Přehled ověřených výroků

Hana Kordová Marvanová je v současné době bez stranické příslušnosti. V minulosti však byla členkou hned několika politických stran či hnutí. Hlídač státu uvádí, že kromě Občanského fóra byla v devadesátých letech i členkou ODS a mezi lety 1998 a 2004 působila v Unii Svobody, která se v lednu 2002 přejmenovala na „Unie svobody – Demokratická unie“ (informaci lze po vypsání názvu politického subjektu dohledat v rejstříku Ministerstva vnitra v sekci Historie). Od roku 2018 až do letošního září byla členkou hnutí STAN.

V uplynulých komunálních volbách a v současných senátních volbách kandidovala jako nestraník za koalici SPOLU, na kandidátku ji navrhla ODS.

Pro upřesnění zmiňme, že Občanská demokratická strana vzešla v roce 1991 z Občanského fóra, které se tehdy rozdělilo na ODS a Občanské hnutí (OH). Unie svobody zase vznikla v roce 1998 rozštěpením ODS po tzv. sarajevském atentátu. (Někdejší premiér a předseda ODS Václav Klaus tehdy nedokázal vysvětlit nejasné financování ODS. Zatímco byl na jednání v Sarajevu, vlivní členové strany před novináři přečetli předem připravené prohlášení, v němž jej vyzvali k odstoupení z čela ODS).

Pro kontext také uveďme, jaké politické funkce Hana Kordová Marvanová zastávala. V roce 1990 se stala poslankyní České národní rady, která se v roce 1993 přetransformovala v Poslaneckou sněmovnu. V poslaneckých lavicích usedala až do roku 1998 a poté krátce v letech 2002 a 2003. Mezi lety 1998 až 2002 zastávala funkci zastupitelky městské části Praha 2.

V roce 2014 pak krátce působila jako náměstkyně ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO). O čtyři roky později se vrátila do pražské komunální politiky, když kandidovala do zastupitelstva hlavního města. Ve stejném roce se stala pražskou radní pro oblast legislativy, veřejné správy a podpory bydlení.

Závěrem shrňme, že Hana Kordová Marvanová vystřídala během svého působení v politice čtyři politická uskupení a nyní kandiduje jako nestraník za koalici SPOLU. Ladislav Kos uvedl, že Kordová Marvanová střídá strany „každé čtyři roky“, což není úplně přesné. Senátor Kos však správně poukazuje na to, že Kordová Marvanová několikrát změnila svou stranickou příslušnost, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Hnutí pro Prahu 11 vzniklo v srpnu roku 2006. V komunálních volbách v roce 2006 hnutí nekandidovalo, o zastupitelské místo se ale ucházel např. nynější předseda hnutí Jiří Štyler za Chodovské hnutí pro Prahu.

Komunální volby v roce 2010 pak byly prvními volbami, kde Hnutí pro Prahu 11 sestavilo kandidátku. Volební program z tohoto roku zmiňuje „snahy o bezkoncepční zahuštění zástavby“ na Jižním Městě. Právě proti nadměrné zástavbě se hnutí vymezilo – v programu konkrétně stojí: „Jsme pro zrušení stávajících megalomanských projektů: např. Porto Háje, Litochlebské nám., projekt Vibratio v okolí Chilské ul., projekt Velké Roztyly, projekt Tři věže na Hájích, výstavba nad Hostivařskou přehradou.“

Hnutí pro Prahu 11 také kritizovalo dopravní zátěž, která by dle jejich názoru nastala jako důsledek rozsáhlých stavebních projektů. Hnutí pak namísto toho chtělo rozšiřovat plochy zeleně, utvářet rekreační zóny v okolí metra Roztyly, nad Hostivařskou přehradou či u Košíkovského potoka. Dodejme, že proti nadměrné zástavbě v oblasti Jižního Města se hnutí vymezilo i v programu pro letošní komunální volby.

Uveďme, že například plánovanou zástavbu oblasti od stanice metra Roztyly až k sídlišti Horní Roztyly už v roce 2010 provázely spory mezi místní radnicí a občany. Zatímco radnice podepsala smlouvu s investorem a požádala pražský magistrát o povolení stavby ve zrychleném řízení, místní se proti jejím krokům postavili např. v občanském sdružení Zelené Roztyly.

