My jsme to, co se stalo (trafiky pro bývalé poslance za ODS, pozn.), označovali za politickou korupci od samého začátku.
Sociální demokraté skutečně kritizovali přidělení funkcí bývalým poslancům ODS již dříve. Ve svém blogu toto jednání odsoudil napříkad poslanec Ladislav Velebný, europoslanec Libor Rouček, v pořadu Témata týdne na TV Barrandov pak Michal Hašek (cca 13. minuta).
Obecní infrastruktura je financována sta procenty státních dotací, tak krajská pouze padesáti.
Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o programu Obnova obecního a krajského majetku po živelních pohromách 2013 jako zavádějící. Hašek popisuje správně možnost dotace u krajů, nicméně nadhodnocuje o 10 % možnou výši dotace u obcí.
Michal Hašek ve svém výroku mluví o financování té obecní a krajské infrastruktury, která byla poškozena povodněmi a má být obnovena s pomocí dotací státu. Jak vyplývá z Krizového materiálu pro obce - Povodně 2013, státní finance na obnovu obecní a krajské infrastruktury mohou být skutečně využity a to formou dotací.
Tento manuál (.pdf) na straně 24 doslova uvádí:
"Kam se obrátit, pokud potřebujeme v obci opravit poškozený most, komunikaci či veřejné prostranství? Využijte program Obnova obecního a krajskéhomajetku po živelních pohromách 2013. Podpora se poskytuje formou dotace do výše 90 % celkových uznatelných nákladů akce v případě obcí a až 50 % u krajů." Na základě výše popsaných informací je tedy výrok hodnocen jako zavádějící, neboť hejtman Hašek nadhodnocuje možnost zisku výše dotací na obnovu infrastruktury u obcí.
Ty garance pro Temelín (...) je to v podstatě tzv. contract for differences, vlastně jakoby pojistka pro ten rozdíl, kdy je ta cena krátkodobě vyšší nebo krátkodobě nižší.
Principem systému contract for differences je vyrovnávání cenových výkyvů tím, že se stanoví pevná smluvní cena. Pakliže by tedy cena vyrobené energie byla vyšší, než stanoví smlouva, pak by musel výrobce vyplácet odběrateli rozdíl a naopak.
V Aktualizaci státní energetické koncepce (.pdf) České republiky z listopadu 2012, je tento mechanismus skutečně přímo označen jako contract for differences (str. 81). Mezi dílčími cíli je zde uváděno i ,,Podporovat omezení tržních deformací a jejich vlivu na trh s elektřinou. Do doby odstranění těchto deformací umožnit zavedení kompenzačního mechanismu pro jaderné technologie.” V dokumentu se ale také píše, že mechanismus by mohl být zaveden pouze pakliže ,,evropský či regionální trh s elektřinou nebude díky tržním deformacím schopen generovat dlouhodobě stabilní signály pro investice”. (str. 90)
Ale to jsou samozřejmě, jak říkám, to je ta hospodářská oblast, protože my jsme samozřejmě dneska v situaci, kdy Brusel určuje hospodářskou politiku Evropské unie a my tedy nemáme šanci, pokud Evropská komise nařídí jakákoliv omezení našeho vývozu, nemáme šanci se bránit.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť je nepřesné tvrdit, že Česká republika nemá možnost "bránit" se proti nařízením Evropské rady (případně komise). Pravdou je, že existují společné exportní podmínky (závazné pro ČR), které jsou vymezeny nařízením Evropské rady (podotýkáme, že nikoliv komise, jak uvedl Tomáš Vandas), Nařízení Evropské rady jsou ze své podstaty právně závazné a platí v plném rozsahu v rámci celé EU, nicméně je důležité upozornit na skutečnost, že nařízení je schvalováno nejprve v rámci samotné Rady a následně i v rámci Evropského parlamentu a tomuto procesu je Česká republika v obou případech přítomna a podílí se na něm.
