Podívejte, tam je 12 členná dozorčí rada,.. (v České poště, pozn.).
Výrok hodnotíme jako pravdivý s doplněním, že momentálně je dle informací uvedených na webu České pošty ve funkci pouze 11 členů dozorčí rady. Nicméně na základě výročních zpráv je zřejmé, že standardně se dozorčí rada skládá skutečně z dvanácti členů. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ten zákon z roku 2002 (služební zákon), který dokonce vstoupil v platnost, to byl zákon, který předložila ještě vláda Miloše Zemana, tak on úplně celý neplatný není. Tam asi 8 nebo 9 docela důležitých paragrafů v platnost vstoupilo už v tom tehdejším období.
Lídryně ODS si pravděpodobně plete pojmy platnost a účinnost právní normy. Zákon o státní službě (.pdf) vstoupil v platnost (je platný jako celek) 28. května 2002, tedy ještě za vlády Miloše Zemana. Zákon však není dodnes účinný. Není tedy jako celek právně závazný.
Pokud se tedy bavíme o účinnosti (právní závaznosti a vymahatelnosti), tak zákon (původní znění z roku 2002) v paragrafu 254 uvádí následující: “Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004 s výjimkou ustanovení § 5 odst. 3, § 6 odst. 2, § 9 odst. 3 písm. d) a e) a odst. 4, § 11 až 13, § 32 až 34, § 135, § 136 odst. 2, § 235, § 236 odst. 1 a 2, § 237 odst. 1, 3 a 4, § 242, § 243 odst. 1 až 3, § 252 a přílohy č. 1, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.”
Z toho vyplývá, že vybraná ustanovení zákona jsou účinná (právně závazná) již ode dne vyhlášení, což odpovídá výroku volební lídryně ODS Němcové o “platnosti některých ustanovení zákona v době schválení normy.“ Důležitost těchto paragrafů samozřejmě hodnotit nemůžeme.
Z důvodů “zmatení pojmů” platnosti a účinnosti označujeme výrok Miroslavy Němcové jako zavádějící, protože zákon je jako celek platný již od roku 2002.
Já bych ráda připomněla, že například pan Topolánek přijímal předsedkyni této strany u sebe na vládě (Bobošíková mluví o Národní straně - pozn. Demagog.cz).
Jana Bobošíková má patrně na mysli bývalou předsedkyni Národní strany Petru Edelmannovou. Ta se v médiích vyjádřila, že se s ní v roce 2005 sešel tehdejší předseda ODS Mirek Topolánek a jednal s ní o možné povolební spolupráci, tuto tezi zopakovala pak i v rozhovoru pro server Atlas.cz.
Ke schůzce však došlo v srpnu 2005, za vlády Jiřího Paroubka, ODS tedy byla v opozici a Mirek Topolánek nemohl mít žádné schůzky "u sebe na vládě", výrok tedy považujeme za zavádějící.
No, v žádném formálním vztahu s jeho stranou rozhodně nejsem, nikdy jsem nebyl jejím členem ani nejsem, ani neplánuji být, ani po volbách.
Nemůžeme samozřejmě ověřit, jestli Jiří Rusnok plánuje stát se členem SPOZ v budoucnu, podle dostupných informací jím však není v tuto chvíli. Uvádí to například současný předseda SPOZ Zdeněk Šteng. Je však zřejmé, že v minulých letech měl k této straně blízko.
Se stranou spolupracuje minimálně od roku 2010, kdy vystoupil z ČSSD a stal se „ekonomický expert strany“, objevil se jako zástupce SPOZ například v televizním pořadu Politické spektrum. Ve volbách v roce 2010 také vedl kandidátku SPOZ v Praze-Vinoři jako nestraník.
Kvůli výše uvedeným vazbám na stranu hodnotíme výrok jako zavádějící, přestože formálně skutečně členem strany není.
...tak ODS dneska má 23 tisíc aktivních členů, má stovky komunálních politiků.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webu mojeods.cz a volby.cz jako zavádějící, neboť Pospíšil značně nadhodnocuje počet členů ODS.
Aktuální počet členů ODS je v tuto chvíli (16. září 2013) 21 493, což je údaj značně nižší, než který popisuje místopředseda ODS.
