Přehled ověřených výroků

Skupina poslanců ČSSD, včetně Jeronýma Tejce, předložila návrh zákona o zrušení listinných akcií na majitele do sněmovny již v listopadu 2009. Projednávání návrhu bylo přerušeno v prvním čtení. Podobný návrh předložili poslanci ČSSD i v červenci 2010, ten byl zamítnut v prvním čtení.

Sněmovnou prošel až vládní návrh zákona o opatření ke zvýšení transparentnosti akciových společností, pro který se vyslovili prakticky všichni přítomní poslanci jak ve třetím čtení, tak po vrácení zákona Senátem.

Zákon byl vyhlášen ve sbírce jako §134/2013 Sb., Zákon o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů

Milan Štěch se k situaci vyjadřoval v Interview ČT24 z 21. května 2013, kde zhruba od 22. minuty říká: "(...) Já jsem vedle pana prezidenta stál (...) a přísahám, že jsem z něj žádný alkohol necítil. (...)"

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených v médiích a na webu Poslanecké sněmovny. Server iDnes uvedl 1.10.2013 následující: "Od 1. října musí distributoři pohonných hmot skládat dvacetimilionovou kauci." S kaucemi počítá novela zákona o pohonných hmotách. Nové zákonné povinnosti se vztahují i na distributory pohonných hmot, kteří už na trhu působí. Premiér Jiří Rusnok dříve uvedl, že stát přichází kvůli daňovým únikům na pohonných hmotách odhadem ročně až o 8 miliard korun." Stejně tak ve sbírce zákonů je uvedena účinnost zákona k 1.10.2013.

Zákon o povinném značení lihu má potom nabýt účinnosti až k 1.12.2013.

V souvislosti s ním pak iDnes 30.9. 2013 uvedl toto: "Likérky platí kauci podle množství vyrobeného alkoholu.500 000 korun Kauce v této výši opravňuje osoby, které musí značit líh, k převzetí nejvýše 25 tisíc kusů kontrolních pásek (kolků na lahve) v jednom kalendářním roce,5 000 000 korun."Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě vyjádření dalších členů vedení ČSSD hodnotíme výrok jako pravdivý. 22.6.2013 proběhly dvě tiskové konference ČSSD, kdy na obou Bohuslav Sobotka, předseda strany, odkazoval k jednání ústředního výkonného výboru ČSSD (ÚVV). První se uskutečnila přímo po jednání ÚVV (viz v čase 0:50) a druhá po jednání zástupců ČSSD s prezidentem republiky (viz v čase 2:40). V obou případech ČSSD zmiňuje jako jedinou možnost vypsání předčasných voleb.

Vývoj státního dluhu 1993 - 2013 (dropbox - tabulka xls.) s přihlédnutím k predikci vývoje pro rok 2013, data Wikipedie.

Průměrný roční přírůstek státního dluhu v absolutních číslech (mld. Kč):

Klaus I: -1,2

Klaus II: 17,9

Tošovský: 21,6

Zeman: 50,3

Špidla: 98,5

Gross: 98,3

Paroubek: 111,3

Topolánek: 125,1

Fischer: 165,8

Nečas: 161,8 (s 2013 141,3)

Průměrný roční přírůstek státního dluhu v poměru k hrubému domácímu produktu (v procentních bodech):

Klaus I: -2,12

Klaus II: 0,30

Tošovský: 0,20

Zeman: 1,58

Špidla: 4,04

Gross: 2,10

Paroubek: 1,74

Topolánek: 2,52

Fischer: 4,16

Nečas: 4,56 (s 2013 3,50)

Údaje pro rok 2013 jsou pouhými predikcemi, schodek rozpočtu naplánovaný podle Zákona o státním rozpočtu České republiky pro rok 2013 může dosáhnout jiné hodnoty, stejně tak predikce ministerstva financí ohledně vývoje HDP mají jen omezenou přesnost. Proto tyto údaje a naše výpočty ve spojitostí s tímto rokem uvádíme, ale nezahrnujeme je do výstupu naší analýzy. V “kategorii” průměrného ročního růstu dluhu v absolutních číslech je Nečasova vláda v závěsu za vládou Jana Fischera na druhém místě. Pokud se však zaměříme na průměrný roční přírůstek státního dluhu v poměru k HDP, Nečasova vláda se (mimo jiné z důvodu poklesu celkového objemu HDP) stává vládou s nejrychlejším navyšováním státního dluhu v období samostatné ČR.

