Přehled ověřených výroků

Předně uveďme, že Jiří Dušek, dlouholetý ředitel Hvězdárny a planetária Brno, se stal senátorem v říjnu 2016. Ve výroku mluví o tzv. Brněnském kosmickém inkubátoru, jenž spadá pod mezinárodní síť poboček byznysových inkubačních center (BIC) Evropské kosmické agentury (ESA), která je provozuje s cílem podpořit rozvoj podniků a projektů v oblastech pozemského využití kosmických technologií a vývoj technologií nových. První kosmický inkubátor u nás ESA otevřela v Praze v roce 2016, v březnu 2018 ji pak následovala brněnská pobočka.

Od roku 2016 se součástí ESA BIC v České republice stalo celkově 38 start-upů. Pražský inkubátor prvních šest projektů začal podporovat v roce 2016. V roce 2017 ESA BIC Praha oznámil účast dalších čtyř start-upů. V léte 2018 se součástí pražského inkubátoru staly tři projekty, v roce 2019 poté dohromady dalších pět. Celkem sedm start-upů začala pražská pobočka podporovat v letech 2020 a 2021. Dohromady se tedy do roku 2021 stalo součástí ESA BIC Praha 25 projektů, s čímž také počítal původní plán z roku 2016.

Doplňme, že v roce 2022 bylo oznámeno přijetí dalších čtyř projektů (MARS Buildings, FlyinDiamonds, ECOTEN urban comfort a AdvaScope), z dostupných zdrojů není nicméně zcela jasné, zda jsou součástí pražského či brněnského inkubátoru.

Brněnský kosmický inkubátor, o němž Jiří Dušek v minulosti uvedl, že se jako ředitel Hvězdárny a planetária Brno podílel na jeho vzniku, první dva start-upy vybral v listopadu 2018. Oba tehdy dostaly grant ve výši až 50 tisíc eur a také přístup k poradenským službám a marketingové podpoře. O rok později se k nim přidaly firmy Skymaps, Spacemanic a Entrant a v roce 2020 byly do brněnského inkubátoru přijaty další čtyři firmy. V roce 2021 neoznámila brněnská pobočka žádného nového účastníka. Dohromady od vzniku brněnského ESA BIC do roku 2021 projevilo zájem o grant padesát startu-pů, před odbornou porotou uspělo devět z nich. Přijetí devíti projektů během tří let předpokládal také původní plán brněnské pobočky z roku 2018.

V roce 2021 otevřel projekt ESA BIC Czech Republic další výzvu, díky níž mohou různé startupy získat podporu až 50 tisíc eur. Do roku 2026 by brněnský inkubátor měl podpořit 15 firem, na které je připraveno celkem milion eur. Polovina částky pochází od agentury, druhou pak poskytne Jihomoravský kraj. 

Shrňme tedy, že ESA BIC Brno v první fázi let 2018 až 2020 podpořil devět projektů. Do roku 2026 se pak počítá s podporou dalších 15 start-upů, tedy přibližně dvojnásobku původního počtu.

Předně uveďme, že Jiří Dušek, dlouholetý ředitel Hvězdárny a planetária Brno, se stal senátorem v říjnu 2016. Ve výroku mluví o tzv. Brněnském kosmickém inkubátoru, jenž spadá pod mezinárodní síť poboček byznysových inkubačních center (BIC) Evropské kosmické agentury (ESA), která je provozuje s cílem podpořit rozvoj firem a projektů v oblastech pozemského využití kosmických technologií a vývoj technologií nových.

První kosmický inkubátor v České republice ESA otevřela v Praze v roce 2016, v březnu 2018 ji pak následovala brněnská pobočka. Doplňme, že Jiří Dušek v minulosti uváděl, že se jako ředitel Hvězdárny a planetária Brno na vzniku brněnského inkubátoru podílel.

ESA BIC Brno do roku 2021 podpořil celkem 9 start-upů. Od roku 2018 jsou součástí brněnského inkubátoru projekty World from Space a MapTiler, v roce 2019 se přidal Spacemanic, Skymaps a Entrant, o rok později Zaitra, Mobis0ne, GroundCom.space a VRgineers.

Z veřejně dostupných zdrojů nicméně nejsou informace o obratu některých těchto firem dohledatelné, například ani prostřednictvím obchodního rejstříku. Některé společnosti (např. Entrant, Skymaps, Zaitra či Mobis0ne) zde totiž účetní závěrky nezveřejňují, nebo je zveřejňují pouze ve zkrácené podobě, kde obrat není uveden. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Předně uveďme, že senátor Jiří Dušek hovoří o negativním vztahu Andreje Babiše k českému Senátu. V kontextu výroku poukazuje na to, že Babiš Senát v minulosti opakovaně kritizoval, nicméně i přesto v několika případech do Senátu sám přišel. Konkrétně pak tvrdí, že byl Andrej Babiš na schůzích Horní komory nejvýše pětkrát.

