Za dobu,co jsem měl možnost sestavovat rozpočty, sestavoval jsem tři, tak celková úspora je 6 miliard.
Výrok Bohuslava Svobody hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat informace, z nichž by se dalo jasně určit kolik peněz bylo na pražském magistrátu uspořeno.
Bohuslav Svoboda vykonával funkci primátora hl. m. Prahy od 30. listopadu 2010 do 23. května 2013, tudíž je pravdou, že nesl zodpovědnost za tři jednotlivé rozpočty, a to na roky 2011, 2012 a 2013.
Dle informací dostupných z oficiálních webových stránek pražkého magistrátu činila úspora v rozpočtu na rok 2011 (.pdf) celkem 735 mil Kč. V rozpočtu na rok 2013 (.pptx) činí úspora 1,1 mld. Kč. Nicméně úspora v rozpočtu na rok 2012 není veřejně známá.
No, my jsme přesně 31. května tohoto roku na takovém neformálním setkání v Bakově nad Jizerou s paní Bobošíkovou hovořili, pač předtím jsme dlouho nehovořili, a nabídli jsme tu spolupráci a ona ji odmítla.
Níže přetiskujeme vyjádření Jany Bobošíkové k tomuto výroku:
„Toto tvrzení je v podstatě pravdivé, má ale širší souvislost. K setkání došlo tuším v srpnu, já jsem budovala pravicový blok,což se nakonec podařilo a nabízela panu Hannigovi účast. Pan Hannig ale má jinou politickou strategii a chtěl jít do voleb samostatně. Nabízel mi místo volebního lídra Suverenity - strany zdravého rozumu. Suverenita - blok Jany Bobošíkové (SBB) ale šla pod mým vedením cestou široké integrace pravicových sil, ve volbách samostatně nekandiduje. Osobnosti z SBB kandidují na kandidátkách pravicové strany Hlavu vzhůru.
S pozdravem Jana Bobošíková.“
ODS je dlouhodobě vůbec proti tomu instrumentu minimální mzdy.
Výrok hodnotíme na základě informací z programových dokumentů a volebních programů strany ODS jako pravdivý.
Dokument (pdf. str.21) Více svobody, méně regulace z roku 2004 uvádí: “ Zrušíme minimální mzdu, protože je typickou regulací, která snižuje zaměstnanost a nahrává šedé a černé ekonomice ”.
Obdobně se vyjadřuje i volební program (pdf. str.21) z roku 2006: “ Zrušíme minimální mzdu, která ztrácí smysl při zavedení státem zaručeného příjmu ”.
Či aktuální vyjádření Ivo Strejčka (europoslanec ODS): “ Pokud totiž použijeme zdravý selský rozum, snadno objevíme, že minimální mzda je socialistickým nástrojem, který nejvic poškozuje ty, kterým má pomáhat ”.
V posledních letech se opakovaně zvyšovalo DPH, které vytáhlo z rozpočtu zdravotnictví řádově 5-10 mld. Kč.
DPH se za poslední roky postupně zvyšuje, a to v obou sazbách. Přehled jednotlivých změn naleznete v článku serveru Podnikatel.cz. Že má zvyšování DPH negativní dopad na rozpočet zdravotnictví, uvedl i ministr v demisi Leoš Heger. Nepodařilo se nám však najít konkrétní částku, kterou tato zvyšování zdravotnictví stojí. Podle dokumentu zpracovaném v roce 2012 Ministerstvem zdravotnictví se ale odhadované náklady spojené se zvyšování daní pohybují okolo 3,5 mld. Kč za rok 2012. Nedokážeme ale určit, jak vysoká by částka byla celkově za několik “posledních let”.
Já jsem byl proti tomu zákonu (zákon o státní službě/úřednících v Nečasově vládě - pozn. Demagog.cz) už v naší vládě.
Server Česká pozice zveřejnil připomínky jednotlivých ministerstev k návrhu zákona o úřednících. Podle jejich informací byl se Karel Schwarzenberg v komentáři ministerstva zahraničí vymezil vůči faktu, že zákon je založen na zákoníku práce, nikoliv na veřejnoprávní úpravě. Tato úprava totiž podle něj “na rozdíl od soukromoprávní, garantuje stabilní, transparentní a profesionální státní správu”.
