Senát také velmi aktivně projednává celou řadu evropských legislativních a nejenom legislativních, koncepčních návrhů. Dokonce v řadě případů bez souhlasu Senátu, dokonce vláda ani nemůže k některým krokům přikročit. Takže ta evropská agenda i na úroveň národních parlamentů sestoupila.
Na základě Jednacího řádu Senátu ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.
Dle § 119a Zákona o jednacím řádu Senátu Senát projednává řadu otázek souvisejících se závazky plynoucími z členství České republiky v Evropské unii i dokumenty postoupené Senátu přímo orgány Evropské unie. V současné době Senát skutečně projednává řadu návrhů spojených s evropskou legislativou.
§ 119 Jednacího řádu Senátu také upravuje možnosti, kdy je nutný předchozí souhlas Senátu s některými rozhodnutími činěnými v orgánech Evropské unie.
Všechno další už je, řekněme třeba ústavní soudce, no vidíte, to už je věc Senátu, jestli to opravdu schválí nebo ne. A pan prezident sice byl relativně úspěšný, tuším sedm z devíti návrhů, ale viděli jsme, že Senát je schopen odmítnout jednoznačně i návrh.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť prezident Zeman skutečně žádal souhlas Senátu se jmenováním celkem devíti soudců Ústavního soudu, z nichž Senát vyslovil souhlas se sedmi.
Senátoři hlasovali o ústavních soudcích 25. dubna, 20. června a 21. srpna a podpořili konkrétně Miladu Tomkovou, Jana Filipa, Jaroslava Fenyka, Vladimíra Sládečka, Kateřinu Šimáčkovou, Ludvíka Davida a Pavla Rychetského. Souhlas naopak nevyslovili se jmenováním Miloslava Výborného a Jana Sváčka.
Ale za nás, za úřednické vlády Jana Fischera se ten solární boom zastavil a není pravda, že to tak nebylo. A jestli se to zdrželo, tak to bylo tím, že to leželo v Parlamentu a místo v listopadu, kdy jsme to tam předložili a schválili, a žádali o schválení v prvním čtení, to vůbec přišlo na pořad schůze až v únoru.
Novela zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů byla skutečně předložena, jak lze vyčíst z příslušného sněmovního tisku, dne 18. listopadu 2009, a to za Fischerovy vlády ministrem průmyslu a obchodu Vladimírem Tošovským. Návrh zákona byl poté schválen Poslaneckou sněmovnou České republiky ve 3. čtení, které proběhlo 17. března 2010 (2.čtení proběhlo 25. února 2010). Samotný zákon byl vyhlášen 20. května 2010 ve Sbírce zákonů pod číslem 137/2010 Sb.
Co se týče zastavení „solárního boomu“, tak ten je zmiňován především v kontextu novely zákona omezující podporu fotovoltaiky, která byla schválena sněmovnou počátkem listopadu 2010, a tedy za vlády Petra Nečase. O této otázce informují například servery ceskenoviny.cz, server Českého rozhlasu nebo lidovky.cz. Jak je ale vidět například z grafů Energetického regulačního úřadu umístěných na stránkách oze.tbz-info.cz, rostoucí křivka značící počet provozoven slunečních elektráren se již v polovině roku 2010 zmírňuje.
Na základě dat ze sněmovního tisku a z grafů Energetického regulačního úřadu hodnotíme výrok Martina Peciny jako pravdivý.
Dnes je to tak, že úředníci od těch nejnižších po ty nejvyšší mohou být členy politických stran, pracovat tam v jejich prospěch.
V České republice zatím skutečně neplatí žádný zákon o státní službě a chování úředníků tedy není nijak regulováno. Státní úředníci mohou být členy politických stran, jak tvrdí Ondřej Liška. Zakázání možnosti členství v politických stranách by však dle některých názorů mohlo být porušením práva Evropské unie a snahou by spíše mělo být, aby členství v politické straně neovlivňovalo úředníkovo rozhodování či postavení.
Já si pamatuji, jak jsme podávali stížnosti k Ústavnímu soudu proti vašim krokům, kterými jste tady válcovali opozici a Ústavní soud nám vyhověl, takže jsme měli pravdu
Bohuslav Sobotka podle všeho odkazuje na užití institutu legislativní nouze vládní většinou k prosazení zákona č. 347/2010 Sb. Ten byl následně zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 55/10 pro zneužití institutu legislativní nouze za účelem rychlého a snadného prosazení vůle většiny a omezení práv parlamentní menšiny.
"(...) Ústavní soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě všechna rozhodnutí orgánů Poslanecké sněmovny činěná k návrhu vlády, jakož i samo rozhodnutí o trvání stavu legislativní nouze a o trvání podmínek pro projednání napadeného zákona ve zkráceném jednání (…) byla učiněna v rozporu se shora vysvětlenými aspekty charakterizujícími ústavní demokratický princip. Proto bylo možné ústavní přezkum uzavřít již v této fázi konstatováním, že v procesu přijímání napadeného zákona byly porušeny čl. 1 odst. 1 a čl. 6 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny.“
Právě Bohuslav Sobotka byl jedním z navrhovatelů ústavní stížnosti a zároveň zastupoval skupinu navrhujících poslanců před Ústavním soudem.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Ten hlavní problém podle mého názoru spočívá v tom, že se příliš často mění parametry financování zdravotnických zařízení, že úhradová vyhláška dramaticky zvýšila během loňského a letošního roku zadlužení veřejných nemocnic.