Podle průzkumu stranických preferencí ze dne 19. 8. 2013, který zpracovala agentura ppm factum, by ODS volilo 6 % a TOP 09 10 % voličů.

Volební model agentury Median z 23. 8. 2013 přisuzuje ODS 13,5 % hlasů, zatímco TOP 09 15 %.

Nutno však poukázat na rozdílnou metodiku těchto měření. Strany v průzkumech stranických preferencí dosahují nižších čísel, protože do celku 100 % se započítávají také voliči nerozhodnutí a voliči, kteří nehodlají jít k volbám (u průzkumu ppm factum tyto dvě skupiny tvoří 35 % respondentů). Volební modely jsou od odpovědí těchto respondentů "očištěny" a simulují možný volební výsledek.

Pokud od dat z volebního modelu agentury Median odečteme oněch 35 %, dostáváme se k výsledkům 8,8 % pro ODS a 9,75 % pro TOP 09.

Výrok Pavla Béma hodnotíme jako pravdivý, jeho tvrzení v zásadě odpovídá stranickým preferencím těchto stran a TOP 09 skutečně není výrazně úspěšnější.

Na základě dat volebních výsledků hodnotíme výrok jako pravdivý. V České republice se dosud konaly dvoje volby do Evropského parlamentu, v roce 2004 a 2009. Obě hlasování měla účast jen málo přes 28 %, přičemž – pro srovnání – nejnižší účast při volbách do Poslanecké sněmovny dosud byla 58% v roce 2002.

Tyto výsledky jsou ve shodě s teorií voleb druhého řádu Karlheinze Reifa a Hermanna Schmitta. „V teorii voleb druhého řádu […] autoři rozdělují volby na prvořadé […], což jsou hlavní národní volby a druhořadé […], kam patří lokální a regionální volby, volby do horních komor parlamentů, prezidentské volby (v neprezidentských systémech) a volby do [Evropského parlamentu]“ (magisterská práce Kateřiny Slámové, .pdf, str. 9).

Hlavní charakteristika voleb do Evropského parlamentu jako voleb druhého řádu má být:

„1) Je v nich zaznamenána nižší volební účast.
2) Oproti prvořadým volbám je větší procento neplatných hlasů.
3) Získávají malé strany.
4) Vládní strany ztrácejí hlasy.
5) Voliči při svém rozhodování méně zohledňují stranu a více se rozhodují pro osobnosti.
6) Překračují národní hranice.
7) Existuje vazba mezi pravidly voleb a volební účastí – s odlišností od národní tradice klesá volební účast.
8) U [druhořadých voleb] je role volební kampaně důležitější než u [prvořadých].“ (tamtéž, str. 10-11)

Hlavním zdrojem investicí v souvislosti s ochranou před povodněmi je od roku 2002 program s názvem Podpora prevence před povodněmi (129 120). Jeho průběh je rozdělen do tří etap (viz např. prezentace (.pdf) Naděždy Kozlové, vedoucí oddělení protipovodňových opatření). První etapa probíhala mezi lety 2002-2007 s celkovými náklady 4,043 mld. Kč. Druhé etapě, probíhající v současnosti (roky 2007-2013), byl přidělen celkový objem financí ve výši 11,55 mld. Kč.

