Přehled ověřených výroků

Bohužel se nám nepodařilo najít důkaz o takovémto tvrzení senátora Vystrčila, a to ani na jeho oficiálních stránkách.

Je možné, že takto práci vlády kritizoval mimo média, například v soukromých rozhovorech. Naproti tomu v některých svých projevech se vyjadřuje ve smyslu, že vláda má naopak příliš velké ambice. Pro nedostatek informací tedy hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok pochází ze stránek SPOZ, které již ale neexistují. Dále se nachází na EU serveru Parlamentních listů, kde byl publikován 7. 9. 2013.

Tvrzení Zakaríji Nemraha hodnotíme jako nepravdivé, jelikož vyjádření Karla Schwarzenberga k Rakousku jsou sice častá, ale nijak se netýkají podpory Evropské unie.

Karel Schwarzenberg kritickými vyjádřeními do zahraničí nešetří. V jeho rozhovoru pro americký magazín Foreign Policy skutečně apeluje na západní země k bdělosti ve vztahu k ruské politice. Doslova pak říká: „Za Mikuláše dobylo Rusko velkou část střední Asie. A Putin ji celkem úspěšně opět dostává pod kontrolu Ruska a Západ prohrává“. Západ podle něj rovněž musí uznat, že Putin zavedl agresivní autokracii.

Karel Schwarzenberg vyznává podobnou rétoriku dlouhodobě, a to jak v obecné rovině, tak také ve vztahu ke konkrétním rozhodnutím. Z novějších vyjádření přikládáme dopis ruskému velvyslanci, v němž se ostře vyhrazuje proti autoritářskému režimu Ruska.

Schwarzenberg se k situaci v Rakousku skutečně vyjadřoval opakovaně, jak informuje ČTK. Doporučení směrující k většímu zainteresování rakouského ministra v evropské politice jsme ovšem zaznamenali jediné a nedá se z něj vyvozovat nic o podpoře EU. Schwarzenberg se mj. vyjadřoval k rakouskému postupu na Blízkém východě či historickému obsazení Rakouska Německem. Rozhodně tedy nelze říci, že obsahem doporučení by byla pravidelná podpora EU či výzva ke zvýšení pracovní aktivity.

O návrhu tzv. Nového občanského zákoníka (NOZ) se skutečně jednalo i v době, kdy KDU-ČSL měla zastoupení v Senátu ČR, jak je uvedeno na stránkách vlády ČR věnovaných této tematice.

Projednávání finálního návrhu proběhlo v roce 2011, kdy došlo v únoru k vypořádání došlých připomínek, v dubnu byl návrh předložen Legislativnímu výboru vlády ČR a v květnu následně schválen vládou ČR a poté zaslán do Poslanecké sněmovny jako sněmovní tisk č. 362.

V této době byla KDU-ČSL zastoupena v Senátu ČR třemi senátory, Ing. Stanislavem Juránkem (mandát 23.10.2010 - 23.10.2016) a Ing. Petrem ŠIlarem (mandát 23.10.2010 - 23.10.2016) a Jiřím Čunkem (mandát 20.10.2012 - 20.10.2018).

Je také pravdou, že byly projednávány pozměňovací návrhy k NOZ zpracované jako tisk 362/3 ve druhém čtení.

V listopadu 2013 se také shodli lídři ČSSD, ANO a KDU-ČSL na tom, že je třeba podpořit přijetí zákonných opatření vlády v demisi k tomu, aby začal od ledna 2014 platit nový občanský zákoník.

Na základě dostupných informací proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ve svém tiskovém prohlášení hnutí Úsvit říká, že oslovilo vládní strany ohledně jejich názoru na jednu z programových priorit hnutí, obecné referendum. Ze tří vládních stran jim na tento dotaz odpovědělo pouze ANO 2011, a proto se hnutí rozhodlo vládu nepodpořit.

Vymáhání národního práva je zcela v kompetenci národních justicí, které v tomto mají naprostou autonomii. Míru supranacionalizace v rámci politiky Justice a vnitro shrnuje článek na serveru Euroskop, kde o vymáhání práva není žádná zmínka.

Pokud bychom však mluvili o vymahatelnosti evropského práva, nebyla by pravda, že instituce Evropské unie s ní nemají nic společného.

Evropské právo je ve většině případů začleněno do národního právního řádu, nad jehož dodržováním bdí národní justice. Subjekty evropského práva jsou však i jednotlivé členské státy, které pokud platné evropské předpisy nedodržují, mohou být žalovány u Soudního dvora EU.

