Když nastoupil pan ministr John, musel být odstraněn policejní prezident Martinů, byl instalován policejní prezident Lessy, ten okamžitě odvolal šéfa protikorupční policie Vrbu, dosadil tam pana plukovníka Martince, ten dodatečně vyměnil šéfa analytiky, instaloval tam pan Petržílka, a ejhle, kruh se uzavírá, pan Petržílek a pan Bárta jsou stíháni za zneužívání informací.
Výrok exministra Langera je hodnocen na základě zjištěných personálních změn v policii jako pravdivý.
Na začátek je nezbytné podotknout, že nehodnotíme, zda Martinů "musel být odstraněn", hodnotíme pouze to, zda a kdy se tak stalo. Sled personálních výměn popisovaných ve výroku se shoduje s veřejně dostupnými informacemi.
Radek John se stal ministrem vnitra ve vládě Petra Nečase ihned po jejím ustavení, konkrétně to bylo 13. července 2010. V listopadu téhož roku vyzval tehdejšího policejního prezidenta O. Martinů k odstoupení kvůli nespokojenosti se stavem policejního sboru.
Nástupcem Martinů byl po různých průtazích vybrán P. Lessy. Následně mezi jinými odešel i šéf protikorupční policie L. Vrba, který byl nahrazen T. Martincem.
V době ředitelování T. Martince nastoupil jako vedoucí odboru analýzy a informatiky právě J. Petržílek. Konečně v listopadu tohoto roku byli V. Bárta a J. Petržílek zadrženi a obviněni ve spojitosti s únikem tajných informací.
Já jsem tady nikdy nekritizoval, že například do odborné pozice se dostane politik, protože je politikem, ale protože je politikem a není odborníkem.
Je zřejmě nemožné doložit, zda Žák svou tezi o odbornících/politicích využíval vždy. Nicméně námi dohledaný zdroj dokládá, že tuto svou tezi zastával minimálně v době nástupu do své funkce.
Týden po svém usednutí do křesla ministra dopravy mluvil v pořadu Impulsy Václava Moravce zcela v intencích tohoto svého výroku. Konkrétně uvedl: "Pokud vidím, že například v dozorčí radě jsou vlastně výhradně politici, což by ještě nevadilo, politik není nadávka nebo neměla by být nadávka a politik taky může být excelentním odborníkem. Ale pokud v té dozorčí radě ani jeden z těch politiků nemá nic společného s dopravou, jsou tam lékaři a tak dále, tak mě to mírně řečeno znepokojuje, protože je to o tom, že potom ti lidé mají daleko užší možnost vidět do toho, co se v těch samotných Českých drahách děje".
Již z této formulace vyplývá, že Žák apriori nevylučuje možnost zastupování zájmů státu v různých radách i politiky, jsou-li odborně pro tuto pozici zdatní. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Naši analytici (...) přišli s tím, že my máme asi 80 % shodných bodů programu nebo ten průnik programu, jak se tomu říká, s lidovci asi 80 %, se sociální demokracií něco přes 60.
Poslanec Martin Stropnický v nedělní Partii (v čase 9:50) z 27. října potvrdil existenci analýzy, přímo hovoří o průniku 61 procent s ČSSD.
Následně místopředsedkyně hnutí Věra Jourová v pátek 8. listopadu 2013 dala novinářům informaci, že „s programem lidovců vidí hnutí shodu ve zhruba 80 procentech, s ČSSD asi v 60 procentech." Tuto zprávu, kterou přinesla ČTK, obratem vydalo několik zpravodajských serverů, například Deník.cz, Lidovky.cz či Týden.cz.
Zmíněnou analýzu nemáme sice k dispozici, nicméně její existenci potvrdili již bezprostředně po volbách další čelní představitelé hnutí ANO, hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.
Oslovili jsme také hnutí ANO s žádostí o poskytnutí této analýzy, abychom mohli nabídnout primární zdroj k výroku poslance Komárka. Výrok případně doplníme po obdržení odpovědi.
To si Rusové dobře uvědomují, jak dokládá varování ruského ministra zahraničí před „bumerangem“, který se Západu vrátí důrazně zpátky.
V Rusku se skutečně objevují názory, že případné sankce uvalené ze strany Západu by ve skutečnosti měly na Západ negativní dopady.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po jednání se svým americkým protějškem Johnem Kerrym prohlásil (ang.), že jakékoliv sankce, které by Spojené státy uvalily, budou mít "bumerangový efekt". Zdůraznil, že jakékoliv unáhlené a lehkovážné kroky by mohly mít negativnídopad (ang.) na americko-ruské vztahy.
V podobném duchu se v Rusku ozývají názory na případné sankce ze strany Evropské unie. " Západ v současnosti hospodářsky potřebuje Rusko daleko více než Rusko Západ," uvedl ruský server Gazeta.ru.
