Přehled ověřených výroků

Primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS) hovoří o dokumentu „Zásady spolupráce s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna“ (.pdf), který brněnští zastupitelé schválili v březnu 2021 (.pdf, str. 13–14). Zásady nabyly účinnosti v dubnu téhož roku.

Dokument nastavuje transparentní pravidla pro spolupráci města a soukromých investorů na výstavbě a financování veřejné infrastruktury. Brno mj. vyzvalo investory, aby o svých plánech město informovali již ve fázi přípravy (.pdf, str. 6). Investoři budou městu platit investiční příspěvek ve výši 800 korun za metr čtvereční čisté podlahové plochy. Doplňme, že postup dle Zásad je pro město Brno závazný, pro soukromé investory a městské části je ovšem pouze doporučený.

Markéta Vaňková je brněnskou primátorkou od roku 2018. Zastupitelé města tedy dokument schválili v době, kdy stála v čele magistrátu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Primátorka města Brna Markéta Vaňková (ODS) mluví o smlouvách uzavřených mezi investory a městem Brnem na základě dokumentu „Zásady pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna“ (.pdf). Ten brněnští zastupitelé schválili v březnu 2021 (.pdf, str. 13–14). Zásady následně nabyly účinnosti 1. dubna téhož roku, tedy před necelým rokem a půl.

Podle informací z června 2022 Brno za rok fungování zásad uzavřelo s investory pětatřicet smluv o spolupráci. Na jejich základě měli do Fondu developerských projektů odvést 280 milionů korun, reálně do něj do června vložili přibližně 40 milionů korun. Vedoucí investičního odboru magistrátu města Brna Tomáš Pivec pro Demagog.cz uvedl, že ke dni 19. září je na základě těchto zásad „uzavřeno 48 smluv“. Výrok Markéty Vaňkové proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že v Registru smluv, v němž podle zákona musí město zveřejňovat smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun, se nachází celkem 36 záznamů smluv, k jejichž uzavření došlo mezi Brnem a investory právě na základě zmíněných zásad. Jedná se konkrétně o smlouvy o spolupráci při výstavbě veřejné infrastruktury a smlouvy o poskytnutí investičního příspěvku ze strany investorů městu. Brno se naopak ve smlouvách zavazuje developerům poskytovat součinnost při schvalovacím procesu investičních záměrů (.pdf, str. 15).

Některé smlouvy ve spojitosti s těmito zásadami uzavřelo město s developery ještě dříve, než samotný dokument zásad vstoupil v platnost. První z těchto smluv se společností Západní brána Brno (.pdf, str. 26) např. říká, že se firma s městem dohodla na budoucí úpravě podle daných zásad, pokud je Brno schválí. Ve dvou případech poté podepsalo (.pdf) s developery memoranda o spolupráci (.pdf), která mají podobný charakter jako smlouvy uzavírané později, již přímo na základě zásad.

Na začátku září 2022 poté brněnské zastupitelstvo schválilo dalších 8 návrhů těchto smluv. V Registru smluv nicméně k datu 19. září ještě uvedeny nejsou.

Předně uveďme, že zde primátorka Brna Markéta Vaňková mluví o smlouvách uzavřených ve spojitosti se „Zásadami pro spolupráci s investory na rozvoji veřejné infrastruktury statutárního města Brna“, které brněnské zastupitelstvo schválilo v březnu 2021 (.pdf, str. 13–14).

Na základě tohoto dokumentu mohou developeři s městem podepsat smlouvu, v níž se zavazují městu poskytnout investiční příspěvek (.pdf, str. 6) ve výši 800 korun za metr čtvereční podlahové plochy do Fondu developerských projektů. Výdaje z něj jsou pak podle města Brna určené na konkrétní projekty v oblasti budování veřejné infrastruktury. Město se ve smlouvách naopak zavazuje poskytnout investorům součinnost při schvalovacím procesu pro jejich investiční záměry (.pdf, str. 3), například právě záměrů výstavby bytových komplexů apod.

Kromě finančního investičního příspěvku se developeři mohou s městem dohodnout na tzv. nepeněžním plnění (.pdf, str. 2–3), v rámci něhož se investoři zavazují veřejnou infrastrukturu sami vybudovat. Sem spadá technická infrastruktura (tedy zasíťování, dostatečná kapacita komunikací a parkovišť atd.) či objekty občanské vybavenosti, například zmiňované základní a mateřské školy (.pdf, str. 2–3).

