Jan Fischer
My jsme my, moje vláda v listopadu 2009 do Parlamentu, do sněmovny přinesla návrh zákona, který by stavěl ty, když to řeknu rychle ve zkratce, ty ceny (garantované ceny za výkup solární elektřiny, pozn.) z hlavy zase, zase na nohy. Naprosto racionální návrh. A je zajímavé, že tam ten zákon ležel, ležel a ležel. Takže to nešlo schválit na rok 2010, jak by bylo velmi žádoucí. A sněmovna to přijala v březnu následujícího roku, čili v roce 2010.
Vláda Jana Fishera předložila sněmovně návrh novely zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů 18. listopadu 2009. Zákon byl schválen sněmovnou 17. března 2010 a postoupen ke schválení v Senátu a podpisu prezidenta. Účinnost nabyl až 20. května 2010, přičemž se podle něho začalo řídit až 1. ledna 2011. Racionalitu nebo efekt zákona nehodnotíme.
Výrok ministra financí v demisi hodnotíme proto jako pravdivý.
Čili nejsou to desítky miliard, kteří nám někdy téměř jako poplašnou zprávu servíroval pan Šnábl v médiích, nebo někdo jiný. Je to prostě 3,3 miliardy (vyslovené nároky na kompenzace provozovatelů solárních elektráren, pozn.).
Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Server Týden.cz přinesl v srpnu 2013 zprávu o tom, že Radek Šnábl: "u solárních sporů odhaduje riziko pro stát mezi 40 a 100 miliardami korun." Obdobnou citaci přinesl také server Aktuálně.cz, podle kterého Šnábl uvedl, že: "...hrozí škody ve výši desítek milard korun...."
Pavel Bém
...takže eurovolby vždycky v této zemi byly volby někde na pokraji veřejného občanského a svým způsobem i politického zájmu.
Volby do Evropského parlamentu dosud skutečně vzbuzují poměrně vlažný zájem u českých voličů, nikoliv však na politické scéně, kdy počet kandidujících subjektů je srovnatelný s volbami do českých zastupitelských sborů. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.
Při srovnání vycházíme z údajů ČSÚ zveřejňovaných na serveru volby.cz. Volby do Evropského parlamentu u nás zatím proběhly dvakrát – do historicky prvních voleb v roce 2004 se přihlásilo 32 stran a uskupení, k urnám přišlo 28,32 % oprávněných voličů. Účast u voleb v roce 2009 se pak prakticky nelišila, k volbám přišlo 28,22 % voličů, kandidátku podalo 33 subjektů.
V zatím posledních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2010 kandidovalo 27 stran a volební účast se vyšplhala na 62,6 % oprávněných voličů. Například v roce 2002 dosáhla účast ve volbách do PS 58 % a kandidovalo 29 subjektů.
Volby do Senátu mají jinou periodicitu i volební systém, kdy se volí většinově ve dvou kolech. Každé dva roky se volí ve třetině volebních obvodů. První kolo navíc tradičné bývá spojeno s dalšími volbami - krajskými či komunálními. Jiná je tedy i účast – například řádné volby do jedné třetiny obvodů v roce 2010 přilákaly 44,59 % oprávněných voličů v prvním kole a 24,64 % ve druhém, voliči vybírali z kandidátů z 36 různých stran a hnutí (celkově za všechny obvody).
Ze srovnání vynecháváme krajské a komunální volby, protože ty se vyznačují značným množstvím lokálních uskupení.
Miroslava Němcová
My jsme sice byli mezi těmi zeměmi asi 10, které na světě měly nejnižší úrok, od 1,5 až do 2 procent, Německo na tom bylo lépe, což zcela jistě znamenalo v jejich případě miliardy eur, které jen posílily ekonomiku.
Úroky za dlouhodobé státní dluhopisy byly v posledním roce převážně více než 2 %.
Česká Republika se letos skutečně umístila kolem desátého místa v žebříčku států s nejnižšími úroky za státní dluhopisy (konkrétně na jedenáctém).
V porovnání s Německem jsou pak naše úrokové sazby za poslední dva roky skutečně vyšší.
V posledním roce (období září 2012 až září 2013) ovšem podle Evropské centrální banky byla ovšem úroková sazba dluhopisů převážně (v sedmi sledovaných měsících) nad úrovní 2 %, není tedy pravda, že by se úrok pohyboval v rozpětí 1,5 až 2 %, jak tvrdí Němcová.
Martin Kuba
Je tu 101 poslanců, a proti těmto poslancům najednou pan prezident skládá svou vládu.
Je sice pravda, že koalice disponuje podpisy 101 poslanců, nicméně s tímto prohlášením přišla 25. června, tedy den po demisi expremiéra Petra Nečase.
Prezident Zeman však již v pondělí 24. června potvrdil, že má v plánu jmenovat úřednický kabinet. Kancléř prezidenta Vratislav Mynář pak tvrdí, že oznámení koalice o podpoře 101 poslanců přišlo pozdě a prezident Zeman nechtěl na poslední chvíli měnit plán sestavení úřednické vlády.
Nebylo to tedy tak, že by Miloš Zeman ,,najednou” oznámil záměr jmenovat úřednickou vládu proti existující podpoře 101 hlasů pro Miroslavu Němcovou, jak tvrdí Martin Kuba. Tato podpora byla ve skutečnosti oznámena koalicí až den poté, co prezident Zeman deklaroval záměr jmenovat úřednický kabinet.
