Přehled ověřených výroků

Ministerstvo financí začalo v rámci Strategie vlády v boji s korupcí zveřejňovat seznamy poradců a poradních orgánů. Ze seznamu (.xls) za první pololetí roku 2013 tak vyplynulo, že na ministerstvu v roli poradců působí od dubna 2007 jak Jan Klak tak Ivan Kočárník.

Podle tohoto přehledu skončila oběma smlouva s ministerstvem k 30. červnu 2013.

Kvůli posouzení tohoto výroku jsme oslovili Policejní prezidium. Na základě vyjádření jeho mluvčí hodnotíme výrok jako pravdivý.

„Co se týká Útvaru pro ochranu ústavních činitelů, pan ministr má pravdu, jde o největší celorepublikový útvar Policie ČR, má přes 1100 příslušníků. Na druhém místě je pak cizinecká policie, která má přes 800 policistů.“

Andrej Babiš se takto vyjádřil na online chatu iDnes.cz 8. 10. 2013.

Na základě dohledaných dat hodnotíme výrok jako nepravdivý, protože Rakousko zavedlo biopaliva dříve než Česká republika.

Andrej Babiš podle všeho naráží na projekt podpory bioetanolu z roku 1996 vlády V. Klause. Návrh projektu připravilo Ministerstvo zemědělství, které tehdy vedl J. Lux. V ČR ale již od roku 1992 probíhala podpora produkce MEŘO – metylesteru řepkového oleje, což je také typ biopaliva, a tento návrh se tedy nedá označit za první.

Podle veřejně dostupných informací je navíc skutečným průkopníkem v oblasti biopaliv v Evropě Rakousko. V zemi vznikla první továrna na produkci biopaliva již v roce 1985. Legislativní standardy pro využívání těchto paliv zavedla země (pdf., s. 797) v roce 1991. V následujícím roce byly podobné standardy přijaty ve Francii a v roce 1994 také v Německu.

Podle popisu činnosti rady na webu České národní banky se bankovní rada schází osmkrát ročně, součástí schůze je “ uzavřená diskuze jejích členů o rizicích a nejistotách aktuální prognózy a celkových měnověpolitických souvislostech, která vyústí v hlasování o měnověpolitickém opatření ”. Tato opatření jsou pak zveřejněna a okomentována na tiskové konferenci, je zveřejněn také záznam z jednání. Všechny podkladové materiály pak banka zveřejňuje s odstupem 6 let.

Informace jsou tedy sice skutečně před jednáním tajeny, ale periodicita zasedání rady není měsíční, jak tvrdí Miroslav Kalousek. Výrok i přesto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dohledaných informací z webu samotného řádu. Celý jeho název je Řád bratří německého Domu panny Marie v Jeruzalémě.

O hostitelském městě rozhodlo hlasování členů Mezinárodního olympijského výboru v Guatemale 4. července 2007. Podle serveru e15.cz se s výstavbou v Soči muselo začít skutečně téměř od nuly. Nehovoří se přitom pouze o sportovní infrastruktuře, jako například o zcela novém skokanském areálu, ale také o silnicích či železnicích. Totéž platí pro lyžařské středisko, které vzniklo až kvůli ZOH, přičemž jeho výstavba trvala pět let.

Odhad celkových nákladů ZOH v Soči se pohybuje okolo 51 miliard amerických dolarů, to jest přibližně 1 bilion a 30 miliard korun. LOH v roce 2008 v Pekingu, které dosud držely prvenství jako nejdražší OH v dějinách, vyšly na 40 miliard amerických dolarů, v přepočtu na asi 800 miliard korun.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Bratislavského jednání se sice zúčastnilo 16 zástupců států, avšak v několika případech to nebyli premiéři. Navíc v době, kdy návrh finálně schválil Evropský parlament, už nebyl ani Petr Nečas, ani Václav Klaus ve funkci, a neměli tak ani důvod veřejně takové skutečnosti oznamovat.

V Bratislavě premiér Slovenska Robert Fico skutečně zorganizoval na podzim 2012 jednání skupiny Přátel koheze, tedy sdružení chudších států, které podporují kohezní politiku.

Účastnilo se jej sice kromě Martina Schulze a dalších evropských politiků 16 zástupců evropských států, avšak nebyli to ve všech případech premiéři. Kypr, Řecko, Litva, Malta a Španělsko vyslalo jiné zástupce. Část výroku o „16 premiérech“ je tudíž nepřesná.

