Přehled ověřených výroků

Z hlediska teorie práva je pravomocné rozhodnutí soudu závazné a má vyšší právní sílu než rozhodnutí správního orgánu. Proto výrok Martina Peciny označujeme jako pravdivý.

Správním orgánem je v tomto případě Ministr vnitra. Zmíněná (Poradní) komise představuje dočtený orgán, který podle § 194 Zákona č. 361/2003 Sb.,o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (.pdf), v obnoveném řízení, v přezkumném řízení a o námitkách proti služebnímu hodnocení, dává závazné stanovisko, kterým se musí služební funkcionář (zde ministr) řídit. Pořád je však výsledné stanovisko (ministra po návrhu komise) rozhodnutím správního orgánu, která má nižší právní sílu, než rozhodnutí soudu.

Obecně soudní kontrola slouží k přezkoumávání zákonnosti či nezákonnosti právních aktů (zde individuální správní akt). V tomto případě se pravděpodobně jedná o soudní kontrolu zákonnosti individuálních správních aktů prováděnou obecnými soudy (Večeřa, Miloš. Základy teorie práva: multimediální učební text. 2., nezměn. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 106 s. ISBN 9788021046832 . str. 90).

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Šarapatka působil na Ministerstvu zahraničních věcí celkově 14 let, nicméně v pozici velvyslance nebyl zmíněných 12 let, nýbrž "jen" v období let 98-02 a 06-09.

Podle informací serveru nasipolitici.cz byl Milan Šarapatka v letech 1997 - 2011 (14 let) zaměstnancem MZV ČR.

Postupně byl mimořádný a zplnomocněný velvyslanec a to v Indonésii, Bruneji a Papua-Nové Guinei (1998–2002) a Alžírska a Mali (2006–2009).

Tento fakt potvrzují např. i stránky hnutí Úsvit přímé demokracie, blog Milana Šarapatky na serveru iDNES či časopisu Týden.

Výrok premiéra Rusnoka hodnotíme na základě dohledaných informací o Generálním ředitelství ÚP jako pravdivý.

Vznik centrálního úřadu práce schválila vláda Petra Nečase v prosinci 2010 a úřad samotný zahájil provoz v březnu roku 2011. Při reorganizaci nahradilo dosavadních 77 úřadů práce 14 krajských poboček se sítí kontaktních míst a jedním centrálním úřadem. Centrum, tj. Generální ředitelství ÚP bylo dosud roztroušeno (str. 1, pdf.) na více místech, na Karlově náměstí, v Kartouzské ulici a Emauzích v Praze, navíc společně s pracovišti pro Prahu-západ, Prahu-východ a callcentrem.

Miloš Zeman má pravdu v tom, že ke změně či přijetí "obyčejných" zákonů není na rozdíl od Ústavy (a ústavních zákonů tvořících ve svém úhrnu ústavní pořádek) třeba kvalifikované většiny Parlamentu.

Nejedná se však o jediný rozdíl mezi těmito dvěma druhy právních předpisů, jak tvrdí prezident republiky. Zákony se od ústavy (a obecně ústavních zákonů) kromě odlišného legislativního procesu liší i v dalších aspektech. Mezi ně patří především rozdílná právní síla „obyčejných“ (podústavních) zákonů a zákonů ústavních. Ústavní zákon tak není pouze předpisem, který se obtížněji přijímá, ale zároveň předpisem vyšší právní síly, je tak prostým zákonům nadřazen. Zákon tak nesmí být v rozporu s ústavním zákonem, jinak by jej Ústavní soud zrušil pro rozpor s ústavním pořádkem podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky.

Dále mohou být některé legislativní akty přijaty pouze ve formě ústavního zákona, jedná se např. o změnu státních hranic podle čl. 11 Ústavy ČR. Další odlišnost se týká dokonce samotného legislativního procesu a pravomocí prezidenta v něm, jelikož podle čl. 50 odst. 1 Ústavy ČR má prezident právo vrátit do patnácti dnů od postoupení přijatý zákon, ovšem právě s výjimkou zákona ústavního.

