Současný stav čerpání těchto fondů vláda považuje za alarmující. Reálně zde hrozí ztráta desítek miliard korun – v podstatě výlučně investic – pokud se nepodaří celý proces čerpání výrazně zlepšit.
Čerpání fondů EU v rámci politiky soudržnosti skutečně patří v České republice k problematickým činnostem a Česká republika, jak například informuje server novinky.cz s odkazem na deník Právo, patří v čerpání evropských fondů mezi nejhorší země Evropské Unie.
S odkazem na Výroční zprávu (.pdf) Evropské komise o situaci informuje například server zprávy.e15.cz a konkrétně uvádí, že za rok 2012 byla Česká republika dokonce vůbec nejhorší zemí Evropské unie v dohledu nad čerpáním peněz z fondů. Fakt, že skutečně hrozí ztráta desítek miliard korun je dále popisován na serveru zprávy.e15.cz, neboť dle něj Česká republika obdržela pouze 54% (432 miliard korun) z celkové možné částky, kterou mohla mít země k dipozici. O sporném čerpání peněz z fondů informoval k 21. květnu 2013 také s odkazem na ČTK server deník.cz.
Na základě informací ze zpravodajských serverů a informacemi z Výroční zprávy Evropské komise (.pdf) hodnotíme výrok Jiřího Rusnoka jako pravdivý.
My jsme odsouhlasili na našem předsednictvu, že zkusíme oslovit segment Rusnokovy vlády v jakémkoliv počtu (Mynář mluví o oslovení ministrů směrem ke kandidatuře za SPOZ - pozn. Demagog.cz) kromě pana Balvína.
Tisková zpráva SPOZ z 15. srpna dokládá pravdivost výroku: „Politická rada projednala také oslovení současných ministrů vlády Jiřího Rusnoka ohledně účasti na kandidátce. Rozhodli jsme se, že oslovíme s nabídkou jednání všechny současné ministry mimo těch, kteří již deklarovali, že kandidovat do parlamentu nechtějí.“
Ministra kultury Jiřího Balvína Mynář nezahrnuje, neboť „za sebou má manažerské pochybení.“
..bavíme se o částkách pro včelaře, to už také proběhlo vládou, 65 milionů korun a co se týká povodní, tak tam už vláda po povodních, jak už bylo zmiňováno, odsouhlasila pro zemědělství řádově 735 milionů korun.
Vláda 24. července 2013 schválila celkem až 735 mil. Kč na odstraňování škod na zemědělském majetku a z toho až 50 mil. pro chovatele ryb. Dotace pro včelaře by se v rámci tříletého programu měly pohybovat v částkách přes 60 mil. Kč ročně.
Server Demagog.cz k tomuto výroku kontaktoval přímo Ministerstvo zemědělství. Jeho odpověď zveřejňujeme v plném znění: "1/ Vláda ČR schválila v rámci usnesení č. 548 ze dne 24. července 2013 posílení výdajů kapitoly MZe v roce 2013 a v následujících letech, a to o 2 113 mil. Kč na odstraňování a kompenzace povodňových škod, a to
a) na státním vodohospodářském majetku v programu č. 129 270 Odstraňování povodňových škod na státním vodohospodářském majetku II do výše 1 350 mil. Kč,
b) na zemědělském majetku do výše 735 mil. Kč, z toho do výše 50 mil. Kč na rybách,
c) na lesním majetku do výše 28 mil. Kč.
Pokud se týká výplaty peněz na úhradu škod způsobených na zemědělském majetku, v současnosti je program zaslán ke schválení Evropské komisi, po obdržení souhlasného stanoviska EK bude program předložen k podpisu ministrovi zemědělství a neprodleně pak bude přistoupeno k administraci.
2/ Dotace včelařů směřují z různých zdrojů. Například 1D – národní dotace nebo na základě včelařského programu. Český včelařský program byl schválený 17. 7. v EU, na jeho základě pak bylo schváleno, že v rámci tříletého programu bude ročně uvolněno přes 60 mil. Kč. Peníze by se měly začít vyplácet koncem roku."