Upřesněme, že Jiří Dušek mluví (audio, čas 2:38) o Babišově účasti během svého senátorského mandátu, který mu začal 15. října 2016. První schůze Senátu v novém složení se po tehdejších volbách konala v listopadu (.pdf) téhož roku. Za toto období, dle záznamů ze schůzí Senátu, vystoupil Andrej Babiš na plénu celkem 9x. Jako příklad zde uvedeme záznam z prvního a posledního senátního vystoupení Andreje Babiše za posledních 6 let.

Andrej Babiš se tedy schůzí Senátu během mandátu Jiřího Duška účastnil častěji, než tvrdí Dušek. Konkrétně Babiš přišel na devět senátních schůzí a není tedy přesné, že by se účastnil nejvýše pěti jednání. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Předně uveďme, že Hana Kordová Marvanová v letošních senátních volbách kandiduje jako nestraník na kandidátní listině koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), na kterou ji navrhla ODS. V minulosti byla například členkou ODS či hnutí STAN, v současnosti je bez politické příslušnosti.

Ladislav Kos ve výroku poukazuje na to, že Hana Kordová Marvanová na svých propagačních cedulích a dalších materiálech (.pdf) používá pojem „nezávislá kandidátka“, na což dříve upozornil například i bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček. Podle zákona o volbách do Parlamentu ČR totiž „nezávislý kandidát“ podává přihlášku k volbám zcela samostatně pod svým vlastním jménem. Na rozdíl od ostatních kandidátů bez politické příslušnosti, kteří jsou součástí kandidátek politických stran, hnutí či koalic, tak musí k přihlášce připojit petici s podpisy nejméně 1 000 voličů z daného volebního obvodu. 

Hana Kordová Marvanová je tak sice podle informací webu volby.cz, který spravuje Český statistický úřad, bez politické příslušnosti, nicméně mezi „nezávislé kandidáty“ skutečně nepatří. Je totiž součástí kandidátky koalice SPOLU, na kterou ji navrhli občanští demokraté. Výrok Ladislava Kose proto hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost nicméně doplňme, že ačkoli se Hana Kordová Marvanová ve své volební kampani prezentuje jako „nezávislá kandidátka“, součástí jejích propagačních materiálů je také přímo logo koalice SPOLU.

Předně uveďme kontext výroku. Hana Kordová Marvanová reaguje na slova senátora Ladislava Kose, který poukazoval na to, že v kampani pro volby do Senátu používá označení „nezávislá kandidátka“ (.pdf), ačkoli jako nezávislá kandidátka nekandiduje. Zmiňovaný pojem totiž podle zákona o volbách do Parlamentu ČR označuje kandidáty, kteří podávají přihlášku k senátním volbám zcela samostatně pod svým vlastním jménem. Na rozdíl od ostatních kandidátů bez politické příslušnosti (tj. nestraníků), kteří jsou součástí kandidátek politických stran, hnutí či koalic, tak musí k přihlášce připojit petici s podpisy nejméně 1 000 voličů z daného volebního obvodu. 

Podobně je tomu i u komunálních voleb, kdy mohou „nezávislí kandidáti“ kandidovat buď samostatně, dále jako sdružení nezávislých kandidátů nebo jako sdružení politických stran a nezávislých kandidátů. V posledním zmíněném případě se podle zákona o komunálních volbách na kandidátní listiny uvádí „označení politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo, nebo označení, že jde o nezávislého kandidáta“.

V nynějších senátních volbách Hana Kordová Marvanová kandiduje sice jako nestraník (bez politické příslušnosti), podle webu volby.cz ji ale na kandidátku koalice SPOLU navrhla ODS. Nepatřila tak mezi „nezávislé kandidáty“ (označované zkratkou NK), na rozdíl například od bývalého primátora Prahy Tomáše Hudečka či někdejšího poslance Leo Luzara.

V kampani do komunálních voleb se Hana Kordová Marvanová také prezentovala jako „nezávislá“ a skutečně byla jediným nestraníkem na kandidátní listině. I v těchto volbách ji na kandidátku koalice SPOLU navrhla ODS. Ani v tomto případě tedy nebyla „nezávislou kandidátkou“, na rozdíl od některých kandidátů na volebních listinách hnutí Praha Sobě či Praha bez chaosu.

