...pan Mynář kandiduje za politickou stranu, která je jak vůči sociální demokracii, tak třeba vůči TOP 09 konkurenční.
Vratislav Mynář, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, přijal nabídku strany SPOZ a do předčasných voleb v říjnu 2013 bude za tuto stranu kandidovat jako volební lídr ve Zlínském kraji.
Hlavní problém našeho zdravotnictví není, že by bylo drahé. Pokud se podíváme na výdaje, které ve vztahu k HDP poskytují jiné vyspělejší státy než Česká republika, tak na zdravotnictví dávají mnohem více peněz. Ty naše výdaje se pohybují někde mezi 7 až 8 procenty hrubého domácího produktu.
Dle dat (a.j.) OECD činily v roce 2011 celkové výdaje na zdravotnictví v ČR 7,4% HDP. Do níže přiloženém grafu jsme na základě těchto dat zobrazili podíly zdravotnických výdajů na HDP pro státy OECD - graf na Dropbox. Ve srovnání s těmito státy má ČR šesté nejnižší výdaje z celkového počtu 28 států uvedených v grafu (pro Austrálii, Izrael, Japonsko, Mexiko a Turecko nejsou dostupná data.)
...jedno dítě od narození do 18, do 25 let přijde na 1,5 až 2 miliony korun...
Relevantní veřejně dostupná studie Českého statistické úřadu zabývající se náklady na výchovu a výživu dětí byla vypracována v roce 2003. Údaje v ní obsažené jsou však poměrně zastaralé. Aktuální informace ale nabízejí např. některé zpravodajské a informačních servery zabývajících se ekonomikou či financemi.
Podle serveru eurozpravy.cz (článek z 23. 4. 2013) : " V současné době představuje dítě podle ekonomických analytiků celkovou investici od 1,5 až do tří miliónů korun s tím, že roční průměrné náklady na dítě činí kolem 60 tisíc korun." Obdobné údaje nabízí i server žena.cz (článek z 5.6. 2011) FinExpert.cz (článek z 24.11. 2010 či Našefinance.cz (článek z 3. 9. 2009).
Reportáž České televize z 17. 8. 2012 zmiňuje částku jednoho a čtvrt milionu korun. Vlastní výpočet TV Nova z 17.4. 2013 zase uvádí částku až 2,7 milionu korun.
Náklady uváděné ve zdrojích se povětšinou pohybují v rámci uvedeném Pavlem Bělobrádkem, proto výrok označujeme jako pravdivý.
Tak podle zákona musí být kandidátky odevzdány 38 dní před volbami.
V případě voleb do Poslanecké sněmovny se postupuje podle zákona o volbách do Parlamentu ČR. Podávání kandidátních listin je upraveno v § 31 (3): "Kandidátní listiny se podávají nejpozději 66 dnů přede dnem voleb krajskému úřadu, a to pouze prostřednictvím zmocněnce. Podání kandidátní listiny krajský úřad potvrdí zmocněnci politické strany, politického hnutí nebo koalice." § 55 zákona však uvádí lhůty pro případ, kdy je rozpuštěna Poslanecká sněmovna. Zde jde skutečně o Kalouskem uváděných 38 dní. Konkrétně: " Došlo-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, zkracují se lhůty podle (...) § 31 odst. 3 na 38 dnů."
...zkrátka v České republice máme v tuto chvíli 3 zařízení, spalovny v angličtině je to hezký výraz waste-to-energy, zkrátka zpracování odpadů na energii...
Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o fungujících spalovnách v ČR jako pravdivý.
Web Odpad je energie uvádí, že: "v České republice jsou v současnosti v provozu tři spalovny komunálního odpadu. Ve všech se odpad využívá pro výrobu energie."
Konkrétně jde o spalovny ZEVO Praha-Malešice, SAKO Brno a TERMIZO Liberec.
Protože to co projednával Evropský parlament, se týkalo řešení závažného problému a to je doopravdy nezaměstnanosti mladých lidí, která je v řadě evropských zemí mnohem horší, než v ČR.
Na základě dat statického úřadu Evropské komise Eurostat hodnotíme výrok jako pravdivý.
