My jsme zmínili zastupitelský úřad v Lucemburku, to je jeden z nových zastupitelských úřadů, který se bude otevírat.
Zastupitelský úřad v Lucemburku by se měl skutečně nově opět otevřít nyní v únoru 2014. Velvyslanectví České republiky v Lucemburku fungovalo již dříve do 31. prosince 2012 a jako velvyslanec zde působil Ing. Vít Korselt. V období neexistence českého velvyslanectví v Lucemburku byl akreditován pro výkon záležitostí spojených s Lucemburskem český velvyslanec v Bruselu.
ZŽ: To není má firma (Veřejné zakázky, s. r. o., pozn. Demagog.CZ), ty tam historicky byly a jsou prověřené. VM: Vy jste ji tam vrátil po pěti letech. ZŽ: Ano, jakožto firmu, která byla napadána a která se obhájila a obhájila se nejen na české, ale dokonce i na evropské půdě. VM: Ale která stála za výběrem i KAPSCHe. ZŽ: Ale pozor, my té firmě vůbec nedává prostor zasahovat do těch podmínek (k tendru na projektového manažera k výběrovému řízení na nového poskytovatele mýtného systému, pozn. Demagog.CZ). My po nich chceme, aby dělali administrativu.
Firma Veřejné zakázky s.r.o. již v minulosti pro Ministerstvo dopravy zakázky dělala a Zdeněk Žák s ní tedy nepřišel. Největší z nich bylo poradenství při výběru dodavatele k realizaci projektu mýtného v roce 2005 (viz Podrobné podmínky zadávací dokumentace, .doc), kdy zvítězila firma Kapsch.
Dle předběžných informací dostupných v databázi veřejných zakázek má firma Veřejné zakázky s.r.o. poskytovat poradenské a konzultační služby v souvislosti s výkonem funkce projektového manažera k výběrovému řízení na poskytovatele mýtného. Zdeněk Žák má tedy pravdu, že firma má na starosti administrativní záležitosti a výrok hodnotíme jako pravdivý.
Části výroku o prověření a obhájení firmy se věnujeme v hodnocení jiného výroku níže.
Ono už vlastně došlo k poučení z té krize roku 2009, protože tím, že byl postaven plynovod Nordstream, tak zavření kohoutku na Ukrajině jako v roce 2009 by nemělo žádný dopad na Českou republiku, protože my ten plyn pravda také z Ruska můžeme dostat přes Nordstream, potom plynovod Opal a dále plynovod Gazela do České republiky.
V dubnu roku 2010 byla zahájena výstavba plynovodu Nord Stream, který přivádí zemní plyn z Ruska pod hladinou Baltského moře do západní Evropy a obchází tak Ukrajinu. Dne 1. ledna 2013 byl zahájen zkušební provoz plynovodu Gazela, jenž zajišťuje napojení České republiky na plynovod Opal vedoucí přes Německo, který je dále napojen na plynovod Nord Stream. K oficiálnímu otevření tohoto plynovodu došlo dne 14. ledna 2013.
Dle nejnovějších zpráv je ČR na přerušení dodávek zemního plynu přes Ukrajinu dobře připravena, na rozdíl od plynové krize z roku 2009, kdy v důsledku ukrajinsko-ruských sporů došlo k přerušení dodávek plynu a východoevropské země, včetně ČR, trpěly jeho nedostatkem. Dle Ministerstva průmyslu a obchodu by plynovody mířící do Německa dokázaly nahradit přepravu plynu z východu téměř třikrát. V případě zastavení dodávek plynu přes Ukrajinu zásobování plně pokryje obrácený tok plynu z Německa a ropovod IKL.
Vycházíme ovšem z předpokladu, že Ruská federace nezavře kohoutky do Evropské unie kompletně.
Nějaká díra jménem Blanka, objednávka tramvají v nesmyslném počtu a tak dále Prahu docela hezky zadlužili.
O neutěšeném stavu pražského rozpočtu referuje například server aktuálně.cz, který shrnuje obrovské investiční výdaje, které si Praha v nejbližších letech naplánovala.