Ivan Bartoš
(...) A vyjádřily se politické strany, jiné, velké, ODS, TOP 09, že je to v pořádku, že takhle se dělá politika (Bartoš mluví o výměně trafik za mandáty nebo o domlouvání úplatků na půdě Poslanecké sněmovny - pozn. Demagog.cz).
Po červnovém zatýkání v nejvyšších patrech politiky skutečně vystoupilo širší vedení ODS s prohlášením, že nadále stojí za svým tehdejším předsedou Petrem Nečasem. Místopředsedkyně Miroslava Němcová uvedla: “Znamenalo by to popření dosavadního fungování demokratického systému, který je na politických dohodách založen.”
Naopak místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek v rozhovorech popíral, že by se vůbec jednalo o trafiky, tvrdil, že takzvaní rebelové měli pro funkce dostatečnou kvalifikaci.
...čili já bych ten výsledek nepovažoval za prohru v roce 2002 mám na mysli, byť to byl rozdíl 5 %, ale uvědomme si, s jakým výsledkem tehdy Občanská demokratická strana skončila v těch volbách, jestli si dobře vzpomínám, tak to bylo kolem nějakých 25 nebo 26 %. (Bém mluví o srovnání volebních výsledků ODS a ČSSD při volbách do Sněmovny v roce 2002 - pozn. Demagog.cz)
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2002 ODS získala 24,47 % hlasů. Volby tehdy vyhrála ČSSD s 30,20 % a do Sněmovny se dostala ještě KSČM (18,51 %) a koalice KDU-ČSL, US-DEU (14,27 %).
Miroslav Kalousek
...přece Rusnoko-Zemanova vláda byla jmenována zcela bezprecedentně, zcela nestandardně a pan předseda sám měsíc říkal, že takovou vládu nemůže podpořit.
První část výroku zaměřenou na bezprecedentnost a nestandardnost jmenování vlády Jiřího Rusnoka hodnotit nebudeme, neboť se jedná spíše o normativní prohlášení vztažené k druhé části výroku poukazující na odmítnutí podpory této vlády předsedou ČSSD Bohuslavem Sobotkou.
Vývoj pozice předsedy ČSSD ve vztahu k vládě Jiřího Rusnoka lze ilustrovat např. na sérii článků z archivu serveru novinky.cz. Rusnok byl jmenován premiérem dne 25. 6. 2013. Již 26. 6. Sobotka deklaroval, že: " není možné, aby získala důvěru vláda, která nemá demokratický mandát od voličů." 11. 7. již předseda ČSSD podporu Rusnokově vládě výslovně nevyloučil. Článek z 19. 7. ilustruje neúspěšnou snahu Bohuslava Sobotky o prosazení odmítavého či "nepodporujícího" postoje ČSSD k vládě Jiřího Rusnoka. Odmítavě se ke kabinetu stavěl i 29. 7 či 31. 7.
Situace se však začíná měnit na začátku srpna, 6. 8. pak politické grémium i předsednictvo ČSSD schválily kompromisní návrh k postupu vůči vládě Jiřího Rusnoka, podle kterého všichni poslanci ČSSD budou hlasovat pro důvěru vládě. 7. 8. pak tak také učinili.
Na základě výše uvedeného tedy můžeme zhodnotit, že předseda Sobotka více jak měsíc podporu Rusnokově vládě skutečně odmítal primárně s poukazem na nedostatek legitimity.
Andrej Babiš
Pan Rampula taky psal Švýcarům, kdy se ptali, že odkud má pan Janoušek ve Švýcarsku 2 a půl miliardy, tak české orgány řekly, že je to v pořádku.
Švýcarská prokuratura skutečně vyšetřovala podezřelý převod 2 miliard korun na kontech podnikatele Romana Janouška.
Případ byl však uzavřen, stíhání Janouška bylo odloženo. O roli vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly či jiných českých úřadů se nám však nepodařilo dohledat další informace.
Bohuslav Sobotka
Já si myslím, že určitě je v zájmu politické kultury, aby prezident republiky po volbách pověřil sestavením vlády předsedu vítězné politické strany. Koneckonců je to ústavní zvyklost, která byla v minulosti několikrát porušena,..
Výrok na základě dohledaných informací hodnotíme jako zavádějící.
Je vhodné poznamenat, že v rámci tohoto výroku nelze objektivně hodnotit, zda je v zájmu politické kultury, aby prezident České republiky po volbách pověřil sestavováním vlády předsedu vítězné strany, jelikož se jedná o subjektivní názor Bohuslava Sobotky.
Co se týče porušení této nepsané zvyklosti, lze nalézt v české politice pouze jeden případ, kdy se tak stalo. Tímto případem bylo pověření Petra Nečase (ODS) sestavením vlády ČR v roce 2010, ačkoli vítěznou stranou se ve volbách stala ČSSD.
RokVítěz volebPověřený premiér1996ODSVáclav Klaus (ODS)1998ČSSDMiloš Zeman (ČSSD)2002ČSSDVladimír Špidla (ČSSD)2006ODSMiroslav Topolánek (ODS)2010ČSSDPetr Nečas (ODS) Zdroj: Volby.cz