Server iDNES.cz pak v říjnu 2010 napsal, že „na základě nesouhlasu s postupem radnice v kauze Roztyly a dalších změn na Jižním Městě vzniklo před letošními volbami Hnutí pro Prahu 11“. V souvislosti s touto kauzou tehdy Jiří Štyler uvedl, že hnutí chce „rozumné zastavování Roztyl“ a že „s nynějším návrhem jednoznačně nesouhlasí“.

Hnutí pro Prahu 11 tedy představilo svůj první program před komunálními volbami v roce 2010. V programu se vymezilo proti nadměrné zástavbě v oblasti Jižního Města. Uskupení naopak podporovalo vznik rekreačních oblastí a rozšíření ploch zeleně a jeho předseda Jiří Štyler tehdy kritizoval plán místní radnice ohledně zástavby v okolí stanice metra Roztyly. Výrok Ladislava Kosa tedy hodnotíme jako pravdivý.

Návrh nového stavebního zákona tehdejší Babišova vláda představila v listopadu 2019 a po připomínkovém řízení, během něhož se k němu vyjadřovala řada institucí, ho předložila Poslanecké sněmovně v září 2020. Sněmovna následně na konci května 2021 návrh zákona (.pdf), upravený některými pozměňovacími návrhy, ve třetím čtení schválila (.pdf). Uveďme, že pro zákon hlasovalo hnutí ANO, SPD a tři poslanci z ČSSD. Senát poté jednomyslně tento návrh zamítl, v červenci 2021 však senátory přehlasovala Poslanecká sněmovna, a celý návrh nového stavebního zákona tak byl schválen.

Senátor Ladislav Kos stavební zákon kritizoval již v květnu 2020, kdy v časopise Senát uvedl (.pdf, str. 29), že změny zákona „hrají do karet developerům, startují ohromná korupční rizika, rezignují na ochranu zájmů ochrany přírody a krajiny, památek, kvality bydlení i zdraví obyvatel. Povyšují betonování krajiny a měst na nejvyšší veřejný zájem, nad všechny ostatní veřejné zájmy“.

Ladislav Kos se proti stavebnímu zákonu vymezil (video) i při projednávání na senátní schůzi, během které v červenci 2021 horní komora návrh nakonec zamítla. Konkrétně senátor Kos kritizoval, že hnutí ANO prostřednictvím svého poslance Martina Kolovratníka předložilo ve Sněmovně rozsáhlý pozměňovací návrh, jenž „smazal veškeré do té doby vyjednané dohody a kompromisy se Svazem měst a obcí, primátory a starosty“. Podle Kose se tak jednalo o návrat k původní podobě návrhu zákona před připomínkovým řízením, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj spolu s Hospodářskou komorou. Ladislav Kos tehdy také řekl, že „naprosto falešná je rovněž masivní kampaň, že nový stavební zákon zrychlí výstavbu bytů a sníží jejich ceny“. Dodejme, že Ladislav Kos kritizoval stavební zákon, včetně jeho dopadů na krajinu, i poté, co Poslanecká sněmovna Senát přehlasovala.

Zmíněný zákon měl také řadu dalších kritiků. Svaz měst a obcí po schválení zákona například varoval, že se státní správa občanům vzdálí, a uvedl, že zákon rezignoval na ochranu veřejných zájmů. Nesouhlasný názor zaujala také asociace ekologických organizací Zelený kruh, podle které norma „upřednostňuje rychlost rozhodování před kvalitou projektů a omezuje pravomoci ministerstva životního prostředí“.

Proti stavebnímu zákonu se vyslovila i Rada Asociace krajů. „Stavební zákon by přinášel vznik úřadu, který by z našeho pohledu nezrychloval řízení a ještě by byl drahý a neefektivní,“ uvedl tehdy předseda rady Martin Kuba (ODS). Podobný názor má i právník Roman Kočí, který pro server epravo.cz napsal, že „je také iluzorní představa, že nový stavební zákon přinese zlevnění staveb, zejména zlevnění bytů. Ceny bytů stanoví jejich investor (developer) a ten těžko sníží jejich cenu jen proto, že je zde nový stavební zákon a povolovací procesy se zrychlily“.

