Přehled ověřených výroků

Zavádějící
Jiří Kobza poukazuje na to, že Dohoda mezi ČR a USA o spolupráci v oblasti obrany (DCA) neobsahuje příslib bránit ČR, ten je již obsažen ve smlouvě s NATO. DCA se nicméně obraně Česka věnuje a má mj. za cíl napomoci naplňování závazku obrany v rámci NATO.
Zavádějící
Americké ozbrojené složky sice mohou využívat státní či veřejné pozemky a zařízení, ovšem za předem stanovených podmínek a jen po předchozí dohodě mezi českou a americkou stranou. Využívání těchto zařízení má navíc být dočasné, a není tedy neomezené, jak naznačuje poslanec Kobza.
Zavádějící
Debata o radaru v Brdech opravdu probíhala i v roce 2007 a v roce 2008 propukla válka v Gruzii. Stavba radaru ale nebyla odůvodňována hrozbou ze strany Ruska, ale hrozbou z Íránu a KLDR. ČSSD a KSČM argumentovaly proti radaru především právě „neexistující“ hrozbou z Íránu a KLDR.
Pravda
Dohoda NATO SOFA z roku 1951 umožňuje jednotlivým členům NATO podrobnější úpravu podmínek pobytu ozbrojených sil v rámci bilaterálních smluv. Česká republika je součástí této dohody od roku 1999, řídí se jí dokonce již od roku 1996.
Nepravda
Nejvyšší státní zástupce Stříž uvedl, že ministr spravedlnosti Pavel Blažek v souvislosti s brněnskou bytovou kauzou nebyl obviněn. Jeho prověřování policií ale nevyloučil.
Zavádějící
Prezident Soudcovské unie Vávra kritizoval prvotní odůvodnění, jímž Pavel Blažek vysvětloval nejmenování Aleše Novotného místopředsedou Krajského soudu v Brně. Blažek pak přidal další důvody, k nimž Vávra takové výhrady neměl, stále ale původní zdůvodnění označoval za nešťastné.
Pravda
Transparency International kritizovala, že ministr spravedlnosti Blažek v roce 2022 podmínil jmenování Radima Daňhela do funkce vrchního státního zástupce v Olomouci tím, že Daňhel navrhne takovou reorganizaci a personální změny v zastupitelství, jež budou ministerstvu vyhovovat.
Pravda
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v roce 2022 nejmenoval Aleše Novotného místopředsedou Krajského soudu v Brně, což zdůvodňoval řadou finančních škod, které Novotný státu způsobil svou rozhodovací činností. Soudcovská unie se proti Blažkově argumentaci skutečně ohradila.
Pravda
Ministr Blažek za svou dobu ve funkci vznesl 9 žádostí o poskytnutí informací, z toho 4 se týkaly tzv. brněnské bytové kauzy. Nejvyšší státní zástupce Stříž řekl, že z jeho pohledu počet žádostí ohledně jedné kauzy „není standardní“ a četnost ministrových dotazů „není vhodná“.
Nepravda
Premiér Petr Fiala se v médiích ke krokům ministra spravedlnosti Pavla Blažka ve spojitosti s bytovou kauzou v Brně vyjádřil několikrát. 7. června 2023 např. uvedl, že z jeho pohledu Blažek své pravomoci ministra nezneužil, podporu Blažkovi vyjádřil také 19. června.