Přehled ověřených výroků

Neověřitelné

Z výroku bohužel není zcela jednoznačná část o „Bruselu“. Proto jej musíme ohodnotit jako neověřitelný, neboť není úlohou Demagog.cz dovozovat, které z možných významů, měl Vojtěch Filip na mysli. Dále jsou ve formulacích ze setkání mezi Filipem a velvyslancem odlišnosti, které nejsme schopni potvrdit.

Pro ověření výroku jsme kontaktovali arménského velvyslance Tigrana Seiraniana. Ten potvrzuje, že se ve čtvrtek s předsedou Filipem sešel a uvádí pozici Arménie k Evropské Unii i Rusku, přičemž vyjádření o vztahu k EU jsou odlišné, než Filipem uváděné.

Níže přetiskujeme e-mail Tigrana Seiraniana:

„Yes I had a working meeting with Mr Filip on Thursday in Prague […]. [I]t was interesting conversation on different topics in the Chamber of Deputies.

Among other issues discussed, there was a conversation on recent State Visit of the Armenian President to Prague and it’s results. I spoke on the important outcome of the visit, Armenia`s relations with the EU and Russian Federation, motivation of the decision of the Republic of Armenia to join the Customs Union (CU). There have been no official statements during my meeting with honourable Mr Filip, where I explained the following position of the Republic of Armenia:

The Armenia`s decision to join the Customs Union is motivated by geopolitical realities, which include economic and security components. It is more realistic that currently these particular components are more accessible at Russia`s led CUthan at the EU. On the other hand Armenia undertook a commitment to enhance closer cooperation with the EU through the Eastern Partnership programme and we are determined to continue this policy. Armenia is convinced that different integration processes may certainly be developed based on compatibility and cooperation rather than controversy, I mean the principal “and-and” is much more beneficial for all parties than principle “or-or”, on which sometimes we were listening from both sides. We are committed to make consistent efforts toward constructing more inclusive Europe, free from dividing lines. From the very beginning of decision to join CU Armenia declared that is ready to sign the Association Agreement with the EU without DCFTA component. This commitment was reaffirmed at the Vilnius summit last November. And in this respect we expected the support of friendly nations, especially the Czech comprehensive support. In this sense the Eastern Partnership might serve as a natural bridge fostering economic integration from the Atlantic to the Pacific Ocean. Then I said that we are very thankful to the President of the Czech Republic who reaffirmed the principle “and-and” during the visit. I also informed Mr Filip that H.E. President Zeman extended an invitation to Mr Sargsyan, President of Armenian, to the Eastern Partnership Summit that will take place on April 24, 2014 in Prague. And the invitation was gladly accepted.

For your information please find below the answer of President Zeman to ČTK question made at the joint press-conference on January 30 at Hrad:

Question: Já jsem se chtěla zeptat, dobrý den, ČTK Petrová, obou prezidentů jak konkrétně by mohla Česká republika tedy pomoci Arménii, (aby se stala) byla v celní unii s Evropskou Unií a druhý dotaz, což se trošku omlouvám je domácí, co by to pane prezidente znamenalo, kdyby pan Babiš dneska na Slovensku soud o svojí spolupráci s STB prohrál, měnilo by to něco na vládě? Děkuji.

Answer: Děkuji, tak to jsou samozřejmě dvě otázky, předpokládám, že na pana Babiše samozřejmě odpoví arménský prezident...Smile, a já bych si vyhradil to druhé téma, to znamená otázku řekněme na postoj České republiky k tomu, že Arménie nepodepsala asociační dohodu ve Vilniusu, a že se tedy rozhodla pro celní partnerství, mimojiné, s Ruskou federací. Plně toto rozhodnutí respektujeme, což se prokázalo i při jednáních našich delegací. Domníváme se, že otázku nelze stavět tak, že se buď bude spolupracovat s Evropskou unií nebo s Ruskou federací a spolupracovat se má s oběma.

My conversation with Mr Filip was tête-à-tête and not recorded so the wording in my current presentation is approximate and it seemed to me that my esteemed collocutor was agree with me on this subject.

Should you have further questions please do not hesitate to contact me again.

