Přehled ověřených výroků

V posledních konaných volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 získaly Věci veřejné 12 % mandátů. V absolutním vyjádření se jednalo o 24 mandátů. Tohoto výsledku strana dosáhla při zisku 10,88 % hlasů.

Na základě informací ze zpravodajských článků a dat Ministerstva financí České republiky hodnotíme výrok Bohuslava Svobody jako pravdivý.

Jak uvádí například zpravodajský server České televize, Tomáš Hudeček se skutečně vyjádřil podobnými slovy k zadluženosti města Prahy. Dle serveru metro.cz 17. května 2013 doslova uvedl, že tím, že zadluženost Prahy v minulém roce vzrostla na 36,5 miliardy a stále narůstá, "jsme na hraně útesu, přepadli jsme a držíme se za pár větviček, které začínají praskat a dlouho nás neudrží, pokud se nezačneme škrábat zpátky."

Dluhy jednotlivých krajů a hlavního města Prahy je možné najít na webových stránkách ministerstva financí v sekci Hospodaření státu. Jak je po označení hlavního města na mapě (zcela dole) patrné z grafu, poslední uvedený údaj, dluh za rok 2012, činil konkrétně 31 242 000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že v následujících minutách Tomáš Hudeček v diskuzi upravil svůj výrok ohledně daní a shodl se v této souvislosti s Bohuslavem Svobodou na jeho výši v podobě 30,5 miliard (tedy bez započítání dluhu Dopravního podniku hlavního města Prahy), rozdíl ve výši dluhu za rok 2012 a jeho aktuálním stavem je v tomto kontextu poměrně zanedbatelný.

ČSSD kritizovala superhrubou mzdu již od jejího zavedení, v říjnu 2007 dokonce prostřednictvím předsedy svého poslaneckého klubu Michala Haška podala žalobu u Ústavního soudu proti celé reformě veřejných financí. Její součásti bylo mimo jiné zavedení poplatků ve zdravotnictví, rušení registračních pokladen nebo právě zavedení superhrubé mzdy.

Ministerstvo financí už v roce 2011 připravilo zrušení superhrubé mzdy, návrh podpořila Poslanecká sněmovna i Senát. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok předsedy ČSSD hodnotíme na základě dohledaných informací jako zavádějící, jelikož ke konci vlády Stanislava Grosse a za vlády Jiřího Paroubka před volbami v roce 2006 nebyla koalice nijak jednotná a ČSSD hlasovala spolu s KSČM i bez jakékoli koaliční smlouvy.

Bohuslav Sobotka ve svém výroku mluví o volebním období 2002-2006. V této době se vystřídaly 3 vlády, resp. 3 premiéři ČSSD - Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek. Vlády byly tvořeny na půdorysu ČSSD - KDU-ČSL - Unie svobody. Zcela formálně má Sobotka pravdu, neboť na tomto koaličním půdorysu skutečně bylo vládnuto celé volební období.

Nicméně je třeba uvést i moment, kdy bylo 1. dubna 2005 hlasováno o nedůvěře vládě Stanislava Grosse. V tomto hlasování se fakticky vládní koalice rozpadla, když vládu ČSSD podržely (pro danou chvíli - padla o něco později) hlasy komunistů, kteří se daného hlasování zdrželi a tím umožnili vládě přežít. Naopak koaliční KDU-ČSL hlasovala proti Grossově vládě.

Před volbami 2006 pak reálně vládla Paroubkova ČSSD v Poslanecké sněmovně s KSČM, když většinou 111 hlasů prosazovali levicové návrhy zákonů - např. zákoník práce nebo zákon o neziskových nemocnicích.

Na závěr uvádíme, že dané vlády (Špidla; Gross; Paroubek) fungovaly na základě koaličních smluv či podobných dokumentů.

Výrok hodnotíme jako zavádějící na základě informací zaslaných policejním prezidiem. Plánovaný počet policistů v době, kdy byl Ivan Langer ministrem vnitra (2006 - 2009 v první i druhé vládě Mirka Topolánka), měl činit rámcově přes 47 tisíc (počet se v jednotlivých letech měnil v řádu stovek).
Martin Pecina byl ministr vnitra Fisherovy vlády od 8. května 2009 do 13. července 2010. Dle údajů zaslaných policejním prezidiem byl reálný počet policistů k 1.6. 2009: 43 118, tedy cca o tisíc více než uvádí Pecina.
Níže uvádíme přehled počtu policistů v jednotlivých letech (data jsou uvedena k 1.1. daného roku) , další tabulka obsahuje srovnání plánovaného a reálného počtu policistů v současnosti.

200744 101200842 117200943 472201043 100201140 500201238 776201338 966(plán)

Zdroj:Eurostat,MVCR,

2013Plánovaný početReálný početk 1.1.38, 99638,291k 1.2.38, 99638,267k 1.3.38, 99638,239

Zdroj: Policejní prezidium

Vzhledem ke skutečnosti, že poslední dostupné srovnání reálného a plánovaného počtu policistů je k březnu tohoto roku, nemůžeme s jistotou říci, zda odpovídá aktuální počet policistů uváděný Martinem Pecinou realitě. Nicméně část výroku týkající se reálného počtu policistů v době příchodu Martina Peciny na Ministerstvo vnitra je dle údajů policejního prezidia nepravdivá, a proto hodnotíme výrok jako zavádějící.

Výrok Bohuslava Svobody je hodnocen jako zavádějící, neboť i když přesně popisuje konkrétní počty poslanců i vládní zastoupení, není již pravdou, že by od roku 2007 existoval blok "Kalousek-kníže", který by ovládal 19 poslanců. Schwarzenberg v té době nebyl členem žádné politické strany, nebyl ani poslancem.

