2020. Již na konci května ministr také deklaroval, že pěstitelé ovoce a zeleniny by měli nově pobírat zvláštní dotaci v celkové výši okolo 250 milionů ročně.

Pospíšilův výrok je hodnocen jako pravdivý na základě průzkumu Svazu průmyslu a dopravy a České spořitelny, který popsaly zhruba před měsícem Hospodářské noviny.

Jiří Pospíšil mluví o článku " České firmy si vstup do Evropské unie pochvalují", který vyšel v Hospodářských novinách 30. dubna letošního roku (celý je dostupný na webu Svazu průmyslu a dopravy). Tento text popisuje průzkum, který si nechal Svaz spolu s Českou spořitelnou zpracovat mezi českými podnikateli.

Z průzkumu vyplývá, že možnost vstupu na jednotný trh bez celních bariér je hodnocena velmi vysoko. Co se týká možného přijetí eura, text uvádí:

" Přibližně pětina oslovených společností si myslí, že by Česko nemělo nikdy přijmout euro a vstoupit do eurozóny.Naopak, čtvrtina z nich se domnívá, že „včera už bylo pozdě“. Celkově by chtělo dříve či později v Česku platit eurem plných sedmdesát pět procent společností."