Já jsem, já jsem jeden z těch co tu koalici přímo domlouval se Zdeňkem Tůmou, jsme byli ti hlavní vyjednavači...
Reportáž České televize potvrzuje výrok Tomáše Hudečka o tom, že byl hlavním vyjednavačem při tvorbě pražské koalice. Na příslušných záběrech je jedním z lidí, kteří nesou primátorovi Svobodovi návrh koaliční smlouvy. Dále se k tématu vyjadřoval i v Interview ČT24. Jeho rozhodující roli potvrzuje také to, že se stal prvním náměstkemprimátora.
To je problém médií, já jsem na to upozorňoval, protože Suverenita už před třemi lety byla, jsem byl předsedou já stále. Paní Bobošíková byla tehdy předsedkyní Politiky 21.
V roce 2010 byl předsedou Suverenity skutečně Petr Hannig, Jana Bobošíková byla tehdy pouze její volební lídryní a zároveň předsedkyní Politiky 21.
Petr Hannig je předsedou Suverenity – Strany zdravého rozumu od roku 2002 (v době založení byl název pouze Strana zdravého rozumu). V roce 2010 do voleb do Poslanecké sněmovny byla lídryní strany Jana Bobošíková, kvůli čemuž strana dočasně změnila jméno na „Suverenitu – Blok Jany Bobošíkové, stranu zdravého rozumu“.
Jana Bobošíková byla za svou politickou kariéru nejprve v roce 2000 poradkyní Václava Klause. Mezi lety 2004 a 2009 je poslankyní Evropského parlamentu a v roce 2006 zakládá stranu Politika 21, přičemž v roce 2010 kandiduje do Poslanecké sněmovny za Hannigovu Suverenitu.
Bobošíková zůstala předsedkyní Politiky 21 až do roku 2011, kdy založila "Suverenitu – Blok Jany Bobošíkové". Nyní je zároveň předsedkyní volebního bloku Hlavu vzhůru.
My máme naprosto transparentní účet.
ČSSD zřídila pro potřeby kontroly financování volební kampaně transparentní účet s deklarací, že "účet bude zahrnovat veškeré finanční operace ústředního i krajských volebních fondů. Příjmy i výdaje volebního fondu budou pravidelně kontrolovány auditorem, který zajišťuje průběžný audit hospodaření ČSSD v roce 2013."
Vedle toho ČSSD provozuje i tzv. transparentní pokladnu spravovanou Ústředním sekretariátem ČSSD.
My jsme včera (8. září - pozn. Demagog.cz) zveřejnili na webu náš volební program, podrobný volební program sociální demokracie pro letošní volby, a jasně tam říkáme, že sociální demokracie podporuje uchování systému parlamentní demokracie v naší zemi a že podpoříme nebo předložíme takové návrhy ústavy, které zpřesní pravomoci tak, aby Česká republika zůstala parlamentní demokracií.
ČSSD 7. 9. 2013 zahájila volební kampaň a zveřejnila svůj volební program (Prosadíme dobře fungující stát), kde v části Demokratický právní stát uvádí: "Prosadíme novelizaci Ústavy ČR, která v návaznosti na zavedení přímé volby prezidenta zpřesní práva a povinnosti jednotlivých ústavních aktérů v zájmu uchování parlamentního charakteru české demokracie založené na svobodné soutěži politických stran."
Nedebatoval, protože pan prezident opakovaně, když jsme, když jsem přijímal tu nabídku, řekl, sestavení vlády je tvoje zodpovědnost a máš plnou kompetenci přijít s návrhy, které já v podstatě schválím.
Neveřejnou diskuzi mezi prezidentem a novým premiérem nejsme samozřejmě schopni dohledat o ověřit, nicméně Miloš Zeman jasně veřejně deklaroval během jmenování nového předsedy vlády, že mu do sestavování vlády zasahovat nebude. Výrok tedy na základě tohoto vyjádření prezidenta hodnotíme jako pravdivý.
Miloš Zeman a Jiří Rusnok deklarovali, že personální obsazení kabinetu bude čistě na novém premiérovi. Dokládá to například online reportáž serveru iHNed z jmenování Jiřího Rusnoka předsedou vlády na Hradě 25.června. (konkrétně čas 15:18)
Server uvádí: " Rusnok: "Maximálně do 14 dnů bude vláda sestavena a jmenována." Miloš Zeman pak dodal, že Rusnokovi nebude zasahovat do personálních záležitostí a výběr ministrů nechá čistě na něm."
Tak v každém případě my máme referendum obecné v programu.
Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako pravdivý, protože KSČM ve svém volebním programu má požadavek na obecné referendum. Konkrétně se jedná o první bod páté části programu, která zní následovně: " Přijetí ústavního zákona o obecném referendu a zjednodušení vyhlašování místních a regionálních referend. "
My na rozdíl od TOP 09 říkáme, že v tuto chvíli euro není pro Českou republiku výhodné a ve chvíli, kdy by mělo být jednou zavedeno, je třeba mít k tomu referendum.
