Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako neověřitelný vinou nedostatku sekundárních zdrojů.

Nalezli jsme pouze několik dílčích informací o jednáních, jichž se účastnil Ivan Langer a Jiří Pospíšil [1, 2 (.pdf, str. 1)], Miroslav Kalousek, Martin Říman a Cyril Svoboda. K případným absencím se nám nepodařilo najít žádné podklady.

Je pravdou, že Pavel Telička byl hlavním vyjednavačem při jednáních o přístupu České republiky do Evropské unie.

Vstupu do Evropské unie předchází dlouhá vyjednávání. Švédská zapojení do evropských struktur jsou dohledatelná již v 70. letech. Švédsko poté vstoupilo do Evropské unie 1. ledna 1995.

Česká republika podala naproti tomu přihlášku ke členství do EU v roce 1996 a přistoupila 1. května 2004.

Protože jednání o vstupu do EU jsou vždy velmi komplexní a rozsáhlá, nejsme bohužel schopni přesným způsobem popsat podmínky přístupu obou zemí tak, abychom je mohli porovnávat.

Výrok Tomia Okamury je proto hodnocen jako neověřitelný.

Dne 21. února byla podepsána na Ukrajině dohoda o politickém řešení krize, která byla sjednána ministry zahraničních věcí Polska, Francie a Německa. Dohodu podepsali zástupci kyjevských demonstrantů s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem. Ruský ombudsman, zmocněnec ruského prezidenta Putina, skutečně odmítl tuto dohodu podepsat. Dle jeho vyjádření zůstalo několik otázek, na které nebyly dány jasné odpovědi.

Přestože v oficiálním prohlášení ruského Ministerstva zahraničí stojí, že jakákoliv důležitá rozhodnutí na Ukrajině, stejně jako ústavní reformy, by měly být schváleny v referendu, hodnotíme tento výrok jako neověřitelný. Nelze totiž dohledat, zda tento argument zazněl na jednání o dohodě, jestli tímto argumentem Vladimír Lukin podmiňoval odmítnutí podepsání dohody a jestli takové návrhy zazněly nebo nezazněly v předešlých jednáních od zástupců obou ukrajinských táborů.

Ověření daného výroku je problematické ve dvou aspektech. Zaprvé Petr Fiala přesně nevymezuje skupiny, které zahrnuje mezi státní úředníky. Druhým problémem jsou chybějící data ze státního závěrečného účtu ČR za rok 2012, který nebyl v době ověřování k dispozici.

Srovnání v první tabulce vychází právě ze státních závěrečných účtů shrnujících jednotlivé aspekty plnění státního rozpočtu. Z uvedených dat je patrné, že během vlád, kterých se účastnila ODS mezi lety 2006 a 2013 skutečně došlo k poklesu počtu zaměstnanců ve státní správě, a to o 11 997 zaměstnanců k roku 2011.

Rok

2006

2007

2008

2009

Počet zaměstnanců ve státní správě celkem

163 751

163 219

159 620

160 687

Rok

2010

2011

Rozdíl oproti roku 2006

Počet zaměstnanců ve státní správě celkem

159 854

151 754

-11 997

Zdroj: Ministerstvo vnitra (. pdf), Ministerstvo financí (. pdf)

Druhá tabulka se vztahuje k objemu mzdových prostředků vyčleněných pro státní správu. Zde však na rozdíl od deklarovaného poklesu tohoto objemu vidíme oproti roku 2006 naopak nárůst o více než 2 mld. Kč. Při bližším pohledu pak zjistíme, že k určitému poklesu dochází teprve od roku 2010. Výraznějšímu poklesu mzdových nákladů nenasvědčuje ani srovnání jinak definovaných skupin “státních úředníků” (srov. . pdf; . pdf; . pdf). Vzhledem k chybějícím datům však nemůžeme ani tuto část výroku jednoznačně potvrdit nebo zamítnout.

Pro srovnání přinášíme data ČSÚ, který dlouhodobě sleduje počty zaměstnanců a objemy jejich mezd ve všech sektorech hospodářství.

Rok

2006

2007

2008

2009

Plnění závazných objemů mzdových prostředků ve státní správě celkem

52 960 473 770

57 038 912 280

58 304 856 430

60 739 118 790

Rok

2010

2011

Rozdíl oproti roku 2006

Plnění závazných objemů mzdových prostředků ve státní správě celkem

59 727 688 160

54 979 210 910

+2 018 737 140

Zdroj: Ministerstvo financí (. pdf; . pdf; . pdf)

Třetí tabulka srovnává data z kategorie vládních institucí v rámci nepodnikatelské sféry. Ani v tomto případě se trend poklesu objemu mzdových prostředků nepotvrzuje.

