Přehled ověřených výroků

Studie (.pdf) Parlamentního institutu dokládá pravdivost obou charakteristik obligatorního referenda.

Obligatorní (mandatorní) referendum je „pro určité případy už předepsané samotnou ústavou“ (str. 3), a vztahuje se tudíž na pár věcí. Dále je toto referendum závazné (str. 3), politici tedy potřebují i souhlas občanů.

Studie zároveň rozděluje referenda na několik typů podle určitých kritérií. Dělí je na obligatorní a fakultativní, mandatorní a konzultativní a na pasivní a aktivní. (str. 4)

Na základě volebních programů ODS, TOP 09 a opatření vlády po volbách r. 2010 je výrok hodnocen jako pravdivý.

Ve volebním programu (.pdf, s. 18) ODS z r. 2010 se píše: „ODS je přesvědčena o správnosti nízkých daní." nebo „Zároveň udržíme daně na současné úrovni."

Volební program TOP 09 hovoří takto: „Současný stav tuzemských veřejných rozpočtů neumožňuje v příštích několika letech snižování daní. Vláda nechce daně zvyšovat, proto musí velmi rozhodně snižovat rozpočtové výdaje." Ovšem na jiném místě se píše: „Vláda zruší většinu stávajících daňových výjimek u daně z příjmů.", což v podstatě znamená u některých položek dorovnání a tedy v podstatě zvýšení.

V kapitole týkající se důchodové reformy je pak přítomna tato formulace: „Výpadek příjmů stávajícího průběžného systému financování důchodů pokryje vláda z aktiv společnosti ČEZ a v případě nutnosti z nepřímých daní." Explicitně tedy TOP 09 neuvádí, že by daně zvyšovala, i když právě v souvislosti s důchodovou reformou tento krok lehce naznačuje.

Volby proběhly v květnu a vláda složená z ODS, TOP 09 a VV byla ustavena v červenci. V srpnu 2010 pak byli některé části České republiky zasaženy povodněmi. Ministr financí Miroslav Kalousek navrhnul zvýšení daně z příjmů o 100 Kč, které mělo sloužit k likvidaci následků příštích povodní a k protipovodňové ochraně. Tato „povodňová daň " pak skutečně vstupuje v účinnost r. 2011.

Kromě této daně, kterou vláda zavedla brzy po svém ustanovení, byla v průběhu volebního období zvýšena např. také DPH (a to hned dvakrát), dále je např. pro roky 2013-2015 zavedena také nově 7% sazba daně pro vysokopříjmové skupiny.

Výrok prezidenta Putina je hodnocen jako zavádějící, neboť "nástupnická organizace" (COCOM byl skutečně zrušen) se zabývá pouze kontrolou vývozu zbrojního a dalšího materiálu, nejde přímo o zákaz vývozu, jak Putin uvádí. V této nástupnické organizaci je členem také Ruská federace.

Koordinační výbor pro mnohostranné kontroly vývozu (COCOM) byla neformální multilaterální organizace, srze níž Spojené státy a jejich spojenci koordinovaly národní kontroly vztahující se na vývoz strategických materiálů a technologií do komunistického světa.

V roce 1948 vláda USA oslovila západní spojence s cílem založení společné koordinace politiky embarga proti státům RVHP (Rady vzájemné hospodářské pomoci). Následně došlo v roce 1949 k ustanovení fungování organizace a 1. ledna 1950 k jejímu samotnému fungování.

Důležitou součástí aktivit COCOMu bylo ustanovení tzv. COCOM seznamů technologií a produktů, které byly kontrolovány, monitorovány a na něž se vztahovalo embargo. První seznam munice obsahoval všechny vojenské předměty, druhý seznam atomové energie obsahoval zdroje štěpných materiálů pro jaderné reaktory a jejich díly a třetí průmyslový seznam obsahoval položky jako motory, letecké kontrolní vybavení, počítače apod.

Po rozpadu Sovětského bloku se omezení vztahovalo pouze na podej výpočetní a telekomunikační techniky do zemí, které tvořily východní blok. V březnu roku 1994 byl COCOM formálně zrušen, některé exportní kontroly však zůstaly nadále zachovány. Jednalo se například o kontroly rozhlasové a šifrovací technologie.

Ve Spojených státech bylo dodržování zásad COCOM realizováno prostřednictvím zákona The Arms Export Control Act (Zákon o kontrole vývozu zbraní), který je dodnes platný a umožňuje prezidentovi USA kontrolu vývozu obranných prostředků.

Nicméně po rozpadu SSSR se objevily nové hrozby (např. terorismus) a vznikla opět potřeba vývozního omezení. V prosinci 1995 vzniklo tzv. Wassenaarské ujednání (WA) o vývozních kontrolách konvenčních zbraní, zboží a technologií dvojího využití, které nahradilo některé funkce COCOM. Členem tohoto sdružení států je i Ruská federace.

