Necelých 30 lidí, pokud vím, odešlo a něco přes 30 přišlo za stejnou dobu. (myšlen je odchod a příchod lidí do a ze Strany zelených po odchodu Martina Bursíka - pozn. Demagog.cz)
Z online dostupných dokumentů se toto tvrzení ověřit nelze. O potřebné informace jsme ovšem požádali sekretariát Strany zelených a po jejich obdržení tuto analýzu doplníme.
Tak mu trošku to, trošku to tady přece jenom upřesníme, protože to hlasování, které proběhlo na valném shromáždění, vůbec nebylo hlasování o nezávislosti, bylo o specifickém statutu, který byl Palestině udělen.
Fischerova slova potvrzuje několik mediálních zdrojů. Hlasování Valného shromáždění OSN 29.11. tohoto roku se týkalo přiznání Palestině statusu nečlenského pozorovatelského státu OSN. Toto se sice dá interpretovat jako nepřímé uznání státnosti, nicméně přímo o hlasování o nezávislosti území nešlo. O události informovala např. Česká televize, iDnes nebo iHned, ze zahraničních médií např. BBC, The New York Times a CNN. Připomeňme ještě, že Česká republika jako jediný členský stát EU hlasovala proti rezoluci. Na základě uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Koneckonců už ten zákon (o registračních pokladnách - pozn. Demagog.cz) tady byl v minulosti schválen, pak byl vládou, vládou Mirka Topolánka byl zrušen.
Výrok Bohuslava Sobotky jsme již ověřovali v rámci jeho diskuze v OVM s tehdejším ministrem financí Kalouskem, a to jako pravdivý.
V rámci volebního období 2002-2006 (vláda ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), byl schválen Zákon o registračních pokladnách, odkaz na projednávání v rámci Poslanecké sněmovny naleznete zde.
Dále je na webu Poslanecké sněmovny uvedeno, že schválení zákona, který pozastavil povinné používání registračních pokladen bylo realizováno v rámci volebního období 2006-2010, tedy vlády Mirka Topolánka.
Souhrn přijímání legislativy k registračním pokladnám, stejně jako i její rušení, lze dohledat na přiloženém odkaze.
...jakým způsobem tu Blanku zastavit alespoň trochu, pardon, pardon, zaplatit, alespoň trochu zákonnou cestou, není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát, protože ta cena narostla z 22 miliard na 37 miliard a už překračujeme zákon o veřejných zakázkách.
Výstavba tunelového komplexu Blanka započala již v roce 2007 a cena měla být dle tehdejšího pražského primátora Béma 26 miliard korun. Suma 22 miliard korun, kterou zde uvádí pražský zastupitel Hudeček měla pokrýt pouze samotnou stavební část.
Šéf odboru městského investora Jan Beránek řekl 1. srpna loňského roku Hospodářským novinám následující:
"Už na začátku bylo jasné, že Blanka bude stát nejméně 32 miliard." (iHned.cz)
Konečná cena celého komplexu se dnes odhaduje na zhruba 37 miliard korun. Tuto částku potvrzuje Tereza Králová z tiskového odboru magistrátu. Pro server iDnes.cz uvedla:
"Konečná cena je 36 miliard 980 miliónu korun s tím, že v této ceně je započítána i rezerva ve výši 825 miliónů." Podrobný seznam (.pdf, str 22) cen stavebních prací i s jejich navýšením je k dispozici ve zprávě advokátní kanceláře White&Case, zveřejněné na webových stránkách pražského magistrátu.
Takové navýšení ceny celé stavby by mohlo být v rozporu se Zákonem o veřejných zakázkách, který říká:
"v případě veřejného zadavatele celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nepřekročí 20 % ceny původní veřejné zakázky" (Předpis č.137/2006Sb. - §23, odstavec (7), bod a-3.).
Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok Tomáše Hudečka jako pravdivý.
Za druhé si myslím, že názory voličů a to nejenom voličů ODS, ale voličů v ČR obecně se za těch 10 let, co jsme členy EU vyvinuly, že se vyvinuly kritickým směrem. A myslím si, že to můžeme pozorovat na řadě ukazatelů v neposlední řadě právě na tom, kolik občanů ČR podle těch průzkumů odmítá nebo přijímá jednotnou měnu.
Výrok Jana Zahradila o vývoji názorů českých voličů na EU hodnotíme na základě výsledků průzkumů veřejného mínění jako pravdivý.
V roce 2005 (pdf., anglicky, s. 32) smýšlelo o euru pozitivně 35% obyvatel ČR. Ve stejném roce bylo proti přijetí eura (pdf., anglicky, s. 62) 41,2% obyvatel ČR.
Podle průzkumu Eurobarometru (pdf., anglicky, s. 9) z dubna 2013 vnímá euro pozitivně pouze 23% Čechů. Proti přijetí eura je 80% obyvatel České republiky.
