Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť ministr pro lidská práva skutečně kritizoval návrh Úsvitu především z pozice, kterou sám popisuje, a je také pravdou, že tento návrh zákona počítal s možností konat referendum i o otázkách změny Ústavy ČR.

V rámci výroku nehodnotíme názor Jiřího Dienstbiera, zda je popisovaná legislativa zásadním ohrožením demokracie a ústavního systému, soustředíme se pouze na fakta – tedy jeho údajnou kritiku a možnost měnit Ústavu ČR dle návrhu referenda z dílny Úsvitu.

Ministr Dienstbier mluví o zákonu o obecném referendu z dílny hnutí Úsvit. Tuto předlohu (.pdf – kompletní znění návrhu) představil v Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk 114 zástupce předkladatelů Tomio Okamura, v 1. čtení (25. března 2014) však sněmovna tento návrh zamítla a zákon tedy spadl pod stůl. Samotný návrh v článku 1 (bod 1b) doslova uvádí " V celostátním referendu lid České republiky rozhoduje o návrhu zákona, včetně ústavního ".

V rozpravě vystoupil také Jiří Dienstbier a podrobil návrh tvrdé kritice. Je pravdou, že jeho výtky směřovaly také směrem k ohrožení demokracie a ústavního systému. Doslova Dienstbier uvedl: " Tento návrh ústavního zákona je zásadním ohrožením ústavnosti a troufám si říct, že demokracie v České republice, protože klidně v případě, že by byl schválen, je možno okamžitě vyvolat hlasování například o zrušení Poslanecké sněmovny. O zrušení vlády jako ústavní instituce. Tento návrh zákona umožňuje přenést zákonodárnou anebo exekutivní pravomoc na kterýkoliv jiný orgán. Jediný limit je to tzv. ústavní jádro, které je nezrušitelné. Otázka, co to je, to může být velmi volný výklad. To znamená, že stejně jako některé jiné návrhy, které jsou předkládány panem Okamurou a spol., tak tady se jedná o zásadní ohrožení demokratického právního státu v České republice".

Jana Lorencová policejní školou zřejmě myslela Policejní akademii České republiky. Na základě vyjádření personálního oddělení PA ČR hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Vedoucí personálního oddělení nám napsal:

" Dobrý den,
K Vašemu dotazu mohu uvést pouze to, že pan Jan Klak nebyl a není v žádném pracovněprávním vztahu k Policejní akademii České republiky v Praze.
S pozdravem

Mgr. David Dlouhý
vedoucí personálního oddělení PA ČR v Praze "

Je však možné, že se Jana Lorencová spletla a měla na mysli Vysokou školu finanční a správní, na které Jan Klak opravdu v minulosti působil. Na této škole vyučoval předměty Daňová teorie a politika a Bakalářský seminář.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zákona č. 156/2006 o střetu zájmů, obchodního rejstříku a zpravodajských článků.

Zákon č. 156/2006 o střetu zájmů ze dne 16. března 2006 upravuje v tomto smyslu povinnosti veřejných funkcionářů. Mezi takové patří i člen vlády (§2 odst. 1. bod c). Člen vlády podle §4 nesmí:

"a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,
b) být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo
c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář."

Tato omezení se pak netýkají správy vlastního majetku, vědecké, pedagogické, publicistické, literární, umělecké nebo sportovní činnosti, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech. Omezení se také netýkají například poslanců a senátorů.

Podle obchodního rejstříku a také podle prohlášení ve svých vystoupeních (např. zde) je nyní formálně Andrej Babiš napojen na své firmy pouze jako akcionář a nepůsobí v jejich orgánech. Jediným problematickým bodem by mohlo být jeho předsednictví správní rady Nadace Agrofert. K tomuto uvedl:

"Chci zůstat jen v dozorčí [sic!] radě Nadace Agrofert, která přispívá na charitativní projekty, což mi snad už nikdo jako střet zájmů vyčítat nebude."

