Přehled ověřených výroků

Bohuslav Sobotka skutečně nabídl Miloši Zemanovi jedinou alternativu, pokud odmítne některého kandidáta na ministra. Sobotka veřejně řekl, že on sám by potom dočasně vedl ministerský úřad.

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Evropský účetní dvůr je orgán Evropské unie se sídlem v Lucemburku. Jeho hlavním úkolem je kontrola nakládání s penězi z dotací plynoucími do jednotlivých zemí. Za tímto účelem vydává každoročně výroční zprávu, kdy hodnotí jednotlivé dohledové orgány členských zemí, pro Českou republiku je to ministerstvo financí.

Účetní dvůr nesestavuje žádný žebříček, v čerstvě zveřejněné výroční zprávě za rok 2012 poukazuje na jednotlivá pochybení, v případě České republiky například „závažné nedostatky ve fungování systémů řízení a kontroly ve dvou operačních programech (OP Životní prostředí (příspěvek EU ve výši 65 milionů EUR) a OP Doprava (příspěvek EU ve výši 194 milionů EUR))“ nebo „nedodržování agroenvironmentálních požadavků“.

Výroční zpráva uvádí počty nevyřízených výhrad k vyčíslení hrubého národního důchodu (HND, strana 70) a k vykazování DPH (strana 74), ani v jednom případě nedosahuje Česká republika zdaleka nejhorších výsledků.

Ve výroční zprávě za rok 2011 dopadlo Česko v počtech nevyřízených výhrad vzhledem k ostatním zemím EU skutečně nejhůře (str. 60). Zpráva také obsahuje přímé porovnání účinnosti vybraných dozorových orgánů, kde rovněž Česko jako jediná země dosáhla celkového hodnocení "neúčinné" (str. 147 až 149).Toto srovnání ovšem zahrnuje pouze sedm zemí a nic se nemění na faktu, že tato statistika je již zastaralá.

Je rovněž možné, že poslanec Babiš měl na mysli zprávu Evropské komise, která ČR, resp. MF, označila za nejhorší v dohledu nad evropskými dotacemi. I kdybychom ovšem nebrali v potaz, že Brusel a Lucembursko jsou geograficky poměrně vzdálené, MF financí ve své reakci upozornilo, že:

- "primárně odpovědným za kontrolu je řídící orgán"

- a dále, že Komise hovoří "o systému auditu, který fungoval do roku 2012"; systém auditních činností byl přitom od letošního roku změněn, což EK "hodnotila pozitivně".

Ani v jednom případě se tak Andrej Babiš nevyjadřuje k aktuální situaci a vzhledem k použití přítomného času jeho výrok tedy nemůže být pravdivý.

Andrej Babiš se o hnutí ANO v médiích vyjadřoval jako o hnutí spíše středovém„široce rozkročeném“ hnutí. Média, jako například idnes.cz, pak psala o umístění strany napravo od středu. Podobně jej podle analýzy České televize viděli jeho voliči (strana 28).

Po vstupu do Sněmovny hlasují poslanci ANO převážně s dalšími stranami vznikající koalice, již několik návrhů však získalo širší podporu, kdy se k ANO, ČSSD a KDU-ČSL přidala i zmiňovaná KSČM nebo Úsvit. Jednalo se například o podporu zvýšení příspěvku na státní pojištěnce, které již dříve odsouhlasil Senát svým zákonným opatřením. Širokou podporu stran (mimo ODS a TOP09) pak měl také návrh státního rozpočtu v prvním čtení.

Z kontextu debaty vyplývá, že "zastáváním se" myslel Petr Fiala společnou podporu zákonům, výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

„Věci veřejné nechtějí bojovat proti korupci jenom slovy,“prosazovala strana novelu zákona o veřejných zakázkách. Tato novela, která mimo jiné zrušila „losovačky“, byla schválena v roce 2011 celým poslaneckým klubem Věcí veřejných (mimo omluvených poslankyň).