Dle Eurobarometru (pdf., s. 25) vnímá členství v EU v roce 2005 jako dobrou věc 44% obyvatel ČR. Negativně o členství smýšlí 11% obyvatel.
Z průzkumu z roku 2012 (pdf., anglicky, s. 2) vyplývá, že 30% obyvatel ČR má důvěru v EU, 63% cítí nedůvěru k EU.
Mezi lety 2005 a 2013 počet odpůrců přijetí eura vzrostl téměř dvojnásobně. Pozitivně o přijetí eura smýšlí o 10% obyvatel ČR méně. Důvěru v EU ztratilo 14% obyvatel a negativní pohled na EU vzrostl z 11% na 63%.
Podíváte-li se na plnění k 31. srpnu, vybírá se DPH více než se očekávalo - k 31. červenci, omlouvám se.
Na základě získaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Dle Zprávy o návrhu zákona státního rozpočtu na rok 2013 (pdf, str. 13) bylo očekáváno celkové inkaso státního rozpočtu za DPH ve výši 213,7 miliard Kč. Inkaso DPH v plnění státního rozpočtu za období leden - červenec 2013 činí 127,1 miliard Kč, což představuje meziroční nárůst o 4,5 miliardy Kč (3,6 %), přičemž tento vzrůst je Ministerstvem financí odůvodňován z větší části novelou zákona o DPH, která vedla ke zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty na 15 a 21 %. Lze tedy říct, že skutečně dochází k většímu výběru DPH, než se předpokládalo.
...po volbách 2010 nedostal předseda vítězné strany ani pokus sestavit vládu.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR v květnu 2010 získala ČSSD největší procento hlasů (22,08 %) a tedy i nejvíce poslaneckých mandátů (53). Je proto možné říci, že volby vyhrála.
Tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek však v den voleb složil svoji funkci a Bohuslav Sobotka, který byl pověřen řízením strany, pokus o sestavení vlády nedostal. Václav Klaus pověřil 4. června sestavením vlády Petra Nečase.
My v našem programu hovoříme i o elektronické ID kartě, v podstatě nějaké elektronické občance, která by byla samozřejmě dobrovolná.
Volební program Pirátů, který je dostupný na webu strany, popisuje zmíněné opatření následovně:
“Každý občan bude mít nárok na bezplatné vydání elektronického podpisu, který bude na jeho žádost součástí elektronického občanského průkazu. Zavedeme možnost elektronického občanského průkazu, což bude čipová karta a každé jiné zařízení, které bude obsahovat elektronický podpis s osobními údaji, který stát ověřil.”
Bartoš tedy popisuje korektně jak přítomnost bodu v programu, tak i dobrovolnost zmíněného opatření.
Prezident republiky jmenoval vládu Jiřího Rusnoka a sociální demokracie vzápětí navrhla, aby se tato Sněmovna rozpustila tak, aby se za dva měsíce mohly uskutečnit nové volby. Pro náš návrh tady hlasovalo ale bohužel jenom 96 poslanců a poslankyň. Ani jeden poslanec ODS, ani jeden poslanec TOP 09, nebo poslankyně, se k nám nepřipojili.
Předsedou vlády byl Jiří Rusnok prezidentem jmenován 25. června 2013. Následně 1. července přijal Ústřední výkonný výbor ČSSD usnesení, v němž „(...)navrhuje jako demokratické a odpovědné řešení současné situace rozpuštění Poslanecké sněmovny na základě usnesení alespoň 120 poslanců a rychlé volby“.
ČSSD poté skutečně iniciovala mimořádnou schůzi sněmovny, na níž 17. července došlo k hlasování o jejím rozpuštění. Návrh ČSSD však přijat nebyl, přičemž ze záznamu o hlasování jednotlivých poslanců vyplývá, že pro návrh se vyslovili poslanci ČSSD, KSČM, VV a část nezařazených, zatímco proti návrhu se postavily strany ODS, TOP 09 a LIDEM.
Ve Švédsku nejbohatší příjmové skupiny platí dań z příjmů 56 %, opakuji 56 % a Švédsko prosperuje.
Je pravdou, že nejvyšší sazba u daně z příjmu fyzických osob ve Švédsku dosahuje 56,6 procenta. Stejně tak je pravdou, že Švédsko krom prvních dvou let krize vykazuje stále pozitivní hospodářský růst:
rok: 2008 2009 2010 2011 2012
vývoj HDP: -0,6 % -5,0 % 6,6 % 3,9 % 1,1 %
Podle nejnovějších prognóz tamnější vlády poroste švédská ekonomika o 1,2 % v roce 2013, poté mírně vzroste v roce následujícím, a to až na 2,2 %, a konečně o 3,6 % v roce 2015.