Zmíněný výnos, podle kterého měli kriminalisté informovat své nadřízené o citlivých případech, skutečně platil od roku 2007, tedy v době, kdy byl ministrem Ivan Langer a policejním prezidentem Oldřich Martinů.

Informoval o tom pozdější šéf protikorupční policie Tomáš Martinec, jeho slova potvrdil i bývalý náměstek policejního prezidenta Martinů Jiří Houba.

Tomáš Martinec toto nařízení zrušil bezprostředně po svém nástupu do funkce.

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných z osobních stránek jednotlivých českých europoslanců.

Pracovní snídaně českých europoslanců probíhají pravidelně a obvykle jsou přizváni i vybraní zástupci z ČR (Milan Cabrnoch, Olga Sehnalová, Miroslav Ouzký, Libor Rouček).

Například v březnu 2008 proběhla pracovní snídaně se zástupci českých podnikatelů, v dubnu 2012 se zástupci společnosti ČEPS a.s. a Svazu chemického průmyslu ČR, v dubnu 2013 s generálním ředitelem Českých drah.

Zakázku na obměnu vozového parku Útvaru pro ochranu ústavních činitelů měl na starosti Odbor veřejných zakázek Policejního prezídia. Odbor VZ přistoupil ke koupi dvou typů automobilů: šesti kusů Škody Superb v plánované hodnotě 6 000 000 Kč a 18 kusů Audi A8 v hodnotě 41 925 000 Kč.

Dle písemných zpráv zadavatelů dostupných na portálu Softender (.pdf, .doc, dostupné ke stažení zde a zde) byl k podání nabídky v případě koupě obou typů automobilů vyzván pouze jeden uchazeč a to podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, který uvádí, že:

" Zadavatel může zadat veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění rovněž tehdy, jestliže veřejná zakázka může být splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze určitým dodavatelem."

Nedalo se však dohledat, zda existuje nějaká rámcová smlouva, podle které Odbor veřejných zakázek policejního prezídia vozdila kupoval. O informace jsme Odbor VZ požádali a v případě odpovědi budou doplněny.

Nepodařilo se nám zjistit jaký byl u konkrétních sankcí čas mezi jejich přijetím a účinností.

Podařilo se nám dohledat pouze nařízení Rady EU (.pdf), které reaguje na situaci na Ukrajině. V tomto případě Rada EU rozhodla 3. března 2014 o zaměření sankcí a již 5. března 2014 Rada EU přijala toto rozhodnutí, které se počínaje 6. březnem 2014 stává platným.

Ovšem pouze na základě tohoto jednoho příkladu nelze výrok ohodnotit, proto jej musíme označit za neověřitelný.

Při hodnocení výroku vycházíme z materiálu Strategie financování a řízení státního dluhu, na který se ve studiu odvolává i sám Andrej Babiš. Data uvedená v tomto dokumentu však byla ministrem Babišem dezinterpretována. Zmíněných 298 miliard totiž nejsou peníze uložené Ministerstvem financí.

Podle čtvrtletních údajů (.pdf) Ministerstva financí činil dluh ke konci roku 2013 skutečně 1 683 miliard korun (str. 13; v tuto chvíli už je to daleko více vzhledem k tempu růstu zadlužení o více než 3 tisíce korun za vteřinu). Úroková sazba za nejdražší, 10leté, dluhopisy se pak během roku 2013 držela pod třemi procenty p.a. (str. 16). Sazby pro dluhopisy s kratší splatností (3 roky, 5 let) byly ještě nižší.

Materiál Strategie financování a řízení státního dluhu (.pdf, 9727 kB) pak ukazuje saldo státní pokladny (str. 51), které skutečně ke konci prvního pololetí činilo 298 miliard (ke konci roku to bylo už jenom 278 miliard, v dubnu 2013 pak podle grafu vystoupala hodnota až na 350 miliard). Materiál však také vysvětluje, co způsobilo tento nárůst v prvním pololetí 2013. V roce 2013 totiž došlo k příbytku účtů, patrně také na základě metodického pokynu (.pdf) ministerstva.