Já si pamatuji, jak jsme tady vedli obstrukce proti vašim reformám, které se ve finále ukázaly jako chybné a sami jste je museli rušit a sami jste je museli opakovat.
Bohuslav Sobotka se vší pravděpodobností mluví o obstrukcích při prosazování některých vládních reforem, o nichž informovala například Česká televize nebo server idnes.cz a pamatuje si především na rozhodnutí Ústavního soudu z 2. července 2013, kdy Ústavní soud rozhodl o 14 klíčových zákonech takzvané sociální, zdravotní a důchodové reformy, která byla dle poslanců ČSSD a KSČM „protlačena“ vládní koalicí. Jak informoval například zpravodajský server idnes.cz, ČSSD žádala u Ústavního soudu veškeré zrušení reforem prosazovaných na podzim 2011, neboť „při přijetí zákonů docházelo k opakovaným omezováním práva jednotlivých poslanců projednávat tyto zákony ve svobodné parlamentní rozpravě“. Celý soupis daných reforem můžete nalézt zde.
Konkrétně Ústavní soud zrušil s okamžitou platností nadstandardy ve zdravotnictví, s odloženou platností poté zrušil zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici ze 60 Kč na 100 Kč za den a pokuty za nevybírání regulačních poplatků. Na základě rozhodnutí Ústavního soudu, jehož nález je k shlédnutí zde, lze tyto reformy označit jako „chybné“, ačkoliv několik soudců ÚS si vyhradilo odlišné stanovisko k rozhodnutí a napadené reformní zákony nebyly zrušeny jako celek – tedy tak, jak bylo skupinou 51 poslanců Poslanecké sněmovny původně požadováno. Pravdou ale zůstává, že poslanci koalice si musí zvýšené poplatky za pobyt v nemocnici a pokuty za nevybírání regulačních poplatků zrušit sami. Musí se také vrátit k otázce nadstandardů a nově je upravit v zákoně. O jednotlivých krocích Ústavního soudu v těchto záležitostech informovaly například servery lidovky.cz nebo aktuálně.cz.
Na základě stížnosti poslanců ČSSD také Ústavní soud nálezem ze dne 27. listopadu 2012 zrušil koalicí prosazovanou reformu týkající se tzv. veřejné služby.
S odkazem na údaje vyplývající z nálezů Ústavního soudu a na informace ze zpravodajských serverů je výrok Bohuslava Sobotky hodnocen jako pravdivý.
Tak prezident republiky navštívil sjezd sociální demokracie na jaře letošního roku v Ostravě a vyjádřil naději a přání, aby to byla sociální demokracie, kdo vyhraje volby do Poslanecké sněmovny.
Prezident Zeman vystoupil na březnovém sjezdu ČSSD v Ostravě s projevem, v němž skutečně vyjádřil přání, aby sociální demokraté zvítězili ve volbách do sněmovny. Server iDnes.cz nabízí celý projev hlavy státu, kde zaznělo také: " Jako prezident České republiky jsem povinen být nadstranický. Jako občan Miloš Zeman si přeji vítězství sociální demokracie v příštích volbách."
...jsme byli rok a půl v recesi, zatímco sousední státy rostly, výsledkem je víc než půl milionu lidí bez práce, kterým se nedaří pracovní příležitosti najít.
Česká republika skutečně zaznamenala poměrně dlouhé období poklesu HDP. Negativní čtvrtletní přírůstek vykazovala česká ekonomika od 4. čtvrtletí 2011, zlepšení ukázala až čísla za 2. čtvrtletí letošního roku, kdy se ekonomika dostala z červených čísel.
Srovnáme-li tento vývoj s našimi sousedy, zjistíme, že slovenská i polská ekonomika ve stejné době vykazovala setrvalý růst, německá i rakouská ekonomika pak nepatrně zakolísaly v roce 2012, celkově si však také vedly rozhodně lépe než ta naše.
