Pavel Blažek
Za činnost státního zastupitelství nese vůči sněmovně odpovědnost vláda. Nikdo jiný.
Ústava ani zákon o státním zastupitelství nestanovují jakoukoli odpovědnost vlády za činnost státního zastupitelství. Vláda ČR má však zodpovědnost za své jednání, kam patří podle paragrafu 9 a 10 zákona o státním zastupitelsví i jmenování, případně odvolání nejvyššího státního zástupce na návrh ministra spravedlnosti. V kompetenci ministra spravedlnosti je i jmenování vrchních, krajských a okresních státních zástupců.
Státní zastupitelství jako takové odpovědnost vůči sněmovně nemá, vláda má odpovědnost politickou, vycházející z pravomocí jmenovat či odvolat státní zástupce.
Ondřej Liška
Např. iniciativa Vraťte nám stát a Hana Marvanová se vyjádřila, že to vysouzení peněz, které nyní musíme zaplatit, pokud chceme tyto prostředky získat zpátky, poté co jsme se nepřipojili k oné původní žalobě, bude stát třeba až 27 milionů korun. A tohle je odpovědnost, která jde za panem Miroslavem Kalouskem.
Hana Marvanová za občanské sdružení Veřejnost proti korupci (součást iniciativy Vraťte nám stát) vyčíslila náklady za nepřipojení k soudnímu řízení na přibližně 27 milionů Kč. Veřejnost proti korupci v souvislosti s tím podalo trestní oznámení i na ministerstvo financí, které jej viní z podílu na nečinnosti.
Novinky.cz : “Podle právničky Hany Marvanové, která je ve výboru sdružení, bude muset ČR kvůli podání civilní žaloby zaplatit jen na soudním poplatku 20 miliónů korun, náklady advokátní kanceláři jsou vyčísleny přibližně na sedm miliónů.”
Tomio Okamura
Tak co se týče mě, tak my máme řešení v Úsvitu jasné. Majitelé firem, které například těží stejně jako ve světě, tak tyto těžařské firmy by měly odvádět mnohem vyšší peníze do takzvaného fondu a tento fond, protože u těchto firem je jasné, že se někdy dotěží, proto v těch západních firmách je to tak, že odvádějí určité peníze do takového solidárního fondu, aby když ta těžba skončí, tak aby se o ty horníky bylo mnohonásobně lépe postaráno, než je u nás.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.
Co se týče tzv. fondů solidarity, takové iniciativy na Západě můžeme opravdu nalézt.
Lze například zmínit kanadský Fonds de solidarité FTQ (oficiální stránka organizace v angličtině), jehož účelem je do určité míry podporovat a chránit pracovní místa v různých ekonomických sektorech (včetně těžebního průmyslu). Tento fond také cíleně vede své členy a podporované organizace k vytváření rezerv pro důchody. Nejedná se však o iniciativu přímo ze strany těžařských firem.
Okamura také ve svém textu (Okamura: Bakala vytáhl miliardy, zbyla bída. Je to hnus) popisuje stručně řešení, o kterém mluvil také v tomto výroku. Konkrétně píše: "Majoritní vlastník OKD Zdeněk Bakala by se měl podle mého názoru finančně podílet na zmírnění sociálního napětí zapříčiněného krizí OKD a na sanaci podniku. V civilizovaném světe vytváří takto velké firmy fondy pro případ krizí, ze kterých podporují své propouštěné zaměstnance."
Bohuslav Sobotka
My jsme slyšeli vyjádření v tom smyslu (od vlády Jiřího Rusnoka - pozn. Demagog.cz), že by deficit neměl překročit tři procenta hrubého domácího produktu
Premiér Rusnok a jeho vláda si takový cíl skutečně stanovili. Programové prohlášení vlády (zde na Ihned.cz, str. 3) říká: "Vláda je odhodlána udržet schodek vládního sektoru pod 3 % HDP,..." Poslanec Sobotka sice hovoří především o rozpočtu, jehož schodek se od vládního deficitu odlišuje, v ověřovaném výroku však typ deficitu nespecifikuje a výrok tak s vládním prohlášením souhlasí.
Vratislav Mynář
Ústy pana Sobotky bylo deklarováno, že jsou to přeběhlíci (Regec, Dryml, Koníček…) a neumíme (SPOZ - pozn. Demagog.cz) sehnat vlastní kandidáty.
Bohuslav Sobotka k přestoupení senátora J. Regece uvedl: “ Zemanovci dlouhodobě staví na přeběhlictví, které je podvodem na voličích. Prokazují tím nedostatek slušnosti a malé sebevědomí.”
