Paní redaktorko, my jsme se pokoušeli poslední rok o integraci pravicových stran. Bohužel jsme narazili na to, když se podíváte na naše kandidátky, tak zjistíte, že tam na našich kandidátkách kandidují zástupci cechů, dalších různých stran jako kupříkladu konzervativní strany, jsou tam členové strany i někteří členové strany LIDEM.
Výrok Rostislava Senjuka hodnotíme jako pravdivý, jelikož na kandidátních listinách jednotlivých krajů nalezneme zástupce jak Konzervativní strany, tak zástupce strany LIDEM:
"Liberecký kraj: RNDr. Otto Jarolímek, CSc - Konzervativní strana Martin Rejman - Konzervativní strana Ing. Jakub Šafránek - Konzervativní strana Jiří Pavlík - Konzervativní strana Vladimír Marek - Konzervativní strana Jihomoravský kraj: Cabal Jaroslav - Konzervativní strana Moravskoslezský kraj: Ing. Jiří Rusnok - LIDEM Jan Řeha - Konzervativní strana Adam Gamrod - Konzervativní strana Ústecký kraj: RNDr. Marek Belza - Konzervativní strana Ing. Jan Matějka - Konzervativní strana Olomoucký kraj: Ing. Vlastimil - Konzervativní strana Mgr.Pavel Michalík - LIDEM Bc.Radek Haviger - LIDEM Zlínský kraj: Mgr. Jiří Mikl - LIDEM
Středočeský kraj: Tomáš Muller - Konzervativní strana
Hlavní město Praha: Mgr. Dagmar Navrátilová - LIDEM Viktor Paggio - LIDEM
Kraj Vysočina:Josef Bílek - Konzervativní stranyViktor Mládek - LIDEMIng. Martin Bejvl - Konzervativní stranaIng. Milena Dolejská - Konzervativní strana"
Druhá věc je v tuto chvíli máme 18 zastupitelů.
V tuto chvíli má ODS v Praze opravdu 18 zastupitelů, původní počet křesel zastupitelů, který ODS získala ve volbách do zastupitelstva, se rovnal 20.
Prezident Miloš Zeman se od své inaugurace snaží demonstrovat svoje silné prointegrační a eurofederalistické postoje. Po vyvěšení vlajky Evropské rady na Pražském hradě se dalším jeho krokem stalo prohlášení, že by Česká republika měla v horizontu nadcházejících pěti let přijmout evropskou společnou měnu euro.
Vlajku EU vyvěsil (ČT) na Pražském hradě prezident Miloš Zeman společně s předsedou Evropské komise José Barrosem 3. dubna letošního roku.
20. dubna pak pro německý list Passauer Neue Presse (něm.) skutečně prohlásil, že si myslí, že v horizontu asi 5 let by Česká republika mohla do eurozóny vstoupit. Z českých médií převzal toto vyjádření např. server Aktuálně.cz.
Tereza BERNARDOVÁ: Tak například kvóty pro ženy v politice. Daniela DRTINOVÁ: Ty jsem v programu neviděla. Tereza BERNARDOVÁ: Jsou v programu.
Strana LEV-21 skutečně má ve svém dlouhodobém programu (.pdf, s. 167) podporu kvót pro ženy v politice.
Tato část se nazývá " Politická participace žen", kde strana píše: " Nízká účast ženv zastupitelských orgánech prokazuje, že u nás nedochází k naplnění pasivního volebního práva. Ideálním nástrojem, jak ústavu skutečně i v tomto bodu naplnit, je nastavení systémů kvót."
Program byl vytvořen na Programové konferenci 9. června 2012.
(..) prostě prošlo to (Poslaneckou sněmovnou, pozn.). A sice že korporátní daní jsou fondy, investiční fondy budou daněny sazbou pět procent a dál už nic. Jenom těch pět procent.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě projednávání vládního balíčku změn daňových zákonů.
V současné době jsou investiční fondy zdaněny dvojím způsobem: platí 5% daň ze zisku a podílníkům jsou dividendy zdaňovány 19%. Vláda připravila balíček změn daňových zákonů, který obsahoval – mimo jiné – právě zrušení daně z dividend. Pokud by byl přijat, investiční fondy by byly zdaněny už pouze pětiprocentní sazbou.
Vládní návrh prošel Poslaneckou sněmovnou díky hlasům poslanců bývalé vládní koalice. Senát však návrh 12. září zamítnul, když 50 senátorů hlasovalo pro zamítnutí a pouze 8 proti.
Je tam například zákon o sociálních službách (v legislativním procesu - pozn. Demagog.cz), to je věc, která je nesmírně důležitá i z hlediska termínu. Tam má být účinnost už k 1. lednu příštího roku.
V legislativním procesu (konkrétně ve výborech Poslanecké sněmovny) je skutečně dohledatelná novela zákona o sociálních službách. Tento vládní návrh byl předložen do PSP 29. května 2013 jako tisk 1058.
V samotném návrhu (.pdf - str. 43) pak lze dohledat také navrhovanou účinnost tohoto opatření. Je zde navrhnuta na 1. leden 2014.
Výrok Michala Haška je tedy hodnocen jako pravdivý.