Takzvaná úhradová vyhláška, neboli Vyhláška o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení, se skutečně mění téměř každoročně. Stav zadlužení nemocnic je však v současné době podle krizového štábu skutečně katastrofální. Předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich dává tento stav za vinu právě současné úhradové vyhlášce.
Za loňský rok skončila téměř třetina nemocnic ve ztrátě, jak ale upozorňuje idnes.cz, je to nejlepší výsledek za poslední tři roky. Tato statistika nicméně zahrnuje všechny nemocnice, včetně soukromých. Eduard Stolich k hospodaření nemocnic řekl serveru idnes.cz: "Podle mých informací je předlužená třetina nemocnic v zemi a reálně jim hrozí, že skončí (...)“.
Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
50 procent žen jsme měli na kandidátce v komunálních volbách, v krajských a podařilo se nám to teď i v těch parlamentních. Máme dokonce mezi jedničkami 7 žen a 7 mužů.
Informace Českého statistického úřadu potvrzují pravdivost výroku.
Hnutí Změna má v současných parlamentních volbách 48,8 % kandidátek, přičemž na prvních místech je sedm mužů i žen. V krajských volbách kandidovalo hnutí v koalici se Stranou zelených ve dvoukrajích s celkem 44 % kandidátkami (Změna samotná však navrhlavíce žen). V rámci Změny pro Liberec kandidovalo do zastupitelstva města naprosto stejně mužů a žen.
Ministerstvo financí, vláda a konečně i Poslanecká sněmovna poslala do Horní komory návrh, aby to byl, aby to byl kupující (kdo platí daň z převodu nemovitosti, pozn.).
Jan Fischer hovořil o návrhu změn daňových zákonů, který byl předložen 24.dubna 2013 Poslanecké sněmovně. Tento návrh zahrnoval zákon o dani z nabytí nemovitostí, kterou měl nově platit kupující místo prodávajícího.
8. srpna proběhlo třetí čtení a tento návrh zákona byl v PS schválen (usnesení č. 1741). Zákon byl doručen do Senátu 21.srpna (tedy druhý den po rozpuštění Poslanecké sněmovny). Senát tento návrh 12. září zamítnul a Sněmovna, která byla rozpuštěna nemůže rozhodnutí změnit.
(Pozn.)
Jan Kudrna v souvislosti s rozpuštěním Sněmovny uvádí: „V případě rozpuštění Poslanecké sněmovny nic nebrání tomu, aby jí schválené zákony schválil také Senát a podepsal prezident republiky. Pokud kterýkoliv z uvedených orgánů vysloví své veto, potom takový návrh zákona skončil. Podle § 121 odst. 1 jednacího řádu Poslanecké sněmovny jsou takové návrhy nově zvolenou komorou neprojednatelné. Nicméně v případě nutnosti může vláda v době rozpuštění navrhnout Senátu schválit zákonné opatření“.
Na základě námi nalezených informací hodnotíme výrok Jana Fischera jako pravdivý.
Protože už dnes jako nečlenové jsme na ní zásadně strategicky navázáni naší ekonomikou (na Evropskou měnovou unii - pozn. Demagog.cz).
Na základě studie (.pdf) Českého statistického úřadu, která se v roce 2012 zabývala obchodováním České republiky s Německem, lze dovodit i provázanost naší ekonomiky s ostatními zeměmi eurozóny (Evropské měnové unie).
Jak vyplývá z čísel zveřejněných v této analýze (.pdf, str.9) tvoří vývoz do Německa, Francie, Slovenska, Rakouska a Itálie (všechny zmiňované státy patří do eurozóny) 56 % celkového exportu České republiky.
Dá se tedy s jistotou říct, že jsme na země EMU strategicky navázáni.
Já řeknu příklad, z ministerstva zemědělství, respektive ze sektoru zemědělského odčerpali 300 milionů eur úplně nesystémově na program rozvoje venkova, předali do kohezních fondů. Přitom tyto peníze se velmi úspěšně čerpaly po celé stávající programovací období.
Petr Nečas skutečně nechal v únoru 2013 přesunout 300 milionů eur z Programu rozvoje venkova do kohezních fondů a ministerstvo zemědělství posléze slíbilo, že o 300 milionů eur venkov nepřijde, bude je však možné čerpat právě z programů kohezní politiky. Kohezní fond (Fond soudržnosti) „spolufinancuje velké infrastrukturní projekty v oblasti ochrany životního prostředí a transevropských dopravních sítí […].“
Program rozvoje venkova je – ve srovnání s ostatními programy – velmi úspěšný. Jeho úspěšnost po celé programovací období dokládá každoročně se zvyšující podíl proplacených financí. V roce 2009 (.pdf, str. 5) bylo proplaceno 22 %, o rok později 39 % a v roce 2011 už 55 %. K 31. květnu 2013 bylo z rozpočtu na roky 2007–2013 proplaceno 76 % financí. Ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti bylo přitom za stejné období proplaceno (.pdf, str. 10) pouze 54,2 %.
Na základě výše uvedených dat hodnotíme výrok jako pravdivý.
