Přehled ověřených výroků

Poslanci KSČM se ve svých vystoupeních věnovali privatizaci a kauzám s ní spojeným mnohokrát.

Podíleli se např. na komisi, která v letech 2005 a 2006 vyšetřovala privatizaci Unipetrolu a kterou vedl komunistický poslanec Hojda (iDnes) a brojili proti privatizaci Budějovického Budvaru (KSCM.cz) či ČSA (KSCM.cz).

Nalezli jsme i záznam o písemné interpelaci komunistické poslankyně Halíkové (znovu pouze na KSCM.cz) k privatizaci bytového fondu OKD a interpelaci poslance Kohlíčka z roku 2003 (PSP.cz, bod 47) na premiéra Špidlu ve věci tehdy připravované privatizace společnosti Severočeské doly - v obou případech poslanci mluvili také o svém podezření, že privatizační projekty jsou spojeny s korupcí.

Že KSČM požaduje vyšetřování privatizačních kauz ukazuje i návrh (.pdf) jejích poslanců z roku 2012, který by mj. učinil “trestný čin spáchaný při vypracování nebo při schvalování privatizačního projektu” jedním z kategorie nepromlčitelných trestných činů.

Výrok ministra Chalupy je na základě dohledaných informací o malešické spalovně v Praze hodnocen jako pravdivý.

Od roku 2011 je v normálním provozu kogenerační jednotka v ZEVO (Závod/Zařízení na Energetický Využití Odpadu) Malešice. Z tiskové zprávy na stránkách hlavního města Prahy je vidět, že ZEVO Malešice limity opravdu splňuje v rozsahu, o jakém mluvil ministr Chalupa.

Konkrétně zpráva uvádí: „ZEVO Malešice v průběhu uplynulých pěti let výrazně snížilo své emise. Zejména u prachových částic, u těžkých kovů, dioxinů a furanů se to podařilo o více než 70 % oproti roku 2006. Významný podíl na tom mají zrealizované investice do de-diox technologie a do vylepšování adsorpčních metod v technologii čištění spalin. S novou technologií de-nox již bylo ve zkušebním provozu dosaženo emisních hodnot pod 50 % zákonem povoleného limitu. U většiny monitorovaných emisí se dosahované hodnoty pohybují na úrovni do 10 % povolených emisních limitů,“ informoval Aleš Bláha, ředitel ZEVO, a doplnil: „Emisní hodnoty malešického gigantu jsou nyní srovnatelné s emisemi, jichž dosahují obdobná zařízení u našich nejbližších zahraničních sousedů, Německa a Rakouska. Udržení tohoto stavu je budoucím úkolem Pražských služeb.“

Pro porovnání zde přikládáme popis stavu včetně měření z roku 2005, který je uveřejněný na stránkách VŠCHT. V tomto popisu je patrné, že limity byly splňovány již dříve, avšak s modernizací došlo ke značnému vylepšení situace.

Výrok s ohledem na tiskovou zprávu na stránkách Hl. m. Prahy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jiří Domlátil hovoří o odposleších Bém-Janoušek, které pořizovala BIS v roce 2007 a zveřejnila je Mladá Fronta v březnu roku 2012. Únik odposlechů po-té vyšetřovala příslušná parlamentní komise pro kontrolu BIS, neboť nahrávky měla získat v roce 2009 bezpečnostní agentura ABL. Ředitel BIS Jiří Lang nebyl schopen doložit původ nahrávky a také zda skutečně unikla od tajné služby či nikoliv.

Šéf tajné služby údajně senátorovi Jaromíru Štětinovi v květnu uvedl, že odposlechy nepořídila BIS. Mluvčí BIS Jan Šubert však vzápětí toto tvrzení odmítl se slovy: "Není to pravda, ředitel služby se takto nevyjádřil. Senátor Štětina seděl patrně na jednání jiného výboru". Člen výboru pro kontrolu BIS Vladimír Dryml dále prohlásil: "Můj názor a názor většiny senátorů tady je takový, že únik z BIS byl - a je to problém tajné služby“. Odposlechy tedy s velkou pravděpodobností unikly z BIS, avšak jejich přesnou historii a závěry interního vyšetřování BIS však neznáme dodnes.