Jedná se především o výstavbu tunelu Blanka, který má vyjít na 36 miliard korun, mezi další investice patří dostavba linky A pražského metra do Motola, či objednávka zmíněných 250 kusů tramvají typu 15T, přiměřenost tohoto počtu nebudeme hodnotit.
Zmíněné investice nicméně nepochybně přispívají k neudržitelné finanční situaci Hlavního města Prahy.
VM: Jestli to není záměr nastavit nejasně kritéria nebo mít je nepřesná, proto se musí prodlužovat a musí se využít další 60denní lhůta, protože pak získá tu zakázku ten, kdo ji dneska... (řeč je o smlouvě na registr vozidel, pozn. Demagog.CZ). ZŽ: Tento konkrétní případ řeší česká vláda a Ministerstvo dopravy od roku 1998. Nebyli schopni vypsat soutěž. My jsme za šest měsíců (…) připravili soutěž.
Zdeněk Žák hovoří o tendru na provozovatele centrálního registru vozidel.
Jedná se o první otevřenou soutěž vypsanou na provozovatele registru vozidel.
David Klimeš na serveru E15.cz uvádí, že když v roce 1998 schválila vláda, že zajištění registru přejde postupně na Ministerstvo dopravy, slíbila rezortu i několik pracovníků z Ministerstva vnitra. Jenže vnitro své lidi dopravě nepřepustilo. V odůvodnění, proč tak rychle došlo k přiklepnutí zakázky firmě ATS-Telcom, je uvedeno mj. následující: „Jelikož se neuskutečnil předpokládaný převod pěti pracovníků z vnitra na dopravu, zůstala by oblast podpory provozu nového Centrálního registru bez personálního zajištění“.
Zakázku původně tedy dostala bez soutěže společnost ATS-Telcom, kterou minulý rok po vypršení smlouvy rovněž bez výběrového řízení nahradily právě Telefónica O2 a ICZ.
Ministerstvo dopravy uvedlo, že vybere budoucího provozovatele centrálního registru vozidel v otevřeném výběrovém řízení. Soutěž určí také provozovatele infrastruktury pro dopravně-správní agendy úřadu. Obě výběrová řízení vypsalo MD v pátek 29. listopadu.
Informace o zakázce byla v internetovém Věstníku veřejných zakázek zveřejněna v pondělí 2. prosince.
Výrok hodnotíme dle výše uvedených informací jako pravdivý.
To, že je neustálé stěhování nákladné, je pravda, administrativa parlamentu odhaduje dodatečné náklady spojené se sídlem ve Štrasburku na 103 miliony eur.
Na základě informací z Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2013 o umístění sídel evropských institucí (2012/2308(INI)) označujeme výrok jako pravdivý.
Česká verze usnesení (.pdf, str. 587) v poznámce pod čarou k bodu O. vysvětluje výpočet odhadu dodatečných ročních nákladů Evropského parlamentu díky jeho geograficky roztříštěné činnosti. Tyto celkové náklady se pohybují v rozmezí 156 až 204 milionů eur. Z nich odhad dodatečných nákladů štrasburského sídla tvoří skutečně Oldřichem Vlasákem uváděných 103 milionů eur.
Do mého osobního portfolia patří mimo jiné vztahy s místními a regionálními samosprávami, kde se snažím, aby zkušenosti a názory zastupitelů, starostů a hejtmanů byly v Bruselu co nejvíce slyšet.
Na základě informací ze stránek Evropského parlamentu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Oldřich Vlasák je členem Výboru pro regionální rozvoj do jehož gesce patří záležitosti e) vztahů s Výborem regionů, organizacemi pro meziregionální spolupráci a s orgány místní a regionální samosprávy.
To, do jaké míry (např. v komparaci s jinými kolegy) europoslanec prosazuje zkušenosti a názory zastupitelů, starostů a hejtmanův v Bruselu, zhodnotit neumíme. Můžeme však konstatovat, že na půdě parlamentu vyvíjí činnost, která se věnuje regionální problematice. Jako příklady uvádíme například jeho vystoupení v rozpravě z 20. listopadu 2013 nebo 19. listopadu 2013 a zprávu o regionální politice jako součásti širších systémů státní podpory.
