Přehled ověřených výroků

Z povodňového plánu (.doc) městské části Praha 7 z roku 2005 vyplývá, že s částí ZOO je skutečně počítáno jako se záplavovou oblastí. V dokumentu je vymezen úsek Zoologická zahrada - most Barikádníků. Dále se pak píše, že "v úseku ZOO je vybudována protipovodňová hráz na 25letou vodu".

Při stoleté vodě je pak jako záplavová oblast vymezena "část ulice Povltavské u ulice Pod lisem, proti objektu Trojská 69, dosahuje hranici komunikace Trojská, zámeckou zahradu mimo zámek a část ZOO".

Z územního plánu hlavního města Prahy pak vyplývá, že je o Záplavové území průtočné, kde se podle definicenesmí umisťovat stavby ani dočasné s výjimkou (…) nezbytných doplňkových staveb pro zajištění provozu sportovišť, rekreačních ploch, ZOO (…).

Městská část Praha 7 pak ve své tiskové zprávě ke zmíněnému povodňovému plánu uvádí, že „povodňový plán byl konzultován se správci vodních toků, spolupracujícími městskými částmi a organizacemi v záplavovém území (…)“. Nynější ředitel ZOO k tomu však říká: „Je veliká škoda, že zoologická zahrada – a není to její rozhodnutí – není adekvátně chráněna proti takovýmto povodním.“

Na základě těchto rozporných tvrzení hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako neověřitelný z důvodu problematického určení celkových investic do protipovodňových opatření v jednotlivých letech na základě zákonů o státním rozpočtu a informací z Ministerstva zemědělství. Níže v tomto komentáři jsou uvedeny alespoň veškeré dohledané informace.

V zákonech o rozpočtu ČR v letech 1998-2006 můžeme nalézt následující finanční prostředky vyhrazené explicitně pro protipovodňová opatření ve výši:

Rok Finanční prostředky vyhrazené explicitně pro protipovodňová opatření 1998 23 mil. Kč (+ 200 000 000 Kč investiční program Protipovodňová opatření) 1999 30 mil. Kč (+ 230 650 000 Kč) 2000 50 mil. Kč (+ 201 332 000 Kč) 2001 28,2 mil. Kč 2002 990 mil. Kč 2003 890 mil. Kč 2004 721,37 mil. Kč 2005 250 mil. Kč 2006 5 mld. Kč (zde jsou finanční prostředky ovšem spojeny s prostředky na odstraňování povodňových škod. V podrobnější zprávě (.pdf, str. 161) jsou jednotlivé údaje rozepsány podrobněji v tabulce, po vypuštění nesouvisejících výdajů a výdajů na odstranění škod po povodních dostaneme sumu 145,8 mil. Kč)

Dále rozmezí let 2010-2013:

Rok Finanční prostředky vyhrazené explicitně pro protipovodňová opatření 2010 940 mil. Kč 2011 530 mil. Kč 2012 1 390 mil. Kč 2013 uvádí pouze prostředky na odstraňování důsledků povodní a následnou obnovu - 139 mil. Kč Dále je možné dohledat v souvislosti s ochranou před povodněmi od r. 2002 program s názvem Prevence před povodněmi. Jeho průběh je rozdělen celkem do tří etap (viz např. prezentace (.pdf) Naděždy Kozlové, vedoucí oddělení protipovodňových opatření, nebo informace (.pdf) o přípravě III.etapy realizace protipovodňových opatření).

První etapa probíhala mezi lety 2002-2007 s celkovými náklady 4,043 mld. Kč. Druhé etapě, probíhající v současnosti (roky 2007-2013), je přidělen celkový objem financí ve výši 11,55 mld. Kč. 380 z 397 projektů je v současnosti (tisková zpráva z 22. března 2013) již dokončená nebo rozestavěná. Pro třetí etapu v období 2014-2020 je podle koncepčních návrhů odhadovaná výše 10-12 mld. Kč, což představuje 1,7 mld. Kč ročně. Výrok hodnotíme jako neověřitelný vzhledem k tomu, že kromě jasně stanovených investic dohledatelných přímo ve státním rozpočtu, existují nebo existovaly i další programy, kde není zcela jasné, jaký poměr financí šel z národního rozpočtu a jakým dílem to byly "peníze z Evropské unie". Vzhledem k tomu, že Miroslav Kalousek hovoří o investicích BEZ "Evropských peněz", hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok označujeme jako pravdivý, a to s ohledem na nedostatek jasných aktuálních a reprezentativních postojů zmíněných aktérů (především prezidenta a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky) ve vztahu ke "Klausově výjimce", které tvrzení o "nepřehlednosti situace na české politické scéně" do jisté míry potvrzují.

Předně je třeba uvést, že to, zda rozhodování EP probíhalo pod vlivem zmíněné situace, nelze fakticky ověřit, neboť není možné sledovat záměry každého jednoho člena Evropského parlamentu, soustředíme se tedy na analýzu postoje jednotlivých institucí v rámci ČR k této věci.