Při hodnocení vycházíme z dat Eurostatu o nezaměstnanosti mladých ve věku 15 - 24 let z června 2013 (u některých států jsou už dostupná i data z července, ale ne u všech, proto volíme druhý nejnovější set dat).
V České republice je nezaměstnanost mladých lidí do 25 let na úrovni 18,2%. Průměrná hodnota zemí EU28 je 23,5%. Již to zcela jasně ukazuje, že skutečně je ve většině evropských zemí situace na trhu práce pro mladé lidi horší než v Česku. Česká republika je v žebříčku 28 států Evropské unie na 7. místě. Celkovou seřazenou tabulku jsme pro vás vložili na Dropbox (.xls).
SPOZ vznikla někdy v únoru, oficiální založení, 2010.
K založení Strany Práv Občanů došlo v prosinci 2009, kdy se strana i oficiálně registrovala na Ministerstvu vnitra.
V únoru 2010 pak přidala ke svému názvu přídomek “ Zemanovci ”, zároveň proběhla i změna stanov. SPOZ v plném názvu tedy opravdu vznikla v únoru 2010.
No, my jsme přesně 31. května tohoto roku na takovém neformálním setkání v Bakově nad Jizerou s paní Bobošíkovou hovořili, pač předtím jsme dlouho nehovořili, a nabídli jsme tu spolupráci a ona ji odmítla.
Níže přetiskujeme vyjádření Jany Bobošíkové k tomuto výroku:
„Toto tvrzení je v podstatě pravdivé, má ale širší souvislost. K setkání došlo tuším v srpnu, já jsem budovala pravicový blok,což se nakonec podařilo a nabízela panu Hannigovi účast. Pan Hannig ale má jinou politickou strategii a chtěl jít do voleb samostatně. Nabízel mi místo volebního lídra Suverenity - strany zdravého rozumu. Suverenita - blok Jany Bobošíkové (SBB) ale šla pod mým vedením cestou široké integrace pravicových sil, ve volbách samostatně nekandiduje. Osobnosti z SBB kandidují na kandidátkách pravicové strany Hlavu vzhůru.
S pozdravem Jana Bobošíková.“
Sociální a zdravotní už teď má problémy s deficity cyklicky se opakujícími.
Deficit důchodového účtu se v posledních letech každoročně zvyšuje. Na důchodech tedy stát vyplatí více, než kolik vybere na důchodovém pojištění. Za rok 2009 činil deficit důchodového účtu 30,5 miliard Kč, za rok 2010 byl deficit důchodového účtu 29,5 miliard Kč, za rok 2011 byl deficit 39,5 miliard Kč a za uplynulý rok 2012 již dokonce 49,4 miliard Kč.
Deficiti zdravotního pojištění se pak objevuje kontiunálně od roku 2008, kdy došlo ke zvýšení platu lékařů.
...ta dohoda o rozpuštění Sněmovny v tuto chvíli stojí na dohodě tří poslaneckých klubů, Sociální demokracie, KSČM a TOP 09 a tyto tři kluby samy o sobě disponují 122 poslanci a poslankyněmi.
Samotná žádost (.pdf) o svolání mimořádné schůze byla podána jménem poslaneckých klubů ČSSD, TOP 09, KSČM a VV, v příloze jsou pak podpisy jednotlivých členů těchto klubů.
Ještě ve čtvrtek ráno ale Bohuslav Sobotka hovořil pouze o dohodě ČSSD, TOP 09 a KSČM, stejně se vyjadřoval předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik s tím, že se „případně připojí i Věci Veřejné“. I bez účasti VV však kluby ČSSD, TOP 09 a KSČM skutečně disponují 122 poslanci.
Jak navíc informoval server ihned.cz, „pod návrh na rozpuštění sněmovny se podepsali všichni poslanci ČSSD, TOP 09 a KSČM. Naopak klub Věcí veřejných není jednotný. Z 11 poslanců připojili podpis jen čtyři z nich.“ K tomu se vyjádřil na svém webu Vít Bárta, který tvrdí, že žádost pouze nestihl podepsat z časových důvodů.
Výrok Bohuslava Sobotky tedy hodnotíme na základě výše uvedeného jako pravdivý.