Hana Kordová Marvanová tak nepřesně používá pojem „nezávislý kandidát“, kterým se ostatně prezentuje i ve své kampani. Ve skutečnosti je nestraníkem navrženým ODS. Sama o sobě by taková záměna pojmů mohla být považována za drobnou formulační nepřesnost. V senátním duelu s Ladislavem Kosem byla však Kordová Marvanová právě s touto nepřesností konfrontována, když ji Kos mj. srovnal s Tomášem Hudečkem, který skutečně kandiduje jako nezávislý. V tomto kontextu je již její trvání na pojmu „nezávislá kandidátka“ nepravdivé.

Hana Kordová Marvanová byla nejdříve v roce 1990 a následně i v roce 1992 zvolena jako poslankyně České národní rady, po její přeměně na nynější Poslaneckou sněmovnu v této funkci pokračovala až do roku 1998. Ve Sněmovně poté působila ještě mezi roky 2002 a 2003. V roce 2018 se stala zastupitelkou a radní hl. města Prahy a mimo jiné předsedkyní Komise Rady hl. m. Prahy pro dostupné družstevní bydlení v Praze.

Transformaci bytových družstev se věnoval především zákon č. 42/1992 Sb., který se týkal úprav majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Transformace bytových družstev podle něj spočívala zejména v přizpůsobení jejich právních poměrů tehdejšímu obchodnímu zákoníku. Zároveň tento tzv. transformační zákon zavedl právo členů bytových družstev, kteří byli nájemci bytů nebo nebytových prostorů, požádat družstvo o bezplatný převod těchto bytů do jejich vlastnictví (.pdf, str. 26). Jednalo se tedy o možnost vyčlenit daný byt z bytového družstva.

Katastrální úřady nicméně po zavedení tohoto zákona odmítaly vkládat vlastnická práva takto převedených bytů do katastru nemovitostí s odvoláním na nejasnost právní úpravy (.pdf, str. 20). Ke změně této situace poté došlo až díky zákonu č. 72/1994 Sb. (.pdf, str. 26), který pravidla převodů dále upřesnil.

První ze zmíněných zákonů schválilo tehdejší Federální shromáždění ČSFR na podzim 1991. Hana Kordová Marvanová nicméně v té době nebyla členkou Sněmovny lidu (tj. dolní komory) ani Sněmovny národů (tj. horní komory) Federálního shromáždění. Mezi zveřejněnými dokumenty České národní rady, které příslušela zákonodárná moc jen na české národní úrovni, se nám informace o tomto zákonu nepodařilo dohledat.

V případě druhého uváděného zákona, tedy zákona č. 72/1994 Sb., už o jeho přijetí rozhodovala Poslanecká sněmovna ČR, mezi jejímiž členy byla i Hana Kordová Marvanová. V té době patřila také mezi členy ústavně právního výboru Sněmovny, který spolu s hospodářským a rozpočtovým výborem předložil návrhy na úpravu tehdy projednávaného návrhu zákona. Některé z těchto úprav se poté následně skutečně dostaly do schváleného znění zákona (např. úpravy § 24/26). Poslanecká sněmovna tehdy také schválila některé pozměňovací návrhy, které předložila přímo Hana Kordová Marvanová.

Jeden z jejích návrhů se týkal právě žádostí nájemníků o převod družstevního bytu do jejich vlastnictví. Hana Kordová Marvanová do znění zákona č. 72/1994 Sb. mj. prosadila konkrétní formulaci, která umožňuje tyto převody nájemníkům a navrhla také doplnění odkazu na ustanovení výše zmíněného transformačního zákona.

Tyto zákony se nicméně vztahovaly na celou Českou republiku, nikoli pouze na pražskou část Jižní Město (Praha 11). Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo najít informace o tom, kolik obyvatel Jižního Města využilo zákonnou možnost převedení družstevních bytů do svého vlastnictví. Je však pravdou, že mj. díky legislativním návrhům Hany Kordové Marvanové měli i lidé na Jižním Městě možnost získat byty na základě žádosti. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Hana Kordová Marvanová byla nejdříve v roce 1990 a následně i v roce 1992 zvolena jako poslankyně České národní rady, po její přeměně na nynější Poslaneckou sněmovnu v této funkci pokračovala až do roku 1998. Ve Sněmovně poté působila ještě mezi roky 2002 a 2003.

