Fúze zdravotních pojišťoven, to bylo správní rozhodnutí paní ministryně Juráskové, to nebylo rozhodnutí vlády. Premiér nemůže zasahovat žádným způsobem do správního řízení, protože by se choval nelegálně, nezákonně a ona, ona rozhodla.
Fischer odpovídá na dotaz diváka, který měl zřejmě na mysli fúzi (tisková zpráva Ministerstva zdravotnictví; její celý text v příloze bohužel chybí) pojišťovny Agel s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou.
Fúze, která se vzápětí setkala s kritikou např. z řad lidoveckých poslanců (dle Idnes.cz), proběhla mj. podle zákona (.pdf) o [...] zdravotních pojišťovnách. Ministerstvo zdravotnictví (dle §6 odst 3 uvedeného zákona) ke sloučení vydává povolení po vyjádření Ministerstva financí. Nejde tudíž o kompetenci vlády a, jak tvrdí Fischer, premiér do rozhodnutí nezasahuje.
Proto náš návrh je, jako je přesně model třeba ve Francii, ve Spojených státech, v mnoha zemích světa, ať parlament přijímá pouze zákony, ve kterých se všichni musíme pohybovat a vládu ať jmenuje přímo volený, avšak také občany odvolatelný prezident, aby měl přímou odpovědnost.
Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k tomu, že prezidenti obou zemí mohou být odvoláni pouze svými parlamenty, ve Francii pouze pro vlastizradu a v USA prostřednictvím proceduy zvané impreachment, nejsou tedy odvolatelní přímo.
Francouzský politický systém je označován jako semiprezidencialismus. To znamená, že přímo nejsou voleni jen poslanci (členové Národního shromáždění), ale také prezident. Tento systém s sebou nese také relativně striktně oddělenou moc zákonodárnou a výkonnou. Zatímco parlament tvoří a přijímá zákony, prezident spolu s vládou, kterou sám jmenuje, je vyhlašuje a provádí. Francouzský prezident je zásadně neodvolatelný, s výjimkou případu vlastizrady. (Srov. Parlamentní institut 10/2007 - .pdf)
Ve Spojených státech amerických je naproti tomu volen Sborem volitelů, kteří jsou voleni ve všeobecných a přímých volbách, tzv. primárních volbách. Tito volitelé se zavazují volit konkrétního prezidentského kandidáta; jejich mandát je tedy vázaný. Prezident je pak volen na společné kandidátce s viceprezidentem a společně sestavují vládu; de facto je tedy volen přímo. Prezident může být odvolán pouze legislativou, a to prostřednictvím institutu impeachmentu, což je v podstatě státní žaloba na prezidenta. Američtí poslanci jsou rovněž voleni přímo. (Srov. Americké centrum: Politický systém)
Strana práv občanů Zemanovci není ani zastoupena v Poslanecké sněmovně.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.
Strana Práv Občanů ZEMANOVCI skutečně není zastoupena v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Ve volbách do PSP ČR v roce 2010 získala pouze 4,33%, přičemž pro zastoupení v poslanecké sněmovně je nutné získat alespoň 5% hlasů jako politická strana či hnutí, 10% jako dvoučlenná koalice, 15% jako trojčlenná koalice či 20% jako čtyř a vícečlenná koalice.
(Byla to přece sociální demokracie, která říkala, že by se měly určitým způsobem korigovat pravomoci prezidenta před tou přímou volbou.) Současná vládní koalice to nepodporovala.
Sociální demokracie během schvalování považovala úpravy pravomocí hlavy státu za potřebné.
Prezident by podle jejího zástupce Jeronýma Tejce měl mít právo jmenovat i vedení Nejvyššího správního soudu bez souhlasu vlády, stejně jako u představitelů Nejvyššího soudu. Bankovní radu ČNB by měl ale naopak jmenovat se souhlasem Senátu v podobném režimu, jakým nyní jmenuje ústavní soudce. Samotná koalice žádné úpravy nenavrhovala. " Koalice není přesvědčena, že je nutné měnit pravomoci prezidenta," uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).
Několik z návrhů ale byla tehdejší koalice nucena akceptovat.
Ministr zahraničí není v ústavě vůbec uveden, pokud jde o jmenování velvyslanců.
Výrok hodnotíme na základě textu Ústavy České republiky jako pravdivý. Ústava v článku 63, odstavci 1, písmenu e), se ke jmenování velvyslanců, vedoucích zastupitelských misí vyjadřuje následovně:
" Prezident republikypověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí. "
Jde však o pravomoc, ke které prezident potřebuje kontrasignaci. Ústava pak ve stejném článku, odstavci 3 uvádí: " (3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády."
Skutečně tak neobsahuje zmínku o úloze ministra zahraničí a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
A to je to, že dnes ministerstvo průmyslu a obchodu vytipovalo ideální partnery jako země pro nás, například Čínu, Rusko, Brazílii, Indii, a ministerstvo zahraničí vytipovalo státy jako Afghánistán, Mongolsko.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť Afghánistán a Mongolsko jsou MZV vytipovány jakožto prioritní země v oblasti rozvojové spolupráce, nikoliv jakožto potenciální investoři.
Čína, Rusko, Brazílie a Indie jsou pak MPO označeny také za prioritní partnery ČR, ale v oblasti exportu. Jedná se tedy o jiné oblasti spolupráce, a proto nelze říci, že by se v rámci těchto zemí koncepce MPO a MZV rozcházely, respektive, že by se jednotlivá ministerstva nedokázala shodnout, jak uvádí Bernardová v další části rozhovoru.