Dle zprávy s názvem Informace o realizaci protipovodňových opatření v České republice za rok 2012 v gesci Ministerstva zemědělství (.pdf, str. 3) bylo do konce roku 2012 skutečně vyčerpáno celkem 8,1 mld. Kč, s tím že předpoklad čerpání na rok 2013 činí dalších 2,2 mld. Kč. Celkem tedy Ministerstvo zemědělství počítá s tím, že celkové investice do protipovodňových opatření do konce roku 2013 dosáhnou částky 10,3 mld. Kč (str. 3). Tyto prostředky směřovaly zejména do: podpory protipovodňových opatření s retencí, podpory protipovodňových opatření podél vodních toků, podpory zvyšování bezpečnosti vodních děl, podpory vymezování záplavových území a studií odtokových poměrů a podpory zadržování vody v suchých nádržích na drobných vodních tocích (str. 2).

Tab. 1: Program 129 120: Přehled skutečného čerpání v letech 2007-2012 a předpoklad čerpání v roce 2013 (v mil. Kč) Rok2007200820092010201120122013CelkemInvestovaná částka297,8883,51 985,91 677,81 252,12 006,32 199,910 303,3

Druhým zásadním investičním plánem je program s názvem Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží (129 130). Na tento program bylo na období 2007-2013 vyčleněny dotační prostředky ve výši 4,2 mld. Kč (str. 6). Celková částka, která byla do konce roku 2012 skutečně vyčerpána činí 3,1 mld. Kč, s tím že předpoklad čerpání na rok 2013 činí dalších 323 mil. Kč. Celkem tedy Ministerstvo zemědělství počítá s tím, že celkové investice do protipovodňových opatření do konce roku 2013 dosáhnou částky 3,4 mld. Kč (str. 7). Tyto prostředky směřovaly zejména do: Oprav a rekonstrukcí rybničních hrází, vybudování a rekonstrukcí bezpečnostních zařízení, vybudování či obnovy výpustných zařízení, vytvoření zásobních prostorů a odbahnění a výstavby nových vodních nádrží (str. 7).

Tab. 2: Program 129 130: Přehled skutečného čerpání v letech 2007-2012 a předpoklad čerpání v roce 2013 (v mil. Kč) Rok2007200820092010201120122013CelkemInvestovaná částka8,2518,1761,5673,0656,0481,9322,83 421,5

Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok Petra Nečase jako pravdivý.

Česká pirátská strana má ve svém programu možnost zavedení elektronického občanského průkazu.

Podrobněji se k tomu vyjádřil Ivan Bartoš již v podvečerním Interview Daniely Drtinové, kde na toto téma říká “ My v našem programu hovoříme i o elektronické ID kartě, v podstatě nějaké elektronické občance, která by byla samozřejmě dobrovolná.”

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Přestože se nám nepodařilo dohledat konkrétní výroky odborníku v České televizi, kteří by použili stejného (nebo alespoň analogického) příměru k amnestii jako tvrdí Jana Bobošíková, pravdou zůstává, že amnestie je plošné a tedy neselektivní opatření.

Server epravo potom k vymezení amnestie uvádí následující: "Podle článku 63 písm. j) je prezident zmocněn k udělování amnestie. Na rozdíl od individuální milosti je amnestie normativní právní akt prezidenta republiky, který má hromadnou povahu, což znamená, že směřuje vůči blíže nevymezenému počtu osob.K platnosti udělení amnestie Ústava ČR předpokládá kontrasignaci předsedy vlády či jím pověřeného člena vlády."

Možnou právní analogii k příměru, o kterém mluvila Jana Bobošíková můžeme nalézt například ve stanovisku ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové, které zaznělo v rámci Rozhodnutí Ústavního soudu (Stanovisko Šimáčkové naleznete v úplném závěru textu) o vyslovení protiústavnosti čl. II rozhodnutí prezidenta republiky č. 1/2013 Sb., o amnestii, za účasti prezidenta České republiky: "(...) A pokud prezident a vláda jako orgány veřejné moci při udělení amnestiezasáhli do základních práv jednotlivcůneproporcionálním způsobema bez legitimního účelu."