Přehled ověřených výroků

Dle námi dohledaných informací hodnotíme Filipův výrok jako zavádějící.

Prezident Zeman se k otázce dostavby Temelína v Českých Budějovicích opravdu vyjádřil. Avšak nejednalo se o změnu projektu ve smyslu dostavby nejdříve jednoho bloku a až poté, případně, druhého.

Zeman na přímou otázku týkající se dostavby Temelína odpověděl, že by uvítal úplné zrušení právě probíhajícího tendru a jeho opětovné vyhlášení, aby se mohla zúčastnit i francouzská společnost Areva. Ta byla ze současného tendru vyřazena, bez dalších podrobností, s odůvodněním, že nenaplnila zákonné požadavky na dostavbu dvou bloků v lokalitě Jaderné elektrárny Temelín. Podle Zemana by skutečnost, že se tendru budou účastnit tři společnosti mohla snížit cenu až o 5%.

V každém případě by se jednalo o tendr na dostavbu dvou bloků JE Temelín.

Je pravda, že firma Animalco skladuje již několik let pro Správu státních hmotných rezerv. Ovšem není zcela pravda, že by SSHR nebyla i v kompetenci Ministerstva financí. Ministr průmyslu a obchodu navrhuje předsedu SSHR po dohodě s ministrem financí. I některé další kroky musí být v souladu např. s Ministerstvem zahraničních věcí.

Správa státních hmotných rezerv (.pdf) je ústředním orgánem správy v oblastech hospodářských opatření pro krizové stavy a státních hmotných rezerv (§ 1, odst. 1). Předsedu Správy jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu v dohodě s ministrem financí (§ 1, odst. 3).

Dále Správa např. společně s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem vnitra realizuje poskytování humanitární pomoci ČR do zahraničí.

Podle portálu E15 se dlouhá léta o maso staraly dvě firmy – Masoprogres Servis a Animalco.

Veřejná zakázka na pořízení masa do státních hmotných rezerv byla podána 19. září 2013, dodavatelé mohou podávat nabídky do 27. února 2014.

Výrok Víta Bárty jsme původně hodnotili jako neověřitelný. Mimo jiné jsme poukazovali na to, že je problematické definovat, které trestné činy spáchali mafiáni, a které nikoliv. Víta Bártu jsme oslovili, zda by mohl svá slova upřesnit a doložit, z jakých údajů vycházel. Ten nám odpověděl následovně:

Ve svém tvrzení jsem vycházel především z hodnotících zpráv o činnosti ÚOKFK za roky 2011 a 2012. Pokud se podíváte do dokumentu, který vám zasílám v příloze, zjistíte, že ve všech níže zmíněných kategoriích se práce ÚOKFK oproti minulým létům nepoměrně zlepšila, a to i přes to, že si tehdejší ředitel útvaru plk. Tomáš Martinec stěžoval v rozhovoru na snížené prostředky na provoz ( více zde http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/ekonomika/Sef-protikorupcniku-Martinec-Kazda-firma-prodava-svoji-praci-Proc-ne-i-my-241107)

Zpráva o činnosti konstatuje, že se zlepšilo zajišťování výnosů, došlo k nárůstu trestního stíhání soudců a žalobců, počtu stíhaných osob a návrhů na podání obžaloby. Zvedl se také celkový počet spisů, zabránilo se ale také většímu množství daňových úniků v oblasti pohonných hmot a došlo také k většímu poštu ukončených spisů. To vše podle mě dostatečně svědčí o tom, že práce policie, zvláště pak Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, je nejlepší v porevoluční historii.

Jinak co se definice mafiána týče, ta opravdu neexistuje, ale podle mého soudu si jej všichni diváci dokáží dostatečně představit.

S pozdravem

Vít Bárta

Prezentace činnosti Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality za rok 2011 (.ppt) a 2012 (.ppt) skutečně dokládají, že počet obvinění za trestné činy, které jsou v gesci tohoto útvaru vyšetřujícího nejzávažnější formy korupce a hospodářské a finanční kriminality, skutečně vzrostl, stejně jako počet zajištěných prostředků pachatelům těchto trestných činů.

Počet osob stíhaných za korupční trestné činy.

2009622010

94

2011

159

2012

122

Zajištěné výnosy z trestné činnosti (Policie ČR celkem) v mil. Kč

20091312

2010

1283

2011

4301

2012

5839

Z toho přibližně třetina připadá na ÚOKFK.

Na základě upřesňujících informací měníme hodnocení výroku na pravda.

