Přehled ověřených výroků

Nepodařilo se nám ověřit, jestli byla česká pozice k jednotlivým směrnicím ve volebním období od roku 2004 formulována, nebo nikoli. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Zmiňovaná protikorupční strategie skutečně pocházela z dílny bývalého ministra Johna. Nicméně je třeba podotknou, že se setkala s nepříliš vřelým přijetím jak ze strany politiků tak i některých nevládních organizací, kdy se například Transparency International od Johnova balíčku zcela distancovala.

Vedle toho bývalá vicepremiérka Peake rovněž přišla s vládní protikorupční strategií na roky 2013 a 2014.

Z kontextu pořadu není možné jednoznačně určit, kdy se hovoří o "Johnově" strategii a kdy nikoliv, nicméně je faktem, že bývalý ministr vnitra skutečně jednu z nich připravil a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), nabyl platnosti již roku 2002, účinnosti měl nabýt k 1. 1. 2004. Jeho účinnost však byla opakovaně odkládána. Zákon je tak stále neúčinný, tj. bez právní síly. Účinnosti by měl nabýt k 1. 1. 2015, pokud tedy nebude znovu odsunuta.

S existenci tohoto zákona počítá již Ústava České republiky ve svém čl. 79 odst. 2. Toto ustanovení stanovuje, že: Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon.

Takový účinný zákon však český právní řád v současnosti postrádá. Pracovní poměr státních zaměstnanců se tak nyní řídí především zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce.

Jelikož ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, počítající se zákonem o státní službě, nabyl účinnosti se vznikem nového státu, tedy 1. 1. 1993, hodnotíme výrok poslance Komárka jako pravdivý.

Technicky kontrolu kvality potravin na území České republiky skutečně zajišťují místní orgány (viz např. zde), a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Pro doplnění však můžeme uvést, že zde existuje poměrně vysoká míra zapojení těchto orgánů do právního a institucionálního rámce nastaveného EU.

Provázanost funguje například ve vztahu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) k zajištění bezpečnosti potravin. Zde se SZPI například podílí na přípravě kontrolních misí z Potravinového a veterinárního úřadu spadající pod SANCO (Generální ředitelství EK pro zdraví a spotřebitele; ang.). Způsob prováděných kontrol je navíc pravidelně auditován (ang.).

SZPI dále spolupracuje s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA; ang.) a podílí se na činnosti Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva koordinovaného prostřednictvím SANCO.

EU taktéž formuluje vlastní politiku zaměřenou na kvalitu potravin, přičemž definuje kategorie (.pdf; ang.) Chráněné označení původu, Chráněné zeměpisné označení nebo Zaručená tradiční specialita. Kontrolní funkce je pak na základě čl. 36 nařízení (.pdf) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin delegována na jednotlivé členské státy, kdy "[...]členské státy určí orgán nebo orgány příslušné k provádění úředních kontrol za účelem ověření toho, zda jsou dodržovány právní požadavky týkající se režimů jakosti zřízených tímto nařízením".

Dle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje a odvolává vláda po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny PČR příslušném ve věcech bezpečnosti. Ředitel BIS je ze své funkce odpovědný vládě, která jej rovněž odvolává. Zákon neurčuje žádné lhůty; z logiky služebního poměru je ovšem zřejmé, že do funkcí jsou jmenování a z nich zase odvoláváni funkcionáři s okamžitou platností a bez udání důvodu.

Předseda výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Jens Geier skutečně uvedl na adresu Ingeborg Grässleové, že konflikt zájmů u Andreje Babiše v pozici ministra financí je jejím soukromým názorem, nikoli oficiálním stanoviskem výboru. Ministerstvo financí totiž výboru důkladně vysvětlilo, že Andrej Babiš jedná v souladu s českým právem. Předseda výboru pak uvedl, že "... výbor sám není oprávněn dávat Česku nějaké rady, jak má v této záležitosti postupovat ".

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok potvrzují informace od Statistického úřadu i samotná slova premiéra v demisi Rusnoka.

Podle ČSÚ (nejnovější dostupná data) dlouhodobě skutečně rostou, jak shrnuje graf níže.