Politická strana TOP 09 se netají tím, že podporuje zavedení eura v České republice. Ve svém novém volebním programu, který představila 12. září 2013, však nechce jednotnou evropskou měnu přijímat nyní, jak Pospíšil naznačuje, nýbrž až v horizontu let 2018-2020, přičemž chce stanovit závazné datum pro vstup do eurozóny již v následujícím volebním období (2013-2017). Miroslav Kalousek prohlásil, že: „Přijetí eura je krokem, který přivede více užitku než nákladů“.
Občanští demokraté skutečně dlouhodobě podporují konání celostátního referenda, které by mělo rozhodnout o vstupu do eurozóny.
Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako zavádějící, neboť naznačuje, že TOP 09 chce přijmout společnou evropskou měnu již po volbách, reálně však TOP 09 usiluje pouze o stanovení termínu, který by měl ve skutečnosti být až po roce 2018. V otázce rozdílného pohledu na referendum k této věci pak Pospíšil popisuje stav věcí korektně.
Tak, švýcarské vyšetřování, pokud vím, skončilo a teď probíhá soudní proces. Já bych doporučoval vyčkat výsledků tohoto soudního procesu. Pravda je, že se jedná o jednu jedinou kauzu, o které mám své pochybnosti, protože vím, že jsme prodali menšinový balík akcií za cenu, která byla o 30 % vyšší, než byla tržní cena a i naše ministerstva financí bez ohledu na konkrétní ministry vždy tvrdila, že se nic nestalo a že ke každé, k žádné krádeži nedošlo.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Miloš Zeman má totiž pravdu v tom, že soudní proces již skutečně probíhá, avšak uvádí nesprávnou výši kupní ceny při prodeji státních akcií Mostecké uhelné společnosti (MUS).
Švýcarský soudní proces s bývalými manažery MUS, kterému předcházelo dlouholeté vyšetřování, začal 13. května 2013.
V usnesení Vlády ČR č. 819 ze dne 28. července 1999 byla kupní cena celkového počtu 4 089 763 ks akcií o nominální hodnotě 1 000,- Kč/1 ks stanovena na 650 000 000,- Kč. Tržní cena akcie Mostecké uhelné společnosti byla 28. července 1999 ve výši 127,040 Kč/ks. Na základě výpočtu cena/ks zjistíme, že kupní cena v případě prodeje státních akcií byla stanovena na 158,933 Kč/ks. To je cena odpovídající 125,1 %, tedy o 25,1 % vyšší. Sám Miloš Zeman například v rozhovoru pro on-line deník Týden.cz z listopadu 2011 také uvádí údaj 25 %. Zde tedy o 5% přidává.
Pane Dolanský, byl jsem nedávno v Rakousku, víte, jakou tam mají korporátní daň? Přesně 25 %. Rakousko má o polovinu nižší nezaměstnanost než Česká republika.
Výrok hodnotíme na základě informací z webů Eurostat, finance.cz a iDnes.cz jako zavádějící. Miloš Zeman navštívil Rakousko v rámci výkonu prezidentské funkce v dubnu 2013. Korporátní daň nebo daň z příjmu právnických osob je v Rakousku od roku 2005 ve výši 25 %.
Nezaměstnanost v Rakousku dosáhla v roce 2012 výše 4.3 %, v České republice to bylo 7 %, což nepředstavuje o polovinu nižší nezaměstnanost, jak uvádí Miloš Zeman.
Jak víte, tato krize začala policejním zásahem na Úřadu vlády, po několika dnech pokračovala demisí ministerského předsedy a v souladu s ústavou následnou demisí celé vlády.
Zásah Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který se odehrál v noci 13. června 2013, skutečně odstartoval pád vlády premiéra Petra Nečase. I dle slov premiéra Nečase byly patrně události spojené se zásahem ÚOOZ dominantním motivem pro jeho demisi.
Petr Nečas se ve svém projevu z 16. června vyjádřil takto: „Jsem si plně vědom toho, jak peripetie mého osobního života v současné době zatěžují českou politickou scénu i Občanskou demokratickou stranu...” a „Já jsem samozřejmě velmi pozorně vnímal celý vývoj politické situace, který tady nastal počínaje středou a jsem si vědom toho, jaké to pro mě má konsekvence. Proto jsem dnes oznámil členům politického grémia Občanské demokratické strany a posléze i našim koaličním partnerům, že zítra podám demisi na pozici předsedy vlády.”
Premiér Nečas podal demisi 17. června 2013, tedy 4 dny po policejním zásahu na ÚOOZ, tento krok dle článku 73 Ústavy ČR znamená faktickou demisi celé vlády.