Evropský účetní dvůr je orgán Evropské unie se sídlem v Lucemburku. Jeho hlavním úkolem je kontrola nakládání s penězi z dotací plynoucími do jednotlivých zemí. Za tímto účelem vydává každoročně výroční zprávu, kdy hodnotí jednotlivé dohledové orgány členských zemí, pro Českou republiku je to ministerstvo financí.

Účetní dvůr nesestavuje žádný žebříček, v čerstvě zveřejněné výroční zprávě za rok 2012 poukazuje na jednotlivá pochybení, v případě České republiky například „závažné nedostatky ve fungování systémů řízení a kontroly ve dvou operačních programech (OP Životní prostředí (příspěvek EU ve výši 65 milionů EUR) a OP Doprava (příspěvek EU ve výši 194 milionů EUR))“ nebo „nedodržování agroenvironmentálních požadavků“.

Výroční zpráva uvádí počty nevyřízených výhrad k vyčíslení hrubého národního důchodu (HND, strana 70) a k vykazování DPH (strana 74), ani v jednom případě nedosahuje Česká republika zdaleka nejhorších výsledků.

Ve výroční zprávě za rok 2011 dopadlo Česko v počtech nevyřízených výhrad vzhledem k ostatním zemím EU skutečně nejhůře (str. 60). Zpráva také obsahuje přímé porovnání účinnosti vybraných dozorových orgánů, kde rovněž Česko jako jediná země dosáhla celkového hodnocení "neúčinné" (str. 147 až 149).Toto srovnání ovšem zahrnuje pouze sedm zemí a nic se nemění na faktu, že tato statistika je již zastaralá.

Je rovněž možné, že poslanec Babiš měl na mysli zprávu Evropské komise, která ČR, resp. MF, označila za nejhorší v dohledu nad evropskými dotacemi. I kdybychom ovšem nebrali v potaz, že Brusel a Lucembursko jsou geograficky poměrně vzdálené, MF financí ve své reakci upozornilo, že:

- "primárně odpovědným za kontrolu je řídící orgán"

- a dále, že Komise hovoří "o systému auditu, který fungoval do roku 2012"; systém auditních činností byl přitom od letošního roku změněn, což EK "hodnotila pozitivně".

Ani v jednom případě se tak Andrej Babiš nevyjadřuje k aktuální situaci a vzhledem k použití přítomného času jeho výrok tedy nemůže být pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Putin korektně popisuje část memoranda, které USA předložily Mezinárodnímu soudu v otázce Kosova.

Ve zmiňovaném memorandu (.pdf, str. 51) USA se uvádí doslova toto:

"It is certainly the case that declarations of independence may - and in their nature often do - violate domestic law. However, that does not mean that there has been a violation of international law."

("Je jistě pravdou, že deklarace nezávislosti mohou být – a ve své podstatě často jsou - v rozporu s domácí legislativou. Nicméně, to neznamená, že zde došlo k porušení mezinárodního práva.")

Pro porovnání uvádíme citaci z anglického překladu projevu Vladimira Putina, který byl zveřejněn na oficiálních stránkách Kremlu:

I quote:“Declarations of independence may, and often do, violate domestic legislation. However, this does not make them violations of international law.”

("Deklarace nezávislosti mohou, a často se to stává, porušovat vnitřní legislativu. To však neznamená, že dochází k porušování mezinárodního práva.“)

Nepodařilo se dohledat oficiální zprávy o tom, že by někteří politici považovali Krym za "nenávratně ztracený" a že by za tuto situaci mohla "slabá EU". Výrok Libora Roučka proto hodnotíme jako nepravdivý.

Například francouzský prezident Francois Hollande při schůzce s Vitalijem Kličkem a Petrem Porošenkem odmítl rozhodnutí krymského parlamentu o vyhlášení referenda a " svými výroky dnes také znovu potvrdil ambici zůstat silným diplomatickým hráčem při rozhodování o budoucnosti Ukrajiny a do určité míry se spolupodílet na dění v této krizí zmítané zemi ".

Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že " chceme hledat diplomatickou cestu " a že " ekonomické sankce vůči Rusku jsou krajní řešení, ale my jsme připraveni je prosadit“.

Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky je " naprosto nezbytné, aby Evropa mluvila vůči Rusku a Ukrajině jedním hlasem ".

Na mimořádném summitu se Evropské unie rozhodla pozastavit rozhovory s Ruskem o vízech a obchodní dohodě, vyzvala i k zahájení přímých rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou. " Pokud v příštích dnech jednání mezi Kyjevem a Moskvou nepřinesou výsledek, pohrozila Unie sadou dalších kroků, včetně zákazu cestování či zmrazení majetku určitých osob. Vážné následky pro vztahy mezi EU a Ruskou federací, včetně ekonomických oblastí,prý také bude mít další ruské počínání vedoucí k destabilizaci situace."