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám souhrnné počty míst ve školách, které se developeři zavázali podle smluv postavit, nepodařilo dohledat. S dotazem jsme se proto obrátili na investiční odbor města Brna. Vedoucí odboru Tomáš Pivec pro Demagog.cz uvedl, že „v rámci uzavřených smluv bude nově zřízeno 1000 míst pro děti v mateřských školkách“. Podle jeho slov se také developeři zavázali vystavět „5 200 bytů“. Na základě vyjádření Tomáše Pivce tak výrok hodnotíme jako pravdivý.

Data Městské policie Brno o odtazích vozidel, která parkují u přechodů pro chodce, jsou z minulých let dostupná pouze pro roky 2015, 2019, 2020 a 2021. V roce 2015 bylo v Brně odtaženo (.xlsx) celkem 1 085 vozidel, která podle § 27 odst. 1 písm. c) stála „na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a ve vzdálenosti kratší než 5 m před nimi“.

O čtyři roky později se podle stejného odstavce a písmena v zákonu odtáhlo (.xlsx) 347 vozidel, v roce 2020 136 vozidel a minulý rok 68 vozidel (.zip, Export_Odtah_2_2020.txt a Export_Odtah_2_2021.txt). 

Samotná Městská policie Brno uvádí, že údaje za rok 2018 již nejsou k dispozici. Záznamy městské policie, které jsou starší než tři roky, se totiž z databáze automaticky vymazávají. Nedokážeme proto z veřejně dostupných zdrojů ověřit, zda před čtyřmi lety, tedy v roce 2018, došlo ke zhruba 750 odtahům vozidel z přechodů pro chodce, jak tvrdí Jana Drápalová.

Část výroku o tom, že počet odtahů poklesl za poslední čtyři roky na nulu, však neodpovídá skutečnosti. Loni bylo z přechodů odtaženo 68 vozidel, výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Předně uveďme, že nynější končící volební období začalo na podzim 2018. Ustavující schůze zastupitelů, mezi nimiž je i Petr Hladík (KDU-ČSL), proběhla 20. listopadu zmíněného roku.

Město Brno vlastní v současnosti zhruba 28 000 městských bytů, z čehož běžné byty tvoří zhruba 90 %. Další druhy bytů představují například byty pro seniory, startovací byty pro mladé rodiny, byty s bezbariérovým přístupem, sociální byty nebo byty pro samoživitele.

Informace o počtu rekonstruovaných či nově postavených bytů v Brně se nám ve veřejně dostupných zdrojích podařilo nalézt jen za roky 2018–2020 (.pdf, str. 4). S žádostí o informace jsme se proto obrátili na bytový odbor města Brna, které nám zaslalo tabulku s daty (.jpg), která uvádíme v přehledu níže.

Bytový odbor ve své statistice v kolonce „nové byty“ uvádí celkový počet 224 bytových jednotek. Dodejme ale, že například v budově v Plynárenské ulici (.pdf, str. 6), kde se původně nacházelo 17 bytů, je po rekonstrukci vybydleného domu k dispozici 15 bytů. Proto bytový odbor u této položky zmiňuje záporný počet nových bytů, který dále zahrnuje i do celkového výpočtu nových bytů. 

Doplňme také, že v případě posledních tří budov v tabulce by podle informací bytového odboru mělo dojít k „dokončení realizace“ až na konci roku 2022 či na začátku roku 2023 (.jpg). Odbor byty v těchto objektech nicméně zahrnuje do své statistiky „nových bytů“. Číslo, které ve výroku zmiňuje Petr Hladík, tj. 250 bytů, se pak od této statistiky nových bytů mírně liší.

Petr Hladík ve výroku dále vyjmenovává počty bytů určených jako startovací a sociální byty, pro seniory nebo pro handicapované. Tato čísla dle dat bytového odboru odpovídají množství speciálních bytů, které v sobě zahrnuje byty zcela nově postavené i rekonstruované (s ohledem na jejich budoucí využití).

Celkově vzniklo mezi lety 2018 a 2022 rekonstrukcí, nástavbami či přímo v novostavbách 14 bytů pro samoživitele, 39 bytů sociálních, 57 bytů pro zdravotně postižené, 129 bytů pro seniory a 107 startovacích bytů. Ani v tomto případě se čísla uváděná Petrem Hladíkem od těchto počtů zásadně neliší. Zopakujme však, že se nejedná jen o byty „nově postavené“ (např. v novostavbách), ale i o byty, které byly do své současné podoby rekonstruovány. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Územní plán Brna pochází už z roku 1994. Původně měl platit do roku 2010, později měla platnost končit v letošním roce. Město proto v roce 2020 představilo návrh nového plánu. Výslednou podobu dokumentu vedení města projednávalo v červnu 2022, v té době již nicméně nový stavební zákon z minulého roku umožnil prodloužit platnost současného územního plánu až do roku 2028. Brněnští zastupitelé nakonec kvůli neshodám nový územní plán neschválili a vrátili jej k přepracování.

