Přehled ověřených výroků

Jaroslav Zavadil má pravděpodobně na mysli vládní návrh zákona o státních úřednících.

Návrh tohoto zákona byl předložen do meziresortního připomínkového řízení 23. 8. 2012. Posléze byl návrh zákona ještě přepracován a do mesiresortního připomínkového řízení znovu zaslán 25. 1. 2013. V březnu a dubnu 2013 byl návrh opět upravován a vládě byl předložen do 16. dubna.

Server Lepší právo popisuje meziresortní připomínkové řízení takto: ,, V meziresortním připomínkovém řízení se k materiálu vyjadřují všechny ústřední orgány státní správy (zejména všechna ministerstva), dále pak kraje, Svaz měst a obcí, odbor kompatibility Úřadu vlády a v případě potřeby další správní orgány, profesní, zaměstnanecké (např. odbory) i zaměstnavatelské organizace.” Tomuto popisu pak v podstatě odpovídá i meziresortní připomínkování tohoto zákona probíhající od 25. ledna 2013.

Dle serveru Parlamentní servis připomínkování ze strany veřejnosti neprobíhá příliš často.

Výrok Jeronýma Tejce je hodnocen jako pravdivý, neboť poslanec Pospíšil skutečně podporoval vládu Mirka Topolánka (druhá), která byla postavena na 2 "přeběhlících" ČSSD.

Ve volebním období 2006-2010 byla sestavena druhá vláda Mirka Topolánka, která vznikla při rozložení sil 100:100 v Poslanecké sněmovně. To bylo možné díky tomu, že 2 poslanci zvolení za ČSSD (Melčák - Pohanka) vystoupili z klubu ČSSD a při hlasování o důvěře vládě opustili sál. Snížilo se tak kvórum potřebné pro zisk důvěry a kabinet ODS - KDU-ČSL - SZ tak získal důvěru.

V tomto konkrétním hlasování vládu podpořil i tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Stejně tak podporoval vládu v dalších hlasováních, která byla namířena směrem k vyjádření nedůvěry vládě.

Rozvahy, účetní uzávěrky a zprávy o plnění rozpočtu města výrok Bohuslava Svobody potvrzují.

V hodnocení vycházíme z výročních údajů o závazcích hl. m Prahy za roky 2007 (.xls, list Závazky 2007), 2008 (podobně), 2009 (podobně), 2010 (.doc, s. 4), 2011 (.pdf, s. 4) a 2012 (podobně). Konec roku 2012 je přitom poslední období, ke kterému máme přesné údaje.

Zastupitel Svoboda tvrdí, že zadlužení Prahy činí 30,5 mld. korun. Počítá tedy mezi "zadlužení" pouze dlouhodobé dluhopisy a bankovní úvěry města (nikoli např. přijaté zálohy a závazky dodavatelům). Výše takto počítaného dluhu se přitom vyvíjela následovně:

Dluhopisy Úvěry Součet 2007 14 849 16 555 31 404 2008 14 964 16 217 31 181 2009 9 499 15 838 25 337 2010 9 260 17 289 26 549 2011 9 386 16 524 25 910 2012 9 274 21 264 30 538

Je vidět, že dokonce i bez započítání vlivu inflace je celkový objem těchto dlouhodobých závazků Prahy stále nižší, než před rokem 2008.

Výrok hodnotím jako pravdivý na základě statistiky ČSÚ, kde je konkrétně uvedeno, že za rok 2012 bylo 80,8% českého exportu do zemí EU.

Haškem zmíněný režim není veřejně dohledatelný, je pravděpodobné, že jde o interní záležitost strany. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Na základě materiálů Evropské komise a OECD hodnotíme výrok jako pravdivý s tou výhradou, že státní správa není dle těchto dokumentů jediným faktorem.

Evropská komise vydává v rámci hospodářské strategie Evropa 2020 každý rok doporučení pro jednotlivé členské státy. Česká republika v těchto ročních analýzách skutečně bývá kritizována za některé aspekty veřejné správy. V doporučení z r. 2012 (.pdf, s. 5) je např. uvedeno: „Nesrovnalosti v zadávání veřejných zakázek a nikoli optimální fungování řídicích a kontrolních systémů v rámci veřejné správy jsou významným zdrojem problémů při využívání fondů EU."

Na webu Evropské komise v části zabývající se implementací strategie Evropa 2020 v ČR se pak píše: „Za hlavní problémy České republiky jsou považovány nízká provozní efektivita veřejné správy a korupce."