Rok

2006

2007

2008

2009

Ústřední vládní instituce

88 218 986 000

95 535 348 000

100 188 912 000

103 768 634 000

Místní vládní instituce

89 383 882 000

93 650 264 000

97 793 774 000

103 241 839 000

Rok

2010

2011

2012

Rozdíl oproti roku 2006

Ústřední vládní instituce

102 549 166 000

98 087 746 000

101 507 046 000

+13 288 060 000

Místní vládní instituce

104 457 111 000

105 508 641 000

102 300 499 000

+12 916 617 000

Zdroj: ČSÚ (. pdf; . pdf; . pdf; . pdf; . pdf; . pdf; . pdf)

Podle dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dohodu, kterou 21. února podepsal ukrajinský prezident Janukovyč s opozičními předáky, pomohli domluvit tři ministři zahraničních věcí zemí EU společně s ruským ombudsmanem Lukinem.

Konkrétně se jednalo o německého ministra Franka-Waltera Steinmeiera, francouzského ministra Laurenta Fabiuse a za Polsko Radoslawa Sikorského.

V dohodě mimo jiné stojí: „...během 48 hodin po podpisu bude přijat, podepsán a zveřejněn zvláštní zákon, obnovující platnost ústavy z roku 2004. Signatáři také přislíbili do deseti dnů vytvořit koaliční vládu národní jednoty. Ústavní reforma, zavádějící rovnováhu do pravomocí prezidenta, vlády a parlamentu, má být završena letos v září“.
Do jaké míry dohoda zabránila nebo nezabránila krveprolití není možné objektivně stanovit, a proto to do hodnocení nezahrnujeme. Evidentně ale k takovým cílům mezinárodní asistence směřovala. Výrok eurokomisaře Füleho tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravdou je, že bývalý ministr financí Miroslav Kalousek dne 17. prosince 2008 povolil internetové sázení v rozporu se stanoviskem KDU-ČSL.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy Evropské rady(.pdf) ze Summitu, který s uskutečnil 28. ledna 2014 v Bruselu. Jak Štefan Füle uvádí, zpráva obsahuje informace o dopadech asociačních dohod na sousední země států Východního partnerství, tedy především Rusko. Pro přiblížení uvádíme níže přeložené výňatky z této zprávy:

" Jednali jsme otevřeně o sbližování a rozdílnostech ve vztahu k našim společným sousedům. Diskutovali jsme o vztahu Východního partnerství a celní unie. Zdůrazňoval (pozn.Herman van Rompuy, předseda Evropské rady) jsem především výhody Východního partnerství pro všechny naše východní sousedy včetně Ruska(...) Dohody o přidružení, včetně dohod o volném obchodu, mezi EU a partnery, jako Moldavsko, Gruzie a Ukrajina jsou plně kompatibilní se stávajícími obchodními dohodami Ruska s těmito zeměmi..."

Zákon o zavedení registračních pokladen byl schválen vládou Jiřího Paroubka. Účinnost nabyl 1. července 2005, certifikované pokladny podle něj měly být zavedeny od ledna 2007. Vše bylo zrušeno vládou Mirka Topolánka.

Slovensko zavedení registračních pokladen doplnilo o účtenkovou loterii, spuštěnou v září loňského roku, a skutečně hlásí zlepšení výběru DPH.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.

Nový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek hovořil s prezidentem Milošem Zemanem o řadě témat spojených s výkonem jeho nové funkce. Mezi ně patří i otázka jmenování nových velvyslanců. Byla vymezena kritéria pro výběr potenciálních kandidátů a ačkoli ministr Zaorálek uvedl, že je zvažován Jan Fischer na post velvyslance v Lucemburku, odmítl, že by na schůzce byla projednávána nějaká konkrétní jména.

Česká republika přijala svou pozici (.pdf) k návrhu směrnice Evropského parlamentu a rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků a souvisejících výrobků 21. ledna 2013.

Evropský parlament směrnici projednával v 1. čtení 8. října 2013. Je tedy pravdou, že Česká republika měla přijatou pozici, tak jak tvrdí Zuzana Roithová.