Přehled ověřených výroků

ČSSD ve svém programu v sekci Spravedlivá daňová politika slibuje „Daň z příjmu fyzických osob nastavíme jako progresivní se dvěma sazbami ve výši 15 % a 27,5 % ze stávající superhrubé mzdy, což odpovídá 20 % do 100 000 Kč a 30 % nad 100 000 Kč z hrubé mzdy.”. Nepodařilo se nám však zjistit, kolik poplatníků by tato progrese zasáhla. Podle dat ČSÚ mělo v roce 2012 měsíční hrubou mzdu vyšší než 80 tisíc korun 1,75 % zaměstnanců. Podobná data však nejsou k dispozici pro živnostníky, kterých je téměř v České republice kolem milionu.

I přesto jsme se rozhodli výrok hodnotit jako pravdivý.

Na zavedení registračních pokladen se již několikrát shodli zástupci zaměstnavatelů a odborů na půdě tripartity. Jejich návrh na zavedení registračních pokladen byl však odmítnut vládou.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů jednali o registračních pokladnách už v říjnu roku 2012, následně pak letos v dubnu.

Na Slovensku fungují registrační pokladny už od roku 2008 zákonem o používání elektronické registrační pokladnice, sbírka zákonů č. 289/2008 (.pdf). Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

V tiskové zprávě ČSSD z 13. června stojí: “ Za jediné demokratické a odpovědné řešení současné politické krize, vyvolané kriminálními problémy ODS, pokládá ČSSD dohodu parlamentních stran na rozpuštění Poslanecké sněmovny a uspořádání nových voleb v co nejkratším termínu. V tomto smyslu zahájí ČSSD neprodleně konzultace se všemi parlamentními stranami a také prezidentem republiky. ”

Miroslav Kalousek v rozhovoru ze 7. srpna potvrdil slova Karla Schwarzenberga, tedy že pokud Rusnokova vláda získá důvěru, TOP 09 bude hlasovat pro rozpuštění Sněmovny.

V projevu ze 17. července ovšem Miroslav Kalousek přibližuje důvody, kvůli kterým poslanecký klub TOP 09 a Starostové nebude hlasovat pro rozpuštění sněmovny.

Po jednání TOP 09 a ČSSD z 19. července se obě strany shodly, že “ v určité situaci politického vývoje mohou být řešením předčasné volby, tedy rozpuštění Poslanecké sněmovny.”

V rozhovoru ze 6. srpna se za ODS vyjádřila Miroslava Němcová, že strana Rusnokově vládě nevyjádří důvěru a další kroky zveřejní až po hlasování o důvěře (jedná se o odpověď na otázku ohledně postoje ODS poté, co Karel Schwarzenberg oznámil, že pokud Rusnokova vláda získá důvěru, TOP 09 bude chtít rozpuštění sněmovny).

V červenci se Marek Benda za ODS vyjádřil následovně: “ My se nedomníváme, že za situace, kdy dochází ke střetnutí mezi prezidentem republiky a Poslaneckou sněmovnou a její většinou, je správným řešením rozpustit Poslaneckou sněmovnu.”

V článku portálu Týden.cz ze 7. července Miroslava Němcová říká, že pokud by Rusnokova vláda získala důvěru, byly by lepší předčasné volby. Dodává však, že se jedná pouze o její osobní názor.

Výrok hodnotíme podle informací z médií Lidovky.cz, iDnes.cz, Novinky.cz a Týden.cz jako pravdivý. Michal Hašek na tiskové konferenci 6. srpna 2013 ČSSD požadoval omluvu Jiřího Rusnoka za jeho výrok o "hvězdě pěchotě" v MF Dnes.

Rusnok tehdy uvedl: " No ano, sestavil jsem vládu za deset dnů. Jsem zvědavý, až bude Bohuslav Sobotka sestavovat vládu, co sestaví za hvězdnou pěchotu a za kolik dní. "

Jiří Rusnok se za daný výrok skutečně omluvil ještě daný den na jednaní poslaneckého klubu ČSSD.