Soudní dvůr se také angažuje v aplikování evropského práva národními soudy v rámci procesu tzv. předběžné otázky – národní soudy mohou vznést otázku spojenou s výkladem evropského práva ve spojení s konkrétním případem, Soudní dvůr EU pak rozhoduje o aplikační praxi evropského práva, a tím pádem pomáhá nastavovat i meze, v rámci kterých je evropské právo vymáháno.

Vymahatelnost práva obecně je skutečně ve výlučné kompetenci národních států, u práva evropského se sice mohou najít příklady, kdy instituce EU mají určitou roli, Jan Zahradil však mluví o vymahatelnosti práva v rámci národních států. Jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Na základě vyjádření v tiskovém prohlášení vydaném hnutím Úsvit hodnotíme výrok jako pravdivý. V citovaném prohlášení je vyslovení důvěry vládě explicitně podmiňováno požadavkem na přijetí zákona o obecném referendu.

Funkční referendum je zde definováno jako takové,

„- jehož vyhlášení v praxi nebude znemožněno vysokým počtem podpisů potřebných pro iniciaci referenda nebo jinou formální kličkou
- jeho platnost, tak jako dnes u všech jiných typů voleb do Sněmovny, kraje, obce a Senátu nebude vázaná počtem voličů
- a otázky v referendu budou omezeny pouze jejich ústavností, kterou bude přezkoumávat Ústavní soud“.

Jelikož tedy Úsvit skutečně chce takové referendum, které bude platné bez ohledu na účast, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Útvar odhalovaní korupce a finanční kriminality SKPV (zkráceně Finanční policie nebo FIPO) byl rozpuštěn k 1. lednu 2007, tedy v ministerském období Ivana Langera, člena ODS.

Pravdivost výroku Martina Komárka potvrzují zpravodajské články k tématu, projev bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka v Poslanecké sněmovně ČR a doplňující informace poskytuje Český statistický úřad.

Martin Komárek ve svém výroku uvádí, že se některé soudní procesy " táhnou strašně dlouho " a zmiňuje také případ Mostecké uhelné společnosti. Je jistě na subjektivním zvážení čtenáře, jaký časový interval považuje za "strašně dlouho". Nicméně ke zmíněné kauze MUS (od r. 1996), kde zapojení švýcarského soudu v Bellinzzoně dokládají články z českých, anglických (eng) i švýcarských (eng) zdrojů můžeme přidat například také případy firmy H-System (od r. 1999), CS Fondy (od r. 1997), investiční fond Trend (od r. 1997), kauza Union banky (od r. 2003) a další (výčet jiných kauz lze dohledat například v projevu Pavla Blažka v Poslanecké sněmovně ČR ze dne 17. ledna 2013 nebo webových zpravodajských stránek ČTK ceskenoviny.cz).

Pro doplnění uvádíme informace ze statistické ročenky ČR 2012 Českého statistického úřadu. Ten uvádí ve svém dokumentu (.xls) "SOUDNICTVÍ, KRIMINALITA, NEHODY: Pravomocná rozhodnutí soudu a průměrné délky soudního řízení" průměrné délky soudních řízení rozdělených podle druhů.

Na základě informací ze serveru nasipolitici.cz tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Politická kariéra Miloše Vystrčila započala v roce 1991 vstupem do Občanské demokratické strany. Od té doby vystřídal řadu politických pozic od městského či krajského zastupitele, přes starostu města Telč, hejtmana kraje Vysočina, až po senátora, kterým byl zvolen v roce 2010.

Na základě čl. 48 Lisabonské smlouvy (Smlouvy o EU) hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ve výše zmiňovaném článku (.pdf, str. 30), resp. jeho druhém odstavci, najdeme konkrétně: " Vláda kteréhokoli členského státu, Evropský parlament nebo Komise mohou Radě předkládat návrhy na změnu Smluv. Tyto návrhy mohou mimo jiné směřovat k rozšíření nebo omezení pravomocí svěřených Unii ve Smlouvách".

Možnost jisté formy přenosu pravomocí zpět na úroveň členských států lze najít i v druhé části Lisabonské smlouvy, ve Smlouvě o fungování EU (.pdf, sr.4), konkrétně v čl. 2, ods. 2: " Členské státy vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém ji Unie nevykonala. Členské státy opět vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém se Unie rozhodla svou pravomoc přestat vykonávat". Tato varianta je o něco méně aktivní, záleží na EU, jestli se rozhodne pravomoci přestat vykonávat, nebo nikoli.