Co se týče škrtů v rozpočtu na rok 2014, původně bylo počítáno s navýšením výdajů ve výši 1,3 miliardy korun. Toto navýšení nakonec nebylo Rusnokovou vládou akceptováno s následujícím odůvodněním:

"My jsme toto usnesení byli nuceni revidovat v rámci rozpočtových prací, kdy se ukázalo, že především celková situace rozpočtu toto nebude umožňovat, ale hlavně proto, že hlavní část tohoto zvýšení (...) měla být určena na vybudování nové v podstatě vědecké instituce nebo organizace (...). A ukázalo se, že tento orgán, nebo tato instituce, nebude moci být zřízena, protože není příslušný zákon novelizován a včas novelizován nebude, protože také jak známo se rozpadla Sněmovna, proto vlastně nebyl ani ten klíčový věcný důvod pro navýšení tohoto rozpočtu".

Je pravdou, že Sobotkova vláda se vší pravděpodobností personální obsazení (nejen) výběrových komisí prověří, nepodařilo se nám ale zjistit, zda veškeré provedené kroky bude skutečně možné zvrátit.

Podle Českého rozhlasu designovaný premiér Sobotka skutečně prohlásil, že počítá s tím, že "jednotliví ministři si udělají určité prověrky na svých resortech tak, aby si zmapovali potenciální kostlivce ve skříni,"s odkazem na to, jestli personální změny nebyly vedeny spíše klientelismem než odborností. Nastávající předseda vlády chce vedle toho zřídit personální výbor, který by posuzoval kvalifikaci nominantů do státních podniků.

K personálnímu obsazení výběrových komisí přinesla ČTK prostřednictvím periodika Deník například následující:"Nová koalice chce, aby ministerstva měla stálé odborné náměstky. Odpovídali by ministrovi a vládě za odbornou část práce ministerstva. Vzejít mají z výběrového řízení, přičemž ve výběrové komisi by byli státní tajemník, zástupce generálního ředitelství státní správy, ministr a jím pověřený zástupce. Vliv politiků na personální změny by tak byl podstatně omezen".

Podle informací ČTK, které přinesly například České noviny, se Sobotka vyjádřil například konkrétně ke spornému odvolání ředitelky kontroly kvality staveb Miloslavy Pošvářové, kterou odvolal Žákem dosazený ředitel ŘSD Pavel Kočica. Podle Sobotky ŘSD potřebuje "celkovou transformaci". "Někomu šlápla na kuří oko," dodal ke kauze s tím, že to ale podle něj muset prošetřit až nový ministr dopravy.

To, zda ovšem nejsou některé změny nevratné, se nám potvrdit či vyvrátit nepodařilo.

Výrok hodnotíme na základě dostupných dat jako pravdivý. Podle Eurostatu (ang.) vydává Rakousko na aktivní politiku zaměstnanosti skutečně okolo 2 % HDP (v roce 2011 2,043 %) a Česká republika pouze 0,5 % (v roce 2011 0,556 %). Rakousko má také příznivější statistiky nezaměstnanosti: podle nejnovějších údajů (k prosinci 2013) byla míra nezaměstnanosti (ang.) v Rakousku 4,9 %, v České republice potom 6,7 %. Míra nezaměstnanosti v Rakousku byla vůbec nejnižší v celé Evropské unii. Česká republika se však také nachází v čele této statistiky.

Výrok premiéra Rusnoka hodnotíme na základě dohledaných informací o Generálním ředitelství ÚP jako pravdivý.

Vznik centrálního úřadu práce schválila vláda Petra Nečase v prosinci 2010 a úřad samotný zahájil provoz v březnu roku 2011. Při reorganizaci nahradilo dosavadních 77 úřadů práce 14 krajských poboček se sítí kontaktních míst a jedním centrálním úřadem. Centrum, tj. Generální ředitelství ÚP bylo dosud roztroušeno (str. 1, pdf.) na více místech, na Karlově náměstí, v Kartouzské ulici a Emauzích v Praze, navíc společně s pracovišti pro Prahu-západ, Prahu-východ a callcentrem.