Přehled ověřených výroků

Pravda

Dopravovat se do práce šetrněji, například na kole, je skutečně v mnoha městech světa rostoucí trend a o tomto fenomenu, ať už v zmiňovaném Berlíně či v Londýně, informuje například zpravodajská agentura Reuters. Někteří zaměstnavatelé v Belgii, Nizozemí, Velké Británii, Francii a dalších evropských zemích dokonce odměňují své zaměstnance, přijedou-li do práce na kole. ELTIS, evropský portál zabývající se mobilitou obyvatel ve městech, informuje o krocích samotných městských úřadů, kteří nově podporují cyklodopravu, a to konkrétně ve městech v Polsku a Německu.

Cestování na kole sebou přináší výhody, a o těch ekonomických informuje například stránka Federace evropských cyklistů. Dle její studie (.pdf), cyklodoprava ušetří za rok až 155 miliard EUR všem obyvatelům Evropské unie.

Na základě studie (.pdf) Evropské unie a zpravodajských článků hodnotíme výrok Ondřeje Lišky jako pravdivý.

Pravda

Výrok hodnotíme na základě informací z webů ceskatelevize.cz, tribune.cz, zdn.cz a otevřeného dopisu prezidenta lékařské komory jako pravdivý.

O nezvýšení pojistného rozhodla vláda P. Nečase v níž byl M. Kalousek ministrem financí třikrát. Poprvé v roce 2009 (pdf.), následně v roce 2012 a 2013. Z důvodu, že v této době byl M. Kalousek hlavou Ministerstva financí, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pravda

Výrok Pavla Bělobrádka je na základě volebního programu KDU-ČSL hodnocen jako pravdivý. Je pravdou, že Lidovci navrhují v oblasti státní správy "snížení provozních výdajů" a v oblasti státních podniků zmiňují např. možnost získat peníze z jejich účtů. Dodáváme však, že nikde nejsou možné úspory, resp. zisky z firem kvantifikovány a program v těchto 2 oblastech je zcela nekonkrétní.

Co se týče hledání peněz ve státní správě, strana ve svém programu (bod STABILNÍVEŘEJNÉ FINANCE A PROFESIONÁLNÍ STÁT)uvádí: "Zaměříme se na snížení provozních výdajů na výkon veřejné správy a budeme usilovat o omezení nepotřebné agendy státu. Stát musí šetřit na provozu, nikoliv na investicích".

Ve svém volebním programu KDU-ČSL dále uvádí, že finanční prostředky ležící na účtech polostátních a státních firem bude směřovat do stavebnictví a do dopravní infrastruktury, zaměřit se také chce na vytváření pracovních míst. Dále mluví i o změně systému zadávání veřejných zakázek, avšak nikde se přímo neuvádí, jaké finanční benefity by toto jednání mělo státu přinést.

Strana chce také změnit způsob hospodaření s.p. Lesy ČR s ohledem na posílení významu drobného a středního lesnického a dřevozpracujícího průmyslu, kde je podle ní možno vytvořit stovky pracovních míst v horských a podhorských oblastech (volební program pdf, str.9). Kromě případných odměn však opět nikde není uveden způsob, kterým by stát mohl takto získávat větší finanční prostředky.

V kompletním materiálu do voleb strana ještě obecně píše (str. 2)"o skončení nehorázných platů a odměn v polostátních a stáních podnicích."

Pravda

Server Česká pozice popsal na základě dokumentace švýcarského soudu, že od roku 2006 se švýcarská justice pokoušela celkem sedmkrát kontaktovat české úřady. Na základě nedostatečné odezvy se pak soud rozhodl zamítnout žádost České republiky o připojení se k žalobě na manažery Mostecké uhelné.

Neověřitelné

Výrok Bohuslava Svobody hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat informace, z nichž by se dalo jasně určit kolik peněz bylo na pražském magistrátu uspořeno.

Bohuslav Svoboda vykonával funkci primátora hl. m. Prahy od 30. listopadu 2010 do 23. května 2013, tudíž je pravdou, že nesl zodpovědnost za tři jednotlivé rozpočty, a to na roky 2011, 2012 a 2013.

Dle informací dostupných z oficiálních webových stránek pražkého magistrátu činila úspora v rozpočtu na rok 2011 (.pdf) celkem 735 mil Kč. V rozpočtu na rok 2013 (.pptx) činí úspora 1,1 mld. Kč. Nicméně úspora v rozpočtu na rok 2012 není veřejně známá.

Pravda

Podle zatím posledních dostupných dat Eurostatu za většinu zemí (mimo Velké Británie) z června 2013 je Česká republika s 6,8 % (metodika Eurostatu) skutečně na sedmém místě v rámci EU (podle serveru bloomberg.com byla nezaměstnanost ve Velké Británii v červenci 7,8 %, tedy vyšší než u nás). Novější data z července 2013 dokonce naznačují posun na šesté místo, nejsou však ještě dostupná data za všechny země.