Účty vedené u ČNB spadající pod státní pokladnu tak patří například SŽDC, obcím, vysokým školám či ROPům. Jedná se často o prostředky na každodenní provoz, zčásti pak o státní rezervu, která ale byla během roku rozpuštěna až pod hodnotu 50 miliard na konci roku. Prostředky na účtech státní pokladny jsou pak ministerstvu k dispozici ke krytí případné neočekávané výpůjční potřeby v průběhu kalendářního roku. Andrej Babiš dříve prohlásil, že by tyto peníze mohly být použity ke snížení státního dluhu, ekonomové se ale shodují v tom, že to není možné.

Informaci tedy hodnotíme jako nepravdivou, nejedná se v žádném případě o peníze Ministerstva financí. Stejně tak výše úroků, které podle Babiše platíme, je mírně nadhodnocená.

Apolitičnost olympijského klání do jisté míry deklaroval – v souvislosti s právě probíhajícími hrami v Soči – např. prezident Mezinárodního olympijského hnutí Thomas Bach, který prohlásil, že světoví lídři používají zimní olympijské hry jako politickou platformu, " kterou pokládají na bedra sportovcům ", a urážejí hry, aniž by na ně byli pozváni (více např. tisková zpráva agentury Reuters).

V obdobném duchu se vyjadřuje např. i šéf Českého olympijského výboru Jiří Kejval v rozhovoru v diskuzním pořadu Dvacet minut Radiožurnálu s Martinem Veselovským.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
"Neobáváte se toho, a teď to si nevymýšlím, narážím například jednoho z australských sportovců, který, když slyšel o tom, že řekněme ruská legislativa je o něco striktnější než například australská nebo evropská v tomto ohledu, tak říkal, že on se rozhodně zříkat jakýchkoliv projevů své homosexuality nebude. Tak není možné, že ta situace příští rok bude naopak o něco více vybuzena?"

Jiří KEJVAL, předseda Českého olympijského výboru:
"Víte co, já si myslím, že tohle to jsou politický tlaky, s kterýma my nechceme mít co společnýho. Jsme přesvědčení, že existují země jako třeba některé arabské země, kde náboženství a náboženské důvody mají, jsou daleko ostřejší třeba k homosexualitě a také se tam konají sportovní podniky a také je to součástí mezinárodního společenství a nikdo to neřeší. My to vnímáme jako čistě účelovou politickou záležitost. Až některý stát, až Spojené státy začnou stahovat velvyslance a svoje zastupitelské úřady zavírat v Rusku, tak my to budeme řešit, ale my to považujeme za politickou záležitost a provokaci a my s politikou nechceme mít tady v tomto případě co společného."

Co se týká části o cudném mlčení ze strany zástupců MOV, lze s ohledem na výše uvedená vyjádření a absenci dalších zdrojů, které by potvrzovaly tuto kritiku, hodnotit i ji jako pravdivou. Jen pro ilustraci pak můžeme přidat zprávu ČTK (dostupnou na Idnes.cz), která mluví o kontroverzním zákonu a doslova uvádí: "Vedení MOV je přesvědčeno, že Rusku na pořádání her záleží natolik, že se za každou cenu postará, aby skončily úspěchem. Na pořádání olympiády, nejnákladnější v historii olympijského hnutí, už Moskva utratila 50 miliard dolarů (970 miliard korun). MOV volí podle AP prostředky "tiché diplomacie", aby zajistil, že ruská policie nebude porušování homofobního zákona stíhat."

V programové kapitole "Budoucnost mládí, jistoty stáří" KSČM uvádí, že se bude soustředit mimo jiné na:

• Prosazení referenda o dalším osudu zákona o tzv. církevních restitucích a urychlené zrušení příspěvku státu na činnost církví.