Přehled ověřených výroků

Na základě informací poskytovaných Evropským parlamentem hodnotíme výrok jako pravdivý.

Meziparlamentní setkání organizovaná výborem pro vnitřní trh (IMCO) proběhla:

2. dubna 2009: "EU Consumer Law, its transposition and implementation " (Spotřebitelský zákon EU, jeho přejímání a implementace)

26. ledna 2010: " Combating late payment in commercial transactions " (Boj s pozdními platbami v obchodních transakcích)

27. dubna 2010: " Implementing the Services Directive: debate in the EP with national parliamentarians " (Implementace směrnice o službách: debata v EP se členy národních parlamentů)

26. října 2010: " The internal market for professionals: How to make it work ?" (Vnitřní trh pro zaměstnance: Jak jej uvést do praxe?)

IMCO též pořádá pravidelná slyšení, jejich kompletní seznam je k dispozici zde (ang.)

Politická strana Aliance evropských konzervativců a reformistů vznikla 1. října 2009. Stranu založilo sedm politických stran: ODS, britská Konzervativní strana, polská strana Právo a Spravedlnost, belgická LDD, lotyšská TB/LNNK, litevská AWPL a britská UUP. V současnosti zahrnuje Aliance konzervativní politické strany z celkem 17 zemí, z nichž některé nejsou členy Evropské unie (Gruzie, Turecko).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, a to z důvodů závažných nepřesností v užitých právních pojmech.

Nejprve je nutné podívat se z hlediska práva na pojem "péče řádného hospodáře". Ten do českého práva poprvé "zavedl" (nikoliv přesně definoval) dnes již neúčinný obchodní zákoník, který byl nahrazen zákonem o obchodních korporacích (částečně samozřejmě také novým občanským zákoníkem).

V souhrnu můžeme říci, že dle původního obchodního zákoníku je pojem "péče řádného hospodáře" chápán (.pdf, str.10–11) jako:"základní míra péče, kterou musí členové představenstva akciové společnosti, jednatelé společností s ručením omezeným, komplementáři komanditní společnosti, členové dozorčích rad, společníci veřejné obchodní společnosti a likvidátoři vynaložit při výkonu svých funkcí, a to při plnění všech povinností vyplývajících pro ně ze zákona nebo zakládajících dokumentů" (definice převzata z diplomové práce PÉČE ŘÁDNÉHO HOSPODÁŘE (.pdf) Markéty Keilové z Masarykovy univerzity z roku 2007, pro srovnání předchozí odkaz na na e.pravo.cz).

Přestože se pojem péče (a zásady) řádného hospodáře v posledních několika letech objevil i v jiných zákonech (viz dále), než je původní obchodní zákoník, zákonodárce nikde tento pojem nevymezuje (ani v předpisech na obchodní zákoník navazujících). Nalezení jeho obsahu tedy zůstává především na judikatuře, odborné veřejnosti (viz naše citace) a také na podnikatelské praxi samotné.

Nyní musíme konstatovat, že obecně se tedy "péče řádného hospodáře" vztahuje na všechny politiky (starosty, hejtmany, poslance, zastupitele, členy vlády atd.), kteří jsou za stát či územně samosprávný celek (ÚSC) účastni v kontrolních orgánech právnických subjektů (soukromoprávní subjekty s majetkovou účastí státu či ÚSC) zřízených na základě výše uvedených zákonů, ale i dalších zákonů (viz dále), které pracují se zásadami a znaky poměrně obtížně vymezeného pojmu "péče řádného hospodáře". Tomio Okamura se však zásadně mýlí, když tvrdí, že jsou z něho (ve výše nastíněném kontextu a vymezení pojmu) vyloučeni např. ministři či hejtmani.

Ve vztahu k (veřejnému) majetku veřejnoprávních korporací (nikoliv soukromoprávních osob s majetkovou účastí státu) – státu (protože ten je veřejnoprávní korporací) či ÚSC – je však vymezení pojmu a zásad odpovídajících "péči řádného hospodáře" často i daleko přísnější, nežli je tomu ve výše nastíněném případě (dnes účinného) zákona o obchodních korporacích či občanského zákoníku.

Obecně jsou zásady odpovídající pojmu "péče řádného hospodáře" v této oblasti vymezeny a rozprostřeny mezi několik zákonů. Typicky se jedná o zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, či tzv. velká rozpočtová pravidla (zákonč. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů), zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, atd. ve vtahu ke státnímu majetku. A dále tzv. "malá rozpočtová pravidla" (zákonč. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) a zákony o krajích, obcích, či o hl. m. Praha, ve vztahu k majetku ÚSC.