Jako pravdivý hodnotíme i údaj o státním dluhu. Podle výroční statistiky Eurostatu byl na konci roku 2012 státní dluh České republiky 45,8 % v poměru k HDP, tedy jeden z nejnižších v EU a pohodlně pod hranicí tzv. maastrichtských kritérií (60 % HDP).

Pravda

Jan Fischer hovořil o návrhu změn daňových zákonů, který byl předložen 24.dubna 2013 Poslanecké sněmovně. Tento návrh zahrnoval zákon o dani z nabytí nemovitostí, kterou měl nově platit kupující místo prodávajícího.

8. srpna proběhlo třetí čtení a tento návrh zákona byl v PS schválen (usnesení č. 1741). Zákon byl doručen do Senátu 21.srpna (tedy druhý den po rozpuštění Poslanecké sněmovny). Senát tento návrh 12. září zamítnul a Sněmovna, která byla rozpuštěna nemůže rozhodnutí změnit.

(Pozn.)

Jan Kudrna v souvislosti s rozpuštěním Sněmovny uvádí: „V případě rozpuštění Poslanecké sněmovny nic nebrání tomu, aby jí schválené zákony schválil také Senát a podepsal prezident republiky. Pokud kterýkoliv z uvedených orgánů vysloví své veto, potom takový návrh zákona skončil. Podle § 121 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny jsou takové návrhy nově zvolenou komorou neprojednatelné. Nicméně v případě nutnosti může vláda v době rozpuštění navrhnout Senátu schválit zákonné opatření“.

Na základě námi nalezených informací hodnotíme výrok Jana Fischera jako pravdivý.

Neověřitelné

Spotřeba slazených nápojů byla v Česku v roce 2010 ČSÚ vyčíslena na 189 litrů na osobu. Bohužel se nám nepodařilo dohledat srovnatelné údaje z jiných zemí. Například v USA se spotřeba udává v kaloriích. Online magazín Slate zveřejnil srovnání spotřeby sycených nápojů za rok 2011 v 80 zemích včetně České republiky. Z tohoto srovnání vyplývá, že největším konzumentem jsou USA se 170 litry, česká spotřeba byla zhruba čtvrtinová, 58 litrů na osobu a rok.

Kvůli nedostatku relevantních dat však hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Pravda

V neděli 2. 6. 2013 vláda schválila okamžitou pomoc ve výši 300 milionů Kč pro města a obce postižené povodněmi. K dispozici budou dále 4 miliardy korun ze státního rozpočtu a 1,3 miliardy ze státního fondu dopravní infrastruktury.

Podle České televize mohli a mohou obce okamžitě žádat o finance (ze zmíněných 300 mil. Kč.) prostřednictvím ministerstva financí.

Vyjádření Petra Nečase po mimořádném jednání vlády 2. 6. 2013: „Bude-li potřeba další finanční prostředky, vláda je okamžitě uvolní. Je například k dispozici 1,3 miliardy korun, které jsme připraveni okamžitě v horizontu maximálně dvou dní uvolnit ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy a rekonstrukce silnic první, druhé a třetí třídy a také železničních tratí.“

Brífink po návštěvě v povodněmi postižených Zálezlicích 4. 6. 2013: "Již nyní na odstraňování povodňových škod a na rekonstrukci území máme v rozpočtu připraveno zhruba čtyři miliardy korun."

Pravda

Při podpisu tzv. Lisabonské smlouvy se jednotlivé státy zavázaly k přenosu některých národních pravomocí na kolektivní orgány EU (u mnohých k tomuto přenosu došlo již dříve, například na základě tzv. Maastrichtské smlouvy). Lisabonská smlouva například zakládá celní unii, národní státy tedy nemohou rozhodovat o clech na zboží dovážené do země. EU má také právo upravovat některé otázky týkající se mimo jiné vnitřního trhu v unii, dopravy či energetiky.

Pojem vyhláška však v evropském právu neexistuje. Evropská unie používá následující právní akty:

  • Nařízení: vydává Rada EU, závazné pro celou unii (např. chráněná označení produktů)
  • Směrnice: stanovuje určité cíle, zpravidla ve formě minimálních požadavků (např. omezení pracovní doby), kterým jsou členské státy povinny přizpůsobit svou legislativu
  • Rozhodnutí: vztahuje se k určité zemi či určité firmě, pro tu je pak závazné. Patrně nejznámější rozhodnutí z poslední doby je to týkající se dominantního postavení firmy Microsoft
  • Doporučení: nemá právní závaznost, slouží spíše k formulování postojů orgánů EU k určité problematice
  • Stanovisko: jedná se především o vydávání stanovisek k připravované legislativě ze strany některých výborů či orgánů

Členské státy jsou tedy nuceny řídit se nařízeními a implementovat směrnice, jejichž případnou (ne)smyslnost si netroufáme hodnotit.

S malou výhradou k nepřesnosti pojmů hodnotíme výrok jako pravdivý.