Přehled ověřených výroků

Celkový bytový fond v Brně v současné době činí, podle náměstka primátorky Jiřího Olivy, cca 190 tisíc bytů. Z nich město Brno vlastní zhruba 28 tisíc bytů, tedy přibližně 14,7 %. Doplňme, že v roce 2016 činil podíl městských bytů 15,6 % (.pdf, str. 72), v roce 2011 dokonce 19,7 %. Celkový počet bytů ve vlastnictví města se pak dlouhodobě pohybuje kolem 30 tisíc.

Areál Nové Zbrojovky vlastní společnost CPI Radovana Vítka. Šéf projektu Ladislav Všetečka v roce 2019 pro Blesk.cz uvedl (video 01:10), že ve čtvrti Nová Zbrojovka by mohlo najít bydliště až 10 000 lidí. Tehdy však mluvil pouze o odhadu s odkazem na změnu územního plánu. Bytovou výstavbu CPI plánovalo podle Všetečky zahájit v roce 2023 až 2025. Kapacitu pro deset tisíc lidí zmiňoval v roce 2018 např. i web Českého rozhlasu.

Územní plán pro oblast Nové Zbrojovky byl nakonec změněn (.pdf) v roce 2021, novější informace o aktuálně plánovaném počtu bytů se nám nicméně nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat. Výrok Marka Lahody proto na základě vyjádření Ladislava Všetečky hodnotíme jako pravdivý.

Brněnská předvolební koalice ODS a TOP 09 vyjadřuje ve svém programu, v sekci „Bydlení a rozvoj města”, na prvním místě podporu družstevního bydlení, které považuje za „nejlepší a nejlevnější formu bydlení, především pro mladé rodiny s dětmi”.

Hned jako druhý bod je skutečně zmíněna spolupráce se soukromými developery, která by měla fungovat na základě Zásad (.pdf) pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury. Ve spolupráci s developery plánuje koalice například investice do brownfieldů.

V rámci Evropského fondu regionálního rozvoje (.pdf, str. 27 a 33) či Kohezního fondu, také nazývaném Fond soudržnosti, je možné mimo jiné získat dotace na prodloužení a modernizaci tramvajových tratí či nákup tramvají. 

Několik měst napříč členskými zeměmi EU získalo za poslední roky výraznou finanční podporu tramvajové dopravy právě z těchto evropských fondů. Jako příklad můžeme uvést slovenské město Košice, které v roce 2015 získalo 38,6 milionů eur na nákup 33 tramvají z České republiky. Mezi další města patří například bulharská Sofie, která z Fondu regionálního rozvoje v roce 2018 získala 46,6 milionu eur na modernizaci tramvajové infrastruktury. Zmínit můžeme také lotyšskou Rigu, která na stejné účely získala v roce 2017 z Fondu soudržnosti 65,5 milionů eur.

Zmiňme, že záměry těchto dotací souvisí mimo jiné se snahou o dekarbonizaci hromadné dopravy.

Zásady pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna, které brněnští zastupitelé schválili v březnu 2021 (.pdf, str. 13–14), nabyly účinnosti v dubnu téhož roku.

Jedná se o dokument (.pdf), jehož cílem je, aby souběžně s projektem vznikala adekvátní veřejná technická infrastruktura, tedy zasíťování, dostatečná kapacita komunikací a parkovišť, ale i školky a školy nebo rekreační plochy zeleně.

Postupovat podle zmiňovaných zásad je pro město Brno závazné, pro městské části a pro investory poté jen doporučené. Pokud investoři na zásady přistoupí, mohou s městem uzavřít smlouvu, na jejímž základě poskytnou městu investiční příspěvek (.pdf, str. 6) ve výši 800 korun za metr čtvereční podlahové plochy do Fondu developerských projektů. Výdaje z něj jsou pak podle města Brna určené na konkrétní projekty v oblasti budování veřejné infrastruktury. Kromě finančního investičního příspěvku se developeři mohou s městem dohodnout na tzv. nepeněžním plnění (.pdf, str. 2–3), v jehož rámci se investoři zavazují veřejnou infrastrukturu sami vybudovat či připravit projektovou dokumentaci. O hodnotu tohoto nepeněžního plnění se jim poté snižuje výše finančního investičního příspěvku, který podle zásad mají městu poskytnout.

Město se pak ve smlouvách naopak zavazuje poskytnout investorům součinnost při schvalovacím procesu jejich investičních záměrů (.pdf, str. 3). Podle tvůrců zásad může spolupráce s městem investorům zjednodušit přípravu projektu a urychlit tak celou výstavbu. Podle města zásady také „jasným, transparentním a předvídatelným způsobem stanovují pravidla a poskytují všem stranám jisté garance“ (.pdf, str. 3).