Podle reakcí F.Koníčka a V.Drymla lze usoudit, že výrok se dotkl, byť nepřímo, i jejich osob. Ačkoliv Bohuslav Sobotka neřekl výslovně, že si SPOZ neumí sehnat vlastní kandidáty, dá se tak interpretovat, že podle něj SPOZ staví na přeběhlících.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Vít Bárta
Je dobré připomenout, že dnes jsou to 3 roky, bez tří dnů, kdy Nečasova vláda požádala o důvěru Poslaneckou sněmovnu.
Vláda Petra Nečase (koaliční vláda ODS, TOP 09 a Věcí Veřejných) požádala Poslaneckou sněmovnu o důvěru 10. srpna 2010, tedy “ 3 roky, bez tří dnů ” od dnešního dne. Pro hlasovalo všech 118 koaličních poslanců, proti bylo 82 poslanců. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
My jsme prostřednictvím našeho náměstka, resp. náměstka jmenovaného za SZ, pana Korbela, úspěšně pokračovali v elektronizaci justice, stejně tak já na ministerstvu školství jsem pokračoval v zavádění IT technologií.
Strana zelených právníka Františka Korbela nejprve navrhla na post post ministra a šéfa legislativní rady vlády. Posléze se však stal (především) náměstkem ministra spravedlnosti. Korbel opravdu byl a je hlavním iniciátorem elektronizace justice v ČR (např. eJustice, elektronický soudní spis atd.).
Ministerstvo školství podvedením Ondřeje Lišky skutečně pracovalo na zavádění ICT (informační a komunikační technologie) do školství - seznam článků věnujících se tématu najdete zde.
Hodnocení toho zdali oba procesy byly úspěšné ponecháme na čtenáři, výrok na základě výše uvedeného označujeme jako pravdivý.
Martin Pecina
A o tom, že ambasáda (v Rusku, pozn.), a ještě jednou opakuji, už 8 měsíců bez velvyslance, (..). A je bez velvyslance už od doby, kdy byl ještě prezidentem Václav Klaus.
Na základě internetové prezentace Velvyslanectví ČR v Moskvě hodnotíme daný výrok jako pravdivý. Bývalý velvyslanec ČR v Rusku Petr Kolář byl 1. ledna 2013 ve vedení velvyslanectví dočasně nahrazen chargé d'affaires a.i. Martinem Klučarem. Tato situace tedy skutečně nastala ještě v době, kdy prezidentský úřad zastával Václav Klaus. Miloš Zeman byl státní volební komisí vítězem (pdf., str. 139). prezidentských voleb oficiálně vyhlášen 28. ledna 2013. K inauguraci nového prezidenta následně došlo 8. března 2013.
A možná jenom jedna poznámka, když se podíváme do historie, vždycky to tak nebylo, že by lídr a předseda politické strany dostal nejvíc preferenčních hlasů ze všech kandidujících politiků, vzpomínám si, že v roce 98, když sociální demokracie vyhrála volby, tak tehdy více hlasů preferenčních než Miloš Zeman, který vedl stranu a dosáhl toho výborného výsledku, a pak byl 4 roky premiérem, tak více preferenčních hlasů tehdy dostal i Stanislav Gross, i Petra Buzková.
Výrok označujeme jako pravdivý i přesto, že lze počet preferenčních hlasů pro Miloše Zemana, Petru Buzkovou a Stanislava Grosse ve volbách do PSP ČR v roce 1998 porovnávat dvěma způsoby.
Přirozeně tak můžeme učinit v absolutních číslech:
Miloš Zeman Severomoravský kraj 59 123 hlasů Stanislav Gross Středočeský kraj 36 197 hlasů Petra Buzkovákraj Praha 29 295 hlasů
Zde by prohlášení předsedy ČSSD mohlo být označeno jako nepravdivé.
Ovšem, aby byla komparace"spravedlivá", je nutné zohlednit počet preferenčních hlasů zmíněných osobností ve vztahu k celkovému počtu hlasů pro kandidátku v příslušném kraji:
Petra Buzkovákraj Praha17,31 %Stanislav Gross Středočeský kraj16,55 %Miloš ZemanSeveromoravský kraj13,93 %
Druhé (reprezentativnější) srovnání dává Bohuslavu Sobotkovi za pravdu.
Ivan Bartoš
Již několik let funguje v Čechách zákon č. 106, právo na informace, kdy má občan na jisté informace právo si je vyžádat.
Ivan Bartoš hovoří o zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Povinnost zveřejňovat informace se podle tohoto zákona vztahuje na státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Podle § 2 odst. 1 mají tyto subjekty povinnost poskytnout informace, které se vztahují k jejich působnosti.
Podle § 3 odst. 1 tohoto zákona si může o informaci zažádat každá fyzická i právnická osoba.
Podle § 3 odst. 3 se informací rozumí „jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního.“ Povinné subjekty poskytují informace na základě žádosti nebo zveřejněním.
