Přehled ověřených výroků

Na základě získaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zatímco Česká republika je již šesté čtvrtletí za sebou v propadu (pdf, strana 5), naši sousedí jsou na tom lépe, jak lze vidět v následující tabulce:

Hrubý domácí produkt (čtvrtletně)

Země/Období4. Q 20111. Q 20122. Q 20123. Q 20124. Q 20121. Q 2013Německo650 500.0657 700.0661 210.0664 870.0662 200.0669 920.0Polsko88 624.093 301.293 435.196 833.697 578.096 905.0Rakousko76 139.676 962.877 509.677 972.378 301.778 732.3Slovensko17 627.217 724.417 819.317 941.317 978.018 045.9

Je pravda, že politické strany před volbami a také vláda v demisi říkají, že výdaje ze státního rozpočtu mají v plánu zvýšit. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako pravdivý.

Z politických stran jmenujme např. ČSSD a SPOZ:

ČSSD (.pdf) - ve svém programu mimo jiné slibuje zvýšit minimální mzdu z 8500 Kč na 12 tisíc (str. 14). Dále chce strana zavést valorizaci příspěvku za státního pojištěnce (str. 8) nebo návrat k valorizačnímu schématu penzí, které zrušila Nečasova vláda (str. 11).

SPOZ (.pdf) - Zemanovci plánují například každoroční valorizaci příspěvků za státní pojištěnce či uvažují nad zavedením bezplatné vlakové dopravy mimo špičku.

Rusnokova vláda např. již stihla schválit zvýšení minimální mzdy o 500 Kč, zvýšila také plánované výdaje státního rozpočtu o 2 miliardy, počítá také se zvýšením výdajů kvůli nárůstu platby za státního pojištěnce.

Na základě dokumentů spojených s Listinou základních práv Evropské unie hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pro Listinu základních práv Evropské unie skutečně existuje dokument s názvem Vysvětlení k Listině (.pdf), který podrobně článek za článkem analyzuje návaznost na jiné mezinárodně právní dokumenty, ze kterých jednotlivé úpravy vychází.

Vysvětlení sice nenajdeme na konci Listiny samotné, ale například ministerstvo zahraničních věcí má na stránce věnované Listině základních práv EU odkaz na oba dokumenty - Listinu i Vysvětlení. Dají se tedy považovat za v jistém slova smyslu celek.

Současná vláda České republiky byla skutečně jmenována prezidentem Zemanem po demisi kabinetu Petra Nečase, který odstoupil na základě skandálu, spojeném se sledováním Nečasovy manželky vojenským zpravodajstvím.

Nepodařilo se nám také dohledat, že by od listopadu 1989 bylo vyšetřováno podobné zneužití vojenského zpravodajství jaké nyní prošetřuje ÚOOZ. Nicméně proces je stále ve fázi vyšetřování a platí tedy presumpce neviny a to, jestli došlo či nedošlo ke zneužití vojenského zpravodajství tedy nehodnotíme.

Co se týče části výroku týkající se ústavnosti jmenování vlády, tak tuto musíme hodnotit, jako neověřitelnou. Ani odborná veřejnost totiž nemá jasno v tom, zda prezident Zeman jmenováním vlády Jiřího Rusnoka porušil či neporušil ústavní zvyklost, viz předchozí hodnocení podobného výroku.

Poté co přešla nemocnice v Lounech pod správu Ústeckého kraje, začalo z důvodu její zadluženosti v roce 2003 docházet k uzavírání některých oddělení. Nemocnice byla následně privatizována, přičemž postupně bylo obnovováno a rekonstruováno její vybavení. V roce 2009 nemocnice změnila svého majitele, když byla prodána společnosti Nemocnice Louny a.s. Finanční problémy však vlastníka přiměly v roce 2010 ukončit poskytování akutní péče a nadále se zaměřit výhradně na následnou a dlouhodobou ošetřovatelskou péči. V současnosti je v daném regionu uzavíráním některých oddělení ohrožena například i nemocnice v Roudnici nad Labem.

K výraznému slučování nemocnic došlo v severních Čechách především v Ústeckém kraji, kde v roce 2007 vznikla Krajská zdravotní a.s., která zastřešuje pět krajských nemocnic (Děčín, Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem; rozsah zdravotní péče poskytovaný jednotlivými nemocnicemi je dostupný zde). V poslední době je též projednáváno přičlenění dvou nemocnic poskytujících následnou péči, konkrétně se jedná o Nemocnici následné péče v Mostě a nemocnici v Ryjicích.