Výsledkem schůzky byla deklarace, na základě které chtějí státy klást důraz na kohezní politiku.

Podle finální dohody schválené Evropským parlamentem bude mít ČR možnost v letech 2014–2020 čerpat v rámci kohezní politiky 20,5 mld. euro. Tento obnos byl v průběhu vyjednávání navýšen a je označován za úspěch české diplomacie i proto, že Česko získává čtvrtou nejvyšší částku na jednoho obyvatele.

Návrh byl nejprve projednáván v únoru 2013 na Evropské radě. Po skončení Petr Nečas informoval o svém úspěchu v jednání, díky němuž získal o 900 mil. euro více oproti původnímu návrhu.

Evropský parlament však politiku definitivně schválil až v listopadu 2013, kdy už Nečas s Klausem nebyli v úřadech, a oficiálně veřejně již tedy neměli důvod takové věci oznamovat.

Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k opravnému komentáři mluvčí Finanční správy ČR.

Informaci o odpuštěných daních udal v Parlamentnich listech tehdejší místopředseda Věcí veřejných Tomáš Jarolím. Ten konstatuje, že:

„Na základě komunikace s ministerstvem financí a po zaplacení částky 22.750,- Kč jsem obdržel oficiální informaci, že od 4. 6. 2006 do 31. 8. 2011(tedy v drtivé části za působení ministra financí M. Kalouska) bylo odpuštěno na daních, clech, poplatcích a odvodech a souvisejících příslušenstvích částka 40.544.000.000,-Kč.“

V reakci na tento článek mluvčí Generálního finančního ředitelství uvádí:

„Zveřejněná informace o prominutých daních, clech, poplatcích, odvodech a souvisejících příslušenství je rovněž bez bližšího vysvětlení zavádějící. Z částky 40,544 mld. Kč představuje prominutí daní a jeho příslušenství částku 10,8 mld. Kč. Zbytek jsou prominuté odvody a penále za méně závažná administrativní pochybení při použití dotací.“

Částka uvedená poslancem Babišem tak obsahuje nejen prominuté daně a poplatky, ale také další položky. Proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Je pravdou, že Sobotkova vláda se vší pravděpodobností personální obsazení (nejen) výběrových komisí prověří, nepodařilo se nám ale zjistit, zda veškeré provedené kroky bude skutečně možné zvrátit.

Podle Českého rozhlasu designovaný premiér Sobotka skutečně prohlásil, že počítá s tím, že "jednotliví ministři si udělají určité prověrky na svých resortech tak, aby si zmapovali potenciální kostlivce ve skříni,"s odkazem na to, jestli personální změny nebyly vedeny spíše klientelismem než odborností. Nastávající předseda vlády chce vedle toho zřídit personální výbor, který by posuzoval kvalifikaci nominantů do státních podniků.

K personálnímu obsazení výběrových komisí přinesla ČTK prostřednictvím periodika Deník například následující:"Nová koalice chce, aby ministerstva měla stálé odborné náměstky. Odpovídali by ministrovi a vládě za odbornou část práce ministerstva. Vzejít mají z výběrového řízení, přičemž ve výběrové komisi by byli státní tajemník, zástupce generálního ředitelství státní správy, ministr a jím pověřený zástupce. Vliv politiků na personální změny by tak byl podstatně omezen".

Podle informací ČTK, které přinesly například České noviny, se Sobotka vyjádřil například konkrétně ke spornému odvolání ředitelky kontroly kvality staveb Miloslavy Pošvářové, kterou odvolal Žákem dosazený ředitel ŘSD Pavel Kočica. Podle Sobotky ŘSD potřebuje "celkovou transformaci". "Někomu šlápla na kuří oko," dodal ke kauze s tím, že to ale podle něj muset prošetřit až nový ministr dopravy.

To, zda ovšem nejsou některé změny nevratné, se nám potvrdit či vyvrátit nepodařilo.

Pravidelnou každoroční valorizaci plateb za tzv. státní pojištěnce zastavil zákon č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, který vstoupil v účinnost 1. ledna 2008.

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, který byl naposled novelizován v roce 2009, určuje vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem ve výši 5 355 Kč na kalendářní měsíc. Výše pojistného činní 13,5 %, tzn. 723 Kč. V poslední době k valorizaci nedošlo.

Pojistné za státní pojištěnce naposledy stouplo k 1. lednu 2010, tzn. ještě před parlamentními volbami 2010. Pokud tedy považujeme tři roky za mnoho (což pro rozpočet resortu může být), může být výrok hodnocen jako pravdivý.