Senátor Ladislav Kos tedy opakovaně kritizoval schválený návrh stavebního zákona. Podle jeho dřívějších vyjádření nová norma vylepšuje pozici developerů, rezignuje na ochranu přírody a zhorší kvalitu bydlení i zdraví obyvatel. Doplňme, že proti zákonu se vyslovila například také asociace ekologických organizací Zelený kruh, která tvrdila, že zákon omezuje pravomoci Ministerstva životního prostředí. Podle Rady Asociace krajů by pak nově vzniklý stavební úřad byl drahý a neefektivní.

Andrej Babiš vystoupil 18. února ve Sněmovně při prvním čtení návrhu zákona o státním rozpočtu. V tomto projevu kritizoval vládu za přístup k rostoucím cenám energií a situaci s inflací. Ve své řeči (čas 1:50) také prohlásil: „Zastropování? Tak nechť pan Síkela zařídí, (...) zastropujte tu elektřinu.“ Následně se odvolával na zastropování elektřiny na Slovensku, kde podle jeho slov „zmrazili ceny na 3 roky“ (čas 1:58). 

Doplňme, že 16. února 2022 slovenská vláda oznámila, že ceny skutečně plánuje pro domácnosti zastropovat po dobu tří let, k zavedení tohoto opatření nicméně ještě nedošlo.

Předně uveďme, že Babišova vláda stála v čele země mezi roky 2017 až 2021. Premiérem se přitom Andrej Babiš stal až na konci roku 2017, a tento rok proto není pro naše hodnocení relevantní. Informace o tom, s jakým přebytkem hospodařily územní rozpočty, kam spadají obce (tedy i města), kraje a dobrovolné svazky obcí, zveřejňuje Ministerstvo financí.

Zdroje k grafu: 2011 (.pdf, str. 3), 2012 (.pdf, str. 4), 2013–2021

Ze statistik ministerstva tedy vyplývá, že obce a kraje hospodařily s přebytkem od roku 2012, včetně celého období Babišovy vlády. Pro kontext dodejme, že například v souhrnném účtu pro rok 2020 Ministerstvo financí uvádí (.pdf, str. 1), že hlavní město Praha se na celkovém přebytku územních rozpočtů podílelo z více než poloviny.

Andrej Babiš dále uvedl, že obce a kraje měly na účtech „obrovské zůstatky“. I tato čísla zveřejňuje (.pdf, str. 6) Ministerstvo financí jako „stavy peněžních prostředků na bankovních účtech“ a jejich vývoj v posledních letech zachycuje následující graf.

Nepřísluší nám, abychom hodnotili, zda jsou stavy na účtech „obrovské“, jak tvrdí bývalý premiér. Je nicméně prokazatelné, že v letech 2018, 2019 a 2020 (tedy v době vlády Babišova kabinetu) byly stavy na účtech vyšší než v předchozích letech. Údaje pro rok 2021 ještě nejsou na ministerstvu dostupné, vydané jsou pouze pro obce a kraje, nikoliv pro dobrovolné svazky obcí. Jen samotný stav za obce a kraje ale převyšuje celkový stav peněz na účtech všech územních rozpočtů v roce 2020.

Petr Fiala reaguje na slova Andreje Babiše, který v debatě porovnával slovenské memorandum ohledně zmrazení cen energií s českým zastropováním cen elektřiny a plynu.

Právě Andrej Babiš (a také například Alena Schillerová) často uvádí sousední Slovensko jako příklad zastropování cen energií. Většinou se tak děje v souvislosti s porovnáváním cenové hladiny, na které k zastropování mělo dojít. Konkrétně pak politici mluví o tom, že úroveň, na které se česká vláda rozhodla ceny zastropovat, je příliš vysoká.

Uveďme, že v České republice byla novela energetického zákona, která vládě umožní stanovit maximální cenu energií, Poslaneckou sněmovnou schválena 16. září 2022. O pět dní později ji podepsal prezident Miloš Zeman.

Česká vláda schválila omezení ceny elektřiny na šesti korunách za kilowatthodinu, v přepočtu jde tedy o šest tisíc korun za jednu megawatthodinu, včetně regulované složky tedy zákazníci zaplatí sedm až devět tisíc korun za MWh.

