Přehled ověřených výroků

Výrok předsedy ČSSD je hodnocen na základě jeho vyjádření pro server Aktuálně.cz z předvolebního období jako pravdivý.

Bohuslav Sobotka už před volbami, konkrétně 24. října 2013, prohlašoval, že žádný člen stínové vlády ČSSD nemá pozici v budoucí vládě jistou.

Na otázku v rozhovoru pro Aktuálně.cz:

" Znamenalo by to, že by se stínová vláda ČSSD jen přetavila ve vládu skutečnou, nebo počítáte s některými změnami? "

Bohuslav Sobotka odpověděl:" Neznamená. Automaticky ne. Já si samozřejmě vyhodnocuji práci členů stínové vlády, i během volební kampaně, míru jejich angažmá ve prospěch volebního úspěchu sociální demokracie. Protože rozhodně ne všichni stínoví ministři ve volbách kandidují, ne všichni jsou úplně aktivní tak, jak já bych si představoval. Takže nepochybně stínová vláda není dogma, ale je to jádro příští sociálnědemokratické vlády. Pokud ovšem dostaneme silný mandát."

Prezident Miloš Zeman vystoupil na půdě Evropského parlamentu dne 26. února 2014. Ve svém projevu zdůraznil důležitost vytvoření společné evropské armády, společné fiskální politiky a harmonizaci zdanění. Dále hovoří o tom, že „je příznivcem přijetí eura v co nejkratším časovém horizontu“. Všechny již zmínění cíle jsou projevem hlubší evropské integrace.

20. února absolvoval premiér Bohuslav Sobotka svou první pracovní návštěvu v Bruselu, kde se sešel s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem a s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem. Jednalo se o přistoupení ČR k fiskálnímu paktu či o zrušení české výjimky z Lisabonské smlouvy. Premiér Sobotka uvedl: „Nová vláda je přesvědčena o tom, že příležitostí pro další rozvoj České republiky, pro její hospodářský růst, tvorbu nových pracovních míst, prosperitu a pro nejlepší obhajobu našich národních zájmů je naše aktivní účast na pokračování evropské integrace“.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Premiér Sobotka přímo nevystupoval na půdě Evropského parlamentu, pouze se v Bruselu sešel s předsedou Evropské komise a s předsedou Evropského parlamentu. Avšak jak prezident Zeman, tak premiér Sobotka se přihlásili k myšlenkám hlubší evropské integrace.

Výrok premiéra Rusnoka hodnotíme na základě dohledaných informací o Generálním ředitelství ÚP jako pravdivý.

Vznik centrálního úřadu práce schválila vláda Petra Nečase v prosinci 2010 a úřad samotný zahájil provoz v březnu roku 2011. Při reorganizaci nahradilo dosavadních 77 úřadů práce 14 krajských poboček se sítí kontaktních míst a jedním centrálním úřadem. Centrum, tj. Generální ředitelství ÚP bylo dosud roztroušeno (str. 1, pdf.) na více místech, na Karlově náměstí, v Kartouzské ulici a Emauzích v Praze, navíc společně s pracovišti pro Prahu-západ, Prahu-východ a callcentrem.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Bratislavského jednání se sice zúčastnilo 16 zástupců států, avšak v několika případech to nebyli premiéři. Navíc v době, kdy návrh finálně schválil Evropský parlament, už nebyl ani Petr Nečas, ani Václav Klaus ve funkci, a neměli tak ani důvod veřejně takové skutečnosti oznamovat.

V Bratislavě premiér Slovenska Robert Fico skutečně zorganizoval na podzim 2012 jednání skupiny Přátel koheze, tedy sdružení chudších států, které podporují kohezní politiku.

Účastnilo se jej sice kromě Martina Schulze a dalších evropských politiků 16 zástupců evropských států, avšak nebyli to ve všech případech premiéři. Kypr, Řecko, Litva, Malta a Španělsko vyslalo jiné zástupce. Část výroku o „16 premiérech“ je tudíž nepřesná.

Výsledkem schůzky byla deklarace, na základě které chtějí státy klást důraz na kohezní politiku.

Podle finální dohody schválené Evropským parlamentem bude mít ČR možnost v letech 2014–2020 čerpat v rámci kohezní politiky 20,5 mld. euro. Tento obnos byl v průběhu vyjednávání navýšen a je označován za úspěch české diplomacie i proto, že Česko získává čtvrtou nejvyšší částku na jednoho obyvatele.

Návrh byl nejprve projednáván v únoru 2013 na Evropské radě. Po skončení Petr Nečas informoval o svém úspěchu v jednání, díky němuž získal o 900 mil. euro více oproti původnímu návrhu.

Evropský parlament však politiku definitivně schválil až v listopadu 2013, kdy už Nečas s Klausem nebyli v úřadech, a oficiálně veřejně již tedy neměli důvod takové věci oznamovat.

Program strany pro předčasné volby, který strana zveřejňuje na svých webových stránkách, podobný závazek neobsahuje.

Současná vláda byla jmenována 29. 1. 2014, je tedy v úřadě téměř dva měsíce.

Délka legislativního procesu se samozřejmě značně liší. Příkladem toho je sestavování nového občanského zákoníku, které od vypracování věcného záměru, až po schválení návrhu vládou trvalo jedenáct let, či trestní řád, s jehož věcným záměrem přišel tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil již v roce 2007, Poslanecké sněmovně jej ale vláda předložila až 27. 2. 2008.