Pravdivá je i druhá část Sobotkova tvrzení, podle nejnovějších údajů MPSV bylo k 31. srpnu v České republice bez práce 551 731 lidí, což se podle současné metodiky MPSV rovná 7,5% nezaměstnanosti.
Ale podíváte-li se na politický příběh pana Kalouska, tak on se přece před několika lety domluvil jako předseda lidovců na vládě, kde měla být zastoupena taky KSČM.
Podle dostupných informací byl Miroslav Kalousek, tehdy ještě jako předseda KDU-ČSL, po volbách v roce 2006 ochoten vstoupit do menšinové vlády s ČSSD za tolerance KSČM. Nejednalo by se však o explicitně uzavřenou vládní koalici s komunisty, nýbrž pouze o koalici legislativní, na úrovni Poslanecké sněmovny, při níž by komunisté umožnili vzniknout takovéto vládě a poté by zřejmě podporovali její legislativní návrhy (nedošlo by tak k sepsání koaliční smlouvy s KSČM a jejím zastoupení v exekutivních funkcích).
Proti takovémuto řešení se vzedmula vlna odporu uvnitř KDU-ČSL, především na krajské úrovni. Následně po jednání celostátního výboru lidovců předseda Miroslav Kalousek na svou funkci rezignoval. Podle jeho slov nikoliv z důvodů vnitrostranického tlaku, nýbrž z důvodu plánu Mirka Topolánka vytvořit velkou koalici s ČSSD.
Výrok Jiřího Pospíšila proto hodnotíme jako zavádějící.
Od roku 2006 byly ignorovány výzvy, bylo to 7 výzev ze Švýcarska, na které měli naši politici reagovat a bohužel se tak nestalo (Semelová mluví o kauze MUS - pozn. Demagog.cz).
Server Česká pozice popsal na základě dokumentace švýcarského soudu, že od roku 2006 se švýcarská justice pokoušela celkem sedmkrát kontaktovat české úřady. Na základě nedostatečné odezvy se pak soud rozhodl zamítnout žádost České republiky o připojení se k žalobě na manažery Mostecké uhelné.
Česká republika není nijak dramaticky předlužená. Patříme šestou, mezi sedmou zemi v Evropě, pokud jde o výši, o výši dluhu.
Z posledních dostupných dat Eurostatu (.pdf) z roku 2011 vyplývá, že poměr veřejného dluhu k HDP je v Česku sedmý nejnižší z EU (Norsko není členem EU).
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Zkrátka a dobře, je zde jasně řečeno panem prezidentem, že připouští, že v příští vládě bude nějakým způsobem zainteresovaná KSČM a jak je vidno, byl by rád, kdyby za 4 roky byla už přímo aktivním hráčem.
Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě vyjádření prezidenta Zemana pro Haló noviny.
Miloš Zeman se 16. srpna v rozhovoru pro Haló noviny (celý rozhovor na webu Hrad.cz) vyjádřil k případném zapojení KSČM na budoucí vládě následovně:
" Je to strana (myšlena KSČM - pozn. Demagog.cz) , která by podle Vás mohla být ve vládě?
Domnívám se, že KSČM by měla projít jakousi čtyřletou mezifází, v níž by tolerovala menšinovou vládu sociální demokracie. Ale je to samozřejmě můj osobní názor. Tím se nevměšuji do věcí KSČM či ČSSD. Jak se tyto strany rozhodnou, tak bude." Prezident tedy skutečně naznačuje, že on osobně by přímou účast KSČM na budoucím vládním uspořádání uvítal za 4 roky. Nicméně je třeba podotknout, že se jedná spíše o interpretaci výroku prezidenta ze strany Jiřího Pospíšila, v hodnocení se zaměřujeme na samotný fakt, že Miloš Zeman připouští účast (byť nepřímou) KSČM na možné tvorbě vlády po předčasných volbách.