Na Slovensku však v současné době žádné právně závazné opatření ohledně zastropování cen energií neplatí. Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík a ministr financí Ivo Matovič v únoru letošního roku sice oznámili, že s výrobcem energií Slovenské elektrárne (SE) uzavřeli memorandum, které stanovuje cenu energií na tři roky dopředu. Toto memorandum (.pdf) ovšem není právně závazným dokumentem. Podle memoranda má elektřina pro slovenské domácnosti stát zhruba 1 500 korun za megawatthodinu (MWh), a to až do roku 2024.

Slovenská vláda pak návrh zákona, který by měl zastropování cen elektřiny umožnit, schválila až 21. září 2022. Návrh zákona však musí ještě projít celým legislativním procesem. Lze tedy říci, že na Slovensku stále neplatí žádná nařízení upravující ceny elektřiny nebo plynu pro domácnosti.

Zpravodajský portál iDNES.cz, který stejně jako Mladou frontu DNES vlastní mediální skupina Mafra, se k situaci na Slovensku vyjádřil v článku z 19. září, ve kterém stojí: „Slovensku se zatím stále nepodařilo najít definitivní podobu řešení energetické krize pro příští rok. Ačkoliv se často hovoří o zastropování cen energií, platná legislativní úprava stále chybí. Slovenští odborníci pro iDNES.cz ale uvedli, že nového slovenského ministra hospodářství Karla Hirmana zaujalo české řešení.“

V rozhovoru pro Blesk.cz z 29. srpna 2022 komentoval premiér Fiala návrhy opozice na zastropování cen energií tak, že zastropovat ceny na národní úrovni nelze. V rámci rozhovoru premiér také zkritizoval rétoriku opozice, která dle jeho slov „radikalizuje veřejnost“. Dále dodal, že „je to nejenom SPD, ale bohužel i hnutí ANO. Ti svými výroky nepřispívají k tomu, abychom jako společnost, jako stát si s touto těžkou situací poradili“.

Na dotaz, jak lze uklidnit situaci ve společnosti, Fiala odpověděl: „Vyřešení problému má být v zájmu všech politických i veřejných aktérů. Jedna věc je přicházet s alternativními řešeními a mít jiný názor na postup státu. Druhá věc je ale rozeštvávat společnost a využívat toho neklidu, který prostě u části lidí i z oprávněných důvodů je. Toto není můj styl politiky, a nikdy nebude. Naše vláda se bude snažit všemi silami hledat taková řešení, která povedou i k sociálnímu smíru, protože sociální smír je velká hodnota, o kterou musíme usilovat.“

V Andrejem Babišem zmíněném rozhovoru pro Blesk tedy Petr Fiala návrhy opozice za populistické či extremistické neoznačil. Zaměřme se nicméně i na další veřejné výstupy premiéra Fialy.

Při zahájení kampaně do obecních a senátních voleb, shodou okolností také 29. srpna, Petr Fiala v souvislosti s řešením vysokých cen energií hájil kroky vlády a mj. řekl (video, čas 17:50): „Není z toho (energetické krize, pozn. Demagog.cz) žádná rychlá a jednoduchá cesta, na tom se shoduje naprostá většina expertů, kteří té problematice opravdu rozumí. Neshodují se na tom ale všichni čeští politici. Zejména ne ti z populistického a extremistického tábora, kteří tvrdí a slibují pravý opak. Říkají, že stačí, aby vláda jednoduše rozhodla a ceny zastropovala.“ Dále ve svém projevu dodal (video, čas 27:30), že „žádné rychlé a jednoduché řešení opravdu neexistuje, jenom v rétorice populistů a extrémistů“.

Ve svém projevu tedy přímo neřekl, že by se mělo jednat o rétoriku hnutí ANO. Nicméně vzhledem k tomu, že opozice, včetně hnutí ANO, již před tímto projevem hovořila o zastropování cen energií jako o jediném možném řešení, lze z premiérových slov dovodit, že mluvil i o hnutí ANO.

Pár dní poté, 1. září 2022, pak Petr Fiala mluvil v kontextu možnosti zastropování cen energií o „populistických receptech“. Jeho projev ve Sněmovně přímo navazoval na vystoupení Andreje Babiše, který vládu vyzval k zastropování cen energií. Lze tedy předpokládat, že Fialova slova mířila právě na Babiše.

