Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z online médií.

Podle serveru Lidovky.cz ministr vnitra v demisi Pecina se skutečně "rozhodl neakceptovat stanovisko své poradní komise, která mu radila, aby řízení zastavil a počkal na rozhodnutí správního soudu."

Pecina k tomu na vysvětlenou dodal dodal: "To je pro mě věc, která je pro mě naprosto nepřijatelná - čekali bychom další dva nebo tři měsíce," zdůraznil. Podle něj by takové čekání dále destabilizovalo policii."

Případu se věnovala také další média, např. iHNed.cz, nebo Aktuálně.cz

Výběrová komise je pak skutečně ošetřena zákonem o službě státních zaměstnanců, konkrétně v paragrafu 19.

Výrok je hodnocen na základě dohledaných podrobností o začátku a průběhu toho soudního sporu jako nepravdivý.

Ivan Langer zažaloval (.doc - kompletní žaloba) vydavatelství Mafra na ochranu osobnosti kvůli článkům spojujícím jeho osobu s postavou podnikatele Františka Mrázka 18. listopadu 2008. Tato žaloba je mimo jiné postavena na článcích, které publikovala Mladá fronta DNES v září a říjnu 2008 (viz. text žaloby).

Soud pak před třemi lety Langrovu žalobu zamítl, ale jeho rozhodnutí letos v květnu zrušil odvolací vrchní soud a spor tedy stále trvá.

Jelikož se nám nepodařilo dohledat, že by v některé zemi došlo ke zrušení daňových povinností prostřednictvím referenda, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Výrok Miroslava Kalouska zazněl v rozhovoru pro Novinky.cz a na základě dostupných informací ze zákonů ho hodnotíme jako pravdivý.

Zákon č. 428/2012 Sb. (pdf.) „o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů“ byl přijat 8. listopadu 2012 a nabyl účinnosti 1. 1. 2013.

V žádném z jeho ustanovení nefiguruje zmínka o prominutí či odpuštění církvím daň z převodu nemovitostí a podle sněmovního tisku Miroslav Kalousek ani nepředkládal žádné pozměňovací návrhy, které by daň z převodu upravovaly.

Podobně se k daňové problematice související se zákonem vyjádřilo Ministerstvo kultury (.doc), které jednoznačně potvrdilo, že: „církve při prvním prodeji vráceného majetku nebudou platit daň z příjmů, zaplatí však daň z převodu nemovitosti“.

Oficiální tisková zpráva Pražského hradu potvrzuje informaci, že Miloš Zeman pobývá v Soči od čtvrtku 6. února. Stejný zdroj také potvrzuje informaci o pozvání do čínského Pekingu a setkání s čínským prezidentem.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na základě čl. 48 Lisabonské smlouvy (Smlouvy o EU) hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ve výše zmiňovaném článku (.pdf, str. 30), resp. jeho druhém odstavci, najdeme konkrétně: " Vláda kteréhokoli členského státu, Evropský parlament nebo Komise mohou Radě předkládat návrhy na změnu Smluv. Tyto návrhy mohou mimo jiné směřovat k rozšíření nebo omezení pravomocí svěřených Unii ve Smlouvách".

Možnost jisté formy přenosu pravomocí zpět na úroveň členských států lze najít i v druhé části Lisabonské smlouvy, ve Smlouvě o fungování EU (.pdf, sr.4), konkrétně v čl. 2, ods. 2: " Členské státy vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém ji Unie nevykonala. Členské státy opět vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém se Unie rozhodla svou pravomoc přestat vykonávat". Tato varianta je o něco méně aktivní, záleží na EU, jestli se rozhodne pravomoci přestat vykonávat, nebo nikoli.

Problematika zákonných požadavků na výkon funkce člena vlády je poměrně složitou oblastí. I přes níže uvedené označujeme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý, neboť zásadní zákonné požadavky lze skutečně redukovat na oblasti lustrací a "čestného prohlášení o střetu zájmů". Ostatní (např. zmíněné ústavní předpoklady) zákonné požadavky vyplývají slovy ústavního právníka Jana Filipa "z povahy věci".

Nejprve lze na věc nazírat z pohledu ústavního práva. Prof. Jan Filip ve své publikaci Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva (Filip, J. 2011) uvádí, že podmínky pro výkon funkce člena vlády nejsou ústavně vymezeny. Jedině čl. 70 Ústavy říká, že konkrétní zákon stanoví neslučitelnost s činností, která povahou odporuje výkonu funkce člena vlády. Dle speciálních zákonů tedy člen vlády nemůže být např. členem Fondu dětí a mládeže, členem bankovní rady České národní banky, statutárním orgánem nebo členem dozorčí rady investiční společnosti nebo investičního fondu. V kontextu ústavního práva lze za další nikterak přímo stanovené, ale zcela samozřejmé podmínky považovat věk (způsobilost k právním úkonům) a státní občanství či občanství EU (čl. 21 odst. 4 Listiny).

Dále se na výkon člena vlády skutečně vztahuje Zákon č, 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Zde se (s ohledem na sledované období nástupu do funkce, neboť zákon upravuje i povinnosti člena vlády v průběhu výkonu mandátu) jedná především o jedno z čestných prohlášení, které je nutné předložit, a to § 9 Oznámení o činnostech, jež je věnováno přiznání člena vlády k tomu, zda podniká či je členem orgánů různých právnických osob atd.