Povinností BIS je každoročně zveřejňovat výroční zprávu a dále je povinna poskytovat informace o činnosti pouze prezidentovi, premiérovi a vládě, které je také přímo odpovědná (dále viz zákon 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky, ods. 7 a 8).

Výrok Jiřího Domlátila hodnotíme jako pravdivý.

Výrok předsedkyně LIDEM hodnotíme na základě dohledaných informací o institutu spolupracujícího obviněného a jeho využívání jako pravdivý.

Co se týká uvolnění rukou orgánům činným v trestním řízení, bývá tohle konstatování spojováno zejména se jmenováním Pavla Zemana nejvyšším státním zástupcem. Karolína Peake mluví dále mimo jiné o posílení institutu spolupracujícího obviněného. Je pravdou, že tento bod prosadila vláda Petra Nečase, v účinnost vstoupil 1. září 2012. To dokládá shrnutí plnění (.pdf - str. 92) jednotlivých bodů z vládní protikorupční strategie.

Co se týká kauzy Davida Ratha, skutečně v ní jedna z obviněných vystupuje se statutem spolupracující obviněné. Jak informuje Česká televize, "Ivana Salačová - Ředitelka a do loňského léta jednatelka stavební společnosti Fisa ze Slaného. Má statut spolupracující obviněné, který získala díky přiznání a pomoci vyšetřovatelům při rozkrývání korupčních mechanismů". V aktuální kauze kolem Jany Nagyové jde o šéfa Vojenského zpravodajství Milana Kovandu. Česká televize k tomu uvádí: "Ostravský soud nakonec Kovandu propustil na svobodu. "Jmenovaný obviněný se ke svému jednání opakovaně doznal a i sám státní zástupce navrhl jeho propuštění ze zadržení právě s ohledem na tuto skutečnost," informoval mluvčí soudu Alexandr Dadam s tím, že stíhání Kovandy tedy pokračuje na svobodě."

Obsah mediálních vyjádření obou politiků odpovídá slovům Václava Klause.

Václav Klaus se vší pravděpodobností odkazuje ke glose senátora Kubery, kterou v pátek 24. května uveřejnil na webu Pravý břeh. Mj. například uvedl: "Takhle nepředjednaná akce s rysy pučismu má za cíl rozbít zastupitelský klub ODS a oslabit nás ve voličské baště. Je to absolutně nehodné vládní koaliční strany."

Své úvahy Kubera ještě rozvedl o pět dní později na stejném portálu, kdy se nechal slyšet, že "bývá zvykem, že nějaký stát vyhostí například tři diplomaty a dotyčná země na to reaguje vyhazovem stejného počtu zaměstnanců ambasády. Proč by premiér Nečas TOP 09 nemohl vyhodit z vlády třeba ministry Hegera, Kalouska, nebo tu družinářku Hanákovou." O slovní přestřelce informovala i některá média, např. Novinky.

Co se týče Klausem zmiňovaného výroku ministra Schwarzenberga, ten v rozhovoru pro deník Právo z 25. května (jeho přepis naleznete zde) na otázku redaktora, zda se kvůli situaci na pražském magistrátu necítí jako zrádce, uvedl: "To jsou kecy. Máme necelý rok k příštím volbám a začíná předvolební boj. Pan premiér je poněkud nervózní, což v jeho situaci chápu." Na adresu premiéra pak ještě dodal: "Když je někdo podělaný, tak já mu nemohu pomoci. S tím se musí vypořádat sám."

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) je rozvojovou bankou České republiky, a dle informací z jejich oficiálních webových stránek„napomáhá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyžadujících veřejnou podporu“.

V rozhovoru s vrchním ředitelem Úseku podpory a strategie ČMZRB Lubomírem Rajdlem uvedeným na portálu www.finance.cz je přiblížena specifičnost této banky. Ta byla založena v roce 1992 jako nástroj pro realizaci vládních programů na podporu malých a středních podnikatelů, později ale rozšířila svou činnost i do oblasti podpory bydlení, financování vybraných oblastí infrastruktury a zabezpečovala realizaci krátkodobých a cíleně orientovaných programů týkajících se například podpory úspor energie nebo oprav panelových bytových domů.

