No, tak vemme si model Švédsko. Ve Švédsku byly vysoké daně, ale samozřejmě ten stát byl funkční a dneska se ty daně jako snižujou.
Vývoj švédské ekonomiky přehledně komentuje článek České televize.
Deník The Economist se pak nechal slyšet takto: „Na rozdíl od starého modelu sociálního státu, v němž lidé platili vysoké daně a dostávali na oplátku velké množství sociálních služeb a objemné transfery, nový model, obecně řečeno, zachovává většinu služeb, ale přitom snižuje daně a osekává transfery. " (zdroj: Sweden: The New Model)
Druhá část, co udělat s tou druhou polovinou, která je. My dneska v ní máme 10% využito tak, že z ní vyrábíme elektřinu nebo teplo nebo dohromady elektřinu a teplo.
Tento výrok, v němž Tomáš Chalupa hovoří o energetickém využití komunálních odpadů, je pravdivý na základě publikace Ministerstva životního prostředí.
Poslední dostupná Zpráva o životním prostředí ČR v roce 2011 (.pdf, str. 126) informuje o strukurálním nakládání s komunálními odpady vztažené k celkové produkci komunálních odpadů. Míra energetického využití komunálních odpadů za rok 2011 činila 10,8 %.
Máme služební zákon, schválení tohoto zákona v programu, spolupracujeme na tom s Rekonstrukcí státu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací uvedených ve volebním programu Pirátské strany, kde se konkrétně píše následující: “ Prosazujeme urychlené zavedení služebního zákona, který považujeme za nutnou podmínku profesionální, efektivní a nezkorumpované státní správy. (...) ”
Pravdou také je, že Pirátská strana podporuje projekt Rekonstrukce státu (dále REST). Na svém webu potom uveřejnili následující: ” Piráti podporují cíle občanské iniciativy Rekonstrukce státu, neboť požadavky, které REST klade na české zákonodárce ve formě závazku prosazovat prospěšné zákony (k tomuto závazku vůči společnosti se podpisem připojil i senátor nominovaný Piráty Libor Michálek), se z velké části shodují s programem Pirátské strany. Piráti se rovněž ztotožňují s ideály projektu REST, který chce odbourat současnou politiku tajných sponzorů, politizace státní zprávy a škodlivých přílepků k zákonům. Bližší postoje Pirátů k těmto tématům naleznete v programu Pirátů pod programovými body přímá demokracie, dělba moci, politické strany, transparentní organizace a e-government.”
Bavíme se o částce, která byla schválena už na vládě, to znamená 800 milionů korun, na spolufinancování programu rozvoje venkova. Bavíme se o 500 milionech korun na Státní pozemkový úřad... (řeč je o zajištění finančních nástrojů pro období 2007 - 2013, pozn.)
Zpráva ze dne 23. srpna 2013 uvádí, že vláda navrhla změnu státního rozpočtu pro rok 2013. Mezi několika položkami, kdy vláda navrhuje snížení výdajů i příjmů o 3,8 mld. Kč se nachází také položka týkající se navýšení příjmů u ministerstva zemědělství o celkovou sumu 1,3 mld. Kč. Z této sumy pak 800 mil. Kč má být určeno na zmíněné spolufinancování Programu rozvoje venkova a zbylých 500 mil. Kč na provoz Státního pozemkového úřadu. Výrok Miroslava Tomana tedy hodnotíme jako pravdivý.
Za činnost státního zastupitelství nese vůči sněmovně odpovědnost vláda. Nikdo jiný.
Ústava ani zákon o státním zastupitelství nestanovují jakoukoli odpovědnost vlády za činnost státního zastupitelství. Vláda ČR má však zodpovědnost za své jednání, kam patří podle paragrafu 9 a 10 zákona o státním zastupitelsví i jmenování, případně odvolání nejvyššího státního zástupce na návrh ministra spravedlnosti. V kompetenci ministra spravedlnosti je i jmenování vrchních, krajských a okresních státních zástupců.
Státní zastupitelství jako takové odpovědnost vůči sněmovně nemá, vláda má odpovědnost politickou, vycházející z pravomocí jmenovat či odvolat státní zástupce.
Nezapomínejte, že jsme měli opoziční smlouvu (v době prodeje MUS - pozn. Demagog.cz).
Je pravdou, že v době prodeje 46,29 % státních akcií Mostecké uhelné skutečně již fungovala opoziční smlouva.
Máme zpracovaný program na dlouhodobé fungování státu i na vyvedení státu z krize. První věc, kvalitní čerpání evropských peněz. Určitě druhá věc, která se týká korupce ve veřejných zakázkách, i na toto máme vytvořený program, který se týká dvou úřadů. Jedním z nich by byl takzvaný úřad státní expertízy, který by vůbec zkoumal, jestli ta daná veřejná zakázka má smysl. Druhým úřadem by byl takzvaný centrální úřad pro veřejné zakázky, který by dohlížel na to, jak ta zakázka funguje. A třetí, takovým konečným bylo vyvěšení všech těchto zakázek samozřejmě na internetu, aby k nim měl každý přístup.
