Přehled ověřených výroků

Před svým odchodem z pozice generálního ředitele Českých drah pobíral Petr Žaluda plat ve výši půl milionu korun měsičně. Po odchodu mu bylo přiznáno odstupné ve výši 24 platů, tj. 12 milionů korun. Následně došlo v souvislosti s příchodem nového ředitele ke snížení platu na polovinu.

Plat předsedy vlády je oproti tomu přibližně 165 tisíc korun. Petr Nečas odstupné neobdržel, jelikož pokračoval ve výkonu funkce poslance. Pokud by tomu tak nebylo, má předseda vlády nárok na odstupné v maximální výši pěti platů.

Z důvodu vyššího finančního ohodnocení gen. ředitele Českých drah než premiéra České republiky považujeme výrok za pravdivý.

Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo dohledat žádné tiskové zprávy Českého statistického úřadu ani Ministerstva vnitra České republiky, případně jiné relevantní zdroje potvrzující slova Jiřího Rusnoka, obrátili jsme se na obě výše zmíněné instituce s prosbou o vyjádření.

Z písemného vyjádření ministerstva vnitra, které má Demagog.CZ k dispozici, je zřejmé, že jisté přípravné administrativní práce pro případ konání předčasných voleb skutečně probíhají. Nicméně se zatím jedná spíše o kroky preventivního charakteru.

Podobnou informaci jsme obdrželi též od ČSÚ, podle jehož vyjádření " Obvyklá doba přípravy na celostátní volby pro Český statistický úřad (ČSÚ) je kolem 4 měsíců. Proto jakmile se v předchozích týdnech či měsících objevily úvahy o možnosti rozpuštění Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a vyhlášení předčasných voleb, zahájil ČSÚ některé přípravné práce, které nevyžadují čerpání rozpočtových prostředků. Rozpočet na volby je vždy hrazen ze všeobecné pokladní správy a ministerstvo financí může ČSÚ prostředky přidělit až po vyhlášení voleb prezidentem republiky. "

Na základě těchto vyjádření hodnotíme výrok jako pravdivý.

Rádi bychom touto cestou poděkovali Ministerstvu vnitra České republiky a Českému statistickému úřadu za poskytnuté informace.

Pro ověření výroku Martina Peciny jsme použili nejnovější data (Vydání a spotřeba domácností, tabulka 5c) Českého statistického úřadu. Domácnosti jsou v této studii rozděleny do deseti pásem podle svých příjmů na osobu.

Například pro páté nejnižší pásmo domácností, které lze označit jakožto domácnosti s průměrnými příjmy, je v průměru podíl vydání za potraviny a nájem (bez dalších nákladů na bydlení, energií atp.) na celkové sumě vydání 17,5 % a 4,9 %, dohromady tedy 22,4 % ze všech vydání.

U pásma s nejvyššími příjmy je situace následující: 10,3 % za potraviny a 12,2 % za nájem. Za potraviny a nájem tak tato vysokopříjmová skupina utratí 22,5 % svých příjmů.

Nehodnotíme, jaký podíl na výdajích je či není obrovský, to závisí na subjektivním posouzení. Pokud bychom však sečetli výdaje za potraviny a nájem, podíl na výdajích těchto dvou skupin (průměrné příjmy a vysokopříjmová) bude takřka shodný. V druhé větě svého výroku však Martin Pecina hovoří již pouze o potravinách.

Vydání za potraviny tvoří pro domácnosti s průměrným příjmem výrazně vyšší podíl výdajů než pro vysokopříjmové. Zároveň většina vydání uskutečněných vysokopříjmovými domácnostmi nespadá do snížené sazby DPH. Proto hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Podle údajů z webových stránek PSP ČR je k 8. červenci 2013 v dolní komoře evidováno 17 nezařazených poslanců. Tři z nich byli zvoleni původně na kandidátce ODS, další tři na kandidátce ČSSD a zbylých jedenáct bylo zvoleno za VV.

Výrok Miroslavy Němcové hodnotíme jako pravdivý.

Jiří Pospíšil ve funkci ministra vnitra skutečně jmenoval do funkce nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který tak vystřídal Renátu Veseckou.

Pavel Zeman v červnu 2012 podal Pospíšilovi návrh na jmenování Lenky Bradáčové vrchní státní zástupkyní v Praze. Tehdejší ministr ji byl svými slovy „připraven jmenovat.“ To už však nestihl, neboť byl na návrh premiéra Nečase nečekaně odvolán kvůli "nezvládnutí rozpočtu ministerstva". Lenku Bradáčovou tedy jmenoval až nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek v červenci 2012.