Současný prezident Miloš Zeman se k otázce podpory či odmítnutí "výjimky" veřejně zatím jasně nevyjádřil. Server EurActiv.cz však např. zmiňuje, že podle poslance Andrewa Duffa (ALDE), který byl zpravodajem europarlamentem schválené a ve výroku diskutované zprávy, která doporučila Evropské radě, aby ostatní členské státy proces ratifikace Klausovy výjimky nezahájily do té doby, než bude ratifikace dokončena v České republice, tvrdí, že se od českého prezidenta dá čekat zamítavý postoj.

"Nejaktuálnější" pozice vlády (prostřednictvím premiéra Petra Nečase - ODS) je výjimku podporovat. Skepsi nad tímto ve vztahu ke Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09) v minulosti vyjádřil bývalý prezident Václav Klaus.

Jasný postoj ve sledované otázce deklaroval Senát ČR, který v říjnu 2011 odhlasoval návrh senátorů ČSSD na usnesení, kde vyzývá vládu, aby odstoupila od požadavku sjednat Protokol o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky se k otázce zatím nevyjádřila.

Ve vztahu k oběma komorám parlamentu je však zásadní pozice opoziční ČSSD bez jejíž podpory výjimka v rámci schvalovacího procesu nemůže projít (je nutná 3/5 většina v obou komorách). Sociální demokracie však výjimku dlouhodobě odmítá.

Česká republika dlouhodobě vykazuje záporné saldo ve vývozu a dovozu potravin do zahraničí. Za rok 2010 činilo záporné saldo zahraničního obchodu s potravinami rekordních 39,7 mld. korun. V roce 2011 došlo dle údajů ČSÚ (strana 1) k mírnému zlepšení, neboť byly do ČR dovezeny potraviny za 131,2 mld. a vyvezeny za 94,4 mld. (záporné saldo 36,7 mld.). V minulém roce 2012 činilo záporné saldo 34,3 mld. korun, při objemu dovozu 144 mld. kč a vývozu 110 mld. kč.

2008*

2009*

2010

2011

2012

průměr

Potravinová bilance ČR (saldo, mld. korun)

-30,5

-35,4

-39,7

-36,7

-34,3

-35,3

*Pozn.: Data získaná za roky 2008 a 2009 jsou pouze přibližná, získaná z grafu (str. 2) oficiální analýzy ČSÚ.

Z diskuze vyplývá, že Marian Jurečka nehovoří o celkovém objemu dovozu potravin, nýbrž pouze o převažujícím dovozu nad vývozem ("my k nám do České republiky dovážíme zhruba za 40 miliard potravinářských výrobků ze zahraničí, to znamená, za 40 miliard jsme tady něco nevyrobili, co se tady mohlo spotřebovat"). Z výše uvedených údajů tedy vyplývá, že Česká republika dlouhodobě vykazuje záporné saldo ve výši cca 35 mld. korun. Čtyřiceti miliardový schodek platil pouze v roce 2010.

Výrok Mariana Jurečky tedy hodnotíme jako zavádějící.

Web Českého rozhlasu informoval 3. července 2013 o výroční zprávě (en, .pdf) Evropské komise, která hodnotí průběh čerpání dotací, ale i funkčnost dozorových orgánů v jednotlivých národních státech. Právě v části věnované auditním orgánům (strana 38) výslovně zmiňuje české orgány jako „v podstatě nefunkční (it essentially does not function)“. Na informačním webu ministerstva pro místní rozvoj se pak můžeme dočíst, že „auditem připravenosti řídicího a kontrolního systému všech operačních programů, nastavením řídicích a kontrolních systémů (…) je pověřen jediný subjekt, a to odbor Auditní orgán - Centrální harmonizační jednotka na Ministerstvu financí ČR.“

Jak navíc můžeme vidět v grafu na straně 11 výroční zprávy (en, .pdf), objem vyčerpaných prostředků v České republice je na velmi nízké úrovni.

Z výše uvedeného se dá potvrdit, že Česká republika skutečně selhala v dozoru nad dotačními programy a hodnotíme proto výrok Martina Peciny jako pravdivý.

Výrok hodnotíme dle informací z iDnes.cz, wikipedie.org, hnutiusvit.cz a law.cornell.edu jako zavádějící.

V programu Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamura skutečně stojí: "Vládu bude jmenovat a řídit občany přímo volený a odvolatelný prezident."

Prezident USA je z funkce odvolatelný jedině procesem impeachment, a to v případě obvinění a odsouzení z vlastizrady, zpronevěry nebo jiných těžkých zločinů. Jedná se o specifické soudní řízení v němž dolní komora parlamentu, Sněmovna Reprezentantů oficiálně vznáší obvinění. O vině hlasuje horní komora parlamentu,Senát, k odsouzení je zapotřebí dvoutřetinové většiny. Prezident USA je tedy odvolatelný jedině parlamentem a ne lidovým hlasováním.

Bohuslav Sobotka má pravdu v tom, že ČSSD skutečně navrhovala nastavení limitu na kampaň prezidenta na 15 milionů korun. Nicméně jak ČSSD, tak i Sobotka sám nakonec hlasovali pro nastavení 40 milionů na 1. kolo a dalších 10 milionů pro kolo 2. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako zavádějící.