Počet komunálních politiků zvolených za ODS v posledních komunálních volbách v roce 2010 byl 5 112 zvolených zastupitelů. I když toto číslo nemusí a zřejmě není k dnešnímu dni zcela totožné, je nepochybné, že ODS zastupují na komunální úrovni skutečně stovky zastupitelů.
My máme problém v tom, že jako země ukládáme o několik milionů tun odpadů ročně na skládky víc, než k čemu jsme se zavázali v evropské legislativě, a co máme dávno dělat, 55 % našeho obecního, komunálního odpadu končí na skládkách.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dat České informační agentury životního prostředí a směrnic EU.
Dle posledních dostupných dat České informační agentury životního prostředí (CENIA produkce a nakládání s komunálním odpadem, Tabulka 1) bylo v roce 2011 skládkováním odstraněno 55,4 % komunálního odpadu; 30,8 % bylo dále materiálově využito; 10,8 % bylo dále energeticky využito a 0,04 % komunálního odpadu bylo odstraněno spalováním. Zároveň celkové množství produkovaného komunálního odpadu bylo v roce 2011 5 500 tis. tun. (Zpráva o životním prostředí ČR 2011, CENIA, str. 151, Graf 1 - . pdf)
Legislativa EU podle našich informací neobsahuje žádné nařízení nebo směrnici o maximálním povoleném podílu likvidace komunálního odpadu skládkováním. Existují ale směrnice, které upravují přímo související oblasti. Směrnice Rady č. 1999/31/ES v článku 5 odst. 2 upravuje postupné snížení množství biologicky rozložitelného materiálu na skládkách až na max. 35 % hmotnosti skládkovaného odpadu do roku 2014. Dále směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/2008 stanoví v článku 11 odst. 2 písm. a) požadavek na zvýšení na 50% úroveň přípravy komunálního odpadu k jeho opětovnému použití nebo k recyklaci.
Požadavky Evropské unie stran odpadového hospodářství byly zapracovány v nařízení vlády č. 197/2003 (ke stažení zde). Kapitola 6 stanoví požadavek na zvýšení materiálového využití komunálního odpadu na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a zvýšení využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů. Kapitola 7 stanoví snížení podílu odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Kapitola 8 zakotvuje snížení podílu biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky v souladu s výše zmíněnou evropskou směrnicí.
Ústřední povodňová komise a Ústřední krizový štáb včera (řečeno v neděli, 9.6.2013, pozn.) pod mým vedením vyhlásili plošně druhý stupeň povodňové aktivity na území celých Čech s výjimkou Pardubického kraje. Je to právě proto, aby byly monitorovány všechny toky i potůčky.
Ministerstvo vnitra zveřejnilo na svých webových stránkách tiskovou zprávu ze zasedání Ústředního krizového štábu a Ústřední povodňové komise z 8. června letošního roku, ve které je mimo jiné řečeno :
"ÚPK a ÚKŠ zároveň ve svém usnesení vyhlásila 2. stupeň povodňové aktivity na území Jihočeského, Plzeňského, Středočeského, Karlovarského, Královéhradeckého, Ústeckého, Libereckého kraje a hlavního města Prahy s tím, že vyhlášené vyšší stupně tímto nejsou dotčeny." (Vyšší stupeň povodňové aktivity byl vyhlášen pro Prahu a pro kraj Jihočeský, Středočeský a Ústecký.) 2. stupeň povodňové aktivity nebyl vyhlášen v kraji Vysočina, který je svou polohou specifický. ( Prochází jím hranice mezi Moravou a Čechami.)
Vodním zákonem jsou ustanoveny 3 stupně povodňové aktivity. 2. stupeň je definován takto :
"vyhlašuje příslušný povodňový orgán, přerůstá-li nebezpečí přirozené povodně v povodeň vyhlašuje se také při překročení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností na vodním díle z hlediska jeho bezpečnosti a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jenž by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně aktivují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu".
Ve výše uvedené definici 3. stupně povodňové aktivity se výslovně o monitoringu menších toků nehovoří, nicméně z věty " aktivují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi" vyplývá zvýšená ostražitost nad vodními toky.
I přes dvě výše uvedené poznámky hodnotíme výrok premiéra Nečase jako pravdivý.