Při projednávání novely vládu zastupoval ministr pro místní rozvoj za VV Kamil Jankovský a Deník.cz při příležitosti schvalování novely uvedl, že „Věci veřejné ve vládě prosadily návrh zákona o veřejných zakázkách.“

Tehdejší předseda strany a ministr vnitra Radek John rovněž jmenoval do funkce policejního prezidenta Petra Lessyho.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Zeman na tiskové konferenci připomněl aféru s rychlostudenty na plzeňských právech a uvedl ji jako výtku ke vzdělání jednoho z kandidátů na ministry, který titul získal během devíti měsíců. Pravdivá je také část výroku o Heleně Válkové, která byla mezi prvními, kdo poměry na plzeňské Právnické fakultě kritizovali.

Miloš Zeman na své tiskové konferenci 10. ledna uvedl několik výtek k navrženým kandidátům na ministry ve formující se vládě. Vzdělání jednotlivých uchazečů se týkala druhá výtka. Zeman zapochyboval, zda kvalifikační předpoklady adepta, který svůj titul získal během devíti měsíců na plzeňské Právnické fakultě, jsou na post jakéhokoliv ministra dostatečné a zda nevzbuzují přinejmenším oprávněné pochybnosti.

K Heleně Válkové, kandidátce na ministryni spravedlnosti, se Zeman dostal při dotazech od novinářů. Jeden z dotazů zněl, zda by Zeman doporučil, aby na některých ministerstvech byli ponecháni ministři Rusnokovy vlády, například na postech náměstků. Na to Zeman odpověděl, že ministři Rusnokovi vlády skutečně kompetentní byli a že ti, kteří se ve vládě osvědčili, by v rolích náměstků jistě byli užiteční. Přitom však také pochválil některé z kandidátů budoucí Sobotkovy vlády, konkrétně adepta na post ministra dopravy, Antonína Prachaře a také Helenu Válkovou, neboť byla mezi prvními, kdo upozornili na poměry na plzeňských právech.

Helena Válková, v té době vedoucí katedry trestního práva, skutečně patřila k těm, kdo začali kritizovat vedení fakulty a celkově podivné poměry na plzeňských právech. Reakcí na to bylo její odvolání z funkce. Toto opatření bylo nakonec jen přechodné, Válková však fakultu definitivně opustila v roce 2011.

Firma Veřejné zakázky s.r.o. již v minulosti pro Ministerstvo dopravy zakázky dělala a Zdeněk Žák s ní tedy nepřišel. Největší z nich bylo poradenství při výběru dodavatele k realizaci projektu mýtného v roce 2005 (viz Podrobné podmínky zadávací dokumentace, .doc), kdy zvítězila firma Kapsch.

Dle předběžných informací dostupných v databázi veřejných zakázek má firma Veřejné zakázky s.r.o. poskytovat poradenské a konzultační služby v souvislosti s výkonem funkce projektového manažera k výběrovému řízení na poskytovatele mýtného. Zdeněk Žák má tedy pravdu, že firma má na starosti administrativní záležitosti a výrok hodnotíme jako pravdivý.

Části výroku o prověření a obhájení firmy se věnujeme v hodnocení jiného výroku níže.

V současné době, před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2014, má Česká republika v Evropském parlamentu 22 poslanců ze čtyř různých politických stran – ČSSD, KDU-ČSL, KSČM a ODS (strany jsou řazeny abecedně). ČSSD má v Evropském parlamentu momentálně sedm zástupců, KDU-ČSL pouze jednoho, KSČM vyslala do Evropského parlamentu čtyři členy. ODS má v Bruselu 9 zástupců. Poslanec Jan Březina, jenž byl zvolen za KDU-ČSL, ze strany v roce 2012 vystoupila figuruje jako nestraník.

Charta OSN říká o právu na sebeurčení v článku 1: " Cílem činnosti Spojených národů je rozvíjet přátelské vztahy mezi národy založené na zásadě rovnoprávnosti a sebeurčení národů, přijímat vhodná opatření k posilování světového míru".

