Jan Keller
Už od Maastrichtu, od roku 1992, 1993, to byl ten druhý pilíř sjednocující se Evropy, se buduje společná politika jak obranná, tak zahraniční.
Maastrichtskou smlouvou, o které mluví Jan Keller, byla založena Evropská unie stojící na třech pilířích: Evropských společenstvích, společné zahraniční a bezpečnostní politice a policejní a soudní spolupráci v trestních věcech. Smlouva vstoupila v platnost v roce 1993.
Společná zahraniční a bezpečnostní politika byla od té doby modifikována dalšími smlouvami. Společná bezpečnostní a obranná politika je součástí SZBP od roku 1999.
Martin Schulz
Máme 27 milionů nezaměstnaných lidí.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Martin Schulz nadsadil počet nezaměstnaných o jeden milion, k dispozici jsou však pouze předběžné statistiky nezaměstnanosti. Výrok proto ještě v rámci tolerance spadá do kategorie pravda.
Při hodnocení tohoto výroku vycházíme z dat Eurostatu, který uvádí, že v únoru roku 2014 bylo v Evropské unii (všech 28 států) 25,920 milionů nezaměstnaných (jedná se přitom o odhadovaný údaj).
Andrej Babiš
(...) vnitřní trh, který je velký problém pro naše podnikatele - expotéry, protože je plno bariér netarifních, a oni nemůžou prodávat do Evropy, když teda tvrdíme, že je volný trh.
Jednotný vnitřní trh Evropské unie znamená odstranění vnitřních tarifních omezení mezi členskými státy a stejně tak i postupné odstranění netarifních omezení.
Nejčastěji uplatňovanou formou netarifního opatření je preferování "domácích" firem před těmi zahraničními a to například prostřednictvím státních podpor (dotace, státní zakázky, daňové zvýhodnění, atd.). Přesto, že se Evropská unie snaží postupně omezovat i tyto netarifní bariéry, existuje možnost výjimek, kdy jsou pro daný členský stát netarifní omezení volného obchodu buď dočasně (podpora v důsledku přírodních katastrof), či trvale (ochrana kulturního bohatství) dovolena.
Výše popsané tedy znamená, že netarifní omezení nejsou namířena proti jednotlivým členským státům (například proti českým podnikatelům), ale jsou všeobecná. Není zcela přesné, že díky netarifním omezením nemohou čeští podnikatelé prodávat své zboží do Evropy, protože mohou, a stejně tak se tato problematická oblast netýká pouze českých podnikatelů, ale naopak všech podnikatelů v Evropské unii a problémem českých podnikatelů tak tedy může být spíše nedostatečná konkurenceschopnost, než bariéry v rámci vnitřního trhu EU.
Je tedy pravdou, že některá omezení stále přetrvávají a pro české podnikatele mohou být omezující. Existují však další překážky, např. nedostatečná konkurenceschopnost, nicméně výrok ministra financí je možno považovat za korektní.
Miroslav Kalousek
Dovolím si jenom vám připomenout, ať vám to spočtou, že ten letošní rozpočet, rozpočet té Rusnokovy vlády, má historicky nejnižší podíl investic vůči předcházejícím letům. Že všechny ty Kalouskovy takzvaně úsporné škrtací rozpočty měly mnohem větší poměr investic, než má ten letošní Rusnokův. To jsou ověřitelná čísla z vašich otevřených zdrojů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů Eurostatu a zákona o státním rozpočtu na rok 2014.
Podíl investic, neboli tvorba hrubého fixního kapitálu, jak se tento ukazatel označuje, na HDP klesal podle dat Eurostatu setrvale od roku 2009 a zatím nejnižší úrovně dosáhnul v roce 2013. Data za rok 2014 ještě nemá Eurostat k dispozici, ale jak vyplývá z důvodové zprávy ke státnímu rozpočtu (.pdf, strana 25), počítal rozpočet Rusnokovy vlády na rok 2014 s dalším poklesem investic.
"Kapitálové výdaje jsou pro rok 2014 rozpočtovány ve výši 74 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2013 dochází k poklesu výdajů o 21,1 mld. Kč. Největší pokles výdajů se týká Ministerstva dopravy, který vyplývá jednak z poklesu výdajů krytých příjmy z rozpočtu EU (-4,2 mld. Kč), jednak přesunu částky 8,3mld.Kč (bez prostředků EU) v roce 2014 do neinvestiční dotace SFDI s určením na opravy a údržbu celostátních a regionálních drah. Příjemcem dotace bude SŽDC."
Ti kandidáti našich partnerů (na evropského komisaře) ani nebyli na koaliční kandidátce.
Vládní koaliční partneři hnutí ANO navrhují na pozici evropského komisaře Zuzanu Roithovou (KDU-ČSL) a Pavla Mertlíka (ČSSD.)