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (tzv. nový občanský zákoník), byl schválen 3. února 2012, tedy v době vlády Petra Nečase.

Podle webu k rekodifikaci působila při Ministerstvu spravedlnosti komise pro rekodifikaci občanského práva již v devadesátých letech. Věcný záměr (.pdf) nového občanského zákoníku byl projednáván již v roce 2000 vládou Miloše Zemana. Přes dlouhodobost prací na novém zákoníku však závěrečná část procesu "připadla" na vládu Petra Nečase.

Ke zpoždění při přijímání doprovodné legislativy skutečně došlo. Některé doprovodné zákony byly však do Sněmovny předloženy již vládou Petra Nečase. Mezi těmito zákony byl také zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, který zapracovává rekodifikační změny do občanského práva procesního, jedná se tedy o procesní předpis. V té souvislosti došlo také k navržení změn dalších procesních předpisů, občanského soudního řádu, insolvenčního zákona a zákona o insolvenčních správcích. Tyto procesní předpisy byly schvalovány dodatečně po schválení nového občanského zákoníku, opačný postup by nebyl z legislativního hlediska vhodný (není např. jasné, jaké pozměňovací návrhy poslanci u hlavní hmotné normy schválí).

Dále není z výroku poslance Filipa zřejmé, o kterém nařízení vlády nebo vyhlášce ministerstva hovořil. Požádali jsme jej proto o vyjádření. To zaslal v následujícím znění: Pro upřesnění hledejte spojitost mezi odchodem bývalého náměstka pana Korbela, jeho aktivitou na seminářích o novém O2 nebo prací náměstka pana Mlsny (bývalého ministra), který musel nehotové věci (zejména správní řád soudní) udělat v co nejkratším možném termínu. Případně se zeptejte paní ministryně v demisi JUDr. Benešové, k jakému datu ukončila smlouvu s panem Eliášem. Nejsem z těch, kteří by někoho chtěli veřejně zostouzet. Ale pravdu jsem musel alespoň nastínit. Tímto vyjádřením poslanec Filip příliš neupřesnil, o kterém nařízení či vyhlášce nehovořil.

Vojtěch Filip tedy tvrdí, že nebyly vládou Petra Nečase připraveny žádné procesní předpisy. Jelikož však bylo ve skutečnosti takových předpisů připraveno a předloženo Parlamentu hned několik, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok pochází z rozhovoru Andreje Babiše publikovaného na serveru Novinky.cz 18. ledna 2014.

Pavel Čihák je bývalý vedoucí odboru dopravy Středočeského kraje a bývalý šéf krajské Správy a údržby silnic. Na základě informací, které přinesl server iHNED.cz, existovala údajně silná vazba mezi Davidem Rathem a Petrem Čihákem. Čihák s Rathem pak měli mít vliv na dopravní investice v kraji.

Tyto informace rozzlobily šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, který požadoval od Pavla Čiháka vysvětlení celé situace. Po jednání poslaneckého klubu hnutí ANO dne 14. 1. Faltýnek uvedl, že se Čiháka na vysvětlení ptal a je nyní právě na poslanci Čihákovi, aby se dokázal obhájit.

Nejsme však schopni posoudit, zda ke dni 18. 1., kdy vyšel rozhovor s šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem a z kterého pochází hodnocený výrok, poslanec Čihák ke své obhajobě již dostal či nedostal prostor. Není totiž zřejmé, co je tímto prostorem míněno, zda časový prostor, tedy dostatek času k přípravě "obhajoby," či prostor ve smyslu tribuny (jakým může být třeba jednání poslaneckého klubu), kde může své vysvětlení přednést. Zároveň se neodvažujeme arbitrárně stanovit, kolik dní na přípravu či jaká příležitost jsou takovým adekvátním prostorem.

Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) každoročně zveřejňuje zprávy zabývající se smýšlením Čechů o Evropské unii (EU). Od vstupu do EU v roce 2004 až do roku 2008 lze pozorovat stabilní vztah obyvatel ČR k EU, spokojení se členstvím v EU se pohybovalo okolo 40 %, nespokojenost okolo 15 %. Mírný pokles byl zaznamenán mezi lety 2009–2010 v souvislosti s příchodem finanční krize a přijetím Lisabonské smlouvy. Zásadní změna však přišla v roce 2012, kdy s přetrvávajícími institucionálními problémy EU a nelepšící se ekonomickou situací popularita značně klesla. CVVM přeformulovala hlavní výzkumnou otázku, tedy zda občané věří v budoucnost EU. 52 % dotázaných prohlásilo, že nevěří v další vývoj Unie, 35 % občanů naopak v EU vidí budoucnost. Podobné výsledky přináší také agentura STEM z dubna 2012, dle níž je 59 % Čechů nespokojených s EU a 48 % obyvatel se nikdy necítí být občanem EU.