Všechny body, které Tereza Bernardová vyjmenovává, jsou zpracovány v Ekonomickém programu NS-LEV 21 (.doc).
Čerpání evropských peněz je hned několikrát zmíněno v kapitole zabývající se opatřeními pro obnovu hospodářského růstu. Národní socialisté chtějí zřídit krizový management čerpání evropských peněz z fondů EU do konce současné finanční perspektivy EU v roce 2013. Jako jednu z největších priorit vidí čerpání peněz z fondů EU v letech 2014-2020. Čerpání peněz z fondů EU plánují využít mj. v boji proti nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení v regionech s vysokým výskytem těchto jevů. V této kapitole najdeme také návrh na zveřejňování všech smluv veřejné správy na internetu.
Kapitola Opatření pro nápravu schodkových rozpočtů obsahuje Terezou Bernardovou zmíněné body týkající se boje proti korupci ve veřejných zakázkách. Národní socialisté zde navrhují zřídit centrální úřad, který by měl namísto jednotlivých ministerstev a úřadů organizovat všechna výběrová řízení nad určitou hranici (např. 1 mil. korun). Dále chtějí vytvořit úřad státní expertízy, z něhož by centrální úřady dostávaly odborné odhady skutečných nákladů na pořízení větších investic nad určitou hranici. Pokud by nejlepší nabídka byla vyšší než odhadní cena stanovená státní expertízou, nebylo by možné ve výběrových řízeních pokračovat.
Musíme říci, že ta solidární daň i to opatření k důchodcům je zavedeno na 3 roky, od roku 2013 do roku 2015.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.
Zmíněná solidární daň neboli navýšení zdaňování poplatníků s nadstandardními přijmy bylo zavedeno souhrnnou novelou zákona č. 500/2012 Sb..
§ 16a odstavec 1 pak jasně říká, že: "Při výpočtu podle § 16 se daň zvýší o solidární zvýšení daně." V § 35ba je dále novelou doplněno: "daň se nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu."
Paragraf zavádějící solidární daň a paragraf upravující pravidla zdanění pro důchodce nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013. Obě změny pak budou platné do roku 2015, kdy má být zrušena solidární daň a stejně tak i pravidla zdanění pro důchodce.
To znamená, kdyby hrozilo u některé z těch norem (prozatím neschválená legislativa v Poslanecké sněmovně - pozn. Demagog.cz), že z nějakého důvodu by ji chtěl Senát vrátit, ta je to veliká komplikace, protože tím ten zákon vlastně se nemá kam vrátit, pokud by už mezitím se rozpustila sněmovna, padne pod stůl a věci nebudou fungovat tak, jak by měly.
Článek 33 Ústavy ČR dává Senátu pravomoc „přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona“. Tato opatření by pak musela být potvrzena novou sněmovnou a navrhovat je může pouze vláda, toto se tedy týká pouze nově předložených vládních návrhů.
Z toho vyplývá, že zákony, které by nyní chtěl Senát vrátit k novému projednání již rozpuštění Poslanecké sněmovně, takzvaně spadnou pod stůl. Viz shrnutí na zpravodajském webu České televize.
Žádný ze zákonů a zákonných norem nezakazuje Vratislavu Mynářovi kandidovat stejně tak jako každýmu jinýmu občanu v jakýchkoliv volbách.
Zákon o volbách do Parlamentu České republiky v § 25 uvádí, že: “ Poslancem Poslanecké sněmovny může být zvolen každý volič, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 21 let a není u něho ve dnech voleb překážka ve výkonu volebního práva podle § 2 písm. b). ” Překážka k výkonu volebního práva spočívá v omezení osobní svobody občana a zbavení způsobilosti k právním úkonům.
Dle Ústavy ČR je s funkcí poslance nebo senátora neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon. Zákon o Kanceláři prezidenta republiky neslučitelnost funkcí kancléře a poslance nezmiňuje.
Kandidatura hradního kancléře před časem vzbudila rozruch nejen na politické, ale i akademické scéně. Známý politolog Tomáš Lebeda např. uvedl, že jediným řešením, jak takové situaci předejít, by bylo upravit příslušné paragrafy zákonů. “ Co není v České republice kodifikováno, tak to v podstatě nikdo nerespektuje. Celá řada ústavních zvyklostí postupně bere za své, takže je bohužel asi zapotřebí jít cestou, že všechno bude muset být upraveno zákonem a legislativně podchyceno," uvedl doslova.