Vzhledem k tomu, že ani jedna z vše jmenovaných stran žádnou koaliční kandidátku nevytvořila, předpokládáme, že si vicepremiér Babiš popletl pojmy a myslel kandidátky stran ve vládní koalici. Tam totiž skutečně jméno Zuzany Roithové ani Pavla Mertlíka nenajdeme.
Andreji Babišovi dáváme přes drobnou nepřesnost za pravdu.
Jiří Dienstbier
Já jsem měl nabídku kandidovat jako lídr sociální demokracie do europarlamentu a já jsem dal přednost možnosti pracovat v české vládě, to jsou dvě varianty, které přede mnou ležely.
Jiřímu Dienstbierovi byl opravdu nabídnut post lídra kandidátky do Evropského parlamentu. Stejně tak mu bylo nabídnuto i místo ve vládě, což již na konci minulého roku potvrdil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Michaela Marksová
my víme, že se vyplatí ta pracovní místa dotovat, protože potom část těch lidí, my máme ta čísla samozřejmě detailně k dispozici, kolik jsme podpořili, kolik těch lidí se pak třeba udrželo na trhu práce.
Na základě dohledaných informací hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Ve statistické ročence (.pdf; str. 24) trhu práce v České republice v roce 2013 můžeme nalézt údaje o aktivní politice zaměstnanosti v letech 2011-2013. To znamená, že zde jsou uvedené počty vytvořených pracovních míst a počty umístěných uchazečů.
V ročence však nenajdeme počty lidí, kteří se udrželi na trhu práce i po skončení podpory ze strany státu. Kontaktovali jsme Ministerstvo práce a sociálních věcí, zda by bylo ochotné nám tato data poskytnout. V odpovědi nám Ing. Štefán Duháň, ředitel odboru trhu práce sdělil, že Úřad práce ČR má tato data k dispozici, avšak není je jednoduché statisticky zpracovat. V příloze přiložil publikaci Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, která se zabývá hodnocením programů aktivní politiky, avšak v roce 2007.
Petr Mach
Ondřej Liška 17. března 2010 pro navýšení podílu biopaliv.
Petr Mach hovoří o hlasování sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Ze 176 přítomných hlasovalo pro návrh 169 poslanců a poslankyň, mezi nimi i Ondřej Liška. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Václav MORAVEC: Promiňte, paní ministryně, pro mě konkrétní je, že mi řeknete počet lidí, kteří se na tom sociálním šetření, práci v terénu budou podílet. Vy jste zatím řekla obecné fráze. Michaela MARKSOVÁ: Ano, to je těch 1200 lidí, o kterých hovoří paní generální ředitelka Bílková, kteří nám teďka chybí na úřadech práce tak, aby se to sociální šetření a ta práce s lidmi mohla efektivně dělat, to je takový úplný základ
Vzhledem k v současnosti chybějící veřejně dostupné analýze hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Faktem je, že nedostatek kapacit úřadů práce je dlouhodobým problémem. Úřady práce nestíhají kontrolovat, zda jsou příjemci dávek po jisté době stále ještě v tísni, a tím pádem v celém systému chybí mechanismus na kontrolu oprávněnosti výplaty dávek. Pracovat s klienty úřady práce nestíhají vůbec. V současné době se nedostatek kapacit úřady práce snaží kompenzovat spoluprací s dalšími orgány a najímáním brigádníků.
1200 nových úředníků je požadavkem ze stranu Úřadu práce ČR, o kterém, dle tiskové mluvčí Mgr. Kateřiny Beránkové, musí nejdříve rozhodnout několik orgánů na různých úrovních, a až poté bude možné tuto analýzu poskytnout veřejnosti.
Jiří Pospíšil
Jsem rád, že to říkáte, právě tito odpůrci občanského zákoníku říkají, že náš Nový občanský zákoník je příliš archaický a příliš inspirovaný rakouským zákonem. Víte, jaký platí v Rakousku zákoník z roku 1811, 1811, tento zákon na našem území platil téměř 150 let a byl inspiračním zdrojem a i jistým návratem k tomu, co v této zemi desítky let platilo a komunisté to zrušili.
Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako pravdivý, neboť v Rakousku skutečně stále platí zákon z roku 1811, který na českém území platil 150 let.
V roce 1811 byl v rakouské části Rakouska-Uherska (včetně českých zemí) vyhlášen tzv. Všeobecný zákoník občanský, který v Rakousku platí dodnes a z většiny nebyl ani novelizován. Na českém území platil od jeho počátku, po celou dobu první republiky, během války i po ní. Jeho platnost byla ukončena na konci roku 1950, kdy byl nahrazen tzv. středním občanským zákoníkem.
Od 1. června 1811, kdy vyšel rakouský zákoník v platnost na českém území, až po jeho zrušení na konci roku 1950 uběhlo bez šesti měsíců celých 150 let. V Rakousku dokonce platí dodnes. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