Tento výčet rozdílů mezi prostými a ústavními zákony je jen demonstrativní, nikoliv taxativní. Každopádně však z výše uvedených důvodů považujeme výrok za nepravdivý.

Výrok je hodnocen na základě mediálních zpráv z doby této události jako pravdivý.

Podle informací serveru idnes a zprávy ČTK převzaté několika servery rozeslal před parlamentními volbami vrchní ředitel kanceláře ministra Zbyněk Šolc na pokyn ministra dopravy Zdeňka Žáka novinářům prohlášení, ve kterém pět ministrů kandidujících za SPOZ propaguje svou stranu. Ministři si v e-mailu stěžují, že média nevěnují Straně práv občanů - Zemanovcům dostatečnou pozornost.

Ve zprávě například stojí: " Vyslovujeme hluboké pobouření nad mírou manipulace voličů před předčasnými volbami. Ještě nikdy nebyly tak manipulativním způsobem zneužívány volební průzkumy (volební potenciál). Všechny relevantní průzkumy říkají, že Zemanovci se do Sněmovny dostanou (SANEP, Median)."

Premiér Rusnok odeslání zprávy z e-mailu úředníka ministerstva dopravy skutečně veřejně zkritizoval: " V pořádku to není, a pokud se to děje, je to pochybení nějakých jednotlivců a je třeba se tím zabývat." Výrok tudíž hodnotíme jako pravdivý.

Po červnovém sporu o jmenování profesorů Miloš Zeman skutečně pověřil tehdejšího ministra školství Petra Fialu, aby jeho jménem předal jmenovací dekret Martinu C. Putnovi.

K situaci, kdy prezident nejmenoval profesora, došlo v roce 2012. Ceremoniálu jmenování profesorů se nezúčastnil tehdejší prezident Václav Klaus, nikoliv však kvůli sporům s akademickou obcí, ale kvůli zranění kotníku. Jmenovací dekret podepsaný prezidentem předával ministr školství a ministr obrany.

V minulosti také existuje případ, kdy Václav Havel odmítnul jmenovat rektorem Petera Mikuleckého kvůli pozitivnímu lustračnímu osvědčení.

Rozhodně se tedy nedá říci, že by k podobným situacím v minulosti docházelo "často", což potvrzuje i ČTK, a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Toto tvrzení uvedl předseda Svobodných ve stanovisku strany ze dne 4. 10. 2013.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože pokud bychom chtěli toto tvrzení analyzovat, museli bychom dopočítat souhrn dotací všech společností holdingu Agrofert, a. s., a dalších velkých ekonomických skupin v ČR. Na takovou ekonomickou analýzu bohužel nemáme kapacity. Petru Machovi lze také vytknout, že hovoří o Andreji Babišovi, avšak příjemcem dotací jsou z formálního hlediska jím ovládané společnosti v rámci Agrofert, a.s.

Z článku Kdo zobe dotace z evropského dvorku (celý článek není volně dostupný, výtahy zde a reakce zde) vyplývá, že v oblasti zemědělských dotací byl holding Agrofert, a. s., skutečně od r. 2004 do r. 2010 největším příjemcem. Článek však vyšel 31. 5. 2010, uvedená data tedy již nejsou aktuální, navíc se týkají pouze zemědělských dotací.

Některé subjekty v ČR obdržely v projektovém období 2007–2013 více peněz z dotací než společnosti, které jsou součástí Agrofert Holding. Tyto subjekty jsou však složkami státu či veřejnoprávními subjekty. Z kontextu stanoviska strany ale vyplývá, že byly myšleny zřejmě spíše subjekty soukromé.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Aktuální znění zákona má nabýt účinnosti až od roku 2015, nicméně novelizace předkládaná ČSSD počítá s účinností některých opatření skutečně již od tohoto roku.

Tzv. služební zákon (č. 218/2002 Sb.) je platný od roku 2002. Za dobu své existence prošel již mnoha novelizacemi. V současné době je účinná pouze část ustanovení tohoto zákona, ostatní ustanovení nabudou účinnosti právě 1. ledna 2015.