Posun ve vnímání EU lze spatřit také v jiných členských státech. Každoroční průzkum veřejného mínění, který provádí Pew Research Center, porovnával na základě průzkumů oblíbenost EU v osmi členských státech (Německo, Francie, Itálie, Velká Británie, Španělsko, Řecko, Česká republika, Polsko). Zatímco ČR jako jediná zaznamenala pozitivnějších výsledků v roce 2013 ve srovnání s rokem 2012, u ostatních členských států došlo ke zhoršení.

V souvislosti s měnícími se náladami vůči EU se může změnit také složení Evropského parlamentu po letošních volbách. Z výzkumu (.pdf, s. 1) společnosti Gallup Europe vyplývá, že by z květnových voleb mohl vzejít parlament s výrazně vyšším zastoupením anti-evropských stran. Posun k euroskepticismu můžeme zaznamenat také v roce 2009, kdy vznikly 2 euroskeptické evropské strany – skupina Evropští konzervativci a reformisté a skupina Evropa svobody a demokracie.

Česká národní banka je dle hlavy šesté, článku 98 Ústavy České republiky ústřední bankou státu, jejímž hlavním cílem je cenová stabilita, a do jejíž činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona (odst. 1). Tímto příslušným zákonem je předpis č. 6/1993 Sb., zákon České národní rady o České národní bance. Nejvyšším orgánem České národní banky je Bankovní rada, která rozhoduje mj. o měnové politice (§ 5, odst. 1). S ohledem na vztah České národní banky s ostatními institucemi je zásadním § 9, v němž se říká:

(1) Česká národní banka, bankovní rada ani žádný člen bankovní rady nesmějí při výkonu pravomocí a plnění úkolů a povinností svěřených jim Smlouvou o Evropské unii, Smlouvou o fungování Evropské unie a Statutem a při výkonu dalších činností vyžadovat ani přijímat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu, vlády a jiných orgánů České republiky, dále od orgánů, institucí nebo jiných subjektů Evropské unie, od vlád členských států Evropské unie nebo od jakéhokoli jiného subjektu.

(2) Česká národní banka a vláda se vzájemně informují o zásadách a opatřeních měnové, makroobezřetnostní a hospodářské politiky.

Česká národní banka je tedy nezávislou institucí, aby tak dokázala plnit svůj cíl daný Ústavou. V dotazu zmiňuje divák § 35, který měl premiér Rusnok porušit tím, že připustil zásah České národní banky. Toto ustanovení konkrétně říká, že Česká národní banka:

a) stanoví, po projednání s vládou, režim kurzu české měny k cizím měnám, přičemž však nesmí být ohrožen hlavní cíl České národní banky,

b) vyhlašuje kurz české měny k cizím měnám;

c) nakládá s devizovými rezervami ve zlatě a devizových hodnotách.

Je zřejmé, že divák měl na mysli písm. a), v tomto případě se však jedná o mýlku, protože režim kurzu české měny intervencí nedoznal žádné změny a projednání s vládou tedy nebylo na místě. Změnou režimu kurzu by bylo, kdyby se například Česká národní banka uchýlila zpět k fixnímu kurzu (s či bez oscilačního pásma), který byl například v první polovině 90. let. Česká koruna byla tehdy navázána na určité měny (zpočátku na měnový koš), z tohoto podkladového aktiva byla usuzována její cena a bylo nutné intervenovat v případě jakékoliv změny, aby kurz byl udržen v daném zvoleném pásmu.

Nynějším režimem kurzu je však řízený plovoucí kurz, který v praxi znamená, že banka ponechá vývoj kurzu české koruny na devizovém trhu, tedy na střetu nabídky koruny a poptávky po ní, a pouze pro zabránění extrémních výkyvů zasáhne pomocí intervence. Zároveň je nutné dodat, že argumentace České národní banky ohledně intervence na devizovém trhu směřuje k oddálení deflace (snížení cenové hladiny v ekonomice) a tedy zvýšení inflace (růst cenové hladiny v ekonomice). Jedná se tedy o naplňování cíle banky – cenovou stabilitu.

Zmíněno je ještě druhé ustanovení, konkrétně § 6, ten však hovoří o sedmičlennosti Bankovní rady a podmínkách, které musí člen rady splňovat. Není tedy zřejmé, jak by ho mohl premiér Rusnok porušit.