Prohlášení nezávislosti Autonomní republiky Krym a Sevastopolu se skutečně odkazuje na Chartu OSN: "My, členové parlamentu Autonomní republiky Krym a Rada města Sevastopol, s ohledem na Chartu OSN a celé řady dalších mezinárodních dokumentů a s přihlédnutím k potvrzení statusu Kosova ze strany Mezinárodního soudního dvora OSN ze dne července 22, 2010, který říká, že jednostranné vyhlášení nezávislosti ze strany části země neporušuje žádné mezinárodní normy, ..." (původní text zde) . Totéž odvoláni na Chartu OSN nalezneme i v deklaraci o nezávislosti Ukrajiny .
Deklaraci o nezávislosti Ukrajiny ale předcházelo prohlášení státní suverenity z 16. července 1990. Proces osamostatnění Ukrajiny urychlil pokus o státní převrat tvrdého jádra komunistické strany v Moskvě, na což se odvolává i samotná Deklarace nezávislosti ze srpna 1991. Po vyhlášení nezávislosti následovalo referendum, které potvrdilo osamostatnění Ukrajiny. Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Na základě informací z České televize hodnotíme výrok Petra Macha jako pravdivý, přestože v některých krajích navyšuje volební potenciál o půl procenta (uvádí 5% asi v polovině krajů, přičemž 5% je pouze ve dvou krajích, v dalších dvou krajích pak 4,5%).

V Praze a Libereckém kraji dosahují Svobodní 5%. V Ústeckém kraji a na Karlovarsku 4,5%. V dalších třech krajích (v Moravskoslezském, Jihočeském a na Pardubicku) dosáhli Svobodní 4%. V polovině krajů se tedy Strana svobodných občanů pohybuje v rozmezí 4-5%.

Kraj

Volební potenciál

Praha

5%

Liberecký kraj

5%

Ústecký kraj

4,5%

Karlovarský kraj

4,5%

Moravskoslezský kraj

4%

Jihočeský kraj

4%

Pardubický kraj

4%

Výrok prezidenta Putina je hodnocen jako zavádějící, neboť "nástupnická organizace" (COCOM byl skutečně zrušen) se zabývá pouze kontrolou vývozu zbrojního a dalšího materiálu, nejde přímo o zákaz vývozu, jak Putin uvádí. V této nástupnické organizaci je členem také Ruská federace.

Koordinační výbor pro mnohostranné kontroly vývozu (COCOM) byla neformální multilaterální organizace, srze níž Spojené státy a jejich spojenci koordinovaly národní kontroly vztahující se na vývoz strategických materiálů a technologií do komunistického světa.

V roce 1948 vláda USA oslovila západní spojence s cílem založení společné koordinace politiky embarga proti státům RVHP (Rady vzájemné hospodářské pomoci). Následně došlo v roce 1949 k ustanovení fungování organizace a 1. ledna 1950 k jejímu samotnému fungování.

Důležitou součástí aktivit COCOMu bylo ustanovení tzv. COCOM seznamů technologií a produktů, které byly kontrolovány, monitorovány a na něž se vztahovalo embargo. První seznam munice obsahoval všechny vojenské předměty, druhý seznam atomové energie obsahoval zdroje štěpných materiálů pro jaderné reaktory a jejich díly a třetí průmyslový seznam obsahoval položky jako motory, letecké kontrolní vybavení, počítače apod.

Po rozpadu Sovětského bloku se omezení vztahovalo pouze na podej výpočetní a telekomunikační techniky do zemí, které tvořily východní blok. V březnu roku 1994 byl COCOM formálně zrušen, některé exportní kontroly však zůstaly nadále zachovány. Jednalo se například o kontroly rozhlasové a šifrovací technologie.

Ve Spojených státech bylo dodržování zásad COCOM realizováno prostřednictvím zákona The Arms Export Control Act (Zákon o kontrole vývozu zbraní), který je dodnes platný a umožňuje prezidentovi USA kontrolu vývozu obranných prostředků.

Nicméně po rozpadu SSSR se objevily nové hrozby (např. terorismus) a vznikla opět potřeba vývozního omezení. V prosinci 1995 vzniklo tzv. Wassenaarské ujednání (WA) o vývozních kontrolách konvenčních zbraní, zboží a technologií dvojího využití, které nahradilo některé funkce COCOM. Členem tohoto sdružení států je i Ruská federace.

Podobně jako COCOM má WA kontrolní seznamy obsahující vojenské materiály a zboží dvojího užití. Primárním cílem WA je mezinárodní výměna informací o mezinárodním obchodu se strategickým zbožím, posilování transparentnosti a předcházení destabilizujícímu hromadění konvenčních zbraní.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící. Je sice pravdou, že COCOM byl pouze formálně zrušen v roce 1994 a některé vývozní kontroly dodnes platí, jedná se však pouze o kontrolu vývozu, nikoliv o zákaz vývozu.