Když jsme my opouštěli koalici, kdy pan zastupitel Svoboda říkal, že je ta koalice nefunkční právě vzhledem k tomu, že sociální demokracie chce zadlužovat město, tak ten dluh města byl 25,8 miliard.
Jak prohlásil Bohuslav Svoboda například v rozhovoru pro Aktuálně.cz, koalice měla zásadní problémy při tvorbě rozpočtu. Nová koalice s TOP 09 byla také oficiálně pojmenována jako"koalice rozpočtovéodpovědnosti, transparentnosti a boje proti korupci."
Bohužel nemáme k dispozici přesný údaj o zadlužení k 21. 11. 2011, kdy byla vypovězena koaliční smlouva mezi ODS a ČSSD. Podle přehledu v systému ÚFIS, který spadá pod Ministerstvo financí ČR činila celková zadluženost Hlavního města Prahy k 31. 12. 2011 necelých 26 miliard korun.
Bylo to necelé dvě měsíce po pádu koalice, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Ale pozor, pokud volby v této zemi (...) platí i při účasti jediného občana. Ty volby jsou platné, i kdyby šel volit jenom jeden občan.
Pokud posuzujeme volby do Parlamentu ČR, byly by tyto volby dle Ústavy ČR a předpisu č. 247/1995, Zákona o volbách do Parlamentu de jure platné.
Český právní řád však s takovou situací a priori nepočítá
Návrat stojedničkové koalice si lidé nepřejí.
Jiná řešení se mezi lidmi těší větší oblibě.
Podle agentury SANEP vidí 24,2 % dotázaných jako řešení současné politické situace sestavení vlády s podporou 101 poslanců pod vedením Miroslavy Němcové a její dovládnutí do řádných voleb v roce 2014. Větší podporu veřejnosti mělo řešení “sestavení úřednické vlády premiéra Jiřího Rusnoka a co nejrychlejší vyhlášení předčasných voleb” (38,6 %) a “okamžité rozpuštění Sněmovny a vyhlášení předčasných voleb” (31,1 %).
Podle průzkumu STEM/MARK pro Českou televizi by s vládou na základě nynější koalice souhlasilo 21 % obyvatel
Bohužel ten paragraf 37 nepoužívá termín ceníková cena, já se musím držet cen toho termínu cena obvyklá.
Fischer hovoří o limitech výdajů na volební kampaň dle §37 odst. 2 zákona (.pdf) o volbě prezidenta. Pro účely těchto limitů se počítá nikoli cena, kterou kandidát za jednotlivé položky kampaně skutečně zaplatil, nýbrž "cena obvyklá".
Fischer zároveň říká, že cenu obvyklou lze počítat dle nákladů ostatních kandidátů, nepůjde tedy vždy o "ceníkovou" cenu dané služby aj.
Oni zkrátka TOP 09 nehájili pozice, když se začala tady, začala vést válka o Ústav pro studium totalitních režimů. My jsme jako ODS byla jediná strana, která bojovala proti tomu, aby tento ústav de facto byl fakticky oslaben a zrušen.
Poté co Senát v březnu 2013 zvolil za člena Rady ÚSTR historika a prorektora Metropolitní univerzity v Praze, Jana Bureše, namísto jediného sněmovního kandidáta Jiřího Lišku, rozběhl se tzv. "boj o ÚSTR“.
Rozhodnutí Senátu ostře napadl tehdejší premiér a předseda občanských demokratů Petr Nečas. Hovoří o „další nehorázné demonstraci síly senátorského klubu ČSSD pod taktovkou Jiřího Dienstbiera“. Dle Nečase přestává být Senát pojistkou demokracie a stává se prostředkem nadbíhání sociálních demokratů komunistům. „Mám důvodnou obavu, že dalším krokem má být úplná paralyzace Ústavu pro studium totalitních režimů ještě před volbami jako splnění podmínky povolební spolupráce s KSČM," vysvětlil předseda ODS.
Z důvodu odvolání Daniela Hermana z funkce ředitele ÚSTR na začátku dubna, rezignovalo na protest několik členů Rady.
Výkonná rada ODS na konci dubna prohlásila, že chce, aby se TOP 09 vyjádřila k situaci na ÚSTR zvláště poté, co byl jmenován Zdeněk Hazdra prvním náměstkem nové ředitelky Pavly Foglové. (Hazdra oznámil, že své členství v TOP 09 na podzim roku 2012 pozastavil).
Místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová reagovala na usnesení širšího vedení ODS: „Jakékoli další politické diskuse tuto instituci poškozují“.
Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako neověřitelný, a to z důvodu, že na základě dostupných zpráv o zmíněném tématu se nám nepodařilo nalézt relevantní informace, které by přímo potvrzovaly či vyvracely výrok o ODS jako jediné straně, který bojovala proti oslabení a zrušení Ústavu pro studium totalitních režimů. Jiří Pospíšil se navíc ve svém výroku dopouští spíše své vlastní expresivní interpretace, kdy je problém přesně postihnout stav hájení pozic ve válce o ÚSTR, resp. boj proti oslabení a zrušení instituce, které ostatní subjekty (alespoň verbálně) odmítaly.
Já jsem řekla přesně do toho rozhovoru v Mladé frontě (v sobotním vydání - pozn. Demagog.cz), že dlouhodobě mít nevyřešený, nevyřešenou pozici hlavního teda šéfa té strany, že dlouhodobě to možné není.
V sobotním vydání Mladé fronty Němcová k pozici předsedy ODS uvedla následující: " Ve dvojkolejnosti ODS v této přechodné době problém je, ale nebylo možné to udělat jinak. Na tuto otázku vám odpovíme, až si ji probereme uvnitř. Znamenalo by to narychlo svolat kongres. Samozřejmě jsem přesvědčena, že má být jedna hlava. Jakmile jsou dvě, je to vždycky složitější. "
Na základě tohoto konkrétního vyjádření je výrok hodnocen jako pravdivý.
Na Lesích České republiky není 16 miliard. Pro pana místopředsedu je tam 19 miliard, bod číslo jedna.
Lesy ČR zveřejnily stav finančních prostředků na účtech k 31. březnu 2013. Tehdy objem prostředků činil více než 18 miliard. Novější informace však bohužel nejsou k dispozici.
Podle vyjádření mluvčího společnosti Lesy ČR budou novější údaje pravděpodobně zveřejněny kolem 15. září. Prozatím tedy hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Temelín zapadá do energetické politiky ČR až po roce 2028. Tedy po fotovoltaikách.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný z důvodu nejasnosti “zapadání” Temelína do energetické politiky.
Aktualizace (pdf. str.34) Státní energetické koncepce z listopadu 2012 počítá s realizací výstavby a uvedením do provozu dvou nových bloků jaderné elektrárny Temelín do roku 2025. Na serveru patria.cz najdeme vyjádření ministra Kuby z rozhovoru pro Hospodářské noviny: “ garantovaná cena elektřiny z Temelína by se zavedla až po období dotací obnovitelných zdrojů, ve výsledku by tak měla celková cena elektřiny pro domácnosti i průmysl klesnout. Bavíme se o letech 2028 a dá l.”
Není tedy jasné, jestli se za “zapadnutí” považuje samotná dostavba dvou bloků, nebo až realizace návrhu po skončení podpory obnovitelných zdrojů energie.
...problém, (...) že bysme ztráceli poslance, že by přestupovali do jiných klubů, nemáme (myšleno dlouhodobě - pozn. Demagog.cz).
Výrok hodnotíme na základě článkuKSČM a koalice Levý blok: Formování české levice a otázka transformace komunistické strany v Politologickém časopise a našeho komentáře k jinému výroku jako pravdivý.
Od rozpadu koalice Levýblok (.pdf, s.196-197 ), který se odehrál ve volebním období 1993-1996, již v dalších volebních obdobích, dle naší analýzy u jiného výroku, skutečně žádný poslanec KSČM do jiného klubu či strany nepřestoupil.
Tady přece bylo na začátku 118 hlasů a nakonec z toho zbyla s bídou stojednička. (vláda Nečase - pozn. Demagog.cz)
Vláda pod vedením premiéra Petra Nečase vznikla po řádných sněmovních volbách konaných 28. a 29 května 2010, a ačkoliv nejvíce hlasů a mandátů získala strana ČSSD (56), tak ostatní tři úspěšné strany – ODS (53), TOP 09 (41) a VV (24) – získaly dohromady 118 z celkových 200 mandátů, a sestavily tedy vítěznou koalici. Přehled zisků mandátů jednotlivých stran je uveřejněn na stránkách volby.cz.
Co se týče „stojedničky“, tak o té se v době (dne 7. srpna 2013) uvedení výroku jednalo, pravdou ale zůstává, že dle zástupců strany ODS, TOP 09 a LIDEM tato koalice disponovala podporou 101 hlasů – tedy nejmenším možným počtem hlasů, díky kterému by koalice mohla obvykle sestavit vládu s důvěrou parlamentu. O „stojedničce“ informuje například zpravodajské servery českátelevize.cz nebo ihned.cz.
Výrok Bohuslava Sobotky je tedy na základě výše uvedených oficiálních informací hodnocen jako pravdivý
