Tak my jsme o tom, my jsme na to měli velice zajímavou programovou konferenci, nepletu-li se, je to rok nebo rok a půl, kde byl Jiří Čunek, byl tam Josef Baláž, který na ministerstvu pro místní rozvoj za Jiřího Čunka vlastně zpracovával koncepci, která se zabývala romskými vyloučenými lokalitami, a byl tam i Ivan Gabal a další odborníci, kteří se nakonec dokázali shodnout na tom, že je zde určité řešení, ale musí to být systematická práce s těmi lidmi.
Výrok se nepodařilo ověřit, protože na webových stránkách KDU-ČSL nejsou k dispozici bližší informace o zmíněné programové konferenci.
Je ale pravda, že během působení Jiřího Čunka na ministerstvu pro místní rozvoj v letech 200 -2009 byl Jozef Baláž členem Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Podle vládního webu by měl být její součástí dodnes.
Ano, ale on (Miroslav Kalousek, pozn.) se podílel třeba taky na tom zákonu (o státní službě, pozn.) o finanční kontrole a měli jsme kvůli tomu s ním velké spory, protože jsme tvrdili, že v této podobě to je nedostatečné. My jsme dokonce nabízeli podobu zákona, která v případě zákona o finanční kontrole vycházela z toho, co už bylo k dispozici v roce 2010, co bylo dokonce konzultováno, co bylo daleko mělo větší šanci na úspěch.
Nedostatky ohledně předpisu č. 320/2001 Sb., Zákona o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ČSSD spatřovala zvláště v: " ...absolutní neprovázanosti praktické aplikace zákona o veřejných zakázkách se zákonem o finanční kontrole " a též v reálném nevymáhání tohoto zákona. Dalšími vnímanými problémy bylo dle Senátu, který zamítl vládní návrh zákona, že zákon: " ...opomíjí doporučení Světové banky, zvětšuje zapojení územních finančních orgánů do procesů vnitřního řídícího a kontrolního systému, neposiluje manažerskou odpovědnost za hospodaření s veřejnými prostředky a nezajišťuje nezávislost interního auditu, která je dlouhodobě kritizovaná a ohrožuje jednu ze základních funkcí vnitřního kontrolního systému státu ".
Bohužel se nepodařilo získat informace o nabídce ČSSD zmíněné ve výroku Lubomíra Zaorálka, nicméně místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (nestraník) při projednávání zákona na půdě této instituce nabídla zpracovaný návrh zákona z dílny think tanku Good Governance. Team odborníků vedl tvůrce původního zákona o finanční kontrole JUDr. Josef Včelák (plné znění tohoto návrhu je možné si prohlédnout zde (.pdf)).
...zkrátka v České republice máme v tuto chvíli 3 zařízení, spalovny v angličtině je to hezký výraz waste-to-energy, zkrátka zpracování odpadů na energii...
Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o fungujících spalovnách v ČR jako pravdivý.
Web Odpad je energie uvádí, že: "v České republice jsou v současnosti v provozu tři spalovny komunálního odpadu. Ve všech se odpad využívá pro výrobu energie."
Konkrétně jde o spalovny ZEVO Praha-Malešice, SAKO Brno a TERMIZO Liberec.
.. zákon o státním rozpočtu. To je vážná věc, která má být ze zákona předložena do Poslanecké sněmovny do 30. září.
Na základě znění jednotlivých zákonů upravujících sestavování státního rozpočtu České republiky hodnotíme výrok jako pravdivý. V zákoně 218/2000 sb. o rozpočtových pravidlech je v § 8 odst. 6 uvedeno, že " návrh zákona o státním rozpočtu a návrh střednědobého výdajového rámce (§ 8a odst. 1) předkládá ministerstvo ke schválení vládě. Vláda je předkládá Poslanecké sněmovně ve lhůtě podle zvláštního zákona. " Toto ustanovení dále odkazuje k zákonu 90/1995 sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, přičemž § 101 odst. 1 tohoto zákona stanoví, že " vláda předloží návrh zákona o státním rozpočtu předsedovi Sněmovny nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku. Dodatky k takovému návrhu může předložit nejpozději 15 dnů před schůzí Sněmovny, na níž má dojít k prvému čtení zákona. "
Tak podle zákona musí být kandidátky odevzdány 38 dní před volbami.
V případě voleb do Poslanecké sněmovny se postupuje podle zákona o volbách do Parlamentu ČR. Podávání kandidátních listin je upraveno v § 31 (3): "Kandidátní listiny se podávají nejpozději 66 dnů přede dnem voleb krajskému úřadu, a to pouze prostřednictvím zmocněnce. Podání kandidátní listiny krajský úřad potvrdí zmocněnci politické strany, politického hnutí nebo koalice." § 55 zákona však uvádí lhůty pro případ, kdy je rozpuštěna Poslanecká sněmovna. Zde jde skutečně o Kalouskem uváděných 38 dní. Konkrétně: " Došlo-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, zkracují se lhůty podle (...) § 31 odst. 3 na 38 dnů."
