Jan Mládek
To, co je urgentní záležitost, a to musí řešit především EU jako celek a Spojené státy, že Ukrajině velmi reálně hrozí default neboli státní bankrot, oni mají už dnes dluh vůči Gazpromu 1,5 miliardy dolarů, a to ještě za situace, kdy dostávají plyn za 268 dolarů tisíc kubických metrů, přičemž ta dojednaná cena je 400 dolarů za tisíc kubických metrů. Ty dostali slevu na první čtvrtletí tohoto roku. Ta sleva skončí 1. dubna čili ten dluh se bude ještě zvětšovat.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou týkající se aktuální výše dluhu Ukrajiny vůči Gazpromu.
Ukrajina má již delší dobu problémy se solventností a zvyšuje se tak možnost státního bankrotu. To se prokáže 4. června, kdy Ukrajina bude muset splatit dluhopisovou emisi ve velikosti 1 mld. $.
Pod tlak se dostává také ukrajinská hřivna, která depreciuje a snižují se rezervy centrální banky.
Dluh Ukrajiny za plyn nyní dosahuje 1,8 mld. amerických dolarů. 1,5 mld. dolarů, které uvedl ministr Mládek, je dlužná částka za loňské dodávky plynu.
Snížená sazba za plyn, kterou koncem loňského roku dohodl bývalý prezident Janukovyč s ruským prezidentem Putinem znamenala, že v prvním čtvrtletí roku 2014 bude Ukrajina platit 268,5 $ za 1000 krychlových metrů plynu místo 400 $, jež bylo ustanoveno na základě dohody z roku 2009. Tato sleva tedy končí 1. dubnem letošního roku.
Výrok ministra Mládka tak hodnotíme jako pravdivý, až na výše uvedenou výhradu o aktuálnosti velikosti zadlužení Ukrajiny vůči Gazpromu.
Jiří Rusnok
O tom, že by si mě dovedl představit v bankovní radě pan prezident, mluvil už jako kandidát na prezidenta dávno před tím, než byl zvolen prezidentem, na to je mnoho i mediálně zaznamenaných dokladů, čili, a v té době nikdo z nás, ani on, ještě nevěděl, jestli vůbec bude prezidentem. Zaznělo to v jakési předvolební debatě.
Fakt, že Miloš Zeman ještě jako prezidentský kandidát mluvil o osobě Jiřího Rusnoka ve spojitosti s místem v radě České Národní Banky, je pravdivý a potvrzujte ho hned několik zdrojů.
O ČNB se mluvilo například v předvolební diskusi Českého rozhlasu mezi 1. a 2. kolem volby prezidenta v duelu Zemana se Schwarzenbergem. Konkrétně tehdejší kandidát Zeman uvedl: „Myslím si, že v bankovní radě by byl velice prospěšný bývalý ministr financí v mé vládě Jiří Rusnok. Dovedl bych si tam představit i pana profesora Jana Švejnara. Vážím si ho jako ekonoma. A domnívám se, že minimálně jedním členem bankovní rady by měl být také ekonom, který vzešel z prostředí Konfederace odborových svazů – například Martin Fassmann nebo Jaroslav Ungerman ".
Krátce po zvolení M. Zemana prezidentem byly tyto úvahy opakovaně potvrzeny, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Pavel Bělobrádek
Vidíme i v těch předcházejících sporech, které se tady vedly na území kontinentu, že k tomu (k neschopnosti udržet územní celistvost země – pozn. Demagog.cz) občas dojde.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože jedním z příkladů neschopnosti udržet územní celistvost země může být rozpad Socialistické federativní republiky Jugoslávie počínající rokem 1991. Postupně vyhlásilo nezávislost Slovinsko, Chorvatsko a Makedonie (1991), Bosna a Hercegovina (1992), Černá Hora (2006) a Kosovo (2008). V případě Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a Kosova se jednalo o násilné konflikty s významnými ztrátami na životech, vyhlášení samostatnosti Slovinska provázely v porovnání např. s Chorvatskem menší konflikty. Vyhlášení nezávislosti Černé Hory naopak probíhalo relativně poklidně.