Celý postup vládního legislativního procesu je popsán v usnesení vlády z 18. března 1998. Článek 5 odstavec 3 stanovuje standardní patnáctidenní lhůtu pro připomínky k věcnému záměru, Legislativní rada má dále dle článku 7 odstavce 2 šedesát dní k projednání věcného záměru, lhůta pro další připomínkové řízení je 20 dnů. Následuje 60denní lhůta pro Legislativní radu k projednání návrhu zákona a 5denní lhůta pro dodání schváleného návrhu předsedovi vlády k podpisu.

Vláda nemá povinnost zveřejňovat celý proces vládního legislativního postupu. Toto jsou standardní lhůty, které lze měnit. Prostým součtem a výše zmíněnými příklady ale dovodíme, že skutečně není anomálií, pokud by vládní legislativní proces trval v řádu měsíců.

Podle Ředitelství silnic a dálnic by měla v letošním roce probíhat realizace nejméně dvou dálničních úseků a řada dalších je naplánována. Nicméně Ministerstvo dopravy na náš dotaz odpovědělo následující:

"- Pokud jde o silnice dálničního typu, tak skutečně v tuto chvíli neprobíhá žádná výstavba.

- Na rozestavěném úseku D8 (Lovosice-Řehlovice) zastavil stavební práce sesuv půdy a aktuálně se řeší způsob jeho odstranění.

- Nejblíže k zahájení by mohly mít stavební práce na krátkém úseku D11 (Osičky-Hradec Králové), pokud nenastanou další právní komplikace.

- Všechny úseky D3 a D1 mezi Lipníkem n. B. a Přerovem jsou teprve připravovány k zahájení, když konkrétní termíny zatím nejsou známé.

- Na čtyřech úsecích D1 probíhá pouze modernizace (v březnu přibudou nové dva úseky), nikoliv nová výstavba ".

Rovněž podle serveru Týden letos "nepřibude ani kilometr nové dálnice a ani na železnici nebude zprovozněn žádný větší souvislý úsek modernizované trati. Vyplývá to ze statistik Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správy železniční dopravní cesty (SŽDC)."

Na základě informací dostupných z médií hodnotíme výrok Zdeňka Žáka jako zavádějící.

Ředitelství silnic a dálnic vyjednalo s provozovatelem elektronického mýtného firmou Kapsch výrazně lepší cenu než doposud, a to 237 korun namísto 1400 korun za jednu palubní jednotku OBU (jednotka určená k placení elektronického mýtného). Tedy nikoliv 293 kč, jak uvádí ministr v demisi Zdeněk Žák.

Jedná se přitom o sumu, kterou český stát každoročně proplácí firmě Kapsch výměnou za to, že firma jednotky udržuje v mýtném systému plně funkční. Nižší cena se týká pouze nových jednotek OBU (cca 143 tisíc kusů), které do systému přibyly za poslední dva roky a jsou nadbytečné oproti původně nasmlouvanému množství. Nejedná se tedy o nově vyjednanou cenu za všechny jednotky v oběhu, nýbrž pouze za menšinu přespočetných, které jsou málo využívané, avšak musí být připraveny k provozu. Za většinu původních jednotek (530 tisíc) se platí stará cena 1400 Kč vyjednaná za ministra Aleše Řebíčka.

Nelze srovnávat snahy ze strany EU a Ruska týkající se zklidnění současné situace na Ukrajině. Na základě níže uvedených informací proto označujeme výrok jako zavádějící.

Nelze tvrdit, že pro uklidnění situace na Ukrajině nedělá EU nic. Jako příklad můžeme uvést jednání šéfky diplomacie EU Catherine Ashotonové s opozicí a prezidentem Janukovyčem, která vedla (prostřednictvím Janukovyče) k vyzvání opozice k dialogu. Z hlediska ekonomické stability země bylo významné jednání se Štefanem Fülem o možnosti získání záchranného úvěru od Mezinárodního měnového fondu. Zároveň je také stále otevřená nabídka asociační dohody s EU pro Ukrajinu (jeden z hlavních důvodů protestů) i poté, co došlo k jejímu nepodepsání.

Ruští představitelé opakovaně obvinili EU z vměšování se do vnitřních záležitostí Ukrajiny. Rusko a Ukrajina 17. prosince v Moskvě dosáhly zlomové dohody o rozšíření hospodářské spolupráce. Rusko následně výrazně snížilo cenu zemního plynu pro Ukrajinu a uvolnilo ve prospěch Ukrajiny ze svých devizových rezerv 15 miliard USD.

Co se týče postoje samotných lídrů EU k situaci na Ukrajině, José Barroso a Herman Van Rompuy jednoznačně odsoudili „vnější tlak“, kterým údajně na svého západního souseda působí Rusko. Herman Van Rompuy se dále vyjádřil odmítavě k neoprávněnému použití síly a brutality ukrajinských hlavních představitelů vůči demonstrantům. Nicméně dle unijních diplomatů však není na stole – přes politická vyjádření některých unijních zemí – možnost zavedení sankcí proti představitelům Janukovyčovy administrativy.

Zmíněný výnos, podle kterého měli kriminalisté informovat své nadřízené o citlivých případech, skutečně platil od roku 2007, tedy v době, kdy byl ministrem Ivan Langer a policejním prezidentem Oldřich Martinů.

Informoval o tom pozdější šéf protikorupční policie Tomáš Martinec, jeho slova potvrdil i bývalý náměstek policejního prezidenta Martinů Jiří Houba.

Tomáš Martinec toto nařízení zrušil bezprostředně po svém nástupu do funkce.