Je nepochybně pravdou, že ČSSD navrhovala limit na prezidentskou kampaň ve výši 15 milionů korun. Dokládají to stranická stanoviska z doby diskuze a přijímání prováděcího zákona k přímé volbě prezidenta. O tomto návrhu informovala např. Česká televize, když konkrétně uvádí:

" Sociální demokraté už se nechali slyšet, že navrhnou strop pro výdaje na předvolební kampaň pro kandidáty ve výši 15 milionů korun a jejich placení z jednoho účtu kvůli snazší kontrole. Do 60 dnů po skončení kampaně by pak kandidáti měli podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky zveřejnit, jaké platby byly z účtu proplaceny."

V proběhlých prezidentských volbách limit na výdaje nakonec dosáhl 40 milionů pro 1. kolo a 10 milionů pro kolo druhé. Tento výdaj je upraven v zákoně o volbě prezidenta republiky (.pdf), konkrétně § 37, bod 2:

"Výdaje na volební kampaň nesmí přesáhnout částku 40 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, účastnil-li se kandidát pouze prvního kola volby, nebočástku 50 000 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty, účastnil-li se kandidát prvního i druhého kola volby. Do této částky se započítávají částky, které kandidát na funkci prezidenta republiky uhradil nebo má uhradit, včetně částek, které uhradily nebo se zavázaly za kandidáta uhradit třetí osoby. Bylo-li plnění, které je součástí volební kampaně, poskytnuto bezplatně nebo za cenu nižší než obvyklou, započítá se do této částky jeho obvyklá cena."

Této částky bylo dosaženo dohodou stran tehdejší vládní koalice a také ČSSD, není tedy pravdou, že by pravicové strany jednostranně tuto částku zvýšily. Pro toto nastavení hlasovala i ČSSD včetně předsedy strany Bohuslava Sobotky. Stejně tak tento návrh podpořila ČSSD i v Senátu.

KDU-ČSL ve svém programu (.pdf) v části Efektivní správa státu a regionální rozvoj skutečně navrhuje zavedení čipového občanského průkazu, který propojí všechny běžné registry průkazu.

Nicméně není pravda, že by ve Spojených státech fungoval jednotný elektronický doklad. V současné době v USA neexistuje jednotný národní identifikační průkaz. Jediné národní identifikační dokumenty, které se v USA v současné době vydávají jsou pasy. Většina lidí tak používá řidičské průkazy vydávané jednotlivými státy.

Dle serveru DMV.org, který se zabývá otázkami spojenými s americkou veřejnou správou, něco jako jednotný elektronický doklad nefunguje ani na úrovni jednotlivých států.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící.

Na základě Nařízení vlády o odměnách za výkon funkce členům zastupitelstev jsme vypočítali platy uvolněných členů rady hlavního města Prahy, ty se skutečně mohou blížit až ke 100 tisícům korun hrubého (konkrétně necelých 92 tisíc Kč pro náměstka primátora, 85 tisíc Kč pro člena rady).

Tématu vysokých absencí pražských zastupitelů se již věnovala značná část pozornosti, například server Aktuálně.cz sestavil 8. srpna 2012 žebříček 10 největších „lajdáků“ (pět bylo členů ODS, dalších pět bylo z ČSSD) a „vzorňáků“ (také bylo 5 členů ODS, dalších pět bylo z TOP 09). Na základě informací z portálu Hlavního města Prahy (v sekci Záznamy z jednání Zastupitelstva HMP), na kterém jsou uvedeny údaje o tom, jak zastupitelé hlasovali či kdy byli přítomni, od 26. ledna 2012 do dnešního dne chyběli na zasedání Zastupitelstva hlavního města Prahy v průměru pět zastupitelů ODS.

datum zasedání 26. 1. 201223. 2. 201229. 3. 2012 26. 4. 201224. 5. 201221. 6. 201220. 9. 2012 25. 10. 201229. 11. 201213. 12. 201224. 1. 201328.2. 201321. 3. 201325. 4. 2013počet chybějících členů ODS na začátku zasedání233553115535563

Není nám jasné, jaký časový úsek myslel Tomáš Hudeček výrazem „na konci“, vycházíme však ze zatím posledních dostupných přehledů hlasování na dubnové schůzi zastupitelstva. Jak se ale dá vyčíst z těchto přehledů, finanční odměna uvolněné radní nezavazuje k povinnosti hlasovat.

Například Ivan Kabický, bývalý uvolněný radní za ODS, se zdržel či nehlasoval hned v několika případech. Stejně tak se několikrát zdržel například Petr Hána, místopředseda klubu ODS. Konkrétně však hlasoval ve většině hlasování i přesto, že nebyl uvolněným radním. Podobně je tomu například v případě Andrei Vlásenkové, další místopředsedkyni klubu, nebo u Dalibora Mlejnského, řadového zastupitele.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, nezdá se totiž, že by výše odměny měla vliv na účast při hlasování.

Výrok shledáváme jako pravdivý, jelikož u Strany zelených není zaznamenaný žádný korupční skandál. V tzv. testu úplatnosti politiků serveru iDnes.cz získala SZ nejlepší hodnocení.