Pravdou je, že MPO vypracovalo Exportní strategii České republiky pro rok 2012-2020(.pdf), v rámci níž pro Českou republiku definovalo prioritní exportní krajiny do kterých spadá Čína, Rusko Indie i Brazílie, lze tedy říci, že se jedná o prioritní partnerské země v oblasti exportní strategie ČR, ale nikoliv o potenciální investory.
MZV potom v rámci koncepce zahraniční politiky České republiky(.pdf) sice opět zmínilo Mongolsko a Afghánistán (a Etiopii o které Bernardová mluví v další části rozhovoru) jakožto prioritní země, ale v oblastirozvojové spolupráce:"V návaznosti na schválenou koncepci rozvojové spolupráce se bude ČRv období 2010 – 2017 soustřeďovat především na pět prioritních zemís plánem spolupráce (tzv. programových zemí), kterými jsou Afghánistán,Bosna a Hercegovina, Etiopie, Moldavsko, Mongolsko."
Sociální a zdravotní už teď má problémy s deficity cyklicky se opakujícími.
Deficit důchodového účtu se v posledních letech každoročně zvyšuje. Na důchodech tedy stát vyplatí více, než kolik vybere na důchodovém pojištění. Za rok 2009 činil deficit důchodového účtu 30,5 miliard Kč, za rok 2010 byl deficit důchodového účtu 29,5 miliard Kč, za rok 2011 byl deficit 39,5 miliard Kč a za uplynulý rok 2012 již dokonce 49,4 miliard Kč.
Deficiti zdravotního pojištění se pak objevuje kontiunálně od roku 2008, kdy došlo ke zvýšení platu lékařů.
...ta dohoda o rozpuštění Sněmovny v tuto chvíli stojí na dohodě tří poslaneckých klubů, Sociální demokracie, KSČM a TOP 09 a tyto tři kluby samy o sobě disponují 122 poslanci a poslankyněmi.
Samotná žádost (.pdf) o svolání mimořádné schůze byla podána jménem poslaneckých klubů ČSSD, TOP 09, KSČM a VV, v příloze jsou pak podpisy jednotlivých členů těchto klubů.
Ještě ve čtvrtek ráno ale Bohuslav Sobotka hovořil pouze o dohodě ČSSD, TOP 09 a KSČM, stejně se vyjadřoval předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik s tím, že se „případně připojí i Věci Veřejné“. I bez účasti VV však kluby ČSSD, TOP 09 a KSČM skutečně disponují 122 poslanci.
Jak navíc informoval server ihned.cz, „pod návrh na rozpuštění sněmovny se podepsali všichni poslanci ČSSD, TOP 09 a KSČM. Naopak klub Věcí veřejných není jednotný. Z 11 poslanců připojili podpis jen čtyři z nich.“ K tomu se vyjádřil na svém webu Vít Bárta, který tvrdí, že žádost pouze nestihl podepsat z časových důvodů.
Výrok Bohuslava Sobotky tedy hodnotíme na základě výše uvedeného jako pravdivý.
Ty Lahovičky byly způsobeny tím, že právě tam Hradní stráž působila a já, kterému Hradní stráž podléhá, jsem si byl zkontrolovat, zda pracuje dobře a chci jí ještě jednou poděkovat, protože pracovala dobře.
Od 7. června v Lahovičkách skutečně vojáci Hradní stráže pomáhali likvidovat následky povodní. Ještě ten den Lahovičky navštívil i prezident Zeman a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Dle článku 63 Ústavy ČR je prezident vrchním velitelem ozbrojených sil, jejichž součástí je i Hradní stráž. Na tuto pravomoc se vztahuje povinnost kontrasignace předsedy vlády nebo pověřeného člena vlády. Další práva prezidenta a Vojenské kanceláře prezidenta republiky jsou rozpracovány v zákoně č. 219/1999 Sb..
Paragraf 28 tohoto zákona, stanovující úkoly Hradní stráže hovoří takto: (1) Hradní stráž a) provádí vnější ostrahu areálu Pražského hradu, zabezpečuje jeho obranu a provádí vnější ostrahu a obranu objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta a jeho hostů, b) organizuje a zajišťuje vojenské pocty, zejména při oficiálních návštěvách představitelů jiných států a při přijetí vedoucích zastupitelských misí u prezidenta. (2) Hradní stráž nesmí být použita k plnění jiných úkolů, než které jsou uvedeny v odstavci 1, bez souhlasu prezidenta.
Já si myslím, že poplatky ve zdravotnictví v podstatě snižují důstojnost jak těch pacientů, tak těch lékařů, protože z toho lékaře nebo zdravotníka, jednou to pan doktor Hnízdil nazval, jako že to jsou vlastně jako zaměstnankyně veřejných záchodků nebo, že oni berou peníze po 30 korunách, nemá to velký ekonomický smysl.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Jan Hnízdil skutečně v minulosti regulační poplatky označil za nedůstojné, avšak spíše na straně lékařů než pacientů. Nepodařilo se nám dohledat, zda Hnízdil skutečně někdy použil přirovnání o „veřejných záchodcích".
Pro ilustraci přikládáme úryvek z Hnízdilova interview v Českém rozhlase:
Martin VESELOVSKÝ, moderátor: ...Když se ještě vrátím na krok k regulačním poplatkům, vy jste říkal jednu zajímavou věc, že ta částka je nedůstojná. A překvapilo mě, že je nedůstojná podle vašeho názoru pro lékaře, jak jsem pochopil. Jan HNÍZDIL, lékař psychosomatik: Tak já jsem se skutečně nesetkal nikdy s jakoukoliv negativní reakcí pacienta. Ta částka je tak symbolická, nebo směšná, že nikdy neměl žádné námitky. Ale myslím si, že skutečně z toho psychologického hlediska manipulovat s mincemi je jako hodit někde na mostě flašinetáři pár mincí, aby zahrál.