Podle informací z června 2022 Brno za rok fungování zásad uzavřelo s investory pětatřicet smluv o spolupráci. Na jejich základě měli do Fondu developerských projektů odvést 280 milionů korun, reálně do něj do června vložili přibližně 40 milionů Kč. Někteří developeři v té době kritizovali město Brno za to, že dle nich zásady nedodržuje. „Rádi bychom výstavbu občanské vybavenosti řešili sami, ale v současnosti to není možné. V tomto bodě se schválené zásady nedodržují. Často tedy dodatečnou občanskou vybavenost stavíme, například dětská hřiště, veřejná prostranství se zelení, a k tomu ještě platíme městu příspěvek. To považujeme za velké selhání pravidel,“ uvedl tehdy například ředitel brněnské developerské společnosti Impera František Šudřich.

Někteří investoři nicméně na základě zásad skutečně s městem uzavřeli smlouvy, ve kterých se zavazují také veřejnou infrastrukturu sami vystavět. Znění některých těchto smluv (.pdf;. .pdf; .pdf) schválili brněnští zastupitelé na začátku září tohoto roku. K uzavření dalších smluv došlo již dříve, například na konci roku 2021 či v únoru 2022 (.pdf). Z těchto důvodů výrok Petra Hladíka hodnotíme jako pravdivý.

V brněnské městské části Starý Lískovec leží rozvojová lokalita Západní brána, ve které by měla vzniknout nová bytová zástavba. V této nové čtvrti by kromě hlavní ulice a bytových domů měly vzniknout také obchody, kancelářské prostory nebo například mateřská škola. Zvlášť by v areálu měly být také ubytovací prostory pro studenty, jelikož oblast leží nedaleko univerzitního kampusu.

Rozvojová lokalita má rozlohu přibližně 100 hektarů (.pdf, str. 65|66), přibližně polovinu pozemků v rozvojové lokalitě vlastní město Brno, druhá největší část náleží právnickým osobám, pozemky pod některými komunikacemi pak vlastní stát či kraj.

Skrze rozvojovou lokalitu vede nová, 900 m dlouhá tramvajová trať spojující zastávky Osová a Nemocnice Bohunice. Trať je momentálně v testovací fázi provozu, Dopravní podnik města Brna plánuje spustit ostrý provoz v prosinci tohoto roku. Po této trati by měla jezdit linka č. 8, ta bude jezdit část své trasy tak, jako tomu bylo doposud, tedy ze stanice Líšeň - Mifkova, přes několik zastávek včetně Hlavního nádraží, nicméně u zastávky Osová odbočí na nově vystavěný úsek trati a bude pokračovat přes nově vybudovanou zastávku Nová Jihlavská až k nové konečné - Nemocnici Bohunice. Právě zastávka Nová Jihlavská se nachází v těsné blízkosti plánované výstavby na Západní bráně, před zahájením stavby tramvajové tratě na místě skutečně nebyla žádná zástavba a území bylo de facto opuštěné.

Petr Hladík se stal radním města Brna v červnu 2016 a jako první náměstek tehdejšího primátora Petra Vokřála měl na starost oblast bydlení. Rada města Brna od 1. dubna 2017 zřídila (.pdf, str. 7) Pracovní skupinu pro vznik Strategie bydlení a Řídící výbor pro vznik Strategie bydlení, ve kterém jako předseda figuroval právě Petr Hladík (KDU-ČSL). Jak napovídá název obou orgánů, jejich cílem byla příprava strategického dokumentu k problematice bydlení.

Řídící výbor o analytické části (.pdf) dokumentu s názvem Strategie bydlení města Brna 2018–2030 jednal již během roku 2017 (str. 9). Zpracována pak byla k lednu 2018 (str. 2). Dokument má kromě zmíněné analytické části také strategickou část (.pdf). Celá strategie byla schválena v červnu 2018. Již analytická část vytyčuje (.pdf, str. 10) čtyři prioritní oblasti, na které se má Brno soustředit. Strategická část se pak těmito oblastmi detailněji zabývá (.pdf, str. 3; 6–22). Jako hlavní priority jsou uvedeny (.pdf, str. 10):

• uchování a regenerace stávajícího bytového fondu,
• rozvoj všech forem bytové výstavby,
• podpora bydlení pro obyvatele se specifickými potřebami,
• spolupráce s obyvatelstvem a jinými subjekty.

Druhá priorita, tzv. „prioritní oblast B“ (.pdf, str. 31) zahrnuje několik cílů a opatření, pomocí kterých chce město těchto cílů dosáhnout. Jedním z takových opatření je také „vytvoření systému podpory výstavby finančně dostupného bydlení – družstevního, nájemního“ (.pdf, str. 31, 38).

Cíl je více specifikován v Akčním plánu 2021–2024 (.pdf), který Rada města Brna doporučila ke schválení v červnu 2022. Plán uvádí (.pdf, str. 8.), že „pilotní městský projekt dostupného družstevního bydlení, kdy výstavbu budou realizovat družstva bez zisku za nákladové ceny, je jedním z hlavních nástrojů snahy o zásadní zlepšení dostupnosti bydlení v Brně“. Město chce vybudovat více než 1 600 družstevních bytů (str. 8).

