Přehled ověřených výroků

Při hodnocení tohoto výroku se zaměřujeme na srovnání makroekonomických ukazatelů let bezprostředně před vstupem do Evropské unie a bezprostředně po něm, tj. časové období 2000 - 2008. U let následujících, které byly významně ovlivněny světovou ekonomickou krizí, je problematické hodnotit, nakolik se zde pozitivně či negativně podepsalo členství v EU.

Vycházeli jsme z textu Dana Marka Česká republika v Evropské unii: ekonomické dopady vstupu.

Podle statistických dat zahraniční obchod České republiky po vstupu do EU pokračoval v příznivém trendu předchozích let. Celkový vývoz vzrostl o 25 % a nízká úroveň schodku zahraničního obchodu v roce 2004 demonstrovala nejlepší výsledky za posledních 11 let. Vývoz pokračoval v růstu i v následujících letech, kdy v letech 2005 až 2007 průměrně rostl o 14 %. K jeho snížení došlo až v roce 2008, kdy se vlivem světové ekonomické krize zvýšil o necelých sedm procent. V roce 2005 dosáhla ČR poprvé v historii přebytku v obchodu s EU a v roce 2007 již tento přebytek dosáhl téměř 88 miliard korun.

Česká republika po vstupu také zaznamenávala pokračující růst přímých zahraničních investic (PZI). Na konci roku 2007 představovaly PZI kumulativně více než 76 miliard eur, kdy téměř 90 % představovaly investice zemí EU (zejména německé, holandské a rakouské).

Mimo jiné právě díky zvýšenému vývozu a zahraničním investicím se zrychlil růst ekonomiky.

Růst HDP v České republice (v %)

200020012002200320042005200620072008ČR3,62,51,93,64,56,46,46,53,1

Navzdory některým predikcím, jež předpovídaly značný nárůst nezaměstnanosti po vstupu, zůstala tato bez dramatických změn, a dokonce došlo k jejímu poklesu. Před vstupem do EU se pohybovala okolo 7-8 %, v roce 2004 se zvýšila na 8,3 % a během následujících let se postupně snižovala. V roce 2008 klesla na pouhých 4,4, nejnižší hodnotu od roku 1996.

Míra nezaměstnanosti v ČR v %

200020012002200320042005200620072008ČR8,88,17,37,88,37,97,15,34,4

V neposlední řadě je také Česká republika od svého vstupu čistým příjemcem peněz z rozpočtu EU. Za rok 2012 dosáhl tento příjem výše 73,8 mld. korun.

Z důvodů vzrůstu exportu, přímých zahraničních investic, zrychlení růstu ekonomiky a snížení nezaměstnanosti v v letech po roce 2004 (vstupu do EU) hodnotíme vstup České republiky do Evropské unie jako hospodářsky prospěšný.

Česká republika v roce 2012 zaznamenala pokles o -1,3 % HDP, Řecko pak kleslo o -6,4 % HDP a Kypr ve stejném období klesl o -2,4 % HDP. Ovšem není pravdou, že by tyto tři země byly jediné v Evropě, které zaznamenaly takový pokles. Větší propad hrubého domácí produktu než Česká republika například prodělalo Maďarsko -1,7 % HDP a nebo Itálie -2,4 % HDP.

Název zeměvývoj HDP 2012 Česká republika-1,3 %Řecko-6,4 %Kypr-2,4 %Maďarsko-1,7 %Itálie-2,4 %

Zpěvák Aleš Brichta figuruje na šestém místě kandidátní listiny politického hnutí Občané 2011 ve volebním obvodu Hlavní město Praha. Brichtovu kandidaturu potvrzují i internetové stránky hnutí v sekci věnované sněmovním volbám 2013.

Evropská komise vydala takzvanou Bílou knihu (.pdf), s podtitulem „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“. Ta obsahuje opatření, která by jednotlivým členským zemím měla pomoci především s reformou důchodového systému, k zajištění přiměřeného zabezpečení pro budoucí penzisty. Jedná se však pouze o návrhy a doporučení, není tedy pro jednotlivé členské země závazná.

Evropa vydala také nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, sloužící převážně k zabezpečení pracovní mobility občanů jednotlivých členských států v rámci unie.