Proti změnám plánu se postavili například zastupitelé za ČSSD, pochybnosti měli také členové ODS. Obě strany jsou přitom v Brně koaličními partnery společně s KDU-ČSL a Piráty. Proti novému územnímu plánu se vymezila také opoziční hnutí ANO a SPD.

Brněnští zastupitelé a starostové městských částí měli k návrhu řadu výhrad. „Největší problém mám s tím, že nebylo zpracováno posouzení na udržitelný rozvoj ve stabilizovaných plochách,“ uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Upřesněme, že tzv. stabilizované plochy jsou oblasti, u nichž územní plán nemění jejich původní účel využití. 

Podle Jiřího Olivy (ČSSD) byl při schvalování nového plánu zásadní problém v pozemcích, které město dostalo bezplatně od státu. „Je nejprve nutno vyřešit, aby město nemuselo vracet pozemky, které získalo bezúplatně od státu a které byly městu vydány s podmínkou, že tam nedojde ke změně územního plánu. Chceme, aby bylo garantováno, že město o ty klíčové pozemky nepřijde,“ řekl.

Starostce Králova Pole Karin Karasové (ANO) vadilo, že plán podle ní umožňuje výstavbu bydlení v oblastech, kde není odpovídající infrastruktura. Hnutí ANO pak kritizovalo dle něj zbytečné zahušťování zástavby, která se může rozšiřovat na úkor zeleně a vnitrobloků. Stejný názor sdílí také starosta Líšně Břetislav Štefan (ČSSD).

Zastupitelstvo předložený návrh vrátilo městskému odboru územního plánování s řadou pokynů, mezi které mj. patří právě úkol doplnit vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území „o posouzení zvýšené intenzity zátěže ve stabilizovaných plochách“.

Zastupitelé Brna tedy nový územní plán kritizovali z vícero důvodů. Neúplnost dopadových studií – přesněji absence posouzení dopadů územního plánu na stabilizované plochy v případě, že by se v nich dále stavělo – byla přitom jednou z uvedených příčin neschválení, a to např. podle primátorky Markéty Vaňkové. Požadavek na doplnění dopadové studie lze nalézt také v pokynech schválených zastupitelstvem. Výrok Tomáše Skřičky proto hodnotíme jako pravdivý.

Údaje společnosti Brněnské komunikace, která spadá pod město Brno, nám ukazují, že v roce 2012 dosáhl počet automobilů registrovaných na území Brna 164 834 (.pdf, str. 36–37). V roce 2022 pak bylo registrováno 222 684 aut. Mezi lety 2012 a 2021 tedy počet automobilů narostl přibližně o 60 tisíc (konkrétně o 57 850).

Uveďme nicméně, že hodnoty zcela neodpovídají reálné situaci v Brně, jelikož „v celkovém počtu nejsou započítána firemní vozidla, která jsou evidována v jiných krajích a provozována na území města Brna“ (.pdf, str. 36). Dodejme také, že v roce 2013 město změnilo (str. 36) systém registru vozidel a došlo tak k administrativnímu snížení počtu automobilů.

Náměstek brněnské primátorky Jiří Oliva srovnává výstavbu nových městských bytů v Brně během současného volebního období, jež začalo v roce 2018, s obdobím předchozích deseti let (2008–2017). 

Podle Strategie bydlení města Brna 2018–2030 došlo v Brně mezi roky 2008 a 2017 k dokončení – tzn. získání kolaudačního souhlasu (.pdf, str. 1) – celkem 429 obecních bytů (.pdf, str. 65; .pdf, str. 30).

Co se týče aktuálního volebního období, v roce 2018 bylo podle těchto dokumentů zkolaudováno 12 a v roce 2019 11 bytů. V roce 2020 poté došlo k výraznému nárůstu, a to na 139 bytů (.pdf, str. 30).

Data za rok 2021 a 2022 se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat, s dotazem jsme se proto obrátili na bytový odbor města Brna. Ten webu Demagog.cz zaslal tabulku za léta 2018–2022 (.jpg), která nicméně obsahuje mírně odlišná data než předcházející dokumenty města. Pro rok 2019 např. uvádí 13 nových zkolaudovaných bytů (tj. o 2 více než veřejné dokumenty), v roce 2020 pak 138 bytů (tj. o 1 méně než veřejné dokumenty města).