Zmíněný "velký lustrační zákon" (Zákon č. 451/1991 Sb.) a nutnost předložení negativního lustračního osvědčení (vymezeny v zákoně jsou různé statusy spolupráce s STB, členství v lidových milicích apod.) s ohledem na fakt, že zmíněný zákon definuje předpoklady pro výkon funkcí obsazovaných volbou, jmenováním (to platí pro ministra – viz Filip) nebo ustanovováním: "v orgánech státní správy České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky," bylo předmětem diskuzí mezi právníky (doc. Jan Kysela, prof. Aleš Gerloch, prof. Václav Pavlíček, dr. Jan Wintr atd.). Interpretace tohoto zákona (s ohledem na námi sledovanou oblast zákonných požadavků na výkon funkce člena vlády), jak podotýká i sám Sobotka, tedy stále není jasná.

Poslední z oblastí zákonných požadavků na výkon funkce člena vlády lze hledat v učebnicích správního práva hmotného (typicky Dušan Hendrych - Správní právo: obecná část). S ohledem na absenci účinnosti zákona o státní službě (Zákon č. 218/2002 Sb.) jsou podmínky " pracovních poměrů zaměstnanců ke státu " obecně upraveny a dále specifikovávány v zákoníku práce (Zákon č. 262/2006 Sb.).

Zde se jedná o ustanovení § 303 odst. 3 – zaměstnanci uvedení v odstavci 1 (míněni jsou zaměstnanci ve správních úřadech) nesmějí být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost; to neplatí, pokud do takového orgánu byli vysláni zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, a v souvislosti s tímto členstvím nepobírají odměnu od příslušné právnické osoby provozující podnikatelskou činnost (toto však upravuje také zákon o střetu zájmů) a odst. 4 – zaměstnanci uvedení v odstavci 1 mohou podnikat jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni (toto však vylučuje opět zákon o střetu zájmů). Dále se jedná o § 304 odst. 1 – zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem (upravuje taktéž zákon o střetu zájmů).

Výše uvedená ustanovení se, s ohledem na status funkce člena vlády (ministra) jako vedoucího správního úřadu a zaměstnance státu, vztahují k problematice zákonných požadavků na funkce členů vlády. Jsou však v podstatě analogické s požadavky zákona o střetu zájmů.

Zdroje: Filip, J. 2011. Vybrané kapitoly ke studiu ústavního práva. Dotisk 2. vyd. 2001 (Masarykova univerzita).Hendrych, D. 2012. Správní právo: obecná část. 8. vyd. Praha: C.H. Beck.

Na základě níže uvedených zdrojů je výrok hodnocen pravdivě, avšak s výhradou.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek tvrdí, že propojování příhraničních spojení, co se týče zemního plynu a ropy, se sousedními státy vypadlo z financovaných priorit, avšak pro rok 2014 se tato priorita vrátila z důvodu současné ruské politiky.

Dle nejnovější státní energetické koncepce (.pdf) ze září 2013 a její vizi do roku 2040 je skutečně pro budoucí českou energetiku důležité propojit infrastrukturu se sousedními státy a zajistit tak soběstačnost a flexibilitu mezi státy. O těchto tématech se v koncepci hovoří v kapitolách Plynárenství a Přeprava a zpracování ropy. Jde o financovanou prioritu ze strany firem, očekává se také financování z EU.

O propojování příhraničních spojení se hovoří minimálně 4 roky. Nelze tak říct, že tuto energetickou prioritu ČR současná ruská politika vrátila, ale spíše podpořila opodstatněné důvody její výstavby.

Hospodářské noviny (plné znění článku např. zde) uvádí, že "Smlouva o fungování EU (...) výslovně zakotvuje, že rozhodování v oblasti využívání zdrojů energie a volba mezi těmito zdroji náleží do rozhodovací pravomoci členských států EU".

Přímo ve Smlouvě se oblasti energetiky věnuje hlava XXI (.pdf, str. 88). Smlouva konkrétně stanoví: "Nedotýkají se práva členského státu stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, jeho volby mezi různými energetickými zdroji a základní skladby jeho zásobování energií, aniž je dotčen čl. 192 odst. 2 písm. c".

Dopady tohoto ustanovení shrnuje například odborný časopis Global Politics.

Server ekonom.ihned.cz v minulém roce přišel s informacemi, že v protikorupční policii pracovalo více než tři stovky policistů. Do plného stavu však chybělo přes čtyřicet policistů. Takový počet chybějících znepříjemňuje výkon práce těm zbývajícím. Podle mluvčího útvaru na více policistů nebyl dostatek finančních prostředků. Tehdejší ředitel Tomáš Martinec doplnil, že i přes nedostatek policistů je nutné další snižování počtu zaměstnanců.

Zpravy.ihned.cz v září letošního roku uvedly, že Rusnokova vláda v demisi odsouhlasila navýšení výdajů protikorupční policie o patnáct miliónů korun. "Peníze by měly plynout na personální posílení protikorupční složky policie, včetně zřízení nové služebny ve Zlíně."

I přes toto navýšení dochází k restrukturalizaci celého útvaru směrem k posilování vedoucích pozic, slučování pracovišť a dalším opatřením, která by měla vést k vyšší efektivitě. Současný ředitel Milan Komárek k tomu uvedl, že změny mají vylepšit organizační a kontrolní stránku útvaru.

Nedostatek financí pro správný chod protikorupční policie a letošní změny naznačují, že existuje prostor pro zlepšování jejího fungování. Přesto nelze objektivně rozhodnout, jaké byly podmínky pro výkon práce.