Důvod proč hodnotíme tento výrok jako zavádějící je především tento (výňatek pochází z dokumentu Ministerstva zahraničních věcí " PARLAMENTNÍ KONTROLA AGENDY EUV POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ PARLAMENTU ČR. Doc): "V rámci parlamentní kontroly evropské agendy, existuje institut který je obecně označován jako parlamentní výhrada. Jedná se o časový úsek, během kterého probíhá ve Sněmovně projednávání návrhu legislativního nebo jiného aktu výše uvedeným postupem. Pokud tento postup není dokončen, vláda nezaujme konečné stanovisko při svém jednání v Radě. V praxi se na jednání Rady uplatňuje tato námitka projednávání probíhajícího v národním parlamentu právě ve formě parlamentní výhrady učiněné vládou členského státu. Cílem tohoto institutu není blokovat možnost vlády zaujmout konečné stanovisko."EUROPA, informační server EU, potom uvádí k otázce pravomocím Evropské komise v oblasti hospodářské politiky jednotlivých států následující: "Dodržování HSHP (Hlavní směry hospodářských politik) je předmětem dohledu, kterýzajišťuje Komise a Rada. Lisabonská smlouva dále posiluje roli Komise při vykonávání tohoto dohledu. Komise může členským státům udělit přímé napomenutí, pokud usoudí, že nedodržely povinné závazky...Když Komise vydá takové napomenutí, může následně Rada přijmout doporučení proti členskému státu. Lisabonská smlouva zde zavádí dvě upřesnění: dotčený členský stát se napříště nebude smět účastnit hlasování o doporučení, které by mu mohlo být adresováno...."
A to právě z toho důvodu, že nemocnice nakupují zbytečné drahé zařízení a přístroje. Například jsem se setkala s nemocnicí, kde si... v jednom kraji, kde si zakoupili magnetickou rezonanci, o 20 kilometrů dál byla nemocnice, která už ji měla.
Tereza Bernardová odkazuje zřejmě na pardubickou nemocnici, která v roce 2010 dosáhla téměř stamilionové ztráty. Za důvody tohoto výsledku bylo považováno špatné hospodaření, nárůst mezd a právě nákup magnetické rezonance a počítačového tomografu. Obě tato zařízení už přitom byla ve dvacet kilometrů vzdálené nemocnici v Hradci Králové.
Paní redaktorko, my jsme se pokoušeli poslední rok o integraci pravicových stran. Bohužel jsme narazili na to, když se podíváte na naše kandidátky, tak zjistíte, že tam na našich kandidátkách kandidují zástupci cechů, dalších různých stran jako kupříkladu konzervativní strany, jsou tam členové strany i někteří členové strany LIDEM.
Výrok Rostislava Senjuka hodnotíme jako pravdivý, jelikož na kandidátních listinách jednotlivých krajů nalezneme zástupce jak Konzervativní strany, tak zástupce strany LIDEM:
"Liberecký kraj: RNDr. Otto Jarolímek, CSc - Konzervativní strana Martin Rejman - Konzervativní strana Ing. Jakub Šafránek - Konzervativní strana Jiří Pavlík - Konzervativní strana Vladimír Marek - Konzervativní strana Jihomoravský kraj: Cabal Jaroslav - Konzervativní strana Moravskoslezský kraj: Ing. Jiří Rusnok - LIDEM Jan Řeha - Konzervativní strana Adam Gamrod - Konzervativní strana Ústecký kraj: RNDr. Marek Belza - Konzervativní strana Ing. Jan Matějka - Konzervativní strana Olomoucký kraj: Ing. Vlastimil - Konzervativní strana Mgr.Pavel Michalík - LIDEM Bc.Radek Haviger - LIDEM Zlínský kraj: Mgr. Jiří Mikl - LIDEM
Středočeský kraj: Tomáš Muller - Konzervativní strana
Hlavní město Praha: Mgr. Dagmar Navrátilová - LIDEM Viktor Paggio - LIDEM
Kraj Vysočina:Josef Bílek - Konzervativní stranyViktor Mládek - LIDEMIng. Martin Bejvl - Konzervativní stranaIng. Milena Dolejská - Konzervativní strana"
A pokud jde o rušení politických stran. Víte, to se pokusili například v Turecku a Evropský soud pro lidská práva potom judikoval, že turecká republika musí obnovit činnost komunistické strany a dokonce dostali odškodnění 3 miliony euro jako zadostiučinění ti turečtí komunisté.
