Přehled ověřených výroků

Tento výrok hodnotíme na základě níže uvedených informací jako pravdivý s výhradou.

Dle dostupných údajů se kancléřka Angela Merkelová s německými europoslanci schází, tyto schůzky však nejsou pravidelné. Například za rok 2013 nebyly nalezeny žádné údaje potvrzující schůzku Angely Merkelové s členy Evropského parlamentu.

O schůzkách s kancléřkou píší nejčastěji členové Evropského parlamentu, například Reimer Bȍge na svých webových stránkách, dále například europoslankyně Birgit Collin-Langer nebo poslanec Burkhard Balz.

Následující výrok ruského prezidenta je rozdělen do 3 částí – v každé z nich se věnuje odlišnému aspektu demografických ukazatelů na Krymu. První popisuje celkový počet obyvatel Krymu a počet těch, kteří se označují za Ukrajince, a je hodnocena jako nepravdivá.

V roce 2011 na Ukrajině neproběhlo sčítání obyvatel, jež je nyní odloženo na r. 2016 (web sčítání, ang.). Nenajdeme tak aktuální údaje o jazykovém dělení Ukrajiny a musíme vycházet z dat uvedených na webu sčítání v r. 2001 pro Sevastopol a pro Autonomní republiku Krym (ARK), tedy pro obě administrativní jednotky na poloostrově Krym. Pouze pro celkový počet obyvatel existuje aktuální odhad (web sčítání, .pdf) zahrnující demografické změny od r. 2001.

Zjišťovali jsme, jaký je celkový počet obyvatel Krymu (v tis.):

v r. 2001 v r. 2014 ARK 2033,7 1967,2 Sevastopol 379,5 385,9 Krym celkem 2413,2 2353,1

Je vidět, že údaje k 1. 1. 2014 stejně jako ze sčítání 2001 ukazují podstatně vyšší počet obyvatel, než Putinem uváděných 2200 tisíc.

Dále už vycházíme jen z údajů sčítání r. 2001. Národnostní dělení Krymu bylo následující (v tis.):

ARKSevastopol Krym celkem Rusové 1180,4 270 1450,4 Ukrajinci 492,2 84,4 576,6 Kr. Tataři 243,4 1,8 245,2 všichni 2024 377,2 2401,2

Putinem uváděných 350 tis. Ukrajinců je však pouze 60 % z jejich počtu v r. 2001. Počet Ukrajinců mohl poklesnout, stěží však nastal tak radikální zlom. Použijeme-li údaje o populaci ARK a Sevastopolu z r. 1989 a údaje o národnostním složení z r. 1989 (ARK, Sevastopol), zjistíme, že v r. 1989 bylo Ukrajinců na Krymu přibližně 630 tis. Ani po rozpadu SSSR tedy nedošlo k takovým změnám, jaké naznačuje Putin.

Dodejme, že celkový počet obyvatel je v národnostní statistice jiný, než jsme uvedli výše. Jde nicméně o údaje z webu sčítání a chyba (méně než 1%) tak není na naší straně.

V obou ověřovaných částech výroku se prezident Putin výrazně odchyluje od skutečných hodnot demografických statistik. Počet Ukrajinců na Krymu uvádí dokonce o 40 % nižší, než zřejmě ve skutečnosti je. Obě tato vyjádření jsou tedy nepravdivá.

Premiér Bohuslav Sobotka sdělil (video, 0:06 min.) na brífinku, jenž se konal po jednání ÚVV ČSSD dne 8. února 2014, že Jan Keller získal na zasedání ÚVV ČSSD 136 ze 147 odevzdaných hlasů delegátů Ústředního výboru, což představuje 92% důvěru.

Dne 28. ledna 2014 proběhl v Bruselu 32. summit EU – Rusko za účasti ruského prezidenta Vladimíra Putina, ruského ministra zahraničí S. V. Lavrova a nejvyšších představitelů EU – předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye a předsedy Evropské komise José Barrosa. Prezident Ruské federace Vladimír Putin na summitu řekl, že dodrží dohodu o půjčce Ukrajině bez ohledu na složení vlády.

V následujících dnech skutečně došlo ze strany Ruska k pozastavení druhé tranše úvěru v souvislosti s odstoupením ukrajinského premiéra Mykola Azarova. Ruská strana s další finanční pomocí vyčkává, podmínkou pro další pomoc je zformování nové ukrajinské vlády.

Období silného hospodářského růstu bylo v ČR v letech 2005 (6,8%), 2006 (7,0%) a 2007 (5,7%). Český statistický úřad (.xls) uvádí, že hodnota státního dluhu vzrostla v té době z 22,2% HDP (2005) na 24,4% HDP (2007).

Evropská centrální banka má základní úrokovou míru (o níž Schulz mluví) nastavenu na 0,25 %. Toto opatření platí od 13. listopadu 2013.

Spor ministra zahraničí Karla Schwarzenberga s prezidentem Milošem Zemanem o některé velvyslanecké posty skutečně zablokoval na nějaký čas jmenování nových ambasadorů. K prezidentovým nominantům patřila Livia Klausová na post v Bratislavě a Vladimír Remek na post v Moskvě. Zejména s bývalou první dámou však Karel Schwarzenberg ostře nesouhlasil, hlavně kvůli tomu, že se nejedná o profesionální diplomatku, nabídku pak považoval za odměnu za podporu v kampani.

Oproti tomu bývalého kosmonauta Remka výslovně neodmítl. Již v únoru minulého roku Česká televize uvádí, že Schwarzenberg "neprotestuje proti dosazení europoslance za KSČM Vladimíra Remka na post ruského velvyslance". Naopak vymezil se proti jmenování Jana Fischera ambasadorem.

