Petr Fiala
Stojíme proti velmi silné, velmi početné koalici, která je, jak už jsem říkal, doplňována Komunistickou stranou Československa, nám to... Čech a Moravy, promiňte.
Pravděpodobná budoucí vládní koalice ČSSD, ANO disponuje společně 111 hlasy v Poslanecké Sněmovně. S hlasy KSČM je to až 144 hlasů z 200 což jednoznačně lze považovat za silnou koalici, neboť tento počet spolehlivě překračuje i ústavní většinu v dolní komoře.
Strana KSČM se skutečně připojila k hlasování formující se koalice například v důležitém hlasování o návrhu státního rozpočtu na rok 2014 (1. čtení), či návrhu na potvrzení předsedů výborů PS nebo hlasování o opatření Senátu o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.
Jiří Dienstbier
OKAMURA: A určitě je důležité také referendum, a to k mému překvapení ČSSD hlasovalo proti, přestože to byl jejich klíčový bod programu, na který nalákali voliče, a to bylo referendum o církevních restitucích. DIENSTBIER: Nic takového jsme ve volebním programu neměli.
Hodnocením jsme se zabývali v předchozím výroku, vyjádření ministra Dienstbiera tak hodnotíme jako pravdivé.
Co se týká části, kde Okamura mluví o "klíčovém bodu programu ČSSD", není pravdou, že by sociální demokraté před volbami slibovali referendum o církevních restitucích. Volební program strany obsahuje stran církevních restitucí následující formulace:
" Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví." a "Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí ".
Referendum o církevních restitucích slibovala ve svém volebním programu KSČM. V části III.BUDOUCNOST MLÁDÍ, JISTOTY STÁŘÍ strana uvádí: " Prosazení referenda o dalším osudu zákona o tzv. církevních restitucích a urychlené zrušení příspěvku státu na činnost církví".
Tomio Okamura
A my si myslíme, že odvolatelnost politiků, že by lidé měli mít možnost rozhodnout o tom, že v referendu chtějí odvolat politiky, pakliže zklamou. Podívejte se na to, my tady máme celou řadu příkladů, kdy politici skončili ve vězení a brali své platy.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Sice existoval příklad politika, který bral plat, i když nastoupil vězeňský trest, jednalo se však pouze o jediného politika, navíc novelou zákona možnost pobírání platu v takové situaci již byla zrušena.
Konkrétně se jedná o případ bývalého poslance ODS Romana Pekárka, jenž byl pravomocně odsouzen na 5 let za korupci. Ve vězení pak Pekárek ještě pobíral 56 tisíc Kč měsíčně jako základní plat plus poslanecké náhrady, které mohou činit až 40 tisíc měsíčně.
Dalším příkladem mohl předseda Okamura myslet také kauzu Davida Ratha. Ten byl držen rok a půl ve vazbě, kde pobíral také mimo jiné poslanecký plat. Rozdíl oproti případu Romana Pekárka je, že ve vazbě se stále dodržuje princip presumpce neviny. Pokud tedy není politik pravomocně odsouzen, plat pobírat může.
Martin Komárek
Já jsem odešel samozřejmě dřív, než on (myšlen Andrej Babiš) koupil nebo má Mafru.
Martin Komárek ukončil spolupráci s MF Dnes k datu 3. června 2013. Vydavatelství MAFRA bylo skupinou Agrofert Andreje Babišem koupeno až na konci června 2013 a k oficiálnímu převzetí došlo v řijnu téhož roku.
Václav Moravec
Ve stínu olympiády zůstávají i další zprávy z Ruska, při kterých například v sobotu ruská policie zadržela čtyři desítky demonstrantů, kteří protestovali v centru Moskvy proti tomu, že byla odpojena nezávislá televize Dožď, která se profilovala nekompromisním vysíláním dřívějších masových protestů proti prezidentu Vladimiru Putinovi, i současných demonstrací z Ukrajiny.