Já jen připomenu, když nastupovala Julínkova vláda, tedy vláda Topolánkova, ministra zdravotnictví Julínka, tak díky dvěma krokům, jeden inicioval tehdejší ministr Rath a potom ještě Tomáš Julínek také v Senátu, tak on dostal do vínku de facto 12 miliard navíc.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, kvůli nepřesnosti Hegerova výroku.
Leoš Heger má zřejmě na mysli předpis č. 117/2006 Sb., který iniciovala v r. 2005 ministryně zdravotnictví Milada Emmerová a který nabyl platnosti od 1. 4. 2006. Dle vyjádření tehdejšího náměstka ministra zdravotnictví Marka Šnajdra mělo toto opatření přinést zvýšení příspěvku státu na státní pojištěnce o 12 miliard.
David Rath nastoupil do funkce ministra zdravotnictví od listopadu 2005 a nebyl tedy iniciátorem tohoto návrhu zákona. V Senátu návrh zákona prošel Výborem pro zdravotnictví a sociální politiku, jeho tehdejší člen Tomáš Julínek byl jmenován zpravodajem a návrh zákona byl následně s pozměňovacími návrhy vrácen ke schválení Poslanecké sněmovně.
Vláda se odpovídá Poslanecké sněmovně, pan prezident vládu najmenuje, ale všechny další pravomoci, ať již vyslovení důvěry, ať již pravomoci kontrolní, ať již pravomoci vyplývající z rozpočtových pravidel republiky, ať již pravomoc schvalovat rozpočet, všechny tyto další pravomoci má poslanecká sněmovna.
Podle článku 62 Ústavy České republiky prezident jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi. Ovšem vláda je podle článku 68 odstavec 1 odpovědná Poslanecké sněmovně, kterou také žádá o důvěru. Poslanecké sněmovně pak náleží pravomoc schvalování zákona o státním rozpočtu. Dále pak zřizuje (§32) kontrolní a jiné výbory.
Nedávno proběhla kauza NSA a sledování americkou tajnou službou veškerých komunikací, kde se velké firmy přihlásily k tomu, že ta data poskytují a přitom zrovna 25. Rusnokova vláda podepsala, že český stát pojede komplet na softwaru firmy Microsoft na operačním systému.
Nedávno skutečně proběhla médii ostře sledovaná kauza, spuštěná Edwardem Snowdenem, o sledování internetu americkou agenturou NSA. Kauza se mimo jiné dotýkala i poskytování dat o klientech velkými společnostmi jako např. Microsoft.
Česká vláda 25. září skutečně schválila obnovení smluv na získávání licencí k produktům Microsoft. Podle vyjádření Úřadu vlády ČR (níže) ovšem tato smlouva nebrání českým úřadům využívat software jiných firem, pouze dává možnost pořizovat licence na produkty Microsoft s garancí nejnižší ceny. Vzhledem k tomu, že se jedná o rámcovou smlouvu, nikoliv o objednávku služeb či zboží, leží na konkrétních úřadech, v jaké podobě si daný software zajistí. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
Celé vyjádření Úřadu vlády:
"V případě Microsoftu vláda rozhodla o prodloužení smlouvy o strategické spolupráci vzhledem k tomu, že stávající smlouvy končí k 30. listopadu 2013. Pro Českou republiku je samozřejmě výhodné, aby měla i nadále smluvně upraveny podmínky pro pořizování licencí k softwaru Microsoft ve stávajících rozsahu a mohla tak využívat ze smluv plynoucí výhody. Není to však žádný závazek, který by bránil úřadům využívat softwary jiných firem. Smlouva o strategické spolupráci však dává možnost státním úřadům pořizovat licence na produkty společnosti Microsoft s garancí nejnižší možné ceny, kterou lze v Česku získat. Záměr vychází mj. z toho, že pro ty, kteří si již dříve koupili licence na produkty uvedené společnosti, je výhodné využít rámcové smlouvy a nakupovat levněji případný upgrade už nakoupeného softwaru.Důležité je také připomenout, že jde o rámcovou smlouvu. Stát ta zatím nic nezaplatil a nic neobjednal. Bude na konkrétních úřadech, zda a v jaké podobě si individuálně smluvně zajištěné služby objednají." Hodnocení výroku jsme na základě nových informací právě od Úřadu vlády změnili z původní hodnoty pravda.