Zásahy centrálního vedení strany ČSSD do sestavování kandidátek pro parlamentní volby byly napadeny jak v Moravskoslezském kraji (více na serveru Moravskoslezského deníku), tak v Olomouckém (více na serveru Mladé fronty), a ačkoliv v obou případech obvodní soud pro Prahu 1 návrhy zamítl, dle České televize může Lidový dům přímo zasahovat do sestavování kandidátek pro parlamentní volby. Jak dále uvádí, na březnovém sjezdu strany se měnily stanovy například tak, že „krajské lídry musí nejdříve schválit předsednictvo strany, až pak jdou před delegáty krajských konferencí. Pokud navíc některý kandidát poškodí dobré jméno strany, může ho z kandidátky předsednictvo vyškrtnout.“

Co se týče ostatních stran, tak především strana SPOZ v této věci připoutala mediální pozornost. Například lidovky.cz přinesly informace o tom, že předsednictvo strany udělalo oproti přání krajské konference asi deset změn na pražské kandidátce a kritické hlasy zněly také z kraje královéhradeckého, kde, dle senátora Vladimíra Drymla, kandidátka " nebyla navolena, přišla povelem od předsednictva.“ V případě strany KSČM také centrální vedení prosadilo změnu na úkor regionů v kandidátce, konkrétně v Jihomoravském kraji, jak blíže informuje o tomto případu Český rozhlas.

Strana ODS v tomto roce také schválila stanovy, na základě kterých bylo centrální vedení strany posíleno právě na úkor regionů. Podobně jako ČSSD změny nastaly z důvodu jakési kontroly, aby se zamezilo výskytu jmen, které by mohly stranu poškodit.

Je pravdou, že strana ČSSD nezasahuje do krajských kandidátek tak výrazně jako některé jiné strany, avšak na základě informací České televize, že centrální vedení strany ČSSD bylo v této věci posíleno, a může tedy zasahovat do zezdola již doporučených kandidátek, hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako zavádějící.

Podle novely zákona o DPH je opravdu v České republice snížená sazba daně ve výši 15 %.

Podíváme-li se na volební program Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ), najdeme: "Nejdůležitější příjmovou položkou státu je daň z přidané hodnoty. Zde budeme prosazovat ponechání snížené sazby DPH pouze pro základní potraviny a léky na úrovni 10 % a zvýšení základní sazby DPH na úroveň 21 - 25 %."

Podle dat Evropské komise je naše snížená sazba daně nejvyšší ze všech členských zemí EU. V průěru se snížená sazba daně v zemích EU pohybuje kolem deseti procent.

Na základě výše uvedených údajů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na základě získaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Helena Langšádlová je skutečně spolupředkladatelkou:

Návrhu poslankyň a poslanců Karolíny Peake, Lenky Andrýsové, Petra Gazdíka a Heleny Langšádlové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů (tisk č. 1029) a stejně tak

Návrhuposlanců Jana Farského, Petra Gazdíka, Karolíny Peake, Jaroslava Plachého, Radka Johna, Jeronýma Tejce, Vladimíra Koníčka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Důvodem rezignace Petra Nečase na post předsedy vlády byl skutečně skandál spojený s šéfkou jeho kabinetu Janou Nagyovou, která nechala sledovat jeho manželku Radku vojenskou rozvědkou.

Petr Nečas k tomu uvedl následující: “ Jsem si plně vědom toho, jak peripetie mého osobního života v současné době zatěžují politickou scénu i ODS. Já jsem velmi pozorně vnímal celý vývoj politické situace, který tady nastal počínaje středou. A jsem si vědom toho, jaké to pro mne má konsekvence. Chci zdůraznit, že jsem si vědom své politické odpovědnosti a vyvozuji z ní tyto důsledky." (pozn. hovoří o své rezignaci na post premiéra)

Česká televize krátce po volbách do krajských zastupitelstev v roce 2012 shrnula nově vzniklé koalice v přehledu monitorujícím stranické složení koalic. Přesný počet získaných mandátů je pak k dispozici na serveru volby.cz (postupným zvyšováním poslední číslovky v adresním řádku získáte údaje z jednotlivých krajů.)