Více o celé materii hovoří Stanovisko vlády ČR (.pdf), jež posoudila návrh vydání zákona o péči řádného hospodáře u svěřeného majetku veřejnoprávních korporací, který předložila skupina poslanců hnutí Úsvit v čele s Tomiem Okamurou.

Naše odůvodnění však nekončí. Je nutné definovat i pojem hmotná odpovědnost, který předseda hnutí Úsvit používá naprosto bezprecendentně a nesprávně.

Hmotná odpovědnost je specifický právní statut, který upravuje vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (a to samozřejmě i státním zaměstnancem, nikoliv však zaměstnancem ÚSC, který má svoji vlastní úpravu) ve věci: ..."hospodaření s prostředky svěřenými zaměstnavatelem, povinnosti střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Odpovědností zaměstnavateli za škodu, kterou zaměstnaneczpůsobí zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním..." (viz předchozí odkaz), Tento právní statut je upraven zákoníkem práce (tzv. dohoda o hmotné odpovědnosti musí mít např. písemnou podobu, jinak je neplatná atd.).

S výše popsanými zásadami "péče řádného hospodáře" však takto definovaná a v českém právu zakotvená "hmotná odpovědnost" nemá – a ani nemůže (alespoň prozatím) – mít absolutně nic společného, neboť starostové, hejtmani, ministři atd. nejsou zaměstnanci státu či ÚSC a zodpovídají se pouze svým voličům.

Na závěr je tedy nutné konstatovat, že politici (všichni) jsou samozřejmě za "nevhodnou péči o veřejný majetek" odpovědní (nikoliv však "hmotněodpovědni", neboť hmotná odpovědnost je specifický právní vztah, jak jsme popsali výše) za porušení různě ve výše uvedených právních předpisech vymezených a specifikovaných "zásad péče řádného hospodáře", a to dle příslušných sankcí uvedených v těchto či jiných zákonech (např. i v trestnímzákoně, protože ten samozřejmě obsahuje přečiny a zločiny proti majetku či hospodářské trestné činy).

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací ČTK.

Ministr financí v demisi Jan Fischer se skutečně sešel s poslanci KDU - ČSL a to 19.11. 2013. Diskuze byla zaměřena zejména na státní rozpočet. Jan Fischer strávil s poslanci zhruba dvě hodiny.

Poslanci KDU - ČSL s ministrem financí hovořili také o problémech, které by mohly vzniknout České republice z nedostatečného čerpání evropských dotací, nebo o vlivu zásahů České národní banky do kurzu koruny. (zdroj ČTK)

Postupy státních zástupců a policie byly předmětem kritiky předminulé vlády, vlády Petra Nečase, hned při několika příležitostech. Sám Petr Nečas se pustil do kritiky po zátahu policie na Úřad vlády, který vedl ke konci jeho vlády a předčasným volbám.

"Policejní zákrok byl nepřiměřený. Zadržení jedné ženy komandem 12 policistů v kuklách je dehonestující a jen potvrdilo, že jsou používány brutální a nátlakové metody," uvedl Nečas.

Již dříve pak kritizoval Miroslav Kalousek postup vyšetřovatelů v kauze CASA týkající se jeho stranické kolegyně Vlasty Parkanové.

"Jsem hluboce přesvědčen, že jsme svědky bezprecedentního policejního útoku na demokratické rozhodovací mechanismy státu. (...) To už je náběh na policejní stát," řekl například Kalousek.

Během interpelací 14. června 2012 pak Nečas ještě pronesl následující výrok (v souvislosti s vyšetřováním kauzy CASA): "A kromě toho mi dovolte říci poměrně tvrdou a jasnou tezi, že o tom, kdo bude ve vládě, nebo nebude ve vládě, nebude cestou žádosti o vydání rozhodovat parta policejních plukovníků nebo podplukovníků, to asi by nebyl ten správný krok".

Výrok označujeme na základě znění memoranda o bezpečnostních zárukách z roku 1994 za pravdivý.

V rámci Sovětského svazu byl Krymský poloostrov přeřazen pod administrativu Ukrajinské sovětské socialistické republiky v roce 1954 za doby vlády Nikity Chruščova. Po vyhlášení ukrajinské nezávislosti zůstal Krym pod ukrajinskou kontrolou jako autonomní republika.

