Tak za prvé, já už jsem jako jediný k tomu přistoupil aktivně i v parlamentu v posledním roce. A podal jsem novelu zákona o hmotné nouzi, která zastropovává příspěvek na bydlení na cenu obvyklou, aby nemohli ti "pseudopodnikatelé" kupovat ty rozpadlé ubytovny a hotely. A potom, a potom dostávat 15 tisíc za garsonku a sestěhovávat tam tyhle ty sociálně vyloučené občany.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože zmíněný návrh ve skutečnosti do sněmovny předložili tehdejší poslanci David Kádner (VV) a Radim Fiala (nezařazený, dříve ODS), kteří však s Tomiem Okamurou spolupracovali a nyní oba kandidují jako krajští lídři za Hnutí Úsvit.
Novela Zákona o hmotné nouzi navrhovala doplnit do stávajícího zákona následující odstavec:
Doplatek na bydlení lze poskytnout pouze a) tehdy, jestliže osoba užívá byt, jehož je vlastníkem nebo nájemcem, v souladu s hygienickými a stavebně technickými požadavky a b) do takové výše, která odpovídá v místě a čase horní výši obvyklého bytového nájemného.
Novela byla odeslána do Poslanecké sněmovny v červnu 2013 s negativním stanoviskem vlády, do konce volebního období však nestihla být projednána.
Bohužel ten paragraf 37 nepoužívá termín ceníková cena, já se musím držet cen toho termínu cena obvyklá.
Fischer hovoří o limitech výdajů na volební kampaň dle §37 odst. 2 zákona (.pdf) o volbě prezidenta. Pro účely těchto limitů se počítá nikoli cena, kterou kandidát za jednotlivé položky kampaně skutečně zaplatil, nýbrž "cena obvyklá".
Fischer zároveň říká, že cenu obvyklou lze počítat dle nákladů ostatních kandidátů, nepůjde tedy vždy o "ceníkovou" cenu dané služby aj.
Návrat stojedničkové koalice si lidé nepřejí.
Jiná řešení se mezi lidmi těší větší oblibě.
Podle agentury SANEP vidí 24,2 % dotázaných jako řešení současné politické situace sestavení vlády s podporou 101 poslanců pod vedením Miroslavy Němcové a její dovládnutí do řádných voleb v roce 2014. Větší podporu veřejnosti mělo řešení “sestavení úřednické vlády premiéra Jiřího Rusnoka a co nejrychlejší vyhlášení předčasných voleb” (38,6 %) a “okamžité rozpuštění Sněmovny a vyhlášení předčasných voleb” (31,1 %).
Podle průzkumu STEM/MARK pro Českou televizi by s vládou na základě nynější koalice souhlasilo 21 % obyvatel
...jsme součástí Evropské lidové strany, nejsilnější strany v Evropském parlamentu.
KDU-ČSL skutečně patří mezi členy Evropské lidové strany (EPP, .pdf), jejíž frakce v Evropském parlamentu je s 275 členy nejpočetnější (srov. ve vyhledávání dle filtru "Politická skupina"). Původně KDU-ČSL v rámci frakce disponovala dvěma poslanci, nicméně Jan Březina, ačkoliv zůstává členem poslaneckého klubu EPP, své členství v KDU-ČSL v roce 2012 ukončil. Jedinou poslankyní KDU-ČSL v Evropském parlamentu tak zůstává Zuzana Roithová.
...v každé straně to tak je, že ten nejvyšší stranický orgán má vždycky, má vždycky šanci zasahovat do kandidátek.
Před samotným ověřením tohoto výroku je nutné nejprve uvést, že drtivá většina etablovaných politických stran má vnitřní mechanismy nominačních procesů ukotveny ve svých interních dokumentech, které často zatím nejsou veřejnosti dostupné. Existenci těchto dokumentů ale potvrzují obecně dostupné stanovy jednotlivých stran (o tématu více viz např. SPÁČ, Peter. Nominácie v českých politických stranách: Prípad volieb do Poslaneckej snemovne v roku 2010. 2012).
Právě z důvodu nedostupnosti dokumentů popisujících stranické nominace u všech stran (např. stran kandidujících v letošních předčasných volbách do PSP ČR) je nutné výrok označit jako neověřitelný.
Můžeme však provést krátkou analýzu dostupných dokumentů a údajů. Zásah do kandidátek ze strany vedení (či širšího vedení) u voleb do PSP ČR je možné nalézt např. u ODS (či zde pro volby v roce 2010), ČSSD, TOP 09, KSČM (.pdf) či Strany zelených (.pdf).
Soudíme se v řadě jiných sporů, povětšinou ohledně práva na informace.
V současné době se piráti soudí ve dvou věcech.
První je žaloba podaná na ministerstvo financí za odmítnutí poskytnout seznam všech pohledávek spravovaných bývalou Českou konsolidační agenturou v rámci její činnosti. Městský soud v Praze se žalobou nejprve odmítl zabývat, neboť jí chyběl elektronický podpis. Nejvyšší správní soud později usnesení Městského soudu zrušil a věc se vrátila k dalšímu řízení.
Další žalobou, kterou Česká pirátská strana podala, je žaloba na Dopravní podnik, na uložení povinnosti vydat rozhodnutí podle zákona č. 106/1999 Sb.
Česká pirátská strana se také ocitla na pozici žalovaných. Stranu žalovala společnost Lego Group za využití jejich figurek v předvolebním spotu v říjnu minulého roku. Server Aktualne.cz v srpnu informoval, že spor se nakonec nejspíše vyřeší mimosoudní cestou.
My navrhujeme, aby hlasování, vůbec volební hlasování v České republice bylo prováděno elektronicky, už ho mají i v Pobaltí.
Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o elektronických volbách jako pravdivý.
Je pravdou, že Estonsko se stalo první zemí, která roku 2005 využila elektronické hlasování v místních všeobecných volbách.
V roce 2007 se konaly v Estonsku první národní internetové volby, kterých se zúčastnilo celkem 30 275 občanů.
V roce 2009 obecních volbách hlasovalo prostřednictví internetu 104 415 lidí, což znamená zhruba 9,5 % osob s hlasovacím právem.
V roce 2011 při internetových parlamentních volbách hlasovalo 140 846 lidí.
Komplexně se problematikou zabývá text Petra Šindeláře Elektronické volby jako možný nástroj pro posílení demokracie, který o estonském případu (.pdf) píše na straně 248.
Když jsme my opouštěli koalici, kdy pan zastupitel Svoboda říkal, že je ta koalice nefunkční právě vzhledem k tomu, že sociální demokracie chce zadlužovat město, tak ten dluh města byl 25,8 miliard.
Jak prohlásil Bohuslav Svoboda například v rozhovoru pro Aktuálně.cz, koalice měla zásadní problémy při tvorbě rozpočtu. Nová koalice s TOP 09 byla také oficiálně pojmenována jako"koalice rozpočtovéodpovědnosti, transparentnosti a boje proti korupci."
Bohužel nemáme k dispozici přesný údaj o zadlužení k 21. 11. 2011, kdy byla vypovězena koaliční smlouva mezi ODS a ČSSD. Podle přehledu v systému ÚFIS, který spadá pod Ministerstvo financí ČR činila celková zadluženost Hlavního města Prahy k 31. 12. 2011 necelých 26 miliard korun.
Bylo to necelé dvě měsíce po pádu koalice, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Vždyť si uvědomme, že řada ze současných členů vedení ODS, jsou blízkými lidmi, kteří strávili s Václavem Klausem v české politice desítky let.
Výrok hodnotíme na základě informací z webu ODS a nasipolitici.cz jako pravdivý.
V. Klaus aktivně působil jako předseda v ODS od roku 1991 až do roku 2002. Titulu čestného předsedy strany se Klaus vzdal na kongresu v prosinci 2008.
V současném devíti členném předsednictvu ODS jen Martina Kubu nelze považovat za dlouhodobého stranického kolegu V. Klause, protože do strany vstoupil v roce 2003 (vezmeme-li v potaz Klausovo angažmá v pozici předsedy ODS).
Ostatní členové předsednictva, P. Blažek, T. Chalupa, M. Nemcová, J. Pospíšil, M. Benda, J. Kubera, J Zahradil a P.Sobotka jsou všichni členy ODS již od 90. let.
...rozdělení u jednotlivých úředníků situace, kdy v části svého úvazku on musí spolupracovat s politikem, v části svého úvazku on nesmí spolupracovat s politikem, jedná se o tu stejnou osobu, to se dneska v Praze běžně u zhruba třetiny úředníků děje.
Výrok Tomáše Hudečka hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat podrobné informace o pracovních úvazcích úředníků na pražském magistrátě.
