Přehled ověřených výroků

Jiří Rusnok v komunálních volbách kandidoval za stranu SPOZ a vedl její kandidátku v městské části Praha - Vinoř. Nebyl ovšem v té době členem zmiňované strany, stejně jako téměř všichni ostatní na kandidátní listině. Jedinou kandidátka na zastupitelský post, která byla členkou Strany práv občanů při této kandidatuře, byla Vlasta Janková. Jiří Rusnok tedy tuto událost popisuje zcela korektně.

Pro ověření výroku Martina Peciny jsme použili nejnovější data (Vydání a spotřeba domácností, tabulka 5c) Českého statistického úřadu. Domácnosti jsou v této studii rozděleny do deseti pásem podle svých příjmů na osobu.

Například pro páté nejnižší pásmo domácností, které lze označit jakožto domácnosti s průměrnými příjmy, je v průměru podíl vydání za potraviny a nájem (bez dalších nákladů na bydlení, energií atp.) na celkové sumě vydání 17,5 % a 4,9 %, dohromady tedy 22,4 % ze všech vydání.

U pásma s nejvyššími příjmy je situace následující: 10,3 % za potraviny a 12,2 % za nájem. Za potraviny a nájem tak tato vysokopříjmová skupina utratí 22,5 % svých příjmů.

Nehodnotíme, jaký podíl na výdajích je či není obrovský, to závisí na subjektivním posouzení. Pokud bychom však sečetli výdaje za potraviny a nájem, podíl na výdajích těchto dvou skupin (průměrné příjmy a vysokopříjmová) bude takřka shodný. V druhé větě svého výroku však Martin Pecina hovoří již pouze o potravinách.

Vydání za potraviny tvoří pro domácnosti s průměrným příjmem výrazně vyšší podíl výdajů než pro vysokopříjmové. Zároveň většina vydání uskutečněných vysokopříjmovými domácnostmi nespadá do snížené sazby DPH. Proto hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Situace kolem nepřihlášení se České republiky k švýcarskému soudnímu procesu, zabývajícímu se privatizací Mostecké uhelné, je prozatím natolik nejednoznačná, že musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Podle informací serveru Česká pozice, který údajně vychází z dokumentů švýcarského soudu, není možné určit, jestli byl osloven Miroslav Kalousek a ministerstvo financí nebo nějaký jiný český úřad. Nedá se tedy potvrdit ani vyvrátit, zda ,, Kalousek a ministerstvo pod jeho vedením prostě odmítalo reagovat ”. Přikládáme i vyjádření ministerstva financí, které kauzu komentuje na svých webových stránkách.

Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o programu Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách 2013 jako zavádějící. Hašek popisuje správně možnost dotace u krajů, nicméně nadhodnocuje o 10 % možnou výši dotace u obcí.

Michal Hašek ve svém výroku mluví o financování té obecní a krajské infrastruktury, která byla poškozena povodněmi a má být obnovena s pomocí dotací státu. Jak vyplývá z Krizového materiálu pro obce - Povodně 2013, státní finance na obnovu obecní a krajské infrastruktury mohou být skutečně využity a to formou dotací.

Tento manuál (.pdf) na straně 24 doslova uvádí:

"Kam se obrátit, pokud potřebujeme v obci opravit poškozený most, komunikaci či veřejné prostranství? Využijte program Obnova obecního a krajskéhomajetku po živelních pohromách 2013. Podpora se poskytuje formou dotace do výše 90 % celkových uznatelných nákladů akce v případě obcí a až 50 % u krajů." Na základě výše popsaných informací je tedy výrok hodnocen jako zavádějící, neboť hejtman Hašek nadhodnocuje možnost zisku výše dotací na obnovu infrastruktury u obcí.

Výrok hodnotíme na základě informací z programových dokumentů a volebních programů strany ODS jako pravdivý.

Dokument (pdf. str.21) Více svobody, méně regulace z roku 2004 uvádí: “ Zrušíme minimální mzdu, protože je typickou regulací, která snižuje zaměstnanost a nahrává šedé a černé ekonomice ”.

