Přehled ověřených výroků

Současného generálního ředitele České pošty Petra Zatloukala do funkce jmenoval 25. května 2011 tehdejší ministr vnitra Jan Kubice. Předchozí ředitelka Marcela Hrdá, jmenovaná Martinem Pecinou v době jeho působení v úřednické vládě Jana Fischera, byla odvolána v únoru 2011 Radkem Johnem.

Zástupce generálního ředitele Martin Elkán byl pak stejně jako další členové současného vedení (strana 15) jmenován během působení ministra Kubiceho, jmenování těchto funkcionářů však není v kompetenci ministra.

Mezi hlavní témata jednání na neformálním zasedání ministrů zahraničích věcí Evropské unie, která se uskutečnila ve dnech 6. září 2013 a 7. září 2013 v litevském Vilniusu, a které se vedle Jana Kohouta zúčastnil také americký ministr zahraničních věcí John Karry, patřila mimo jiné i syrská otázka. Jak informuje například oficiální webová stránka litevského předsednictví Rady Evropské unie, v konečném prohlášení političky Catherine Ashton shrnující dojednané stanovisko všech 28 států Evropské unie se skutečně hovoří o posílení potřebné humanitární pomoci vůči Sýrii v rámci snahy vyřešit sílící konflikt diplomatickou, a ne vojenskou, cestou. Konkrétně se uvádí, že "The EU will uphold its commitment, as the largest donor, to provide aid and assistance to those in need due to the Syrian conflict. It will maintain its readiness to help the recovery, rehabilitation and transition in Syria, in accordance with the needs of the Syrian people" ("Evropská unie jako největší dárce dodrží své závazky poskytnout pomoc a asistenci těm, kteří se kvůli syrskému konfliktu octli v nouzi. V souladu s potřebami syrského obyvatelstva Evropská unie zůstane připravena pomoct při obnově země, její rehabilitaci a během přechodného období."). Více informací o zasedání poskytují stránky Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Co se týče summitu ekonomicky silných zemí G20 v Petrohradu, konající se 5. a 6. září 2013, tak i zde se řešila především syrská krize. Ačkoliv diskuze týkající se humanitární pomoci byla spíše okrajová, jak blíže uvádí například server World Bulletin, 11 členů G20 se domluvilo na zintezivnění humanitní pomoci (důraz je tak například kladen na spolupráci s OSN, mimořádnou lékařskou asistenci v případě napadení obyvatelstva chemickými zbraněmi nebo na spolupráci s nevládními organizacemi).

Na základě údajů z informačních serverů litevského předsednictví Rady Evropské unie a worldbulletin.net hodnotíme výrok Jana Kohouta jako pravdivý.

Podle průzkumu CVVM z června 2013 například vyplývá, že důvěra ve vládu poklesla v červnu na pouhých 18 % (Tabulka 1), zároveň 71 dotazovaných vyjádřilo nespokojenost se současnou politickou situací.

Zároveň podle bleskového průzkumu společnosti SANEP by přivítalo nebo spíše přivítalo demisi Nečasovy vlády více než 80 % respondentů.

Také výzkum agentury STEM/MARK pro Českou televizi, citovaný Václavem Moravcem v OVM potvrdil, že pokračování současné koalice chce jen pětina lidí.

Výrok Martina Kuby je na základě dohledaných informací hodnocen jako pravdivý. Na úvod je třeba uvést, že ač Kuba využívá tuto konkrétní situaci ke kritice ČSSD, sám byl jedním z architektů tohoto stavu, neboť byl jedním z lidí, kteří za ODS dojednávali koalici se sociálními demokraty (.pdf) a měl tak vliv i na obsazení pozice předsedy kontrolního výboru.

Luboš Dvořák, o němž Martin Kuba hovoří, skutečně kandidoval ve volbách do zastupitelstev krajů v roce 2008 za KSČM jako „nezaměstnaný“ právník (kandidátní listina ze serveru volby.cz zde) a po sestavení vlády v jihočeském kraji stranami ODS a ČSSD, o níž přinesl informace například server iDnes.cz, je z usnesení Zastupitelstva Jihočeského kraje (.pdf) také zřejmé, že byl zvolen 1. předsedou kontrolního výboru. Bližší informace o Luboši Dvořákovi jsou dostupné například na stránkách nasipolitici.cz nebo na stránkách kscm.cz.

Co se týče zmiňované výše platu, na základě údajů z nařízení vlády č. 37/2003 o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev a údajů ze serveru mesec.cz, Luboš Dvořák, jako uvolněný zastupitel zvolený za kraj s více než 600 000 obyvateli, měl plat pohybující se kolem 50 000 Kč.

Center for Economic Research and Graduate Education – Economics Institute (CERGE-EI, ang.), se na svých internetových stránkách prezentuje jako společné pracoviště Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR s cílem zajistit moderní vzdělání a výzkum v oblasti ekonomie.

Bývalý velvyslanec ČR v Rusku Petr Kolář byl ve vedení velvyslanectví dočasně nahrazen chargé d'affaires a.i. Martinem Klučarem až 1. ledna 2013. Ministr Pecina tedy v tomto výroku časové období poněkud nadhodnocuje.