Sobotka nicméně reaguje na otázku moderátora, zda k tomuto období budou podniknuty ještě některé kroky vedoucí k profesionalizaci státní správy. Premiér pak odpovídá, že pro koalici je letos prioritní jmenování nového generálního ředitele státní služby a transformace jednotlivých ministerstev. Tento záměr potvrzuje sociální demokracií předkládaná novela, kde se konkrétně uvádí (.pdf, str.32):

" Ponechává se základní účinnost služebního zákona, který nabývá účinnosti 1. ledna 2015, s výjimkou nových ustanovení § 235a (přechodné období systemizace) a § 236a (jmenování a odvolání prvního generálního ředitele a jeho zástupce), která nabývají účinnosti 1. července 2014 vzhledem k nutnosti přípravy plné účinnosti služebního zákonu i vzhledem k aktuální situaci v čerpání tzv. evropských strukturálních fondů ".

Martin Komárek se ve svém výroku vyjadřoval k tomu, že neví, zda by případné propuštění Davida Ratha z vazby již před předčasnými volbami nějak ovlivnilo např. výsledek sociální demokracie. Mluví o tom, že jeho hnutí by kartu Davida Ratha v kampani nevytáhlo a poukazuje na to, že doposud se k této kauze ANO zdrželo komentářů. To však není pravda, neboť jak je patrné z následujícího výčtu, Davidem Rathem a jeho kauzou operují v mediálních výstupech zástupci ANO včetně předsedy Babiše již poměrně dlouhou dobu.

Milan Hulík, předseda Rozhodčí a smírčí komise hnutí ANO a garant programové sekce právo a spravedlnost, skrze blog na webových stránkách hnutí ANO opakovaně naráží na Davida Ratha a jeho kauzu, viz například „Rath sice zazářil svým krabicovým vínem, ale jeho litoměřická indispozice jej z tvrdé konkurence bavičů vyřadila, " či „...největšími bojovníky proti korupci jsou ti, kteří ji vyhlásili boj na život a smrt (Rath, Peake), než se zjistilo, že i pro ně platí to césarovské „I ty, Brute (Brutko)?“

Petr Havlíček, předseda hnutí pro Pardubický kraj, se přidává se svým prohlášením: „To by nedokázal ani Rath. Podívejte se na něj, jak to všechno zbabral, břídil jeden, už si ani neškrtne." Hnutí ANO prokazatelně kartu Rath využilo i prostřednictvím svého předsedy a zakladatele Andreje Babiše. Ten se ostře a poměrně rozsáhle ohradil proti srovnání s Davidem Rathem a definitivně kauzu odsoudil posledním odstavcem článku na svém blogu.

V rámci samotné kampaně pak Babiš použil kartu Rath minimálně na mítinku v Brně, referovaly o tom např. eurozprávy.cz, kdy prohlásil: " Jediný rozdíl mezi Rathem a některými dalšími politiky je ten, že Ratha chytili ".

Proto přinejmenším nelze říci, že o Davidu Rathovi a jeho kauze nikdy nemluvili.

Na druhou stranu dodáváme, že místopředsedkyně strany Věra Jourová se vyjádřila, že si „jako jedna z mála možná umí představit, jak mu (Rathovi, pozn. Demagoga) je a soucítí s ním." Sama totiž ve vazbě 33 dní strávila, než byla propuštěna.

Na základě informací ze stránek Evropského parlamentu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Oldřich Vlasák je členem Výboru pro regionální rozvoj do jehož gesce patří záležitosti e) vztahů s Výborem regionů, organizacemi pro meziregionální spolupráci a s orgány místní a regionální samosprávy.

To, do jaké míry (např. v komparaci s jinými kolegy) europoslanec prosazuje zkušenosti a názory zastupitelů, starostů a hejtmanův v Bruselu, zhodnotit neumíme. Můžeme však konstatovat, že na půdě parlamentu vyvíjí činnost, která se věnuje regionální problematice. Jako příklady uvádíme například jeho vystoupení v rozpravě z 20. listopadu 2013 nebo 19. listopadu 2013 a zprávu o regionální politice jako součásti širších systémů státní podpory.