Podobně jako COCOM má WA kontrolní seznamy obsahující vojenské materiály a zboží dvojího užití. Primárním cílem WA je mezinárodní výměna informací o mezinárodním obchodu se strategickým zbožím, posilování transparentnosti a předcházení destabilizujícímu hromadění konvenčních zbraní.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící. Je sice pravdou, že COCOM byl pouze formálně zrušen v roce 1994 a některé vývozní kontroly dodnes platí, jedná se však pouze o kontrolu vývozu, nikoliv o zákaz vývozu.

Podle dostupných tiskových informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ukrajinský parlament v pátek 21. února schválil zákon, který znamená návrat k ústavě z roku 2004 a který omezuje některé pravomoci prezidenta. Zákon byl podle agentury Interfax schválen 386 z 450 poslanců, tedy více než dvoutřetinovou většinou.

Nový předseda ukrajinského parlamentu Oleksandr Turčynov, jejž poslanci dočasně pověřili výkonem prezidentské funkce, uvedl, že Parlament by se měl co nejdříve dohodnout na složení vládní koalice a jmenování vlády.

Výrok eurokomisaře Füleho tak hodnotíme jako pravdivý.

Dňa 20. novembra 2013 schválili europoslanci na plenárnom zasadnutí legislatívu upravujúcu podmienky čerpania európskych štrukturálnych a kohéznych fondov na budúce programové obdobie 2014-2020. Členské štáty si medzi sebou rozdelia 325 miliárd eur, Česká republika bude mať k dispozícii 20,5 miliard eur.

Medzi nejviditelnejšie novinky bude patriť delenie na tri regiony (momentálne sú len dva). K menej rozvinutým regionom pribudnú ešte regióny prechodné. Jednotlivé druhy regiónov budú mať rozdielnu výšku alokácií.

Jednou z ďalších noviniek bude, že investície z europskych fondov budú lepšie zamerané na dosiahnutie vyššej efektivity, tým že sa budú sústrediť na menší počet priorít. Medzi tieto priority patria: inovácia a výskum, digitálna agenda, malé a stredné podniky a nízkouhlíková ekonomika.

Približne 66 miliárd eur z Kohézneho fondu bude určených na podporu prioritného transeurópske dopravné spojenia a ďalšie infraštruktúrne projekty, napríklad v oblasti životného prostredia.

V rámci Európskeho sociálneho fondu bude podporená zamestnanosť a to z 20% v každom členskom štáte. Na záruky pre mladých pôjde minimálne 6 miliárd eur.

Pravidlá čerpania by mali byť značne zjednodušené a malo by dôjsť k minimalizácii byrokracie, napríklad zavedením elektronizácie. Avšak tieto nové pravidlá nezaručujú rovnosť všetkých konečných príjemcov. Vzhľadom k rozdielnym alokáciám pre jednotlivé regióny nebudú mať všetci príjemcovia rovnaké podmienky - nebude možné dosiahnuť na rovnakej čiastky. Výrok preto hodnotíme ako zavádzanie.

Cenou za registrační značky se zabývala v září 2013 například Česká televize, ta tehdy ve své reportáži uváděla cenu 115 korun za kus. O stejné ceně hovoří i server Česká pozice. Podle prohlášení ministra v pořadu OVM je současná cena kolem sta korun za kus, jednalo by se tedy skutečně o zlevnění o přibližně 15 korun.

Kvůli potvrzení informace o aktuální ceně uváděné ministrem jsme kontaktovali tiskové oddělení ministerstva, dosud jsme však nedostali odpověď a výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Na základě informací z Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2013 o umístění sídel evropských institucí (2012/2308(INI)) označujeme výrok jako pravdivý.

Česká verze usnesení (.pdf, str. 587) v poznámce pod čarou k bodu O. vysvětluje výpočet odhadu dodatečných ročních nákladů Evropského parlamentu díky jeho geograficky roztříštěné činnosti. Tyto celkové náklady se pohybují v rozmezí 156 až 204 milionů eur. Z nich odhad dodatečných nákladů štrasburského sídla tvoří skutečně Oldřichem Vlasákem uváděných 103 milionů eur.

Zmíněné body se skutečně objevily v programovém prohlášení vlády Vladimíra Špidly v roce 2002 (.pdf), proto je výrok hodnocen jako pravdivý. Jako jednu z hlavních priorit si tehdejší vláda stanovila „rozvíjení sociálního státu na základě sociálně tržního a ekologicky orientovaného hospodářství a při udržení sociální soudržnosti a sociálního smíru“ (str. 2).

Jedním z bodů programového prohlášení bylo též provedení důchodové reformy. Vláda doslova deklarovala, že „[...] zabezpečí růst reálné úrovně vyplácených důchodů“ (str. 18).