Jmenování Bradáčové ale Pospíšil jasně veřejně podpořil a jeho odvolání interpretovala opozice i část koaličních poslanců jako pokus zabránit jejímu ustavení do funkce. Tyto okolnosti vyvolaly tlak na nového ministra Blažka. Ten její jmenování odůvodnil tak, že „nenašel žádný důvod, aby mohl říct ne.“ Rovněž byla Lenka Bradáčová navržena nejvyšším státním zástupcem, kterého jmenoval právě Pospíšil.

Na základě těchto informací hodnotíme výrok o „protlačení“ Zemana a Bradáčové Pospíšilem jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, původní návrh na nemožnost společností s akciemi na jméno se ucházet o veřejné zakázky se nepodařilo prosadit. Omezení těchto akcií jako takových se však prosadit podařilo, konkrétně se jedná o následující změny: "... firmy budou muset v průběhu prvního pololetí příštího roku změnit akcie na majitele na akcie na jméno. Případně budou muset zapsat anonymní akcie do takzvaného centrálního depozitáře, nebo je uložit u bank ".

Výrok Oldřicha Vlasáka o Fondu solidarity EU hodnotíme jako pravdivý.

Fond solidarity EU poskytuje finance na základě žádosti státu postiženého přírodní katastrofou. Žádost posuzuje Evropská komise a v případě kladného posouzení ji předkládá Evropskému parlamentu a Radě, jejichž souhlas je pro vyplacení pomoci nezbytný.

Finanční pomoc může být vyplacena až po předložení žádosti a jednání o rozpočtu, což může trvat i několik měsíců.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených ve volebním programu Pirátské strany, kde se konkrétně píše následující: “ Prosazujeme urychlené zavedení služebního zákona, který považujeme za nutnou podmínku profesionální, efektivní a nezkorumpované státní správy. (...) ”

Pravdou také je, že Pirátská strana podporuje projekt Rekonstrukce státu (dále REST). Na svém webu potom uveřejnili následující: ” Piráti podporují cíle občanské iniciativy Rekonstrukce státu, neboť požadavky, které REST klade na české zákonodárce ve formě závazku prosazovat prospěšné zákony (k tomuto závazku vůči společnosti se podpisem připojil i senátor nominovaný Piráty Libor Michálek), se z velké části shodují s programem Pirátské strany. Piráti se rovněž ztotožňují s ideály projektu REST, který chce odbourat současnou politiku tajných sponzorů, politizace státní zprávy a škodlivých přílepků k zákonům. Bližší postoje Pirátů k těmto tématům naleznete v programu Pirátů pod programovými body přímá demokracie, dělba moci, politické strany, transparentní organizace a e-government.”

Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě dostupných údajů z databáze OECD, Informačního centra Vlády ČR, Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR), Index Mundi a Medical Tribune CZ.

O přebytku nemocničních lůžek v nemocnicích informuje Informační centrum vlády, když uvádí, že " podle všech dostupných dat jsme nad průměrem EU (menší počet lůžek má drtivá většina západních států). " Tento výrok potvrzuje publikace (.pdf, ang.) organizace OECD z roku 2013. Data použitá pro srovnání jsou z roku 2011 a uvádí počet 6,8 lůžek na 1000 obyvatel. Vyšší počet lůžek na 1000 obyvatel mají podle tohoto zdroje ze zemí Evropy pouze Německo, Rakousko a Maďarsko. Průměr OECD je v tomto roce 4,8 lůžek na 1000 obyvatel.

Pro doplnění uvádíme aktuálnější data ohledně nemocničních lůžek v České republice z roku 2012 podle ÚZIS ČR. V publikaci (.pdf) Síť zdravotnických zařízení uvádí na str. 14 informaci, že na 10 000 obyvatel připadá v průměru 76,4 lůžek (tedy 7,64 na 1000 obyvatel). Z toho 5,59 lůžek na 1000 obyvatel je v nemocnicích. Podle zpravodajského portálu Medical Tribune CZ poklesl počet nemocničních lůžek mezi lety 2011 a 2012 o 1883 ks. Dlouhodobě lze pozorovat trend poklesu počtu nemocničních lůžek jak v ČR, tak v Evropské unii nebo mezi státy OECD.

Miroslav Kalousek byl ministrem financí ve druhé vládě Mirka Topolánka od 9. ledna 2007 do 8. května 2009 a ve vládě Petra Nečase od 13. července 2010 do 10. července 2013 (období vládnutí v demisi je v případě obou vlád započítáno). Místopředseda TOP 09 byl tedy ministrem financí cca pět a půl roku.