Kateřina Konečná
KSČM má samozřejmě v programu i referendum o církevních restitucích.
V programové kapitole "Budoucnost mládí, jistoty stáří" KSČM uvádí, že se bude soustředit mimo jiné na:
Zdeněk Žák
ZŽ: Kolik stál soudní spor o D47? Skoro tři sta milionů korun. (…) VM: Tam zase argumentuje Miroslava Pošvářová, (…) že to je lež. Že to je dvacet milionů, ale že těch tři sta milionů jsou právní služby a věci související i s jinými reklamacemi, nejen s D47. Že tady Pavel Kočica říká jinou částku, souhrnnější částku, které se netýká jen D47. ZŽ: Obávám se, že tam ty faktury hovoří naprosto jasně… VM: Takže všech tři sta milionů jde za D47. ZŽ: Přesně tak.
Původní audit u Majetkové komise D47, kterou vedla odvolaná ředitelka Miloslava Pošvářová a jejž nařídil šéf Ředitelství silnic a dálnic Pavel Kočica, vyčíslil zadání zakázek na právní služby a expertízy k vrtům na zhruba 300 miliónů korun.
Tomu se však Pošvářová brání. V rozhovoru pro server Ihned.cz tvrdí, že: "Je to jen snaha poškodit moji pověst. Já mám svědomí čisté, postupovala jsem přesně podle zákona. Všechny služby, které jsem objednala, jsou v pořádku. Šlo o mimořádné prohlídky mostů, vrty a zkoušky vrtů, znalecké posudky. Navíc ty právní služby, to je kapitola sama pro sebe. Objednával je totiž generální ředitel a pak mě nutil podepsat faktury za zhruba 120 milionů korun. Odmítla jsem to. A jestli mě do toho chce namáčet takhle zpětně, tak se pohybuje na tenkém ledě. Zadat zakázku jsem mohla jen do 250 tisíc korun. A to byly jen koordinace činností a podobné věci, které se do limitu vešly".
Server novinky.cz v souvislosti s kauzou uvádí: "Podle Pošvářové jde ale jen malá část nákladů z komise D47 na vrub jí objednaných služeb. Jde především o zakázky na expertízy k vrtům, ty vyšly na zhruba 20 miliónů korun. Podstatně větší část z uvedených nákladů šla na právní služby a soudní poplatky. Ty ale podle odvolané ředitelky podepisoval přímo generální ředitel Kočica".
Naopak "na svém" trvá šéf ŘSD Kočica. Server idnes.cz konstatuje: "ŘSD ve středu navíc přišlo s kritikou jejího působení, především ve výdajích za celou kauzu D47. Podle Kočici stál spor už kolem tři sta milionů korun, upozornil například na zakázky úseku kontroly kvality pro advokátní kancelář Hany Marvanové, s kterou Pošvářová spolupracuje."
S ohledem na výše uvedené a taktéž nedostatek dalších zdrojů (dokumentace sledovaných veřejných zakázek či např. závěrečná zpráva zmiňovaného auditu nejsou veřejně dostupné) označujeme výrok jako neověřitelný.
Miloš Zeman
Současně bych chtěl poblahopřát více než 110 poslancům, kteří se sem dostali poprvé.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle reportáže České televize zasedlo v tomto volebním období v poslaneckých lavicích 118 nováčků.
Hynek Fajmon
Podle českého klasika této nesmyslné teorie pana senátora Veleby to znamená, že Česko má usilovat o to, aby výroba základních komodit, včetně například vepřového masa, odpovídala domácí spotřebě.
Senátor Jan Veleba je podle svých slov zastánce "rozumné míry potravinové soběstačnosti", uvedl to například v rozhovoru pro Český rozhlas.