Vojtěch Filip patrně hovoří o Sjednocené komunistické straně Turecka (TBKP). Ta była v roce 1991 rozpuštěna rozhodnutím tureckého Ústavního soudu. Evropský soud pro lidská práva (ECHR) však ve svém rozhodnutí z ledna 1998 (plné znění rozhodnutí anglicky zde) shledal toto rozpuštění v rozporu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, konkrétně s článkem 11 o svobodě shromažďování a sdružování a zúčastněným stranám přiznal odškodné ve výši 120 000 francouzských franků (podle historického kurzu přibližně 700 tisíc korun). Ostatní nároky byly soudem zamítnuty, odškodnění tedy zdaleka nečinilo 3 miliony euro, jak tvrdí Vojtěch Filip.
Kvůli nadhodnocené částce odškodnění hodnotíme výrok jako zavádějící.
Tak my máme totiž přímou demokracii v našem programu už od roku 2006. A máme tam nejenom přímou volbu prezidenta, ale i starostů a tak dále.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož prvky přímé demokracie (přímou volbu prezidenta, hejtmanů, starostů) jsou dlouhodobou vizí strany, nicméně jejich poslední program se k této problematice nevyjadřuje.
Ve volebním programu pro volby do PS PČR 2006 uvádí v olební desatero Strany zdravého rozumu pod prvním bodem požadavek zavedení přímé volby prezidenta, hejtmanů a starostů a dále zrušení Senátu, který má být v systému přímé demokracie zbytečný.
Ve volebním programu pro volby do PS PČR 2010 vyjadřuje podporu přímé demokracie v bodech IV. a V.
Volební program pro volby do PS PČR 2013 s názvem Spravedlnost - rozum - cit se k přímé demokracii v žádném z bodů nevyjadřuje.
Lze tedy konstatovat, že se prvky přímé demokracie v programu strany Suverenita - Strana zdravého rozumu sice dlouhodobě vyskytují, nicméně v posledním programu, který je velmi stručný, se nevyskytuje.
Tak zaprvé teď nejsme v šesté vládě, jestli se nepletu, od roku 90, takže ono je to spíš klišé, že jsme byli téměř v každé.
Do vzniku samostatné České republiky v roce 1993 probíhalo vládnutí na federální a státní úrovni. Během tohoto období byla KDU-ČSL součástí vlád na obou těchto úrovních. Výjimku tvořila federální vláda sestavená po volbách v roce 1990, kdy strana"[d]o federální vlády nedelegovala na protest proti nekorektnímu postupu představitelů vítězného Občanského fóra v době předvolebního agitačního moratoria žádného kandidáta." Od ustavení samostatné ČR se pak KDU-ČSL nepodílela celkem na pěti vládách. Poprvé v letech 1998 až 2002, kdy byla, s podporou ODS, Milošem Zemanem sestavena jednobarevná menšinová vláda. Dalším případem byla první vláda Mirka Topolánka (2006 až 2007) skládající se pouze z ministrů za ODS a nestraníků, která však nezískala důvěru parlamentu.
KDU-ČSL se dále nepodílela ani na úřednické vládě Jana Fischera (2009 až 2010), do níž byli jednotliví ministři navrhováni politickými stranami ODS, ČSSD a Stranou zelených. Po následujících sněmovních volbách, kdy KDU-ČSL nepřekročila 5% volební klauzuli, premiér Petr Nečas sestavil vládní koalici ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Stejně tak se KDU-ČSL nijak nepodílela ani na sestavování současné vlády premiéra Jiřího Rusnoka.
Z výše uvedených zjištění vyplývá, že, pokud vezmeme v úvahu obě vládní úrovně z dob federativního uspořádání státu, politická strana KDU-ČSL od roku 1990 neparticipovala celkem na šesti vládách, což zcela koresponduje s výrokem Pavla Bělobrádka.
Druhá věc je v tuto chvíli máme 18 zastupitelů.
V tuto chvíli má ODS v Praze opravdu 18 zastupitelů, původní počet křesel zastupitelů, který ODS získala ve volbách do zastupitelstva, se rovnal 20.