My máme dneska fakultní nemocnice, máme nemocnice, které patří krajům, máme soukromé nemocnice a je to samozřejmě o přerozdělování jako zdravotních pojišťoven, které mají vlastně, máme 7 zdravotních pojišťoven, které vyberou asi 260 miliard.
Základní rozdělení nemocnic dle vlastnické struktury je na veřejné a privátní, veřejné se dále dělí na krajské či městské, fakultní a specializované.
Počet zdravotních pojišťoven působících v České republice je roven sedmi. Dle výsledků ke konci minulého roku výnosy zdravotních pojišťoven (.pdf) dosáhly výše 231,8 mld. Kč.
Andrej Babiš uvádí ve svém výroku přibližný výnos 260 mld. Kč, což nás vede k označení výroku za pravdivý (ač je výnos za minulý rok nižší než řečená částka).
A hlavně my chceme, aby Národní kontrolní úřad měl... Nejvyšší kontrolní úřad měl vlastně možnost kontrolovat všechny firmy. To dneska nemá. Všechny státní firmy. I politické strany, které dostávají peníze ze státního rozpočtu, by měl kontrolovat.
Konkrétní zmínku o rozšíření kontrolních pravomocí i na politické strany se nám bohužel nepodařilo dohledat. Zaslali jsme proto email přímo hnutí ANO 2011 a informaci doplníme ihned po obdržení odpovědi. Uvádíme alespoň dohledané informace, které potvrzují pravdivost první části výroku Andreje Babiše. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), jehož existence je zakotvena přímo v Ústavě České republiky (Hlava V., článek 97), má své pravomoci vymezeny zákonem (.pdf) č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Konkrétně se jedná o § 3. O podpoře novely Ústavy a zákona o NKÚ se hovoří i v resortním programu ANO 2011 (Bod č. 6 - Veřejná správa). Tato novela má podle ANO 2011 rozšířit kontrolní pravomoci úřadu " ve vztahu k samosprávě, majetkovým účastem státu, veřejnoprávním institucím, jako jsou pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, Regionální rady regionů soudržnosti, Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář, veřejné vysoké školy a Česká národní banka. " Pro doplnění: Návrh na rozšíření pravomoci NKÚ byl podán vládou již v květnu roku 2011. Tato novela zákona byla nicméně nakonec zamítnuta Senátem a následně i Poslaneckou sněmovnou v lednu, resp. únoru roku 2013.
...jedno dítě od narození do 18, do 25 let přijde na 1,5 až 2 miliony korun...
Relevantní veřejně dostupná studie Českého statistické úřadu zabývající se náklady na výchovu a výživu dětí byla vypracována v roce 2003. Údaje v ní obsažené jsou však poměrně zastaralé. Aktuální informace ale nabízejí např. některé zpravodajské a informačních servery zabývajících se ekonomikou či financemi.
Podle serveru eurozpravy.cz (článek z 23. 4. 2013) : " V současné době představuje dítě podle ekonomických analytiků celkovou investici od 1,5 až do tří miliónů korun s tím, že roční průměrné náklady na dítě činí kolem 60 tisíc korun." Obdobné údaje nabízí i server žena.cz (článek z 5.6. 2011) FinExpert.cz (článek z 24.11. 2010 či Našefinance.cz (článek z 3. 9. 2009).
Reportáž České televize z 17. 8. 2012 zmiňuje částku jednoho a čtvrt milionu korun. Vlastní výpočet TV Nova z 17.4. 2013 zase uvádí částku až 2,7 milionu korun.
Náklady uváděné ve zdrojích se povětšinou pohybují v rámci uvedeném Pavlem Bělobrádkem, proto výrok označujeme jako pravdivý.
Český stát se mnou podepsal smlouvu (pozn. Demagog.cz - nákup Unipetrolu), kterou nemohl plnit, protože podepsal smlouvu o surovinách v České rafinérské.
Informace o těchto skutečnostech se nám bohužel nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů zjistit.
Hlavní problém našeho zdravotnictví není, že by bylo drahé. Pokud se podíváme na výdaje, které ve vztahu k HDP poskytují jiné vyspělejší státy než Česká republika, tak na zdravotnictví dávají mnohem více peněz. Ty naše výdaje se pohybují někde mezi 7 až 8 procenty hrubého domácího produktu.
Dle dat (a.j.) OECD činily v roce 2011 celkové výdaje na zdravotnictví v ČR 7,4% HDP. Do níže přiloženém grafu jsme na základě těchto dat zobrazili podíly zdravotnických výdajů na HDP pro státy OECD - graf na Dropbox. Ve srovnání s těmito státy má ČR šesté nejnižší výdaje z celkového počtu 28 států uvedených v grafu (pro Austrálii, Izrael, Japonsko, Mexiko a Turecko nejsou dostupná data.)
