Václav Klaus vlastně odešel z politiky v roce 97 jako premiér v době vlastně pádu české ekonomiky na nulu.
Na základě dat ČSÚ ukazujících vývoj HDP od roku 1991 hodnotíme výrok jako pravdivý.
V grafu ČSÚ je viditelný propad HDP v letech 1997 a 1998 – Václav Klaus podal demisi své vlády k 30. listopadu 1997, následovalo období vlád sociální demokracie (do roku 2006).
Nutno dodat, že tato demise neznamenala úplný odchod Václava Klause z politiky, byl to však první krok k postupnému opuštění politiky. Ještě v roce 1997 obhájil pozici předsedy ODS, po volbách v roce 1998 se stal předsedou sněmovny a s Milošem Zemanem podepsali tzv. opoziční smlouvu. Teprve po neúspěchu ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2002 odstoupil z čela ODS a stal se čestným předsedou strany. (Tohoto titulu se vzdal v roce 2008, po svém znovuzvolení prezidentem.)
Když se podívám třeba na, já tady mám takový hezký graf (...) vidíme, jak vypadají po jednotlivých měsících plnění státního rozpočtu. Vždycky se začne v lednu, v posledních letech někdy po roce 2010, vždycky v lednu se začne nějakým přebytkem a klesá to do těch deficitů. A ty grafy se vždycky posouvají s každým dalším rokem nahoru, to znamená, jako zlepšujeme ty deficity.
Na stránkách Ministerstva financí ČR jsou k dispozici jednotlivá měsíční plnění státního rozpočtu za různé roky. Pro potřeby ověřování používáme roky 2010, 2011, 2012 a 2013. Pro přehlednost jsou tyto data zde zpracovány do grafu (částky jsou v mld. Kč).
Jak je vidět z grafu i z výše uvedených jednotlivých částek, měsíční plnění státního rozpočtu mají tendenci zůstávat vyšší čím dál tím déle, tudíž dosahují nižších deficitů. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý
Becherovka byla privatizována, získal to francouzský koncern, který získal všechny podíly a dneska Becherovka koneckonců celkem prospívá.
Společnost Jan Becher – Karlovarská Becherovka byla privatizována firmou Value Bill (později SALB), kterou v té době spoluvlastnil Karel Schwarzenberg, společnost Patria Finance a Pernond Ricard. Poslední jmenovaná nakonec získala všechny podíly Becherovky a stala se jejím vlastníkem.
IHNed.cz : “ Společnost Jan Becher – Karlovarská Becherovka ohlásila pokles ročních tržeb o 8,3 procenta na 1,209 miliardy korun, zisk firmy před zdaněním klesl na 171 milionů korun. ” (období červenec 2012- 2013 ). Společnost je tedy i přes pokles v tržbách v zisku několik desítek milionů Kč, dá se tedy říci, “celkem prospívá” se jeví jako pravdivé označení.
Vždyť si uvědomme, že řada ze současných členů vedení ODS, jsou blízkými lidmi, kteří strávili s Václavem Klausem v české politice desítky let.
Výrok hodnotíme na základě informací z webu ODS a nasipolitici.cz jako pravdivý.
V. Klaus aktivně působil jako předseda v ODS od roku 1991 až do roku 2002. Titulu čestného předsedy strany se Klaus vzdal na kongresu v prosinci 2008.
V současném devíti členném předsednictvu ODS jen Martina Kubu nelze považovat za dlouhodobého stranického kolegu V. Klause, protože do strany vstoupil v roce 2003 (vezmeme-li v potaz Klausovo angažmá v pozici předsedy ODS).
Ostatní členové předsednictva, P. Blažek, T. Chalupa, M. Nemcová, J. Pospíšil, M. Benda, J. Kubera, J Zahradil a P.Sobotka jsou všichni členy ODS již od 90. let.
My navrhujeme, aby hlasování, vůbec volební hlasování v České republice bylo prováděno elektronicky, už ho mají i v Pobaltí.
Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o elektronických volbách jako pravdivý.
Je pravdou, že Estonsko se stalo první zemí, která roku 2005 využila elektronické hlasování v místních všeobecných volbách.
V roce 2007 se konaly v Estonsku první národní internetové volby, kterých se zúčastnilo celkem 30 275 občanů.
V roce 2009 obecních volbách hlasovalo prostřednictví internetu 104 415 lidí, což znamená zhruba 9,5 % osob s hlasovacím právem.