Problematická situace je i v sousedním Libereckém kraji, kde by měla proběhnout fúze liberecké a turnovské nemocnice. Jak se totiž ukázalo, obě nemocnice jsou ve velmi špatné ekonomické situaci. Pokud zastupitelstva měst a kraje sloučení schválí, mělo by podle plánu dojít k restrukturalizaci a uzavření některých oddělení.

Z výše uvedeného vyplývá, že současná situace v poskytování zdravotní péče na severu Čech je velmi problematická. Jednotlivá zdravotnická zařízení prochází procesem slučování, nebo se mění jejich dosavadní funkce a rozsah poskytované péče. I přes poměrně zjednodušující povahu výroku jej tedy hodnotíme jako pravdivý.

Politická strana SPOZ nabídla místo na kandidátní listině pro říjnové předčasné volby několika představitelům Rusnokovy vlády, včetně samotného premiéra Jiřího Rusnoka. Předseda SPOZ Zdeněk Štengl konkrétně řekl: „oslovíme s nabídkou všechny ministry mimo těch, kteří budou kandidovat za jinou stranu, nebo kteří kandidaturu odmítli". Jiří Rusnok nabídku již dříve odmítl, podobně by jí nepřijali ministři Jan Fischer, Jan Kohout, Dalibor Štys a Marie Benešová, která bude kandidovat za ČSSD. Naopak ministr vnitra Martin Pecina nabídku kandidovat za SPOZ přijal a pravděpodobně se stane lídrem v Moravskoslezském kraji. Dalšími ministry, kteří kandidaturu za SPOZ vážně zvažují jsou František Lukl, Miroslav Toman a František Koníček, jejichž stanovisko by mělo být známé v nejbližších dnech.

Výrok Miroslavy Němcové proto hodnotíme jako pravdivý.

Od 7. června v Lahovičkách skutečně vojáci Hradní stráže pomáhali likvidovat následky povodní. Ještě ten den Lahovičky navštívil i prezident Zeman a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Dle článku 63 Ústavy ČR je prezident vrchním velitelem ozbrojených sil, jejichž součástí je i Hradní stráž. Na tuto pravomoc se vztahuje povinnost kontrasignace předsedy vlády nebo pověřeného člena vlády. Další práva prezidenta a Vojenské kanceláře prezidenta republiky jsou rozpracovány v zákoně č. 219/1999 Sb..

Paragraf 28 tohoto zákona, stanovující úkoly Hradní stráže hovoří takto: (1) Hradní stráž

a) provádí vnější ostrahu areálu Pražského hradu, zabezpečuje jeho obranu a provádí vnější ostrahu a obranu objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta a jeho hostů,

b) organizuje a zajišťuje vojenské pocty, zejména při oficiálních návštěvách představitelů jiných států a při přijetí vedoucích zastupitelských misí u prezidenta.

(2) Hradní stráž nesmí být použita k plnění jiných úkolů, než které jsou uvedeny v odstavci 1, bez souhlasu prezidenta.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dat Evropské centrální banky. Ta zveřejňuje na svém webu srovnání dlouhodobých výnosů státních dluhopisů členských zemí EU. Poslední dostupný údaj z července 2013 uvádí hodnotu 2,23 % pro Českou republiku, zatímco u Slovenska tento výnos činil 3,15 %, polské dluhopisy slibují 3,97% výnos.

Pro srovnání můžeme uvést, že úrok u německých dluhopisů činí 1,56 % a u rakouských 2,06 %.

Podle průzkumu CVVM z června 2013 například vyplývá, že důvěra ve vládu poklesla v červnu na pouhých 18 % (Tabulka 1), zároveň 71 dotazovaných vyjádřilo nespokojenost se současnou politickou situací.

Zároveň podle bleskového průzkumu společnosti SANEP by přivítalo nebo spíše přivítalo demisi Nečasovy vlády více než 80 % respondentů.

Také výzkum agentury STEM/MARK pro Českou televizi, citovaný Václavem Moravcem v OVM potvrdil, že pokračování současné koalice chce jen pětina lidí.

Výrok hodnotíme na základě textu Ústavy České republiky jako pravdivý. Ústava v článku 63, odstavci 1, písmenu e), se ke jmenování velvyslanců, vedoucích zastupitelských misí vyjadřuje následovně:

" Prezident republikypověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí. "

Jde však o pravomoc, ke které prezident potřebuje kontrasignaci. Ústava pak ve stejném článku, odstavci 3 uvádí: " (3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády."

Skutečně tak neobsahuje zmínku o úloze ministra zahraničí a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.