V roce 2021 byl poté podle bytového odboru kolaudační souhlas udělen v případě 25 bytů. Celkově tak od roku 2018 došlo ke kolaudaci přibližně 200 bytů. V říjnu 2022 pak bytový odbor počítá s kolaudací dalších 23 bytových jednotek, i pokud bychom však tyto byty zahrnuli do celkového množství zkolaudovaných bytů v tomto volebním období, nedostaneme číslo vyšší než 250. Jelikož bylo v Brně v deseti letech, které předcházely současnému volebnímu období, zkolaudováno 429 obecních bytů, hodnotíme výrok Jiřího Olivy jako nepravdivý.

Zdroje dat: 2008–2020 (.pdf, str. 65; .pdf, str. 30); 2021 a 2022 (.jpg)

V rámci projektu výstavby družstevních bytů v Brně aktuálně probíhají projekční práce v pěti lokalitách, které dohromady zahrnou 1 005 bytů (.pdf, str. 6–14). Jedná se o oblasti Kamenný vrch v Novém Lískovci, Francouzská v městské části Brno-střed, bývalý dřevopodnik Rumiště, Přízřenice a V Aleji v Holáskách.

Rada města Brna v květnu (.pdf) a červnu (.pdf, str. 10–12) schválila založení prvních tří bytových družstev, a to Dostupné bydlení Kamenný vrch II, Dostupné bydlení Francouzská a Dostupné bydlení V Aleji. Jde o lokality, kde příprava výstavby aktuálně postoupila nejdále, podle primátorky Vaňkové (ODS) by pro ně mělo být letos vydáno územní rozhodnutí.

V těchto lokalitách by měla byty stavět právě městem založená družstva, do kterých by poté vstupovali zájemci o byty jako další družstevníci. Prvním krokem k výběru budoucích družstevníků bylo přihlašování zájemců do projektu, které běželo od června 2022 až do 15. září, tedy do jednoho dne po konání debaty. Kteří žadatelé nakonec získají družstevní byt, rozhodne sada kritérií (výše příjmů a to, jestli má žadatel děti a trvalé bydliště v Brně) a poté los.

Podle dokumentu k projektu Dostupné družstevní bydlení v Brně bude bytový odbor MMB nejprve oslovovat zájemce z roku 2018 (.pdf, str. 4). Podle slov brněnského náměstka pro bydlení Jiřího Olivy ze září 2020 se tehdy do projektu přihlásilo asi sedm set uchazečů, o dva roky později jich zůstalo zhruba pět set. Zatím však nejsou dostupné informace o počtu žadatelů z aktuálního přihlašování, s dotazem jsme se proto obrátili na Magistrát města Brna. Milan Berka z Bytového odboru uvedl, že od začátku přihlašování do 13. září (tedy dne předcházejícímu ověřované debatě) včetně, přišlo 946 ověřených přihlášek, na konci přihlašování se pak jednalo o 1 071 přihlášek.

Jiří Oliva tedy uvedl všechny faktické informace ve výroku správně. Brno projektuje opravdu více než tisíc družstevních bytů a za tím účelem již založilo tři družstva. O družstevní byt do 13. září zažádalo dokonce 946 uchazečů, tento počet nicméně spadá do našeho 10% tolerančního pásma, a výrok jako celek proto hodnotíme jako pravdivý.

Koncese, o které mluví náměstek primátorky Brna Oliva, je v českém právu speciální druh veřejných zakázek, který je upraven v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Od ostatních druhů veřejných zakázek se liší zejména tím, že přenáší riziko na dodavatele.

V polovině února letošního roku informovalo vedení města Brna, že zahájí spolupráci se soukromým subjektem, konkrétně Českou spořitelnou, na výstavbě nových bytových domů. Byty by se postavily ze soukromých financí, nájemníky by pak vybíralo přímo město.

O měsíc později informoval server iDNES.cz, že dva týdny po oznámení spolupráce Brna s Českou spořitelnou přišli městští právníci s analýzou, že takový postup není v souladu se zákony, jelikož dohoda města a jedné společnosti zvýhodňuje konkrétního stavitele. Zpravodajský web iDNES.cz dále uvádí, že zřejmě nejlepším řešením je podle radního Olivy a právníků koncese. Kvůli tomuto postupu se přitom celý proces výstavby prodlouží.

Také portál CzechCrunch potvrdil, že se původní záměr radnice změnil a nakonec se na výstavbu zamýšlených bytů vypíše koncesní řízení. Mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek to zdůvodnil tím, že v tuzemsku existuje jiný právní systém než v Rakousku, kde se město původně inspirovalo.

Konkrétní právní analýzu o tom, zda je koncesní řízení k takovéto spolupráci mezi městem a soukromníkem nutné, jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenašli.

Celkově hodnotíme výrok jako pravdivý. Právní analýza města Brna dle iDNES.cz potvrzuje nutnost koncesního řízení, o které navíc hovořil i mluvčí magistrátu.