Přehled ověřených výroků

Výrok Oldřicha Vlasáka o Fondu solidarity EU hodnotíme jako pravdivý.

Fond solidarity EU poskytuje finance na základě žádosti státu postiženého přírodní katastrofou. Žádost posuzuje Evropská komise a v případě kladného posouzení ji předkládá Evropskému parlamentu a Radě, jejichž souhlas je pro vyplacení pomoci nezbytný.

Finanční pomoc může být vyplacena až po předložení žádosti a jednání o rozpočtu, což může trvat i několik měsíců.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se z veřejně dostupných materiálů nepodařilo zjistit, že by jakýkoliv majetek ocelárny Poldi Kladno měl přejít ve vlastnictví Kruppových závodů v Essenu.

Tisková zpráva SPOZ z 15. srpna dokládá pravdivost výroku: „Politická rada projednala také oslovení současných ministrů vlády Jiřího Rusnoka ohledně účasti na kandidátce. Rozhodli jsme se, že oslovíme s nabídkou jednání všechny současné ministry mimo těch, kteří již deklarovali, že kandidovat do parlamentu nechtějí.“

Ministra kultury Jiřího Balvína Mynář nezahrnuje, neboť „za sebou má manažerské pochybení.“

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako neověřitelný, neboť není v našich silách dohledat všechna data, resp. každou konkrétní výměnu na úřednickém postu. Podle iHNed.cz došlo k 92 změnám na ministerstvech a ve státních podnicích.

Zpravodajský server iHNed.cz zpracoval změny na nejvyšších pozicích ministerstev (včetně Úřadu vlády) po pádu vlády Petra Nečase 10. července 2013. V tak zvané " Mapě moci " jsou zaznamenány také změny ve vedení ministerstev. Odečteme-li těchto 14 nově jmenovaných ministrů, dostaneme se na číslo 57.

Důležitý je fakt, že tabulka obsahuje veškeré změny na vedoucích pozicích a to nejen personální. Například v čele Legislativní rady vlády stojí předseda, který je členem vlády. Zpravidla tuto funkci vykonává ministr bez portfeje nebo ministr spravedlnosti. Marie Benešová se proto bezprostředně po jmenování ministryní stala také předsedkyní LRV.

Navíc se v tabulce objevují také nové pozice, které v předchozí vládě neexistovaly. Typicky se jedná o náměstky, protože nikde není stanoven jejich přesný počet a odborná působnost.

Otázkou zůstává zda se dá považovat člen představenstva nebo zaměstnanec státního podniku za úředníka. I v případě, že bychom započítali státní podniky zobrazené v Mapě moci, pak bychom se dostali k číslu 92.

Jaroslav Zavadil hovoří o zákonu 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), který je platný od 28. května 2002, není však ještě účinný (v současné době je v zákoně zakotvena účinnost od 1. ledna 2015, viz § 254),

Zákon 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů byl vyhlášen 12. července 2002 a účinnosti nabyl hned 1. ledna 2003. Podle tohoto zákona obce například vyhlašují výběrová řízení na pracovní pozice v samosprávě či pořádají vzdělávací semináře.

Karel Schwarzenberg se v nedělních Otázkách Václava Moravce (od 19:07) skutečně vyjádřil pro předčasné volby, pokud nebude viditelná 101 většina. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Konkrétně zaznělo následující: Václav Moravec:"Pane předsedo Schwarzenbergu, vyslyší TOP 09 to volání veřejnosti (...) že pokud by Rusnokova vláda tu důvěru dostala, tak že by TOP 09, popřípadě další strany, mohly jít na předčasné volby?"Karel Schwarzenberg:"Zajisté. V tomto případě ano, poněvadž by byla ustanovena vláda proti většině sněmovny, nikoliv na základě parlamentních stran, nýbrž pouze postavena na libovůli prezidenta. A takovou vládu my odmítáme. Samozřejmě v tom případě by se měly vyvolat předčasné volby, aby tato vláda co nejdřív skončila."Václav Moravec:"Jinak řečeno, středa rozhodne, jestli je stojednička či není."Karel Schwarzenberg:"Jak jste správně poznamenal."

Jiří Domlátil hovoří o odposleších Bém-Janoušek, které pořizovala BIS v roce 2007 a zveřejnila je Mladá Fronta v březnu roku 2012. Únik odposlechů po-té vyšetřovala příslušná parlamentní komise pro kontrolu BIS, neboť nahrávky měla získat v roce 2009 bezpečnostní agentura ABL. Ředitel BIS Jiří Lang nebyl schopen doložit původ nahrávky a také zda skutečně unikla od tajné služby či nikoliv.

Šéf tajné služby údajně senátorovi Jaromíru Štětinovi v květnu uvedl, že odposlechy nepořídila BIS. Mluvčí BIS Jan Šubert však vzápětí toto tvrzení odmítl se slovy: "Není to pravda, ředitel služby se takto nevyjádřil. Senátor Štětina seděl patrně na jednání jiného výboru". Člen výboru pro kontrolu BIS Vladimír Dryml dále prohlásil: "Můj názor a názor většiny senátorů tady je takový, že únik z BIS byl - a je to problém tajné služby“. Odposlechy tedy s velkou pravděpodobností unikly z BIS, avšak jejich přesnou historii a závěry interního vyšetřování BIS však neznáme dodnes.

Povinností BIS je každoročně zveřejňovat výroční zprávu a dále je povinna poskytovat informace o činnosti pouze prezidentovi, premiérovi a vládě, které je také přímo odpovědná (dále viz zákon 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky, ods. 7 a 8).

Výrok Jiřího Domlátila hodnotíme jako pravdivý.

Společnost Jan Becher – Karlovarská Becherovka byla privatizována firmou Value Bill (později SALB), kterou v té době spoluvlastnil Karel Schwarzenberg, společnost Patria Finance a Pernond Ricard. Poslední jmenovaná nakonec získala všechny podíly Becherovky a stala se jejím vlastníkem.

IHNed.cz : “ Společnost Jan Becher – Karlovarská Becherovka ohlásila pokles ročních tržeb o 8,3 procenta na 1,209 miliardy korun, zisk firmy před zdaněním klesl na 171 milionů korun. ” (období červenec 2012- 2013 ). Společnost je tedy i přes pokles v tržbách v zisku několik desítek milionů Kč, dá se tedy říci, “celkem prospívá” se jeví jako pravdivé označení.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože k počtu lidí, kteří přišli o práci, jsme našli pouze vyjádření samotného Vladimíra Stehlíka.

V jeho dopise Václavu Klausovi píše: " O zaměstnání přišlo tehdy zbytečně nejméně 6 000 osob a došlo k dlouhodobému poškození mnoha kladenských rodin,..."

Protože francouzská firma Pernod Ricard byla privatizaci Karlovarské Becherovky přítomna od začátku hodnotíme výrok jako zavádějící.

O privatizaci Karlovarské Becherovky bylo rozhodnuto v roce 1997. Ve výběrovém řízení byla vybrána firma Value Bill (později přejmenována na SALB), ve které měli v roce 1997 podíl firmy Pernod Ricard, Patria Finance a Karel Schwarzenberg. Patria Finance byla tehdy v rukou Zdeňka Bakaly. Pernod Ricard posléze skutečně odkoupil podíly Patrie (rok 2001) a K. Schwarzenberga (rok 2007).

Oba aktéři, Karel Schwarzenberg i Zdeněk Bakala se tedy na privatizaci podíleli, jak tvrdí Andrej Babiš. Na privatizaci se však podílela také francouzská firma Pernod Ricard.