Neshody ohledně jmenování balíku velvyslanců dále pokračovaly několik měsíců. Schwarzenberg sice tvrdil, že jde o kompetenční spor a že má pro post v Moskvě lepšího kandidáta, již předtím ale například v rozhovoru pro Právo z 6. dubna 2013 připustil, že by se s Remkem v Rusku dokázal smířit, pokud by to vedlo k odblokování dalších nominací. Jedním z jeho nominantů pak měl být Alexandr Vondra na post velvyslance v Izraeli.

* Jak se díváte na návrh prezidenta, aby byl Vladimír Remek jmenován velvyslancem v Moskvě?

Uvidíme, jestli u pana prezidenta pokročí jmenování velvyslanců.

* S ním byste neměl problém, když je to zástupce europoslanec za KSČM?

Je to rozumný člověk, zná a má zkušenosti z Ruska. Mohu si to představit, ale uvidíme, jestli se pan prezident uvolí a schválí velvyslance. Pak navrhnu také Remka.

(Právo, Schwarzenberg: Musím se ozvat, když se Zeman pokouší zavádět moresy prezidentského systému, 6. 4. 2013)

Spor ukončil až pád vlády Petra Nečase, prezidentem jmenovaná úřednická vláda v čele s Jiřím Rusnokem oba nominanty schválila a Livia Klausová se pak v prosinci ujala své funkce, Vladimír Remek se pak formálně velvyslancem stal v lednu.

Z výše uvedeného však vyplývá, že odmítnutí Karla Schwarzenberga se týkalo spíše Livie Klausové. V případě jmenování Vladimíra Remka byl tehdejší ministr zahraničí ochoten ustoupit od nutnosti jmenování kariérních diplomatů do velvyslaneckých pozic a o jeho vyslání do Ruska s prezidentem jednat. Kvůli této odlišnosti obou případů hodnotíme výrok Václava Moravce jako zavádějící.

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru (video čas 5:50–6:50) pro agenturu Bloomberg z 29. ledna zmiňuje jako jednu z možností, jak dosáhnout vyřešení krize na Ukrajině, vypsání mimořádných prezidentských i parlamentních voleb.

Zeman konkrétně v rozhovoru uvedl:

"MZ:The Czech political crisis has been solved by extraordinary elections. And you cannot exclude the possibility of extraordinary elections in Ukraine and who will be the winner (...) might lead the country in the near future.

You mean presidential elections?

MZ: Not only presidential, maybe parliamentary elections, too".

Pro pochopení výsledného hodnocení je třeba nejprve uvést kontext výroku. Ten je součástí přestřelky mezi prezidentem a moderátorem o reprezentativnosti vzorku. Václav Moravec vytýkal Miloši Zemanovi, že hovoří "o 80 % veřejnosti", přičemž ve skutečnosti se jedná o pouhý statistický vzorek (který sice do jisté míry zobecňuje názory celkové populace, ale zcela je nereprezentuje).

Prezident se naopak ohrazoval vzorku tisíce osob jako nedostatečného a následně zopakoval své tvrzení "o 80 % lidí".

Zeman se přitom odvolává na průzkum společnosti STEM (.pdf, str. 3), v němž se v prosinci minulého roku proti zákonu o církevních restitucích vyjádřilo takřka 80 % dotázaných.

Z jiných tazatelských společností můžeme jmenovat průzkum SANEP, kdy se proti majetkovému vyrovnání postavilo 74,5 % respondentů (zde je ale třeba mít na zřeteli sníženou reprezentativnost vzorku, která vychází z toho, že průzkumu, resp. ankety, se účastní pouze uživatelé internetu, účastník průzkumu si může navolit libovolné bydliště či věk).

Výrazněji starší data přináší také CVVM, kdy se v roce 2012 proti majetkovému vyrovnání vyslovilo (.pdf, str. 4) 65 % oslovených, nebo průzkum STEM z roku 2011, zde bylo nesouhlasných 69 %.

Výrok pak hodnotíme jako zavádějící z následujících důvodů:

– Zeman se snaží vzbudit zdání, že jednotlivé průzkumy docházely opakovaně ke stejnému číslu 80 %, což není pravda; – Pravdivost svého tvrzení se snaží dokázat tím, že průzkumy na dané téma byly uskutečňovány opakovaně. Ty ovšem proběhly buď podle zcela rozdílných metodik (STEM a SANEP) nebo jsou již výrazně staršího data (2012, resp. 2011); – Ani neustálé opakování průzkumu nezakládá nic jiného, než že se stále musíme bavit o vzorku a zobecnění, a nikoliv o celkové populaci všech občanů, což s sebou nutně nese řadu statistických limitů.

Výrok je zavádějící, jelikož návrh předkládal tehdejší ministr vnitra Kubice a schválila jej vláda jako celek. Nelze tedy hovořit o tom, že by za snižováním prostředků pro policisty stál Miroslav Kalousek. Rovněž ani v alokovaných sumách není Babiš přesný, 1,4 miliardy prostředků poputuje navíc na policejní i hasičské sbory dohromady.

Zmíněné snížení rozpočtu za rok 2013 vychází ze změn původních návrhů policejních prezidentů Lessyho a dále Červíčka na prostředky alokované policistům. Celkově se jedná o 555 milionů korun (440 milionů korun na platy a 115 milionů korun v oblasti vzdělávání policistů). Navýšení počtu policistů přibližně o jeden tisíc a hasičů o 200 vychází z návrhu bývalého ministra vnitra Peciny. Zvýšení nákladů státu díky tomuto kroku bylo odhadnuto na 750 milionů korun. V součtu tedy můžeme hovořit o navýšení rozpočtu policejních sborů o více než 1,3 mld. korun. Dalším zvýšením platů by mělo být avizované zvyšování o 2 %.