Transformaci bytových družstev se věnoval především zákon č. 42/1992 Sb., který se týkal úprav majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. Transformace bytových družstev podle něj spočívala zejména v přizpůsobení jejich právních poměrů tehdejšímu obchodnímu zákoníku. Zároveň tento tzv. transformační zákon zavedl právo členů bytových družstev, kteří byli nájemci bytů nebo nebytových prostor, požádat družstvo o bezplatný převod těchto bytů do jejich vlastnictví (.pdf, str. 26). Jednalo se tedy o možnost vyčlenit daný byt z bytového družstva.

Katastrální úřady nicméně po zavedení tohoto zákona odmítaly vkládat vlastnická práva takto převedených bytů do katastru nemovitostí s odvoláním na nejasnost právní úpravy (.pdf, str.  20). Ke změně této situace poté došlo až díky zákonu č. 72/1994 Sb. (.pdf, str. 26), který pravidla převodů dále upřesnil. 

První ze zmíněných zákonů schválilo tehdejší Federální shromáždění ČSFR na podzim 1991. Hana Kordová Marvanová nicméně v té době nebyla členkou Sněmovny lidu (tj. dolní komory) ani Sněmovny národů (tj. horní komory) Federálního shromáždění. Mezi zveřejněnými dokumenty České národní rady, které příslušela zákonodárná moc jen na české národní úrovni, se nám informace o tomto zákonu nepodařilo dohledat.

V případě druhého uváděného zákona, tedy zákona č. 72/1994 Sb., už o jeho přijetí rozhodovala Poslanecká sněmovna ČR, mezi jejímiž členy byla i Hana Kordová Marvanová. Ta v té době patřila také mezi členy ústavně právního výboru Sněmovny, který spolu s hospodářským a rozpočtovým výborem předložil návrhy na úpravu tehdy projednávaného návrhu zákona. Některé z těchto úprav se následně skutečně dostaly do schváleného znění zákona (např. úpravy § 24/26). Poslanecká sněmovna tehdy také schválila některé pozměňovací návrhy, které předložila přímo Hana Kordová Marvanová.

Na závěr shrňme, že se nám nepodařilo dohledat informace o tom, že by se Hana Kordová Marvanová podílela přímo na podobě tzv. transformačního zákona z roku 1992. Sněmovna nicméně schválila její pozměňovací návrhy při projednávání zákona č. 72/1994 Sb., který upřesnil pravidla převodu bytů na členy družstva, tedy pravidla související s transformací bytových družstev. Výrok Hany Kordové Marvanové proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro začátek upřesněme, že Hana Kordová Marvanová uvedla, že se zasadila o převody pozemků pod družstevními domy v letech 1999–2002 jako politička. Z kontextu debaty pak vyplývá, že by se mohlo jednat o pozemky na Praze 11. Kordová Marvanová této době nicméně vykonávala funkci zastupitelky v městské části Praha 2. Uveďme, že Hana Kordová Marvanová v této době nebyla poslankyní – ve Sněmovně působila nepřetržitě od roku 1990 do roku 1998 a poté znovu od června 2002 do září 2003.

Informace o tom, že by se Hana Kordová Marvanová ze své funkce zastupitelky městské části Prahy 2 či jinak zasadila o převody pozemků pod družstevními domy na Praze 11, se nám nepodařilo dohledat.

Uveďme, že například zastupitelstvo hlavního města Prahy (jehož součástí Kordová Marvanová nebyla) přijalo v září 2002 usnesení (.pdf) o prodeji městských pozemků pod družstevními domy za zvýhodněnou cenu. Nepodařilo se nám nicméně dohledat dokumenty, které by poukazovaly na roli Hany Kordové Marvanové. 

Vzhledem k její tehdejší funkci zastupitelky na Praze 2 jsme se zaměřili i na tamní situaci. Archiv usnesení zastupitelstva městské části Praha 2 z volebního období 1998–2002 nicméně není veřejně dostupný, nemůžeme proto ověřit, zda k podobnému kroku nepřistoupila i tato část Prahy. Z uvedených důvodů výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Hana Kordová Marvanová je v současné době bez stranické příslušnosti. V minulosti však byla členkou hned několika politických stran či hnutí. Hlídač státu uvádí, že kromě Občanského fóra byla v devadesátých letech i členkou ODS a mezi lety 1998 a 2004 působila v Unii Svobody, která se v lednu 2002 přejmenovala na „Unie svobody – Demokratická unie“ (informaci lze po vypsání názvu politického subjektu dohledat v rejstříku Ministerstva vnitra v sekci Historie). Od roku 2018 až do letošního září byla členkou hnutí STAN.