Ačkoliv má tedy ČMZRB formálně tytéž možnosti podnikání jako každá jiná banka na trhu, skutečně nemůže na základě strategie přijaté akcionáři banky poskytovat úvěr jako běžná komerční banka. Ve výpisu (.pdf) z obchodního rejstříku lze nalézt souhrn předmětů podnikání banky, detailnější souhrn předmětů činností, které ale banka vykonává, je uveden v oficiálním dokumentu (.pdf) (v sekci V.- Údaje o činnosti) vydaným bankou ke dni 30. června 2013.

Co se týče právní formy banky, tak ČMZRB je akciovou společností, jejímž jediným akcionářem je Česká republika (blíže zde, v sekci IV.- Údaje o akcionáři). Dle dokumentu jsou akcionářská práva vykonávána prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstvem financí ČR.

Do roku 2012 však bylo složení akcionářů pestřejší – vedle českých ministerstev, vlastnící dohromady 72% akcií, byly akcionáři také Komerční banka a.s. (informace o prodeji (. pdf)), Česká spořitelna a.s. (informace o prodeji ze serveru zpravy.kurzy.cz) a Československá obchodní banka a.s. (informace o prodeji ze serveru patria.cz). O změně akcionářů informovala ČMZRB ve svých tiskových prohlášeních. Jak je uvedeno v jednom z nich, plné vlastnictví banky státem je součástí realizace projektu její transformace, který je zařazen do Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020 schválené vládou v září 2011.

Předkladatelem strategie byl ministr průmyslu a obchodu, v harmonogramu projektu Transformace ČMZRB a.s. je však vedle Ministerstva průmyslu a obchodu uveden jako gestor Ministerstvo financí, které se na realizaci projektu ze zřejmých důvodů také podílelo. Zestátnění ČMZRB se uskutečnilo na základě požadavku Evropské komise, o němž informuje například zpravodajský server Mladé fronty.

Na základě informací z obchodního rejstříku (.pdf), tiskových zpráv ČMZRB a jejího oficiálního dokumentu (.pdf) hodnotíme výrok Miroslava Kalouska jako pravdivý.

Podle seznamu, dostupném na webu volby.cz, má strana Volte pravý blok v tomto kraji opravdu plnou kandidátku, čítá tedy rovných 36 kandidátů na post poslance.

Stejně jako Občané 2011, tak i strana Volte Pravý blok kandiduje pouze v Praze. Informaci potvrzuje jednak již zmiňovaný web, jednak i zářijové prohlášení Poslanecké sněmovny o kandidujících stranách.

Existence NKÚ je stanovena v článku 97 Ústavy ČR, jeho činnost se řídí zákonem 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Ani z jednoho nevyplývá povinnost vlády zabývat se kontrolními závěry úřadu.

Zákon pouze v § 30 stanoví, že „všechny schválené kontrolní závěry zveřejňuje prezident Úřadu ve Věstníku Úřadu, zasílá je neprodleně Poslanecké sněmovně, Senátu, vládě a na požádání ministerstvům.“

Z uvedeného výroku nehodnotíme slova o užitečnosti Rusnokovou vládou učiněných kroků nebo odbornost jejích členů. Pouze konkrétní vyjmenované kroky.

Nařízením vlády č. 210/2013 Sb. se s účinností od 1. 8. 2013 skutečně zvedla minimální mzda, konkrétně o 500 Kč na částku 8 500 Kč měsíčně.

Co se týká dohody s kraji, Miloš Zeman má nejspíše na mysli výstupy společného jednání vlády České republiky a Asociace krajů České republiky, které se uskutečnilo 19. 7. 2013. Dohoda byla nalezena především v otázce “zřízení řídícího týmu k problematice evropských fondů za účasti premiéra, ministra financí a ministra proto místní rozvoj. Na straně krajů se práce v týmu zúčastní vybraní hejtmani.”