Tak zaprvé jsem to řekl svým voličům už v prezidentské kampani (vyvěšení vlajky EU na Hradě - pozn. Demagog.cz), čili splnil jsem jeden ze svých slibů. Za druhé řekl jsem jim, že jsem přesvědčený eurofederalista, i když nesouhlasím s některými blbostmi, které dělá bruselská byrokracie, ale to dělá pražská byrokracie taky.
Výrok Miloše Zemana je na základě jeho vlastního vyjádření z doby prezidentské kampaně hodnocen jako pravdivý.
18. listopadu 2012 byl Miloš Zeman hostem Událostí České televize, která v tomto pořadu položila vždy na závěr reportáže o každém jednom kandidátu stejnou sadu otázek. Jedna z nich se týkala právě vyvěšení vlajky EU na Hradě:
"Dal byste na Hradě, kdybyste byl prezident, vyvěsit unijní vlajku, tedy vlajku Evropské unie?"Ano, zcela určitě." Zemanův eurofederalismus je jím samotným často a konzistentně zmiňovaným postojem. Např. 10. prosince 2012 Zeman mluvil o svých evropských postojích pro server Euractiv.cz. Obecně lze uvést, že svůj postoj deklaroval Zeman po celou dobu kampaně. Stejné vyjádření lze dohledat však již v roce 2008, kdy pro server Euroskop.cz uvedl 28. prosince 2008 následující:
"Zeman také zdůraznil, že respektuje euroskeptický názor současného prezidenta a svého dlouholetého politického rivala Václava Klause. "Já jsem druhý extrém... Já jsem také menšina, ale přesně obrácená. Já jsem totiž eurofederalista, který by si přál, aby časem, postupně, vznikly Spojené státy evropské s jednotnou zahraniční, obrannou a další politikou," vysvětlil expremiér."
A jak vidíme, ta sněmovna je dneska tak fragmentovaná, že jednou ti poslanci jsou v jakési koalice, jednou nejsou.
Z kontextu výroku je zřejmé, že Jiří Rusnok hovoří o poslancích za stranu LIDEM. Ze 17 nezařazených v Poslanecké sněmovně je členy strany LIDEM celkem 6 poslanců a poslankyň. Na základě postojů vicepremiérky v demisi je výrok hodnocen jako pravdivý.
Karolína Peake v současné situaci vyjadřovala ne zcela jednotně stanoviska svá a strany LIDEM.
25. června uvedla (Novinky.cz): "„Podporujeme případnou premiérku Miroslavu Němcovou a sestavení vlády ve formátu ODS, TOP 09 a LIDEM, ale pro nás to neznamená bianco šek pro hlasování o důvěře takové vládě."
Ovšem ve stejný den také na tiskové konferenci ODS, TOP 09 a LIDEM bylo prezentováno 101 hlasů pro případnou podporu Miroslavy Němcové.
Ve stejný den také uvedla: " Nemohu vyloučit v tuto chvíli za náš poslanecký klub podporu odbornické vládě Jiřího Rusnoka vzhledem k tomu, že jsme o tom zatím na poslaneckém klubu (dodáváme, že strana LIDEM žádný svůj poslanecký klub nemá, nemá totiž dostatek poslanců k jeho vytvoření) nejednali."
Její následné vyjádření, které zachytilo Právo, je pak již odlišné: " Naší hlavní prioritou je udržet politickou vládu v současném složení, která má jasnou podporu ve Sněmovně." A dodala ještě: " Podporujeme Miroslavu Němcovou a tím jasně říkáme, že nebudeme podporovat vládu prezidentskou ani nějakou jinou."
...řekli jsme, kdo bude kandidátem na pozici premiéra, pokud sociální demokracie vyhraje, bude to předseda sociální demokracie...
Ústřední výkonný výbor ČSSD v sobotu 24. srpna opravdu stvrdil, že celostátním volebním lídrem a kandidátem na post premiéra bude stranický šéf Bohuslav Sobotka.
Odmítáme zlehčování pozice předsedy sněmovny. Je to třetí nejvyšší ústavní činitel v zemi. Neobsazení této funkce by byl společenský i politický problém. Nejsme ochotni tento problém ignorovat," sdělil Kalousek. Od roku 1989 se podle něj ještě nikdy nestalo, aby sněmovna hlasovala o důvěře vládě bez svého předsedy.
Podobné tvrzení zaznělo od místopředsedkyně TOP 09 Heleny Langšádlové v Otázkách Václava Moravce z 23. června 2013, které jsme také ověřovali.
Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý na základě naší analýzy. Ta se zabývá historií hlasování o důvěře vlády počínaje první vládou Václava Klause, která získala důvěru 14. července 1992.
Jediné hlasování o důvěře nově jmenované vlády v letech 1989 - 1992 proběhlo v ČNR po volbách v červnu 1990. Tehdy sestavoval vládu Petr Pithart na základě usnesení předsednictva ČNR, které je podepsáno mj. tehdejší předsedkyní ČNR Dagmar Burešovou. Programové prohlášení této vlády pak bylo schváleno na schůzi 3. července 1990, čímž byla vládě vyslovena důvěra. Je tedy zřejmé, že i při tomto hlasování o důvěře Česká národní rada měla svoji předsedkyni.