V roce 2011 při internetových parlamentních volbách hlasovalo 140 846 lidí.
Komplexně se problematikou zabývá text Petra Šindeláře Elektronické volby jako možný nástroj pro posílení demokracie, který o estonském případu (.pdf) píše na straně 248.
Já jsem si samozřejmě i moje vláda byli vědomi toho, že to je problém, že ten cenový růst cen z fotovoltaických zdrojů, že se s ním musí něco udělat, dát možnost regulačnímu úřadu, aby mohl více, více zasahovat, více ty, více ty ceny regulovat, a proto moje vláda poslala do Poslanecké sněmovny zákon, který to umožňoval, poslala ho tam dostatečně včas a ty změny, které jsme navrhovali, mohly platit už od roku 2011, to se nestalo, Poslanecká sněmovna se k tomu vrátila až na jaře následujícího roku, nevím proč, čili je potřeba.
Jan Fischer byl premiérem v období 9. dubna 2009 až 13. července 2010. Jeho vláda předložila sněmovně návrh novely (.doc) zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů 18. listopadu 2009, který nabyl účinnosti 20. května 2010 (a podle něhož se mělo začít postupovat až v roce 2011) jako č. 137/2010 Sb.
Vláda Petra Nečase se k tomuto tématu vrátila v následujícím roce 2011 na jaře návrhem novely zákona o podporovaných zdrojích energie č 165/2012 Sb (s účinností od 1. ledna 2013), který mj. ruší předchozí zákon přijatý za Fischerovy vlády.
Jako ČSSD chce navyšovat daně a zároveň říká, že chce pozvat zahraniční investory.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ČSSD přímo ve svém programu uvádí následující body:
20 tisíc domácností v Praze je díky této spalovně závislé na elektřině vyrobené z odpadů v Praze. (malešická spalovna - pozn. Demagog.cz)
Slova ministra životního prostředí Chalupy (ODS) potvrzuje i ředitel ZEVO Malešice Aleš Bláha, který v říjnu roku 2011 řekl televizi Metropol (čas 0:39) následující :
"Ta nová jednotka znamená to, že z jejich odpadů potažmo, nějakých 270 tisíc tun, my jsme schopni vyrobit tolik elektrické a tolik tepelné energie, že tím zásobíme celoročně circa 18 až 20 tisíc pražských domácností." Ve stejném duchu se vyjádřil také bývalý náměstek primátora Březina (ČSSD), který v srpnu 2011 řekl serveru iDnes.cz :
"Při svozu přibližně 270 tisíc tun komunálního odpadu může ZEVO Malešice vyrobit asi 60 tisíc MWh elektřiny a 800 tisíc GJ tepla, což je dostatečné množství pro zhruba 20 tisíc pražských domácností." Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok ministra Chalupy jako pravdivý.
Paní redaktorko, chci upozornit na to, že to neříkáme my, říká to Karel Schwarzenberg, který sám před 14 dny řekl, že TOP 09 není pravicová strana, ale konzervativní strana.
K tomuto výroku Karla Schwarzenberga došlo na základě výtky Karolíny Peake, podle které byla Nečasova vláda málo pravicová. Na to Karel Schwarzenberg reagoval slovy: " My nejsme pravicová, my jsme konzervativní strana. " Tuto informaci přinesly Parlamentní listy 22. 8. Výrok Jiřího Pospíšila proto hodnotíme jako pravdivý.
Soudíme se v řadě jiných sporů, povětšinou ohledně práva na informace.
V současné době se piráti soudí ve dvou věcech.
První je žaloba podaná na ministerstvo financí za odmítnutí poskytnout seznam všech pohledávek spravovaných bývalou Českou konsolidační agenturou v rámci její činnosti. Městský soud v Praze se žalobou nejprve odmítl zabývat, neboť jí chyběl elektronický podpis. Nejvyšší správní soud později usnesení Městského soudu zrušil a věc se vrátila k dalšímu řízení.
Další žalobou, kterou Česká pirátská strana podala, je žaloba na Dopravní podnik, na uložení povinnosti vydat rozhodnutí podle zákona č. 106/1999 Sb.
Česká pirátská strana se také ocitla na pozici žalovaných. Stranu žalovala společnost Lego Group za využití jejich figurek v předvolebním spotu v říjnu minulého roku. Server Aktualne.cz v srpnu informoval, že spor se nakonec nejspíše vyřeší mimosoudní cestou.