Počty poslanců i vládní zastoupení na první pohled Bohuslavu Svobodovi sedí, neboť ODS v roce 2007, kdy byla druhá Topolánkova vláda jmenována, měla skutečně 81 poslanců a KDU-ČSL a Strana zelených dohromady 19 poslanců.

Ministři byli dále rozděleni mezi koaliční partnery následovně: ODS devět a KDU-ČSL pět křesel a Strana zelených čtyři ministry. Ovšem v té době se nedá hovořit o "tandemu Kalousek-kníže".

Karel Schwarzenberg v době, kdy byl jmenován ministrem zahraničí, nebyl členem Strany zelených, natož pak aby vedl jednání o složení nové vlády. Osobně v tomto volebním období nebyl ani členem Poslanecké sněmovny, ve volbách v roce 2006 nekandidoval. Od roku 2004 zastával za Prahu 6 post senátora.

Miroslav Kalousek, při vstupu do druhé vlády Mirka Topolánka v roce 2006, již nebyl předsedou KDU-ČSL. Byl po podzimních komunálních a senátních volbách nahrazen starostou Vsetína a nově zvoleným senátorem Jiřím Čunkem. Jeho vliv dovnitř strany byl ovšem bezpochyby významnější, než pokud šlo o vliv Schwarzenberga na Stranu zelených.

Nedá se tedy říci, že by už tehdy tvořili Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg nějaký mocenský blok v koalici premiéra Miroslava Topolánka.

Každopádně zastoupení stran ve vládě vzniklo svobodnou dohodou mezi nimi a odráželo jako realitu v Poslanecké sněmovně, tak i vyjednávají schopnosti a potenciál všech zastoupených partnerů.

Mezi předkladateli zákona o registru smluv byl opravdu i Jeroným Tejc. Jan Farský, zástupce navrhovatele ("první předkladatel") nedávno popsal cestu tohoto návrhu legislativním procesem: původní návrh (.pdf), který měl podobu zákona o změně zákonů. se v průběhu zapracování připomínek proměnil na krátký text (.doc) o 11 paragrafech, který má původní návrh nahradit ve druhém čtení jako komplexní pozměňovací návrh. Tento návrh přitom vytváří samostatný zákon o registru smluv a velká část jeho textu je zcela odlišná od návrhu, pod kterým byl podepsán i Jeroným Tejc.

Tejc však zavádí, když říká, že jde o přílepek. Přílepek (jak jej vidí např. Ústavní soud v rozhodnutí Pl. ÚS 77/06, .doc) je pozměňovacím návrhem, jehož obsah se nevztahuje k materii původního zákona a který má zacíl pouze obejít legislativní proces. Komplexní pozměňovací návrh k registru smluv je sice rozsáhlá změna původního textu, věnuje se však stejné věci. Nová podoba zákona pouze jiným způsobem zavádí povinnost zveřejňovat smlouvy, případně i objednávky a faktury veřejných institucí.

Karel Schwarzenberg se v nedělních Otázkách Václava Moravce (od 19:07) skutečně vyjádřil pro předčasné volby, pokud nebude viditelná 101 většina. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Konkrétně zaznělo následující: Václav Moravec:"Pane předsedo Schwarzenbergu, vyslyší TOP 09 to volání veřejnosti (...) že pokud by Rusnokova vláda tu důvěru dostala, tak že by TOP 09, popřípadě další strany, mohly jít na předčasné volby?"Karel Schwarzenberg:"Zajisté. V tomto případě ano, poněvadž by byla ustanovena vláda proti většině sněmovny, nikoliv na základě parlamentních stran, nýbrž pouze postavena na libovůli prezidenta. A takovou vládu my odmítáme. Samozřejmě v tom případě by se měly vyvolat předčasné volby, aby tato vláda co nejdřív skončila."Václav Moravec:"Jinak řečeno, středa rozhodne, jestli je stojednička či není."Karel Schwarzenberg:"Jak jste správně poznamenal."

Výrok se odkazuje na bleskový průzkum veřejného mínění společnosti SANEP, který odhalil, že v souhrnu 52,8 % dotázaných podporuje jmenování Jiřího Rusnoka premiérem úřednické vlády. Také v souhrnu 53,1 % dotázaných souhlasí s tím, že toto rozhodnutí o jmenování Jiřího Rusnoka prezidentem Milošem Zemanem není v rozporu s přáním voličů. Je tedy pravdivým tvrzením, že nadpoloviční většina dotázaných podporuje jmenování Jiřího Rusnoka novým premiérem, toto rozhodnutí by ovšem podle průzkumu mělo být také spojeno se snahou o co nejrychlejší vypsání předčasných voleb.

V červnu 2004 premiér a předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla požádal o důvěru své spolustraníky potom, co jeho strana propadla u voleb do Evropského parlamentu. Hlasování o důvěřeŠpidla přežil jen o vlas. Nedůvěru mu vyslovilo 103 členů Ústředního výkonného výboru. Pro odvolání by bylo podle stanov (pdf.str.16) potřeba 108 hlasů. Špidla po takovém výsledku tedy rezignovat nemusel.

Rozhodl se ovšem rezignovat na obě své funkce i přesto, že ho sociální demokraté přemlouvali aby premiérem zůstal. Tvrzení Bohuslava Sobotky tedy hodnotíme jako zavádějící, protože hlasování výkonného výboru i situace v sociální demokracii byla jiná než popisuje.

Na okraj uvádíme, že již měsíc po svém odchodu byl Vladimír Špidla nominován na funkci eurokomisaře.