Thank you for cooperation.

Yours sincerely,

Tigran Seiranian
Ambassador of the Republic of Armenia,
Prague“
(zvýraznění Demagog.cz)

Pravda

Na základě vyjádření Andreje Babiše pro deník Právo hodnotíme výrok Miroslava Kalouska jako pravdivý.

Miroslav Kalousek reaguje na dotaz "Proč jste restituujícím církvím odpustil daň z převodu nemovitostí, když ji všichni ostatní musí platit? Podle pana Babiše jdete cíleně na ruku církvím a hazardu."

Andrej Babiš v minulosti kritizoval Miroslava Kalouska za církevní restituce a jejich schválenou podobu. Podle informací z médií (novinky.cz) prohlásil 10. listopadu na dotaz Práva: „Nevím, myslím ale, že to bylo domlouváno velice podivně. Pan Kalousek jim nejdřív odpustil i daň z převodů, což nechápu proč“.

O den později již Andrej Babiš použil mírně upravenou formulaci (přiložené video, idnes.cz). 11. listopadu na tiskové konferenci, která předcházela jeho setkání s občany v Brně řekl: „Původně pan Kalousek dokonce chtěl odpustit i daň z převodu nemovitostí, to nakonec jako neprošlo…“.

Nicméně jeho vyjádření z 10. listopadu potvrzuje slova Miroslava Kalouska. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Krize na Ukrajině začala 21. listopadu 2013 ve chvíli, kdy ukrajinská vláda odstoupila od podpisu Asociační dohody s EU.

21. listopadu 2013 byl kurz rublu vůči koruně 61,278 od této chvíle jeho kurz stále klesá s občasným vzestupem až na hodnotu 53,931 ze dne 12. března 2013. Tabulka s kurzem rublu je dostupná zde.

Samotná Krymská krize měla vliv na další pokles rublu, ale zapříčinila i propad na ruské burze.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Skupina poslanců ČSSD předložila v prosinci novelu zákona č. 218/2002, tzv. služebního zákona. Jednalo se o stejný návrh, jaký poslanci předložili již v minulém funkčním období a který kvůli rozpuštění sněmovny a předčasným volbám již nestihl být projednán.

Pravda

Výrok Zuzany Roithové je hodnocen jako pravdivý, neboť ve srovnání se 4 nejlidnatějšími zeměmi EU má Česká republika na počet obyvatel skutečně více europoslanců.

Přehled počtu poslanců Evropského parlamentu pro jednotlivé členské země na období 2014–2019 je dohledatelný na webu EP. Tento přehled také jasně ukazuje, že oproti současnému období se počet europoslanců pro ČR snižuje z 22 na 21.

V tomto výroků srovnáme počet poslanců na počet obyvatel v České republice a dále ve 4 největších zemích (myšleno nejlidnatějších): EU, Německu, Francii, Spojeném království a Itálii.

ZeměPočet europoslanců1 poslanec na počet obyvatel Německo 96 836 809Francie 74 884 277Spojené království 73 849 876Itálie 73 814 160ČR 21 500 259

Neověřitelné

Z veřejně dostupných zdrojů jsme nebyli schopni výrok zatím ověřit. Národní centrum kybernetické bezpečnosti vzniklo usnesením vlády 19. října 2011. Pracoviště se nachází v Brně v bývalém objektu Univerzity Obrany. Funkční by mělo být provizorně od ledna 2014 a plně od roku 2015.

S žádostí o informace o aktuálním stavu centra jsme se obrátili na informační oddělení NCKB. Jakmile získáme doplňkové informace k hodnocení výroku se znovu vrátíme.

Pravda

Ve zmiňovaném rozhovoru pro časopis Týden zaznělo na téma spolupráce s ČSSD mimo jiné následující:

"Jak známo, pan prezident nám to zakázal. Pan prezident si sociální demokracii dostatečně podmanil, a tak o tom neuvažuji. Výslovně dvakrát řekl, že toto nepřijme.

(...)

Pokud by to byla samostatná demokratická strana, je možné s ní hovořit. Ale jak říkám – existují předpoklady, že tahle možnost nebude."