Nepodařilo se nám však zjistit, zda Karel Schwarzenberg při hlasování na vládě tento zákon podpořil či nikoliv, hlasování na vládě totiž není veřejně dostupné. Ze zápisu (.doc) se pouze dozvídáme, že “ z 13 přítomných členů vlády hlasovalo pro 12 a proti 1 ”.
SPOZ vznikla někdy v únoru, oficiální založení, 2010.
K založení Strany Práv Občanů došlo v prosinci 2009, kdy se strana i oficiálně registrovala na Ministerstvu vnitra.
V únoru 2010 pak přidala ke svému názvu přídomek “ Zemanovci ”, zároveň proběhla i změna stanov. SPOZ v plném názvu tedy opravdu vznikla v únoru 2010.
Protože to co projednával Evropský parlament, se týkalo řešení závažného problému a to je doopravdy nezaměstnanosti mladých lidí, která je v řadě evropských zemí mnohem horší, než v ČR.
Na základě dat statického úřadu Evropské komise Eurostat hodnotíme výrok jako pravdivý.
Při hodnocení vycházíme z dat Eurostatu o nezaměstnanosti mladých ve věku 15 - 24 let z června 2013 (u některých států jsou už dostupná i data z července, ale ne u všech, proto volíme druhý nejnovější set dat).
V České republice je nezaměstnanost mladých lidí do 25 let na úrovni 18,2%. Průměrná hodnota zemí EU28 je 23,5%. Již to zcela jasně ukazuje, že skutečně je ve většině evropských zemí situace na trhu práce pro mladé lidi horší než v Česku. Česká republika je v žebříčku 28 států Evropské unie na 7. místě. Celkovou seřazenou tabulku jsme pro vás vložili na Dropbox (.xls).
Jak připomíná europoslanec Milan Cabrnoch, Česká republika se podle dohody z roku 2009 měla připojit k Protokolu současně s ratifikací vstupu Chorvatska do EU, která už ale proběhla.
Výrok hodnotíme na základě veřejných informací z webu euroactiv.cz a iDnes.cz jako pravdivý. Summit EU 29. října 2009 odsouhlasil tzv. "Klausovu výjimku" z Lisabonské smlouvy. Ratifikace protokolu oddělující danou výjimku měla proběhnout paralelně s přístupovou smlouvou Chorvatska do EU. Ta, jak uvádí výrok, proběhla a Chorvatsko se od 1. července 2013 stane členem EU. Co se týče zapojení ČR do Protokolu, tuto otázku řeší výrok výše.
Vláda nenakupovala žádné poslance, já to zásadně popírám.
Řeč je o probíhajícím vyšetřování ÚOOZ, v rámci kterého byli z korupce obviněni bývalí poslanci Petr Tluchoř, Ivan Fuchsa a Marek Šnajdr. Vyšetřování stále probíhá a není zcela jasné, jaké všechny konkrétní důkazy policie shromáždila a jaké jednání vedlo k obvinění. Nedá se tedy ani posoudit, jestli získané posty byly odměnou za odchod z vlády, či nikoli. Navíc platí presumpce neviny a do rozhodnutí soudu se faktická podstata výroku ověřit nedá.
(A ty snídaně za korunu by se měly vrátit, jako byly na Kladně.) Ale do rozpočtu, já bych jim je dal zadarmo z vejplaty, prosím vás. A dělal jsem to celá léta.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný na základě nedostatku dostupných informací.
Jediné informace ke svačinám za korunu jsme našli v článku MF DNES z 1.6.2004 (Vladimír Stehlík: Poldi a svačiny za korunu) v jehož úvodu je následující: "Kladno, Rožmitál pod Třemšínem - Svačiny za korunu, velkolepé plány s Poldovkou i s památníkem v Lidicích, odkoupené vozy bývalých vládních činitelů včetně Tatry 613, mohutné mítinky na nádvoří Poldi, kde se zpívalo Kladno, ty černé Kladno a kde nebylo o emoce a silná slova nouze. Pokoušel se i kandidovat do Senátu, ale neuspěl. Tak dnes nejčastěji vzpomínají v Kladně na Vladimíra Stehlíka bývalí pracovníci tamních hutí."