V následující tabulce uvádíme další zastupitelské úřady ČR v čele s chargé d'affaires a jejich nástup do funkce:

Rakousko prosinec 2012 Írán leden 2009 Dánsko 2013 Kanada 2013 Švýcarsko červenec 2013 Zimbabwe 2012 Mexiko srpen 2013 Arménie počátek 2012 Austrálie (eng.)březen 2013 Kuba

Bělorusko leden 2013 Brazílie leden 2013

Z tabulky je patrné, že více než jeden rok jsou chargé d'affaires spravovány celkem čtyři zastupitelské úřady, a to v Íránu, Zimbabwe, Arménii a na Kubě. Pokud se však na jednotlivé případy podíváme blíže, zjistíme, že například v případě Zimbabwe se jedná funkci chargé d'affaires en pied, což znamená, že takovýto diplomat "je stálým vedoucím zastupitelského úřadu, do jehož čela vysílající stát nedeleguje mimořádného a zplnomocněného velvyslance. Jmenování CDA e.p. může signalizovat i politické důvody, kdy není zájem vztahy povyšovat na "plnou" velvyslaneckou úroveň".

V případě Íránu a Kuby není post velvyslance obsazován z mezinárodně politických důvodů. Diplomatické styky s těmito státy ČR tedy dlouhodobě udržuje na nižší úrovni, právě prostřednictvím chargé d'affaires (pro přiblížení postoje ČR k Íránu viz pdf., str. 8-9, pro postoj vůči Kubě viz odkaz).

Posledním případem je pak situace v Arménii, kdy "[p]očátkem roku 2012 rozhodl ministr zahraničních věcí ČR pan Karel Schwarzenberg o zřízení Zastupitelského úřadu České republiky v Jerevanu. Vzhledem k rozpočtové situaci je zastupitelský úřad omezen na jednoho diplomata ve funkci chargé d´affaires. Oficiálním zástupcem České republiky v Arménii je mimořádný a zplnomocněný velvyslanec ČR se sídlem v Tbilisi pan Ivan Jestřáb, v době jeho nepřítomnosti vede ZÚ rezidentní chargé d´affaires".

Z následujících zjištění vyplývá, že Martin Pecina v případě Ruska časový úsek nadhodnotil a v ostatních případech v rámci výroku neuvedl důležitý kontext, tedy že delší než roční období bez jmenování velvyslance v ČR nesouvisí se vztahy mezi prezidentem a ministrem zahraničních věcí. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Dle vlastních slov strany tato iniciovala vznik středopravicového volebního bloku již v první polovině tohoto roku. Společné postavení kandidátních listin spolu se stranou ANO či s ODS bylo bráno jako jednou z možných strategií SsČR do voleb v roce 2013. Tato jednání (.pdf) však nevedla ke zdárnému konci a strana oznámila, že postaví vlastní samostatné kandidátní listiny ve všech volebních krajích s podporou cechů, společenstev, sdružení a některých pravicových stran. Jednou z těchto stran by měla být strana LIDEM, jejíž představitelé potvrdili, že probíhají jednání o obsazení míst na kandidátních listinách.

Protože francouzská firma Pernod Ricard byla privatizaci Karlovarské Becherovky přítomna od začátku hodnotíme výrok jako zavádějící.

O privatizaci Karlovarské Becherovky bylo rozhodnuto v roce 1997. Ve výběrovém řízení byla vybrána firma Value Bill (později přejmenována na SALB), ve které měli v roce 1997 podíl firmy Pernod Ricard, Patria Finance a Karel Schwarzenberg. Patria Finance byla tehdy v rukou Zdeňka Bakaly. Pernod Ricard posléze skutečně odkoupil podíly Patrie (rok 2001) a K. Schwarzenberga (rok 2007).

Oba aktéři, Karel Schwarzenberg i Zdeněk Bakala se tedy na privatizaci podíleli, jak tvrdí Andrej Babiš. Na privatizaci se však podílela také francouzská firma Pernod Ricard.

V regionálních volbách v Bavorsku konaných 15. 9. 2013 jasně zvítězila konzervativní strana CSU se 47,7 %, zatímco liberální strana FDP skutečně získala pouhá 3,3 % hlasů a tedy odchází z parlamentu.

Server aktuálně.cz dnes uvedl, že ve výsledcích předvolebního průzkumu do celostátních voleb, které uveřejnila německá televize ZDF, se strana FDP pohybuje okolo 5,5 % a tedy balancuje na hranici zvolení.

Výrok Petra Gazdíka hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý - na Slovensku a v Polsku platí přímá volba starostů plošně, v Německu v některých spolkových zemích.

Volby starostů na Slovensku jsou upraveny zákonem č. 346/1990 Zb. , o voľbách do orgánov samosprávy obcí. Na základě tohoto zákona (.doc, slovensky, s. 1) jsou orgány samosprávy obcí (tj. i starosta) voleni na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.

V Německu je volba samosprávy obcí v kompetenci jednotlivých spolkových zemí. Například v Severním Porýní-Vestfálsku je volba starostů na základě všeobecného, přímého, volného a rovného hlasování. V Baden-Württembersku je také přímá volba.

V Polsku je podle analýzy ministerstva vnitra (mluví i o volbách starostů na Slovensku a v Polsku) přímá volba starostů (.pdf, s. 14) zavedena od roku 2002.