V rámci programového prohlášení byl taktéž zmíněn růst reálných mezd. Konkrétně můžeme citovat pasáž, kdy „[v]láda bude hospodářskou politikou vytvářet podmínky pro růst produktivity práce a reálných mezd tak, aby se postupně snižoval rozdíl v úrovni odměňování mezi Českou republikou a Evropskou unií“ (str. 18).

V jistém smyslu bylo přislíbeno i navyšování některých sociálních dávek. Příkladem je rodinná politika, kde podle programového prohlášení „[v]láda ve vazbě na vývoj veřejných rozpočtů rozvine vyvážený systém podpory rodin s dětmi. přídavek na dítě vláda navrhne jako příspěvek společnosti na výživu a výchovu dětí, který má náležet všem dětem bez rozdílu, ve stejné výši a diferencovaný pouze podle věku dítěte s tím, že jeho součástí bude jednorázový školní příspěvek zvyšující se podle stupně školního vzdělání“ (str. 19).

Rozvoj infrastruktury byl zmíněn v souvislosti s dopravní politikou. „Vláda podpoří další rozvoj dopravní infrastruktury z veřejných i soukromých zdrojů s využitím fondů Evropské unie. Zaměří se na modernizaci železničních koridorů a výstavbu nových úseků dálnic a rychlostních komunikací zejména ve vazbě na transevropské dopravní sítě. Podpoří přestavbu velkých železničních uzlů a rozvoj dopravně logistických center v návaznosti na hospodářské zóny“ (str. 11).

Ingeborg Grässleová je Členka výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, který v Praze prověřuje chyby v kontrole a auditech fondů EU.

Grässleová prohlásila: " Šéf hnutí ANO a podnikatel Andrej Babiš představuje v čele ministerstva financí vážný konflikt zájmů, který může ztížit spolupráci Evropské unie s Českou republikou".

"S velkou obavou sledujeme střet zájmů ve vládě, " prohlásila dále na tiskové konferenci. Už v minulosti byl podle ní takový konflikt zájmů u nejmenovaného bývalého ministra dopravy, jehož firmy podle poslankyně profitovaly z evropských projektů na rozvoj Vltavy. " Teď je na ministerstvu financí, " uvedla zákonodárkyně.

ČTK Grässleová následně vysvětlila, že Babišovy firmy dostaly 2,6 milionu eur (71 milionů Kč) z evropských fondů, ministr financí je ale podle ní zároveň v Česku garantem vůči EU, že tyto prostředky byly přiděleny řádně. " Jak může být někdo s tak masivními osobními finančními zájmy zároveň tímto garantem? " položila si řečnickou otázku. Tento střet zájmů podle ní znedůvěryhodňuje kontrolní systémy v ČR a požaduje jeho objasnění.

Nejlepším řešením by podle Grässleové bylo, kdyby vicepremiér své podnikatelské impérium prodal nebo předal nějakému pověřenci. " Každopádně musí jasně prokázat, že už s tím nemá nic společného," zdůraznila zástupkyně lidovecké frakce EPP v evropském výboru. Sama se prý hodlá této záležitosti dál věnovat. " Nenechám to v klidu, " poznamenala členka německých vládních křesťanských demokratů (CDU).

Podle Českého rozhlasu pak řekla konkrétně:" I have been on this committee for 10 years, and have done many reviews. But this is the first time I’ve felt the system allowed such massive fraud ".

Samotná tisková konference v plném znění v současnosti není na stránkách Evropského parlamentu k dispozici, nemůžeme tedy vyloučit, že Babišem zmiňované prohlášení nezaznělo, hodnotíme tedy prozatím výrok jako neověřitelný.

Únik informací ze spisu Krakatice byl vyšetřován vícekrát. Tato šetření prokázala, že ke spisu mělo přístup mnoho lidí i přesto, že je spis veden v režimu utajení. Bohužel nejsou dostupné další informace o vyšetřování, o kterém mluví Ivan Langer. Navíc nelze ověřit, zda sám Langer spis viděl nebo do něj vstupoval. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Únikem informací se mj. zabýval také Úřad pro ochranu osobních údajů. Podle jeho šetření mělo k policejním spisům přístup "příliš mnoho lidí". Igor Němec z tohoto úřadu pro Českou televizi uvedl, že systémově není zabezpečeno to, aby neunikaly takové věci jako jsou odposlechy. " K některým údajům může mít přístup až 3000 lidí," řekl.

Vyjádření Ivana Langera v Nedělní partii koresponduje s jeho dřívějším tvrzením z roku 2009, kdy uvedl, že se za dobu existence spisu Krakatice do něj podívalo 54 osob - a to jak z policie a její inspekce, tak z ministerstva vnitra. Spis byl přitom veden v režimu utajení "Důvěrné".