Televize Dožď, která je vnímána jako " jedna z mála liberálních alternativ " (citováno z angl. jazyka, BBC) většinového provládního zpravodajství čelí riziku odpojení a uzavření. V sobotu 8. února 2014 se konala demonstrace na podporu této televize a během této demonstrace policisté zatkli 40 lidí. Vysílání televize bylo přerušeno všemi velkými telekomunikačními operátory. Hlavním důvodem pro tento incident se stalo publikování ankety na sociálních sítích, která se ptala čtenářů, zda měl za druhé světové války tehdejší Leningrad kapitulovat nacistům pro záchranu nevinných životů. Zda zprávy zanikají " ve stínu olympiády " ponecháme na čtenářích, informace České tiskové kanceláře (ČTK) ohledně problémů ruské televize se objevily online na některých zpravodajských portálech jako například Česká televize (v souvislosti s demonstracemi v Kyjevě), Český rozhlas, deník Týden, Deník.cz, Blesk.cz, iDnes.cz, IHNED.cz a další, ze zahraničních zpravodajství potom například BBC, The New York Times, Financial Times, The Guardian, Gazeta Wyborcza a další. Pravdou ovšem je, že o demonstracích z 8. února 2014 nelze nalézt informace na všech zpravodajských portálech. Ani televiznímu pokrytí se takové zprávy nevyrovnají. Jako příklad lze uvést informace (.pdf, str. 3) z České televize, které uvádí pokrytí olympiády v délce až 14 hodin denně, 16 dní nepřetržitého vysílání.
Radek John
Tak jenom pro diváky, kniha jsou přepsané odposlechy Kmotra Mrázka s lobbisty a s panem Sekyrou.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť kniha Kmotr Mrázek II je skutečně sestavena z velké části z odposlechů Františka Mrázka s Luďkem Sekyrou.
Novinář Jaroslav Kmenta napsal třídílnou sérii Kmotr Mrázek, ve kterých mapuje životní příběh jedné z nejvýznamnějších postav českého podsvětí, Františka Mrázka. Radek John pak zmiňuje její druhý díl, který je nazvaný Kmotr Mrázek II – Krakatice.
Ten podle autora vychází z odposlechů, které byly nasazeny na Františka Mrázka, lobbistu Igora Šafranka, podnikatele Luďka Sekyru a důstojníka BIS Martina Hejla.
Jako další klíčové postavy uvádí autor například podnikatele Tomáše Pitra, lobbisty Miroslava Śloufa či Minala Veleka. V knize figurují i politici, například Vlastimil Tlustý, Ivan Langer nebo Jiří Paroubek (Kmenta, Jaroslav. Kmotr Mrázek II - Krakatice, JKM - Jaroslav Kmenta, ISBN 9788087569092, str. 9).
Na možnou nepřesnou interpretaci odposlechů upozorňuje v reakci na knihu J. Kmenty novinář Přemysl Svora, který vydává knihu Kmotr Kmenta, která přináší úplné a nekomentované přepisy odposlechů.
Zdeněk Žák
VM: Vy teď za jednu registrační značku platíte jako Ministerstvo dopravy 115 korun bez daně z přidané hodnoty. Kritici této ceny říkají, že by mohla být poloviční (...). ZŽ: Ti kritici ovšem neříkají, že ta cena, o které hovoříte, je cena těch základních značek, (...), takže jsou to ty nejlépe falšovatelné značky s minimem ochranných prvků. My víme, že už dnes ta cena je přibližně na tržní hodnotě v evropském prostoru. Je srovnatelná například s Německem.
Ministerstvo dopravy v současnosti nakupuje značky s minimálním zabezpečením za téměř dvojnásobnou cenu, než je tomu v "evropském prostoru". Navíc MD dojednalo "slevu" oproti původním značkám s vyšším zabezpečením ve výši pouhé jedné koruny.
Podle serveru Česká pozice či Týden nakupuje v současnosti (informace k září 2013, ministr Žák ve studiu uváděl cenu 100 Kč za kus, tento údaj se nám ale nepodařilo potvrdit) nové "SPZ" skutečně za cenu v průměru 116 (tedy nikoliv 115, jak uvádí Žák) korun za kus. Tyto značky mají oproti původním minimum ochranných prvků. Ministerstvo tuto změnu obhajovalo nižší cenou.
Podle zmiňovaných kritiků, například podle Zbyňka Pařízka z firmy BAMAZ, je ale tato cena skutečně předražená. Podle něj lze nakoupit srovnatelné SPZ již od 1,89 EUR za kus, což při nynějším kurzu odpovídá necelým 52 korunám. Navzdory tomu, že se nám přímé srovnání s Německem dohledat nepodařilo, v "evropském prostoru" tedy česká cena (ať již se jedná o 116 či 100 korun) rozhodně srovnatelná není.