Řídící výbor pro vznik Strategie bydlení, ve kterém jako předseda figuroval náměstek Hladík, byl tedy zřízen v roce 2017. V témže roce začala příprava dokumentu Strategie bydlení města Brna 2018–2030, přičemž její analytická část byla vypracována k lednu následujícího roku. Podpora výstavby družstevního bydlení je dle Strategie skutečně jednou z priorit. K samotnému schválení Strategie nicméně došlo až v červnu 2018. Výrok Petra Hladíka proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Data o počtu dopravních nehod lze nalézt např. v databázi na webu Centra dopravního výzkumu. Zde je možné dohledat počty „srážek s chodcem“ pro osobní automobily (jak s přívěsem, tak bez něj). V případě jízdních kol databáze uvádí jen souhrnný počet srážek „s jedoucími nekolejovými vozidly“, kam kromě osobních automobilů spadají i autobusy či trolejbusy. Graf níže proto u nehod cyklistů zobrazuje tato obecnější data.

Počet nehod s účastí cyklisty a jedoucího nekolejového vozidla se v Brně dlouhodobě pohybuje zhruba mezi 40 a 70 nehodami za rok. V posledních pěti letech se každoročně jedná o cca 60 střetů. Doplňme, že v letošním roce se podle posledních dostupných dat od ledna do konce srpna stalo již 49 těchto nehod.

Počty nehod osobních automobilů s chodcem se pak mezi lety 2007 a 2019 pohybovaly zhruba mezi 125 a 160 střety za rok. V roce 2019 se např. jednalo o 139 střetů. V letech 2020 a 2021 lze v grafu vidět mírný pokles na přibližně 100 nehod za rok, uveďme však, že roli mohla hrát pandemie covidu-19, kvůli níž se oproti předchozím letům snížil provoz na silnicích i celkový počet nehod v České republice. 

Pro úplnost doplňme, že údaje poskytuje Policie ČR a v databázi se nachází hodnoty od roku 2006. Jelikož parametry vycházejí pouze z nehod, které jsou šetřeny policií, nelze vyloučit, že nehod je ve skutečnosti více, nejsou však zaznamenané a nahlášené.

Primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS) hovoří o dokumentu „Zásady spolupráce s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna“ (.pdf), který brněnští zastupitelé schválili v březnu 2021 (.pdf, str. 13–14). Zásady nabyly účinnosti v dubnu téhož roku.

Dokument nastavuje transparentní pravidla pro spolupráci města a soukromých investorů na výstavbě a financování veřejné infrastruktury. Brno mj. vyzvalo investory, aby o svých plánech město informovali již ve fázi přípravy (.pdf, str. 6). Investoři budou městu platit investiční příspěvek ve výši 800 korun za metr čtvereční čisté podlahové plochy. Doplňme, že postup dle Zásad je pro město Brno závazný, pro soukromé investory a městské části je ovšem pouze doporučený.

Markéta Vaňková je brněnskou primátorkou od roku 2018. Zastupitelé města tedy dokument schválili v době, kdy stála v čele magistrátu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS) mluví o smlouvách uzavřených mezi investory a městem Brnem na základě dokumentu „Zásady pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna“ (.pdf). Ten brněnští zastupitelé schválili v březnu 2021 (.pdf, str. 13–14). Zásady následně nabyly účinnosti 1. dubna téhož roku, tedy před necelým rokem a půl.

Podle informací z června 2022 Brno za rok fungování zásad uzavřelo s investory pětatřicet smluv o spolupráci. Na jejich základě měli do Fondu developerských projektů odvést 280 milionů korun, reálně do něj do června vložili přibližně 40 milionů korun. Vedoucí investičního odboru magistrátu města Brna Tomáš Pivec pro Demagog.cz uvedl, že ke dni 19. září je na základě těchto zásad „uzavřeno 48 smluv“. Výrok Markéty Vaňkové proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že v Registru smluv, v němž podle zákona musí město zveřejňovat smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun, se nachází celkem 36 záznamů smluv, k jejichž uzavření došlo mezi Brnem a investory právě na základě zmíněných zásad. Jedná se konkrétně o smlouvy o spolupráci při výstavbě veřejné infrastruktury a smlouvy o poskytnutí investičního příspěvku ze strany investorů městu. Brno se naopak ve smlouvách zavazuje developerům poskytovat součinnost při schvalovacím procesu investičních záměrů (.pdf, str. 15).

Některé smlouvy ve spojitosti s těmito zásadami uzavřelo město s developery ještě dříve, než samotný dokument zásad vstoupil v platnost. První z těchto smluv se společností Západní brána Brno (.pdf, str. 26) např. říká, že se firma s městem dohodla na budoucí úpravě podle daných zásad, pokud je Brno schválí. Ve dvou případech poté podepsalo (.pdf) s developery memoranda o spolupráci (.pdf), která mají podobný charakter jako smlouvy uzavírané později, již přímo na základě zásad.

Na začátku září 2022 poté brněnské zastupitelstvo schválilo dalších 8 návrhů těchto smluv. V Registru smluv nicméně k datu 19. září ještě uvedeny nejsou.