Víte, jak trvá průměrná doba odvolacího řízení v takto složitých soutěžích (tendr na registr vozidel, pozn. Demagog.CZ) u ÚOHS? Rok.
Účastník správního řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže může proti rozhodnutí ÚOHS podat rozklad. Rozklad je procesní opravný prostředek podobný odvolání a často za něj bývá zaměňován, což se nejspíše stalo i v případě výroku Zdeňka Žáka.
Pro srovnání délek řízení o rozkladu proti rozhodnutím ve věci veřejných zakázek jsme nahlédli do sbírky rozhodnutí ÚOHS.
Průměrná délka řízení počítaná z posledních dvaceti řízení o rozkladu, v kterých bylo vydáno rozhodnutí, je(na základě našeho výpočtu)363,85 dní.Tedy v podstatě bez jediného dne celý rok, tato malá odchylka spadá do naší 10% tolerance.
Těchto 20 řízení najdete přehledně popsáno zde (.docx).
Zdeněk Žák hovoří o takto složitých soutěžích. Bylo by od nás příliš svévolné (arbitrární), pokud bychom se rozhodli podle nějakého námi zvoleného klíče rozdělovat soutěže řešené ÚOHS na složité a méně složité, proto jsme počítali se všemi. Zároveň jsme si vědomi toho, že pokud bychom průměr délky řízení počítali z vyššího počtu řízení než z dvaceti, výsledný průměr by se mírně lišil, pravděpodobně však nikoliv zásadně.
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok ministra v demisi Žáka jako pravdivý.
Samotná ta firma (Eurovia, pozn. Demagog.CZ) nabídla státu jednání (…) a odstranění těch vad. (…) Po několika kolech vyjednávání nabídla podmínky, které nemohly být přijatelné, protože stát žádala, aby se podílel na některých nákladech.
Eurovia již v prosinci 2013 navrhla Ministerstvu dopravy opravy na D47, které by firma realizovala. Lidovky.cz ale medializovaly nevýhodnost této nabídky pro stát z důvodu úhrady nákladů na opravy ze strany Ředitelství silnic a dálnic. Ze stejných důvodů ŘSD nabídku nakonec odmítlo.
Tam je třeba se podívat na první státní, na ten první soud, který probíral věc, zjistilo se, že ten anonym, který měl údajně dát pan policejní prezident Lessy novináři, tak ta kopie, kterou měl Lessy, je úplně jiná, než ta, kterou měl ten novinář, čili dal mu to někdo jiný, to by bylo hezké vyšetřit, zjistilo se, že to, co měla býti pomluva, soud konstatoval, že je z velké části pravda, že jedna věta je parafráze, čili je to vina novináře a že Lessy tudíž se neprovinil. Takže ten soud první instance věc rozhodoval meritorně a rozhodl, že policejní prezident Lesy se neprovinil.
Podle informací o rozsudku soudu první instance, které na svém webu zveřejnil server iDNES.cz, byl Petr Lessy tímto Obvodním soudem pro Prahu 7 skutečně zproštěn obžaloby, které proti němu byla vedena na základě obvinění z pomluvy. Výrok Radka Johna je tedy hodnocen jako pravdivý.
První stání případu, ve kterém byl Petr Lessy obviněn z protiprávního předání dokumentů novináři deníku Právo a z pomluvy náměstka ředitele zlínské krajské policie Jaroslava Vaňka, se konalo u Obvodního soudu pro Prahu 7. Tento soud Petra Lessyho zprostil obžaloby a shledal, že se pomluvy nedopustil.
Samotný článek zveřejněný v deníku Právo, pak soudce hodnotil výrok po výroku. U nejostřejšího výroku soudce potvrdil, že se jedná o parafrázi citátu, což není citace. U dalších výroků pak došel k závěru, že buď jsou objektivně pravdivé, nebo se Lessy mohl "spravedlivě domnívat", že tomu tak je. Soud dále potvrdil, že kopie anonymu, kterou vlastní Petr Lessy, je odlišná od té, kterou má k dispozici deník Právo.