5. prosince 1994 v Budapešti podepsali představitelé Ukrajiny, Ruské federace, Spojených států a Velké Británie memorandum (.pdf, str. 8) o bezpečnostních zárukách. V tomto memorandu se, ve spojení s Ukrajinou a jejímu připojení ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1968, zaručily tyto státy v šesti článcích k respektování nezávislosti a suverenity Ukrajiny a jejích existujících hranic. Slíbily se také zdržet použití nebo hrozby síly proti její územní celistvosti nebo politické nezávislosti. Tyto bezpečnostní záruky byly poskytnuty Ukrajině při příležitosti jejího závazku eliminovat ze svého území všechny jaderné zbraně (do Ruské federace) a přistoupení k NPT jako stát nedisponující jadernými zbraněmi.

S tímto prohlášením přišla nová ministryně místního rozvoje za hnutí ANO Věra Jourová. Jourová dokonce uvedla, že je ČR v čerpání vůbec nejhorší. Jiný zdroj – např. zprávu Evropské komise, která by srovnávala efektivitu čerpání evropských peněz – se nám nepodařilo nalézt.

Dne 28. ledna 2014 proběhl v Bruselu 32. summit EU – Rusko za účasti ruského prezidenta Vladimíra Putina, ruského ministra zahraničí S. V. Lavrova a nejvyšších představitelů EU – předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye a předsedy Evropské komise José Barrosa. Prezident Ruské federace Vladimír Putin na summitu řekl, že dodrží dohodu o půjčce Ukrajině bez ohledu na složení vlády.

V následujících dnech skutečně došlo ze strany Ruska k pozastavení druhé tranše úvěru v souvislosti s odstoupením ukrajinského premiéra Mykola Azarova. Ruská strana s další finanční pomocí vyčkává, podmínkou pro další pomoc je zformování nové ukrajinské vlády.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť "vysoká kvalifikovanost a odbornost" byla zpochybněna minimálně u nově jmenovaného šéfa Ředitelství silnic a dálnic Pavla Kočici či vedoucího legislativního a právního oddělení Roberta Pálenského.

Zdeněk Žák podle článku ČTK z 16. 10. 2013 (pro zajímavost přikládáme ještě článek serveru Česká pozice) uskutečnil společně s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem celkově nejvíce personálních výměn ze všech ministrů Rusnokovy vlády v demisi.

Podle ČTK: "Žák po nástupu do čela ministerstva dopravy odvolal svého náměstka pro letectví a satelitní komunikaci Jiřího Žáka (ODS). Z funkcí posléze odvolal také svého náměstka Miloslava Halu, ředitele IT a spisové služby Jiřího Dastycha a šéfa legislativního a právního oddělení Jakuba Kopřivu. Ministr řekl, že za změnou stojí snaha ušetřit. Na počátku října Žák odvolal šéfy Ředitelství silnic a dálnic Davida Čermáka, Ředitelství vodních cest Jana Skalického a Drážního úřadu Pavla Kodyma. Dosud největší personální obměnu prosadil Žák v Českých drahách, které krátce po jeho nástupu opustil management v čele s dlouholetým generálním ředitelem Petrem Žaludou".

V souvislosti s odbornou kvalifikací nově jmenovaných funkcionářů pak např. server idnes.cz v případě Ředitelství silnic a dálnic upozornil na "nezkušenost" nově jmenovaného Pavla Kočici (článek staví primárně na názoru dopravního experta ČSSD Pavla Švagra).

Pochyby o kvalifikaci a odbornosti – v kontextu vzdělání – vyvolalo taktéž jmenování Roberta Pálenského vedoucím legislativního a právního oddělení.

Dále např. Server E15 zaznamenal rovněž obecnou kritiku nové dozorčí rady ČD Cargo ze strany železničních odborů. „Celé, když se na to díváte, to budí dojem trošku jako chaos a amatérismus. Jestli si někdo myslí, že takto vypadá personální politika a dosazování odborníků, tak v tom jsem velice zdrženlivý,“ nechal se slyšet místopředseda Odborového sdružení železničářů a člen dozorčí rady Carga Radek Nekola.

Premiér Bohuslav Sobotka sdělil (video, 0:06 min.) na brífinku, jenž se konal po jednání ÚVV ČSSD dne 8. února 2014, že Jan Keller získal na zasedání ÚVV ČSSD 136 ze 147 odevzdaných hlasů delegátů Ústředního výboru, což představuje 92% důvěru.