Petr Fiala tedy v rozhovoru pro Blesk.cz ze dne 29. srpna hnutí ANO za extremisty či populisty neoznačil, nepřímo tak nicméně učinil ve stejný den v rámci projevu k zahájení volební kampaně. O tři dny později pak Babišův návrh na zastropování cen elektřiny označil za populistický. Vzhledem k tomu, že premiér tato označení směrem k opozici skutečně použil, jen tak neučinil v rozhovoru pro Blesk.cz, hodnotíme výrok Andreje Babiše jako pravdivý s výhradou.

Existují různé způsoby, jak zachytit závislost Česka na ruském plynu. První možností je podívat se na původní destinaci, ze které se k nám plyn dostal, a to včetně plynu nakoupeného na evropských burzách. Některé statistiky berou v potaz pouze podíl přímo dovezeného plynu a neurčují, odkud pochází plyn z evropských burz.

Závislost Česka na ruském plynu z hlediska původního producenta uvádí statistický úřad Evropské unie Eurostat, podle kterého dováželo Česko v roce 2018 99 % veškerého importovaného plynu z Ruska, zbývající necelé procento z Norska. V následujících dvou letech se podíl ruského plynu ještě zvýšil, v roce 2020 dosáhl dokonce 100 %. Mezi země, u nichž tvoří plyn z Ruska 75–100 % importovaného zemního plynu, řadí Eurostat Českou republiku i v roce 2021.

Nižší podíly importů plynu z Ruska pak uvádí např. Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER). V roce 2020 nakoupilo Česko podle ACER 66 % svého plynu z Ruska, 30 % z Německa a 3 % ze Slovenska. Rozdíl je zde daný tím, že agentura nezohledňuje původ plynu nakoupeného na evropských burzách. I plyn z burzy ale může pocházet z Ruska, jak v dubnu pro Aktuálně.cz popsal analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Právě ten dodávaný do Česka ve zkoumaném období (roku 2020) byl z Ruska, přestože k nám doputoval z jiných zemí.

Vhodnější je tedy pracovat s údaji z hlediska původního producenta plynu, podle kterých v době vlády Andreje Babiše téměř veškerý plyn do ČR putoval původně z Ruské Federace.

Petr Fiala v debatě uvedl, že zástupci vlády s producenty/výrobci elektřiny prodej volné kapacity do rukou státu domluvili a domlouvají. Podle Fialy tedy proces zatím není u konce, my jsme se nicméně zaměřili na faktickou část výroku („domluvili“): tedy na to, zda již existuje nějaká dohoda státu a výrobců elektřiny na jejím odkupu.

Nákup elektřiny přímo od výrobců by měl mít podle plánů vlády na starost nově vytvořený statní obchodník s energiemi. Tímto státním obchodníkem by měla být prozatím státní firma Prisko, která by dle ministra financí Zbyňka Stanjury měla zajistit elektřinu a plyn pro veřejnou sféru na nejbližší období. Mezitím vznikne samostatná firma či agentura, která pak úkoly převezme.

Dle vyjádření analytika Michala Kocůrka pro server iRozhlas.cz „to zatím vypadá tak, že v případě elektřiny nebude státní obchodník nakupovat na trhu, ale přímo od předem domluvených velkých výrobců – ČEZ, E.ON a EPH“. Kocůrek dále uvedl, že „není zatím jasné, kolik energie bude třeba takto zajistit a jak vyřešit problém s tím, že většina elektřiny od těchto výrobců je na příští rok již prodaná“. Potom by bylo možné, že by státní obchodník musel kupovat elektřinu na trhu, čímž by podle Kocůrka ztratil jakoukoliv výhodnost, a stát by musel nákupy elektřiny dotovat mnohem výrazněji.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat, jestli už vláda došla k nějaké konkrétní dohodě s některým z českých výrobců elektřiny. Obrátili jsme se proto s dotazem na české výrobce elektřiny ČEZ, Sev.en energy, EPH a Sokolovskou uhelnou. Zatím jsme dostali odpověď pouze od tiskové mluvčí skupiny Sev.en energy Gabriely Sáričkové Benešové, která uvedla, že „zástupci vlády aktuálně jednají se všemi významnými výrobci v ČR o podmínkách dodávek elektřiny státnímu obchodníkovi“. Bližší informace ale v tuto chvíli údajně Sev.en energy nemůže zveřejnit.