Obdobně se vyjadřuje i volební program (pdf. str.21) z roku 2006: “ Zrušíme minimální mzdu, která ztrácí smysl při zavedení státem zaručeného příjmu ”.

Či aktuální vyjádření Ivo Strejčka (europoslanec ODS): “ Pokud totiž použijeme zdravý selský rozum, snadno objevíme, že minimální mzda je socialistickým nástrojem, který nejvic poškozuje ty, kterým má pomáhat ”.

Na základě znění jednotlivých zákonů upravujících sestavování státního rozpočtu České republiky hodnotíme výrok jako pravdivý. V zákoně 218/2000 sb. o rozpočtových pravidlech je v § 8 odst. 6 uvedeno, že " návrh zákona o státním rozpočtu a návrh střednědobého výdajového rámce (§ 8a odst. 1) předkládá ministerstvo ke schválení vládě. Vláda je předkládá Poslanecké sněmovně ve lhůtě podle zvláštního zákona. " Toto ustanovení dále odkazuje k zákonu 90/1995 sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, přičemž § 101 odst. 1 tohoto zákona stanoví, že " vláda předloží návrh zákona o státním rozpočtu předsedovi Sněmovny nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku. Dodatky k takovému návrhu může předložit nejpozději 15 dnů před schůzí Sněmovny, na níž má dojít k prvému čtení zákona. "

Je pravdou, že na ostrově Tchaj-wan funguje tzv. účtenková loterie přes 60 let. Jak upozorňuje Deník.cz, "na špičce v losování účtenek je Tchaj-wan, kde loterie probíhá přes 60 let. Stala se z ní celospolečenská událost vysílaná živě televizí. Obchodníci dokonce upozorňují zákazníky, aby si účtenky, které jsou registrovány do slosování automaticky, nezapomínali brát."

Princip je jednoduchý - každá účtenka ve státě je opatřená slosovatelným číslem, na které můžete každý měsíc vyhrát větší finanční obnos. Lidé jsou tak motivování k tomu aby účtenky po obchodnících požadovali - a ti poté nemůžou stát připravovat o peníze z daní.

Vladimír Remek je poslancem Evropského parlamentu už druhé volební období po sobě (2004-2009; 2009-2014). Od evropských voleb v roce 2009 mají všichni poslanci stejný základní plat a to €7,665 měsíčně před zdaněním (plat je vypočítáván jako 38,5% základního platu soudců Evropského soudního dvora).

Přesné platové ohodnocení velvyslance ČR však dohledatelné není, proto označujeme výrok ministra Peciny jako neověřitelný.

Fischerova slova potvrzuje několik mediálních zdrojů. Hlasování Valného shromáždění OSN 29.11. tohoto roku se týkalo přiznání Palestině statusu nečlenského pozorovatelského státu OSN. Toto se sice dá interpretovat jako nepřímé uznání státnosti, nicméně přímo o hlasování o nezávislosti území nešlo. O události informovala např. Česká televize, iDnes nebo iHned, ze zahraničních médií např. BBC, The New York Times a CNN. Připomeňme ještě, že Česká republika jako jediný členský stát EU hlasovala proti rezoluci. Na základě uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Před svým odchodem z pozice generálního ředitele Českých drah pobíral Petr Žaluda plat ve výši půl milionu korun měsičně. Po odchodu mu bylo přiznáno odstupné ve výši 24 platů, tj. 12 milionů korun. Následně došlo v souvislosti s příchodem nového ředitele ke snížení platu na polovinu.

Plat předsedy vlády je oproti tomu přibližně 165 tisíc korun. Petr Nečas odstupné neobdržel, jelikož pokračoval ve výkonu funkce poslance. Pokud by tomu tak nebylo, má předseda vlády nárok na odstupné v maximální výši pěti platů.

Z důvodu vyššího finančního ohodnocení gen. ředitele Českých drah než premiéra České republiky považujeme výrok za pravdivý.