V uplynulých komunálních volbách a v současných senátních volbách kandidovala jako nestraník za koalici SPOLU, na kandidátku ji navrhla ODS.

Pro upřesnění zmiňme, že Občanská demokratická strana vzešla v roce 1991 z Občanského fóra, které se tehdy rozdělilo na ODS a Občanské hnutí (OH). Unie svobody zase vznikla v roce 1998 rozštěpením ODS po tzv. sarajevském atentátu. (Někdejší premiér a předseda ODS Václav Klaus tehdy nedokázal vysvětlit nejasné financování ODS. Zatímco byl na jednání v Sarajevu, vlivní členové strany před novináři přečetli předem připravené prohlášení, v němž jej vyzvali k odstoupení z čela ODS).

Pro kontext také uveďme, jaké politické funkce Hana Kordová Marvanová zastávala. V roce 1990 se stala poslankyní České národní rady, která se v roce 1993 přetransformovala v Poslaneckou sněmovnu. V poslaneckých lavicích usedala až do roku 1998 a poté krátce v letech 2002 a 2003. Mezi lety 1998 až 2002 zastávala funkci zastupitelky městské části Praha 2.

V roce 2014 pak krátce působila jako náměstkyně ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO). O čtyři roky později se vrátila do pražské komunální politiky, když kandidovala do zastupitelstva hlavního města. Ve stejném roce se stala pražskou radní pro oblast legislativy, veřejné správy a podpory bydlení.

Závěrem shrňme, že Hana Kordová Marvanová vystřídala během svého působení v politice čtyři politická uskupení a nyní kandiduje jako nestraník za koalici SPOLU. Ladislav Kos uvedl, že Kordová Marvanová střídá strany „každé čtyři roky“, což není úplně přesné. Senátor Kos však správně poukazuje na to, že Kordová Marvanová několikrát změnila svou stranickou příslušnost, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Hnutí pro Prahu 11 vzniklo v srpnu roku 2006. V komunálních volbách v roce 2006 hnutí nekandidovalo, o zastupitelské místo se ale ucházel např. nynější předseda hnutí Jiří Štyler za Chodovské hnutí pro Prahu.

Komunální volby v roce 2010 pak byly prvními volbami, kde Hnutí pro Prahu 11 sestavilo kandidátku. Volební program z tohoto roku zmiňuje „snahy o bezkoncepční zahuštění zástavby“ na Jižním Městě. Právě proti nadměrné zástavbě se hnutí vymezilo – v programu konkrétně stojí: „Jsme pro zrušení stávajících megalomanských projektů: např. Porto Háje, Litochlebské nám., projekt Vibratio v okolí Chilské ul., projekt Velké Roztyly, projekt Tři věže na Hájích, výstavba nad Hostivařskou přehradou.“

Hnutí pro Prahu 11 také kritizovalo dopravní zátěž, která by dle jejich názoru nastala jako důsledek rozsáhlých stavebních projektů. Hnutí pak namísto toho chtělo rozšiřovat plochy zeleně, utvářet rekreační zóny v okolí metra Roztyly, nad Hostivařskou přehradou či u Košíkovského potoka. Dodejme, že proti nadměrné zástavbě v oblasti Jižního Města se hnutí vymezilo i v programu pro letošní komunální volby.

Uveďme, že například plánovanou zástavbu oblasti od stanice metra Roztyly až k sídlišti Horní Roztyly už v roce 2010 provázely spory mezi místní radnicí a občany. Zatímco radnice podepsala smlouvu s investorem a požádala pražský magistrát o povolení stavby ve zrychleném řízení, místní se proti jejím krokům postavili např. v občanském sdružení Zelené Roztyly.

Server iDNES.cz pak v říjnu 2010 napsal, že „na základě nesouhlasu s postupem radnice v kauze Roztyly a dalších změn na Jižním Městě vzniklo před letošními volbami Hnutí pro Prahu 11“. V souvislosti s touto kauzou tehdy Jiří Štyler uvedl, že hnutí chce „rozumné zastavování Roztyl“ a že „s nynějším návrhem jednoznačně nesouhlasí“.

Hnutí pro Prahu 11 tedy představilo svůj první program před komunálními volbami v roce 2010. V programu se vymezilo proti nadměrné zástavbě v oblasti Jižního Města. Uskupení naopak podporovalo vznik rekreačních oblastí a rozšíření ploch zeleně a jeho předseda Jiří Štyler tehdy kritizoval plán místní radnice ohledně zástavby v okolí stanice metra Roztyly. Výrok Ladislava Kosa tedy hodnotíme jako pravdivý.