Já jsem to nevzdal, já to nevzdal, protože já v každém případě budu požadovat na Jiřím Rusnokovi, aby co nejdříve odpověděl, protože o tom od září věděl, že takový návrh podáme a já jsem žádal, aby jedno z těch zákonných opatření bylo právě zákonné opatření Senátu, že se odkládá občanský zákoník.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož dle záznamu schůze Poslanecké sněmovny ČR, Vojtěch Filip skutečně zmínil možnost předložení zákonného opatření Senátu ČR, jímž by se odložila účinnost nového občanského zákoníku.
KSČM také skutečně podalo v říjnu návrh na odložení účinnosti NOZ o jeden rok, který byl ovšem zamítnut.
Zároveň pak Vojtěch Filip na 57. schůzi, která proběhla ve čtvrtek 8. srpna 2013, prohlásil:
"...Paní a pánové, nejde o žádný pohřeb. Jde samozřejmě o nové posouzení, protože vládě stačí předložit Senátu zákonné opatření, kterým se odloží účinnost, a budeme se o tom bavit znovu."
Protože my jsme schválili, a státní rozpočet předpokládá, že všem státním zaměstnancům, to znamená, 434 tisíc státních zaměstnanců bude navýšena mzda o dvě procenta.
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 prošel hlasováním v Poslanecké sněmovně 19. prosince 2013. Podle ČT24: " Pro rozpočet se vyslovilo 109 přítomných poslanců, proti jich bylo 39. Pro hlasovali poslanci vznikající vládní koalice, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Bývalé vládní strany ODS a TOP 09 byly proti, komunisté a poslanci Úsvitu se zdrželi ".
Ze zprávy k návrhu státního rozpočtu vyplývá, že rozpočet skutečně počítá s 2% navýšením plateb za odvedenou práci a platy státních zaměstnanců. Dokument (.pdf, str. 36) konkretizuje: "... u všech zaměstnanců, kteří jsou odměňováni podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech (vojáci z povolání), tak u příslušníků bezpečnostních sborů odměňovaných podle zákona č. 361/2003 Sb., služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, vyjma tzv. parlamentních kapitol".
Tentýž dokument ale na straně 39 hovoří o 424 304 státních zaměstnancích, což je o 10 tisíc méně než uvádí A. Babiš. Navzdory této nepřesnosti hodnotíme výrok celkově jako pravdivý.
Už dokonce existuje terminus technicus Putinkinovy vesnice.
Pojem „Putinkinova vesnice“ byl skutečně užitý například na Twitteru,Redditu, Facebooku nebo na Týden.cz.
Putinkinovu vesnici výše uvedené zdroje používají jako vyjádření snahy ruského prezidenta Putina falešně přikrášlit skutečnost, tedy vytvořit Potěmkinovu vesnici.
Případy odkazují na Olympijské hry v Soči, výměnu funkcí mezi Putinem a Medveděvem, „vylepšené“ domy nebo narychlo položený a odstraněný trávník před plánovanou Putinovou návštěvou.
To je jedna věc (ekonomická diplomacie – pozn. Demagog.cz), která je důležitá i právě v souvislosti s Ruskem, protože prezident Miloš Zeman v rámci svých dvoustranných jednání v Rusku jedná i o energetické politice. Je to právě dostavba jaderné elektrárny Temelín a ruský zájem, který projevil Vladimir Putin při jmenování Vladimíra Remka českým, novým českým velvyslancem v Moskvě.
S ohledem na veřejné komentáře prezidentů ČR a Ruska hodnotíme výrok jako pravdivý.
Prezident Zeman skutečně vyzývá ke vzájemnému zvyšování investic, a to i v energetické politice, zejména dostavby jaderné elektrárny Temelín.
K tomu se přiklání také ruský prezident Putin, který se při jmenování Vladimíra Remka velvyslancem v Rusku vyjádřil takto:
„Počítáme s důslednou realizací společných projektů v energetice, včetně jaderné, jakož i v humanitární a kulturní oblasti.“ Při události probíhajících olympijských her v Soči prezident Zeman jedná i se svým čínským protějškem o energetické politice a absolvuje i jiné bilaterární jednání právě o hospodářství a energetice.
Výrok moderátora Moravce tak hodnotíme jako pravdivý.
Evropská centrální banka má úroky pro ostatní banky ve výši 0,25 %.
Evropská centrální banka má základní úrokovou míru (o níž Schulz mluví) nastavenu na 0,25 %. Toto opatření platí od 13. listopadu 2013.
Ve středu se bude v Evropském parlamentu hlasovat o rámci pro klimatickou a energetickou politiku do roku 2030. Nejde o nic dramatického, protože Evropský parlament bude hlasovat o kompromisním návrhu, který vyšel z jednání s Evropskou radou.
Dne 5. února 2014 se v Evropském parlamentu na plenárním zasedání hlasovalo o klimatické a energetické politice do roku 2030. Vzhledem ke komplexnosti možných neformálních jednání mezi oběma institucemi nebude posuzováno, zda se jedná o kompromisní návrh vzešlý z jednání s Evropskou radou, či nikoliv. Bod klima a energetika je jedním z bodů programu jednání Evropské rady v Bruselu ve dnech 20.–21. března 2014.
Výrok na základě výše uvedeného hodnotíme jako pravdivý.