Úřad argumentuje, že dražší cena je způsobena vyšší kvalitou, není ovšem jasné, čím má být tato kvalita, s přihlédnutím k nižším zabezpečovacím prvkům, zaručena. Ministerstvo chce novým tendrem na dodavatele cenu snížit, nicméně podle zmiňovaného časopisu Týden by nová cena vzešlá ze soutěže mohla být paradoxně vyšší – až 158 Kč za kus.
Navíc co se týče uváděné současné ceny 116 Kč, Česká televize v září informovala, že u těchto značek bez ochrany (navíc vybrané v uzavřené soutěži) tvoří sleva oproti původním SPZ s vyšší mírou zabezpečení pouhou jednu korunu.
Jaroslava Pokorná Jermanová
V ODS jsem byla, jako první žena na kandidátce, až třináctá.
Tvrzení Jaroslavy Jermanové pochází z webu politické strany ANO a bylo publikováno 9. 9. 2013.
Dle portálu volby.cz Jaroslava Jermanová kandidovala za ODS do Poslanecké sněmovny v roce 2010 ve Středočeském kraji. Její výchozí pozicí bylo skutečně 13. místo. 12 míst před ní obsadili muži, jak sama uvádí, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Vít Bárta
Já mohu říct, že když jsem přišel na Ministerstvo dopravy (...) už tehdá jsem naznačil, že kupříkladu řada zásadních personálních rozhodnutí v oblasti ČD Cargo byla spojena s tím, jaké podklady v tomto směru přicházely (ze strany tajných služeb, pzn. Demagog.CZ)
Na základě dostupných informací je výrok hodnocen jako pravdivý.
O Bezpečnostní informační službě se Bárta ve vztahu k ČD Cargo vyjádřil v Otázkách Václava Moravce 1. srpna 2010, a to když uvedl, že při podávání trestního oznámení na ex-ředitele ČD Cargo Josefa Bazalu vycházel z řady interních dokumentů, mezi něž patřily také informace od BIS.
Vycházel-li - podle svých slov - Bárta v případě Bazaly i z podkladů BIS, lze se domnívat, že podobně s nimi pracoval i ve svých dalších personálních rozhodnutích. Ve zmíněném pořadu Bárta víceméně tuto hypotézu potvrzuje, nicméně vzhledem k důvěrnosti těchto materiálů zcela konkrétně nemluvil.
Konkrétně Bárta uvedl:
"Václav MORAVEC:Vy jste to říkal i před volbami. K tomu se záhy dostaneme. Když ještě zůstaneme, pane ministře, u Českých drah Cargo. Můžete potvrdit nebo vyvrátit informace, že jedním z těch zásadních dokumentů o kterém jste zatím nechtěl mluvit, jsou i informace Bezpečnostní informační služby? Nejen tedy audit KPMG? Vít BÁRTA: Já jsem hovořil o tom, že vedle auditu KPMG jsem vycházel i z řady interních dokumentů a samozřejmě k těmto interním dokumentům patří i dokumenty od Bezpečnostní informační služby." K využití zdrojů z BIS ještě dodal:
"Já bych zůstal u těch, promiňte, já vám nemůžu sdělovat, co je v utajovaných dokumentech, ale celkově vám mohu říci to, že v těch všech interních dokumentech, které mám k dispozici, v návaznosti na studii KPMG opravdu vychází to, že zde docházelo k aktivitám, které byly pro společnost ČD Cargo jednoznačně velmi ekonomicky nevýhodné."
Na základě konkrétního případu, kdy Vít Bárta v roli ministra dopravy odvolal ředitele ČD Cargo, je výrok tedy hodnocen jako pravdivý.
Už dokonce existuje terminus technicus Putinkinovy vesnice.
Pojem „Putinkinova vesnice“ byl skutečně užitý například na Twitteru,Redditu, Facebooku nebo na Týden.cz.
Putinkinovu vesnici výše uvedené zdroje používají jako vyjádření snahy ruského prezidenta Putina falešně přikrášlit skutečnost, tedy vytvořit Potěmkinovu vesnici.
Případy odkazují na Olympijské hry v Soči, výměnu funkcí mezi Putinem a Medveděvem, „vylepšené“ domy nebo narychlo položený a odstraněný trávník před plánovanou Putinovou návštěvou.