Pravda

Výrok je hodnocen s jistou mírou tolerance jako pravdivý. Tolerance je v tom, že samotné napětí je poměrně těžko z veřejných zdrojů popsatelné. Nicméně Zeman je ztotožňuje s jedním konkrétním aspektem.

Předně je třeba uvést, že prezident Zeman v kontextu celé debaty míní oním napětím hlavně postoj české společnosti k církevním restitucím. Průzkum (.pdf – str. 3) agentury STEM z 20. prosince 2013 ukazuje, že skutečně téměř 80 % veřejnosti je proti církevním restitucím.

Konkrétní dotaz zněl: „Souhlasíte Vy osobně s platným zákonem o církevních restitucích?“

určitě ano

5 %

spíše ano

17 %

spíše ne

32 %

určitě ne

46 %

Pravda

K uzavřenívelvyslanectví v Kolumbii na základě rozhodnutí vlády ČR došlo na podzim roku 2010.

Už v březnu roku 2012 zde ovšem Česká republika otevřela tři nové honorární konzuláty: v metropoli Bogotě a městech Bucaramanga a Cali. Rychlost tohoto obratu v politice Ministerstva zahraničí komentoval pro Český rozhlas bývalý velvyslanec v Kolumbii – Mnislav Zelený. Podle něj bylo zrušení tamní české ambasády před dvěma lety neuváženým krokem nové vlády s Karlem Schwarzenbergem jako ministrem zahraničí.

Mezi uzavřením a otevřením zastupitelských úřadů v Kolumbii byly tedy pouze dva roky a informace získané z webu Ministerstva zahraničí tak potvrzují pravdivost tvrzení Václava Moravce.

Pravda

Ačkoliv Vladimir Putin hovoří s jistou nadsázkou, můžeme jeho výrok o ruských národnostních menšinách označit jako pravdivý.

Okolnosti rozpadu

Sovětský svaz se rozpadl na základě podepsání Bělověžské dohody z 8. prosince 1991, kde se prohlašuje, že SSSR přestává existovat jako subjekt mezinárodního práva.

Podepsali ji představitelé Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny. Ostatní republiky (kromě pobaltských. které se nikdy nepřipojily, a kromě Gruzie, která se připojila v roce 1993) se připojily k dohodě 21. prosince téhož roku Deklarací z Alma-Aty a podepsáním Protokolu, který se stal součástí Bělověžské dohody (Marciniak 2004: 185).

Následně se 25.prosince 1991 Sovětský svaz rozpadl na Ruskou federaci a 14 postsovětských republik.

Počet obyvatel

V roce 1989 bylo Rusko 5. nejlidnatějším státem na světě. Žilo zde 147 351 694 obyvatel.

V roce 1992 bylo Rusko 6. nejlidnatějším státem na světě se 148 444 313 obyvateli.

Kromě Ruské federace se ruské obyvatelstvo nacházelo ve všech postsovětských republikách. Počty z roku 1989 můžete vidět v tabulce.

Republika

Počet obyvatel v tis. (1989)

Počet ruských obyvatel v tis. (1989)

Ukrajina

51,704

11,427

Bělorusko

10,200

1,346

Moldavsko

4,341

564

Ázerbájdžán

7,029

394

Gruzie

5,449

343

Arménie

3,283

53

Uzbekistán

19,906

1,652

Kazachstán

16,538

6,251

Tádžikistán

5,112

389

Kyrgyzstán

4,291

923

Turkmenistán

3,534

336

Litva

3,690

347

Lotyšsko

2,681

912

Estonsko

1,573

477

Celkem žilo v nástupnických republikách v roce 1989 okolo 25 414 000 ruských obyvatel. Okamžikem rozpadu SSSR se z těchto obyvatel staly národnostní menšiny.

Faktický rozpad SSSR byl skutečně otázkou několika dní a přibližně 25 milionů ruských obyvatel se v prosinci 1991 ocitlo mimo Ruskou federaci.

Literatura:

Marciniak, W. 2004. Rozgrabione imperium. Upadek Związku Sowieckiego a powstanie Federacji Rosyjskiej. Kraków: ARCANA.