Vzhledem k tomu, že nedokážeme potvrdit, ani vyloučit, že již došlo k nějaké konkrétní dohodě s některým z českých producentů, hodnotíme výrok Petra Fialy jako neověřitelný.

Pro začátek uveďme, že Richard Sulík je zakladatel a předseda slovenské strany Svoboda a Solidarita (Sas), ve vládě Eduarda Hegera byl také od dubna 2021 do srpna roku 2022 ministrem hospodářství Slovenské republiky.

Ministerstva hospodářství a financí Slovenské republiky podepsala 16. února tohoto roku memorandum (.pdf) se společností Slovak Power Holding (SPH). Ta je majoritním akcionářem (66 %) společnosti Slovenské elektrárny (SE), které jsou největším producentem elektrické energie na Slovensku. V roce 2021 vyrobily téměř dvě třetiny veškeré zde vyprodukované elektřiny. Doplňme, že zbývající 34% podíl akcií v SE vlastní přímo Slovenská republika, jejímž jménem jedná Ministerstvo hospodářství SR.

Vzniklá dohoda mezi ministerstvy a SPH se konkrétně týká zavedení mimořádných opatření, jejichž cílem je zmírnit dopady „nárůstu cen elektrické energie na vybrané skupiny obyvatel“ (.pdf, str. 1). Slovenské elektrárny by podle memoranda (.str. 2) měly v letech 2023 a 2024 prodávat elektrickou energii, určenou pro domácnosti, za výrazně nižší ceny, než byly únorové ceny na trhu. 

Konkrétně by velkoobchodní cena silové elektřiny v případě Slovenských elektráren měla odpovídat 61 eurům (cca 1500 Kč) za MWh. Za tuto cenu by měly SE dodat elektřinu o objemu 6,15 TWh ročně. Ministr financí Igor Matovič tehdy uváděl, že spotřeba slovenských domácností je cca 5,6 TWh ročně, což přibližně odpovídá posledním dostupným datům Statistického úřadu SR za roky 2019 (.pdf, str. 139) a 2020 (.zip; .pdf, str. 139).

Upřesněme, že zmíněná cena silové elektřiny (tj. cena za vlastní odebranou elektřinu) na Slovensku tvoří zhruba 47 % z koncové ceny elektřiny, zbytek pak představují např. cena za distribuci. Právě velkoobchodní ceny elektřiny nicméně v roce 2021 a 2022 výrazně narostly a slovenská vláda se tak memorandem snažila tyto ceny stabilizovat.

Výměnou za toto dohodnuté zafixování cen silové elektřiny slovenská vláda v memorandu (.pdf, str. 3) ustoupila od dřívějšího plánu zdanit zisky z prodeje elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách, který schválila 9. února 2022. Uveďme, že jediným výrobcem elektřiny z jádra na Slovensku je právě společnost SE. „Ministerstvo financí a ministerstvo hospodářství se zavázaly, že v letech 2022 až 2025 nebudou vyvíjet iniciativu směřující k zavedení, zvýšení nebo zpřísnění jakékoliv nové daně, odvodu, poplatku, specifické platby nebo regulace, která by mohla finančně ohrozit Slovenské elektrárny,“ popisuje obsah memoranda tisková zprávy SE.

Zmiňme, že mezi schválením plánu, který počítal se zdaněním zisku z elektřiny z jaderných zdrojů, a oznámením o dohodě o regulaci cen elektřiny uběhlo jen několik dní.

Na závěr tedy shrňme, že slovenské Ministerstvo hospodářství v čele s Richardem Sulíkem a Ministerstvo financí skutečně se Slovenskými elektrárnami 16. února uzavřely memorandum, podle něhož by mělo dojít k zastropování cen silové elektřiny. Výměnou za to ministerstva přislíbila odstoupit od plánů na zdanění zisků SE. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý. Uveďme nicméně, že k 22. září ještě žádné opatření vycházející z uváděného memoranda, které není právně závazné (.pdf, str. 3), nebylo uzákoněno. Podle slovenského Úřadu pro regulaci síťových odvětví tak není znám právně závazný způsob, jak bude elektřina na základě memoranda zpřístupněná dodavatelům a cílovým skupinám odběratelů.