Při své kritice současné zemědělské politiky České republiky používá senátor Veleba velmi často právě příklad s vepřovým masem. Stalo se tak i ve zmíněném rozhovoru:
" ...my jsme národ, který stále ještě základem jídelníčku v mase, tak je vepřové maso, tak my dovážíme toho vepřového masa už 50 %, na straně jedné a na straně druhé vyvážíme podle úrody, podle toho, jak se urodí 1,5 až 3 miliony tun obilí. Zčásti toho obilí se například v Německu a v Polsku vykrmí prasata a drůbež, zaměstnají lidi, nechá se tam přidaná hodnota a doveze se to k nám sem. (…) Čili určitá míra, já netvrdím 100 %, určitá rozumná míra soběstačnosti je podle mýho názoru docela zásadní záležitost a jde také o zaměstnanost. "
Tento svůj argument pak opakuje i v prohlášení na svých webových stránkách, kde znovu zdůrazňuje možné výhody zvýšení potravinové soběstačnosti. Senátor Veleba tedy prokazatelně patří mezi zastánce této teorie.
Oldřich Vlasák
V předsednictvu mám možnost ovlivnit finance Evropského parlamentu, dlouhodobě v této oblasti prosazuji úsporné a efektivní hospodaření.
Podľa Jednacieho poriadku Európskeho parlamentu (.pdf), predsedníctvo má skutočne právomoci vo finančnej oblasti
Článok 23:
2. Předsednictvo přijímá finanční, organizační a administrativní rozhodnutí ve věcech týkajících se poslanců a vnitřní organizace Parlamentu, jeho sekretariátu a orgánů.
3. Předsednictvo přijímá finanční, organizační a administrativní rozhodnutí ve věcech týkajících se poslanců na návrh generálního tajemníka nebo politické skupiny.
Je mimoriadne zložité fakticky overiť, či Oldřich Vlasák skutočne dlhodobo presadzuje uvedené zásady, v jeho vystúpeniach na pôde EP za posledný rok tím Demagóg.sk podobné známky nenašiel. Avšak nevylučujeme, že mimo oficiálnych zasadaní tieto hodnoty podporuje. Napríklad oficiálne stránky ODS. Na základe uvedeného však výrok hodnotíme ako neoveriteľný.
Václav Moravec
Na přelomu let 2010–2011 se zavíraly ambasády v Kinshase, v Karakasu, Nairobi, San'á a v San José. Naopak v následujících letech se zakládala velvyslanectví v Jerevanu, Yangonu, Dakaru, Phnompenhu a Podgorici.
Výčet zrušených i založených velvyslanectví odpovídá údajům z Ministerstva zahraničních věcí a usnesení vlády, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Vláda skutečně 25. srpna 2010 rozhodla (.pdf), že budou do konce ledna následujícího roku zrušena velvyslanectví v konžské Kinshase, venezuelském Caracasu, keňském Nairobi, jemenském San'á a kostarickém San José. Ambasády byly poté k 1. únoru 2011 uzavřeny.
Následně byla v letech 2012 a 2013 založena velvyslanectví v Jerevanu, Yangonu (Rangúnu), Bogotě, Dakaru, Phnompenhu, Dauhá, Podgorici a zavřena a znovuotevřena byla ambasáda v Lucemburku.
Tomio Okamura
...Švédsko, které přestože mělo stejné špatné přístupové podmínky, které za nás bohužel tedy vyjednal pan Telička...
Je pravdou, že Pavel Telička byl hlavním vyjednavačem při jednáních o přístupu České republiky do Evropské unie.
Vstupu do Evropské unie předchází dlouhá vyjednávání. Švédská zapojení do evropských struktur jsou dohledatelná již v 70. letech. Švédsko poté vstoupilo do Evropské unie 1. ledna 1995.
Česká republika podala naproti tomu přihlášku ke členství do EU v roce 1996 a přistoupila 1. května 2004.
Protože jednání o vstupu do EU jsou vždy velmi komplexní a rozsáhlá, nejsme bohužel schopni přesným způsobem popsat podmínky přístupu obou zemí tak, abychom je mohli porovnávat.
Výrok Tomia Okamury je proto hodnocen jako neověřitelný.