OECD v příloze č. 2 (s. 40) ekonomického průzkumu z r. 2011 doporučuje ČR jisté reformy, které by měli pomoct jejímu rozvoji. Reformy v oblasti institucí a státní správy jsou jednou z hlavních položek na tomto seznamu doporučení.

Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová hovoří o tzv. II. pilíři důchodové reformy, který předpokládá individuální spoření občanů. Vstup do II. pilíře je čistě dobrovolný, avšak po uzavření smlouvy o důchodovém spoření z něj již nelze vystoupit. Bezděkova komise pracovala na podobě důchodové reformy v letech 2004 – 2005 (závěrečná zpráva dostupná zde) a zejména v roce 2010, kdy v červnu přednesla návrhy řešení ve dvou variantách. Varianta č. 2 (ppt.) pak předpokládala vytvoření dobrovolného II. pilíře, který budou provozovat penzijní společnosti.

Současné zkušenosti s podobným důchodovým systémem (tedy tzv. II pilířem) má několik zemí Evropy, zejména naši sousedé Polsko, Maďarsko a Slovensko. Výrok Miroslavy Němcové hodnotíme jako pravdivý.

Spis ,,Kosatka” vypracovaný českou policií k případu privatizace Mostecké uhelné byl skutečně uzavřen v roce 2005 s tím, že se nepodařilo prokázat žádný trestný čin.

Švýcarská strana se pak snažila Českou republiku kontaktovat od roku 2006. Výrok Andreje Babiše tedy na základě výše zmíněných informací hodnotíme jako pravdivý.

Složená daňová kvóta vyjadřuje poměr vybraných daní (včetně odvodů na sociální pojištění) na HDP. Podle nejnovějších dat Eurostatu, která shrnují poslední dostupné údaje za rok 2011, byla tato kvóta v České republice v roce 2011 34,4 %, zatímco průměr EU byl 38,8 %. Při srovnání s jednotlivými zeměmi EU se dá říct, že je Česká republika zhruba v polovině pomyslného žebříčku, nižší kvótu mají především země východní a jižní Evropy. Podobně ČR dopadla ve srovnání OECD (.xls), které zahrnuje pouze data z roku 2010 v 34 světových zemích.

Zpráva Eurostatu také ukazuje srovnání s rokem 2000 a 2010, podle kterého má tento ukazatel v ČR stoupající tendenci.

Podobná tendence se dá vysledovat i na datech uvedených v příloze k návrhu státního rozpočtu (.pdf, strana 12) na rok 2013, kde je kvóta vyčíslena ministerstvem financí. Tato národní metodika sice dochází k mírně odlišným výsledkům než metodika Eurostatu, i tady je však patrná stoupající tendence posledních let, včetně predikce na rok 2013 na základě předkládaných rozpočtovaných hodnot.

Rok20052006200720082009201020112012*2013*Jednoduchá daňová kvóta21,119,820,420,118,319,019,319,520,0 Složená daňová kvóta36,434,936,035,633,334,134,635,135,6

Pro rok 2014 počítalo ministerstvo v červnu, tedy ještě pod vedením Miroslava Kalouska, s dalším růstem kvóty na 35,7 %. Novější údaje k rozpočtu předloženému Janem Fischerem zatím nejsou dostupné. Nedá se tedy zatím s jistotou říci, zda kvóta poroste či nikoliv.

Samotné výše složené daňové kvóty je čistě politická otázka, netroufáme si tedy i přes výše uvedené souvislosti soudit, zda je skutečně současná kvóta příliš vysoká a výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme na základě Ústavy ČR jako pravdivý.

Čl. 35 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky (.pdf): odst. 2: " Prezident republiky Poslaneckou sněmovnu rozpustí, navrhne-li mu to Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců." odst. 3: " Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením volebního období."

Ustanovení odstavce 2 neurčuje lhůtu pro rozpuštění Poslanecké sněmovny, omezuje prezidenta pouze ve smyslu odstavce 3, tedy že nesmí Poslaneckou sněmovnu rozpustit 3 měsíce před skončením (řádného) volebního období. Třípětinovou většinou všech poslanců je pak 120 poslanců. Z ustanovení je patrné, že Poslanecká sněmovna navrhuje usnesením prezidentovi rozpuštění sněmovny (tj. nerozpouští se sama přijetím takového usnesení), prezident má ale povinnost tomuto návrhu vyhovět.

Čl. 17 Ústavy ČR pak stanoví: odst. 2: " Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění."