U té sádry to není tak úplně markantní rozdíl, ale je to dvojnásobek až trojnásobek (cenový rozdíl mezi tzv. těžkou a lehkou sádrou, pozn.).
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě vyjádření ředitelky odboru nad zdravotním pojištěním, která se k dotazu ohledně rozdílů v cenách sádry vyjádřila následujícím způsobem: "Z veřejného zdravotního pojištění je úhrada za zhotovení sádrové dlahy a cirkulárního sádrového obvazu (...) kalkulována v rozmezí od 70 do 290 bodů. Pacienti v případě, že si zvolí ekonomicky náročnější variantu, tedy odlehčenou sádru, platí rozdíl mezi výší úhrady z veřejného zdravotního pojištění a cenou odlehčené sádry.Při prodeji resp.nákupu ale vstupují do hry také jiné faktory jako je marže, množstevní slevy apod., takže se k výsledné požadované ceně za odlehčenou sádru nemůžeme vyjádřit jinak než pan ministr - dvoj až trojnásobek." Na základě tohoto vyjádření tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Zákon o regulování financování politických stran (...) my jsme ho předložili a všechny parlamentní strany včetně té vaší (myšlena ČSSD) ho odmítly.
Strana Zelených opravdu v květnu 2011 předložila parlamentním stranám novelu zákona o financování politických stran, spolupracovala na ní s několika neziskovými organizacemi a také se dvěma experty – tehdejším náměstkem ministra spravedlnosti Františkem Korbelem a advokátem Václavem Láskou, který v předčasných volbách vede kandidátku Zelených ve Středočeském kraji.
Žádná z parlamentních stran na tento návrh tehdy nereagovala, výrok Ondřeje Lišky proto hodnotíme jako pravdivý.
Pokud směnečný program, který je v současném přerušeném zastupitelstvu hlavního města Prahy, bude schválen teď, tak dopravní podnik hlavního města Prahy má dalších 8 miliard dluhu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož zastupitelstvo Hlavního města Prahy prozatím o směnečném programu nehlasovalo a hodnota směnky má být 8,5 mld. Kč.
Dopravní podnik Hlavního města Prahy (DPP) se ve smlouvě z roku 2006 zavázal odebrat od společnosti Škoda Transportation 250 tramvají typu 15T ForCity v celkové hodnotě 19,2 mld. Kč, které průběžně splácí. Toto financování řeší DPP mj. také směnečným programem, který spočívá v tom, že si DPP půjčí peníze od banky (pravděpodobně České spořitelny a Československé obchodní banky) a Hlavní město Praha se za DPP formou směnky zaručí. Projednávaná směnka má být ve výši 8,5 mld. Kč.Projednání tohoto směnečného programu bylo na programu 27. zasedání zastupitelstva Hlavního města Prahy ze dne 23. 5. 2012 (bod 2 - . pdf), nicméně na tomto zasedání nebyl tento bod programu vůbec adresován (srov. stenozápis z 27. zasedání zastupitelstva HMP - .pdf).Směnečný program mezi DPP a Hlavním městem Prahou prozatím schválen nebyl.
...na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, která má nejvíce pojištěnců v kategorii, za které platí stát, to znamená děti a důchodce.
V lednu letošního roku požádala VZP o předsunutou platbu ministerstva za státní pojištěnce. V rámci ní byly pojišťovnám odeslány celkem 4 mld. Kč, z čehož 2,6 mld. připadlo VZP. Z toho vyplývá, že je nejvíce státních pojištěnců právě u této pojišťovny, a výrok je tudíž pravdivý.
VZP je současně absolutně největší českou pojišťovnou, je u ní pojištěno 62 % z celkového počtu 10,5 milionu pojištěnců.
Já jsem organizátorem první demonstrace proti Miloši Zemanovi na Hradčanském náměstí v červnu tohoto roku, kdy jsem já a řada občanských iniciativ svolali protest proti tomu, jakým způsobem prezident Zeman začal kopat do občanských práv a svobod, když nechtěl kvůli občanským projevům udělit titul profesuru Martinu Putnovi.
Ondřej Liška byl skutečně organizátorem demonstrace proti rozhodnutí Miloše Zemana nejmenovat Martina Putnu profesorem. Prezident sice později ustoupit a slíbil jmenovací dekret Putnovi podepsat, demonstrace se však přesto konala.
Jejím organizátorům totiž stále vadilo, že „zatímco ostatní docenti dostanou dekrety na ceremonii, Putna zůstane na ‚hanbě‘ a dekret dostane pouze od ministra někde v ústraní. Dále prý Zeman potvrdil, že se řídí osobními antipatiemi při svém rozhodování a zpochybnil autonomii vysokých škol.“
Na demonstraci dorazilo 23. května jen asi 200 lidí místo plánovaných 2000.
Tento protest tak byl skutečně naplánován jako první větší demonstrace proti prezidentovi. Demonstrace měla navazovat na několik dřívějších menších protestů (například 20. května a 21. května). Výrok tudíž hodnotíme jako pravdivý.
Tak zaprvé teď nejsme v šesté vládě, jestli se nepletu, od roku 90, takže ono je to spíš klišé, že jsme byli téměř v každé.
Do vzniku samostatné České republiky v roce 1993 probíhalo vládnutí na federální a státní úrovni. Během tohoto období byla KDU-ČSL součástí vlád na obou těchto úrovních. Výjimku tvořila federální vláda sestavená po volbách v roce 1990, kdy strana"[d]o federální vlády nedelegovala na protest proti nekorektnímu postupu představitelů vítězného Občanského fóra v době předvolebního agitačního moratoria žádného kandidáta." Od ustavení samostatné ČR se pak KDU-ČSL nepodílela celkem na pěti vládách. Poprvé v letech 1998 až 2002, kdy byla, s podporou ODS, Milošem Zemanem sestavena jednobarevná menšinová vláda. Dalším případem byla první vláda Mirka Topolánka (2006 až 2007) skládající se pouze z ministrů za ODS a nestraníků, která však nezískala důvěru parlamentu.
KDU-ČSL se dále nepodílela ani na úřednické vládě Jana Fischera (2009 až 2010), do níž byli jednotliví ministři navrhováni politickými stranami ODS, ČSSD a Stranou zelených. Po následujících sněmovních volbách, kdy KDU-ČSL nepřekročila 5% volební klauzuli, premiér Petr Nečas sestavil vládní koalici ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Stejně tak se KDU-ČSL nijak nepodílela ani na sestavování současné vlády premiéra Jiřího Rusnoka.
Z výše uvedených zjištění vyplývá, že, pokud vezmeme v úvahu obě vládní úrovně z dob federativního uspořádání státu, politická strana KDU-ČSL od roku 1990 neparticipovala celkem na šesti vládách, což zcela koresponduje s výrokem Pavla Bělobrádka.
A to právě z toho důvodu, že nemocnice nakupují zbytečné drahé zařízení a přístroje. Například jsem se setkala s nemocnicí, kde si... v jednom kraji, kde si zakoupili magnetickou rezonanci, o 20 kilometrů dál byla nemocnice, která už ji měla.
Tereza Bernardová odkazuje zřejmě na pardubickou nemocnici, která v roce 2010 dosáhla téměř stamilionové ztráty. Za důvody tohoto výsledku bylo považováno špatné hospodaření, nárůst mezd a právě nákup magnetické rezonance a počítačového tomografu. Obě tato zařízení už přitom byla ve dvacet kilometrů vzdálené nemocnici v Hradci Králové.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík závěrem upozornil, že přímo volený je už nyní starosta nejen na Slovensku, ale i v Německu či Polsku.
Výrok Petra Gazdíka hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý - na Slovensku a v Polsku platí přímá volba starostů plošně, v Německu v některých spolkových zemích.
Volby starostů na Slovensku jsou upraveny zákonem č. 346/1990 Zb. , o voľbách do orgánov samosprávy obcí. Na základě tohoto zákona (.doc, slovensky, s. 1) jsou orgány samosprávy obcí (tj. i starosta) voleni na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.
V Německu je volba samosprávy obcí v kompetenci jednotlivých spolkových zemí. Například v Severním Porýní-Vestfálsku je volba starostů na základě všeobecného, přímého, volného a rovného hlasování. V Baden-Württembersku je také přímá volba.
V Polsku je podle analýzy ministerstva vnitra (mluví i o volbách starostů na Slovensku a v Polsku) přímá volba starostů (.pdf, s. 14) zavedena od roku 2002.
My jsme celou dobu se snažili dohodnout se o to, aby se neštěpily síly na pravém spektru politickém, aby se neštěpily síly, takže jsme jednali s x stranami, včetně TOP 09, ODS, ANO a tak dále.
Dle vlastních slov strany tato iniciovala vznik středopravicového volebního bloku již v první polovině tohoto roku. Společné postavení kandidátních listin spolu se stranou ANO či s ODS bylo bráno jako jednou z možných strategií SsČR do voleb v roce 2013. Tato jednání (.pdf) však nevedla ke zdárnému konci a strana oznámila, že postaví vlastní samostatné kandidátní listiny ve všech volebních krajích s podporou cechů, společenstev, sdružení a některých pravicových stran. Jednou z těchto stran by měla být strana LIDEM, jejíž představitelé potvrdili, že probíhají jednání o obsazení míst na kandidátních listinách.
To je experiment, který se absolutně nepovedl (superhrubá mzda, pozn.). My jsme na to upozorňovali již na začátku a já myslím, že koneckonců i minulá vláda, pan Kalousek a pan Nečas dospěli k témuž závěru a připravili zrušení super hrubé mzdy.
ČSSD kritizovala superhrubou mzdu již od jejího zavedení, v říjnu 2007 dokonce prostřednictvím předsedy svého poslaneckého klubu Michala Haška podala žalobu u Ústavního soudu proti celé reformě veřejných financí. Její součásti bylo mimo jiné zavedení poplatků ve zdravotnictví, rušení registračních pokladen nebo právě zavedení superhrubé mzdy.
Ministerstvo financí už v roce 2011 připravilo zrušení superhrubé mzdy, návrh podpořila Poslanecká sněmovna i Senát. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