Na tiskové konferenci z úst premiéra Rusnoka zaznělo (přepis videozáznamu): “ Byla tam samozřejmě záležitost kofinancování evropských fondů, jak známo minulá vláda zrušila, zřejmě to měl být nějaký politický trest, zrušila kofinancování pro kraje, nikoliv pro jiné operační programy, i o tom jsme se bavili." Mezi Nečasovou vládu a kraji existovalo ve věci spolufinancování projektů čerpajících finance z evropských fondů skutečně napětí. Zásadní neshody o podobě čerpání fondů lze vysledovat i do minulosti. Byť se tedy nedá jednoznačně říct, která strana nesla na blokaci vinu, Rusnokova vláda dohodu skutečně uzavřela.

Stejně tak ministr zahraničních věcí Jan Kohout a ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala podepsali dne 25. července 2013 Ujednání (.pdf) MZV ČR a MPO ČR o zásadách spolupráce při budování, provozování a řízení sítě zahraničních zastoupení organizace zřízené ministerstvem průmyslu a obchodu. Podle ministra Kohouta “ Začíná nová etapa spolupráce v oblasti hájení ekonomických zájmů České republiky. Oba naše resorty budou v tandemu úzce spolupracovat ve prospěch české ekonomiky. Stojí tak bok po boku, jako výkonná ekonomická ministerstva.” Podle zprávy uveřejněné na webu MZV tak například V některých případech budou ekonomičtí experti působit přímo v prostorách zastupitelských úřadů, zejména v oblastech s náročnými podmínkami, například v Iráku. Tuto dohodu tak lze chápat jako posílení role obchodních zastupitelství. Pro údajnou blokaci ze strany ministerstva zahraničí (v té době pod vedením Karla Schwarzenberga) platí stejná poznámka jako pro otázku dohody o spolufinancování výše.

V rámci ověřování výroku poslance Haška jsme prošli rozpočty všech krajů a Hlavního města Prahy a do financí, o nichž mluvil poslanec Hašek, jsme zahrnuli vše, co souvisí s krizovým řízením - řešením mimořádných událostí. To zahrnuje jak přípravu, tak připravené finance na opravy či akutní výdaje. Dané součty jsme dali to tabulky dle krajů a pro korektnost uvádíme i rok, ze kterého jsou. (ne ve všech krajích byly rozpočty rok 2013 dostatečně konkrétní, např. aplikace Prahy)

Kraj Rok Odkaz Částka (v tis. Kč) Hlavní město Praha 2012 aplikace* 3 000Středočeský2013 list 01 (.xls) 2 500Jihočeský2013 str. 14 a 15 (.pdf) 6 395Plzeňský2012 str. 25 a 26 (.pdf) 8 820Karlovarský2013 str. 5 (.pdf) 3 513Ústecký2013 str. 50 (.pdf) 1 000Liberecký2013 list 904 (.xls) 2 204Královehradecký2013 (.xlsx) 152**Pardubický2013 (.zip) P6_P7... 5 422Vysočina2013 (.pdf) nenalezeno***Jihomoravský2013 list II.2. (.xls) 1 500Olomoucký2013 list 02 (.xlsx) 6 000Zlínský

2013 str. 48 (.pdf) 440Moravskoslezský2013 stránky kraje 9 290

* Nutno "se proklikat" -> návrh rozpočtu - detailní pohled -> výdaje -> 07 - Bezpečnost -> MHMP OKR.

** V rozpočtu kraje byla vedena pouze položka "krizové plánování", položku zahrnující materiální připravenost se nám nalézt nepodařilo.

*** V rozpočtu kraje nebyla vedena položka "krizové řízení" či jiné podobné znění, nicméně v podrobném rozpise byl uveden nákup materiálu na krizové řízení veden v rozpočtu IZS (integrovaného záchranného systému).

Výrok poslance Haška hodnotíme jako pravdivý, ve všech krajích byly skutečně vedeny finance na krizové řízení (či podobně pojmenované položky). Jedinou výjimkou je zde Vysočina, kde tyto finance jsou přímo součástí IZS, tudíž nejsme schopni uvést konkrétní číslo. Nicméně v krajích, které měly tento údaj uvedený separátně, se (až na Zlínský kraj) konečná částka pohybuje opravdu mezi 1 až cca 10 milióny Kč.