Takzvaná rudooranžová koalice vznikla v devíti z nich. Středočeský kraj i přes kauzu Rath pouze vyměnil hejtmana a přidal jedno křeslo KSČM. Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj pokračují se stejným hejtmanem jako dosud. Zatímco v prvních dvou krajích získala více mandátů ČSSD, v Karlovarském a dále i Ústeckém kraji zvítězila KSČM. V posledně zmiňovaném navíc komunisté získali i hejtmanský post. V radě Královéhradeckého kraje obsadila KSČM tři (dříve středopravá) křesla. Olomoucký a Moravskoslezský kraj má rady čistě dvojbarevné, ve Zlínském se k nim přidala i levicová SPOZ. Kromě toho kraj Vysočina disponuje radou ČSSD s podporou KSČM.

Co se týče "testování odolnosti české veřejnosti," proti přítomnosti KSČM ve vedení krajů protestovaly stovky lidí například ve Zlíně, Českých Budějovicích i Ústí nad Labem. Několik českobudějovických studentů dokonce drželo hladovku jako výraz odporu proti člence KSČM Vítězslavě Baborové v čele krajského školství.

Můžeme tedy říci, že KSČM a ČSSD skutečně intenzivně na krajích spolupracují a výrok místopředsedkyně ODS hodnotíme jako pravdivý.

Na základě informací ze stránek ministerstev zahraničí států Evropské unie hodnotíme výrok Jana Kohouta jako pravdivý s výhradou.

Varování týkající se pobytů v Egyptě se nám nepodařilo dohledat u Lotyšska, Portugalska a Řecka. Tyto země tedy buď žádné doporučení nevydaly, nebo se nám ho nepodařilo nalézt.

Nicméně pokud srovnáme námi nalezené informace s výrokem Jana Kohouta, dopouští se drobné nepřesnosti, když říká, že pouze Velká Británie, Portugalsko a jedna další země nevarují před pobytem v turistických letoviscích. U Velké Británie je to pravda, Portugalsko se nám nepodařilo najít, předpokládáme tedy, že je to také pravda. Kromě těchto zemí se nám podařilo najít ještě dvě další země, které mají doporučení podobného znění - Maltu a Kypr. Nejde tedy o Velkou Británii, Portugalsko a jednu další zemi, ale další dvě.

Nicméně ostatní státy vydaly prakticky stejná doporučení jako Česká republika. Všechna doporučení jsou vydaná v souvislosti s událostmi v Egyptě, opravdu tedy pochází zhruba ze stejné doby. I přes drobnou nepřesnost, opomenutí jedné země, hodnotíme výrok jako pravdivý.

V následující tabulce naleznete přehled stanovisek členských států EU (většinou v jejich úředních jazycích).

Čl. stát Evropské unieDoporučení ohledně cest do Egypta Belgie Necestovat Bulharsko Necestovat Česko Necestovat Dánsko Necestovat Estonsko Necestovat Finsko Necestovat Francie Necestovat Chorvatsko Necestovat Irsko Necestovat Itálie Necestovat Kypr Necestovat jen do některých oblastí Litva Necestovat Lotyšsko Nenalezeno Lucembursko Necestovat Maďarsko Necestovat Malta Necestovat, vyjma letovisek Německo Necestovat Nizozemí Necestovat Polsko Necestovat Portugalsko Nenalezeno Rakousko Necestovat Rumunsko Necestovat Řecko Nenalezeno Slovensko Necestovat Slovinsko Necestovat Velká Británie Různé stupně výstrahy podle oblasti Španělsko Necestovat Švédsko Necestovat