Jmenované oblasti však skutečně spadají převážně do kompetence národních vlád, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Nehodnotíme smyslnost/nesmyslnost tohoto kroku, nicméně je pravdou, že ministr kultury Jiří Balvín skutečně ve čtvrtek 1. srpna odvolal ředitele Národního divadla Jana Buriana. Hned následující den však ministr kultury na základě nařízení premiéra Jiřího Rusnoka jmenoval Jana Buriana zpět do funkce, avšak ten si nyní klade podmínky.

Zda tento krok vyvolal ,, absolutní rozvrat ” v Národním divadle neověřujeme, nicméně několik herců v reakci na tento krok podalo výpověď. Umělečtí šéfové baletu a činohry pak požadují odvolání Jiřího Balvína z postu ministra kultury.

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivý na základě dostupných dokumentů Evropské komise a Evropského parlamentu.

Dle tiskové zprávy Evropské komise (pdf cs) ze dne 30. dubna 2013 komisař pro regionální politiku Johannes Hahn oznámil, že Komise navrhla poskytnout těmto zemím finanční podporu 14,6 milionu eur (ne Oldřichem Vlasákem zmiňovaných 14,3 milionu). Návrh čeká na první čtení v Evropském parlamentu.

Odpovědnost v otázce finanční pomoci má dle serveru mapujícího události v Evropském parlamentu Parltrack (html eng) zpravodaj z rozpočtového výboru EP José Manuel Fernandes z frakce EPP.

Pro bližší informace o celkových škodách těchto povodní v jednotlivých zemích viz seznam zásahů Fondu solidarity na stránkách Evropské komise.

Výrok hodnotím jako pravdivý na základě statistiky ČSÚ, kde je konkrétně uvedeno, že za rok 2012 bylo 80,8% českého exportu do zemí EU.

Při jmenování nových profesorů v Carolinu Miloš Zeman opravdu vzpomínal laudatio na svého vysokoškolského profesora Pavla Hrubého: "Moje osobní vzpomínka bude laudatio na profesora VŠE Pavla Hrubého. Proč? Byl to člověk, který byl začátkem padesátých let v procesu s tzv. velkou trockistickou radou odsouzen k dlouhodobému vězení a z toho čtyři roky prožil na samotce. Myslím si, že velká část z nás, včetně mě, by tento traumatizující životní zážitek přetavila do ukončení své odborné a někdy i lidské dráhy. Profesor Pavel Hrubý, u něhož jsem měl tu čest vykonávat zmíněnou funkci pomvěda, vyšel z vězení, v době tání a Pražského jara se stal profesorem VŠE a byl to člověk s nesmírnou láskou k životu a s nesmírnou vitalitou. (...) "

Záznam projevu Miloše Zemana ze jmenování profesorů najdete zde.

Pavel Hrubý přednášel od r. 1950 na VŠPVH, na Fakultě sociálních nauk ČVUT a od r. 1948 na PF UK, kam přešel ve školním roce 1951–52. Na této fakultě byl 28. 5. 1952 protiprávně zatčen; v únoru 1954 byl odsouzen k 18 letům vězení. V květnu 1960 byl propuštěn a amnestován. Od srpna 1960 pracoval jako právník v Závodech průmyslové automatizace. V červnu 1963 byl s celou skupinou rehabilitován. Na podzim téhož roku byl jmenován profesorem na VŠE, kde působil do r. 1971 (přednášel do r. 1968). Od r. 1971 pracoval v Institutu poradenství a po jeho likvidaci od 1. 1. 1975 ve Výzkumném ústavu plánování a řízení národního hospodářství.

(Podrobnější informace o Pavlu Hrubém zde.)

Miloš Zeman začal v roce 1965 dálkově studovat Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze, tam studoval obor národohospodářského plánování, o dva roky později přešel na denní studium, které zakončil roku 1969. Během studia bydlel na koleji Jarov. Je také spoluzakladatelem diskusního Studentského futurologického klubu a byl pomocnou vědeckou silou profesora Pavla Hrubého.

Podle dostupných informací z médií platí kupující daň z převodu nemovitostí v šestnácti zemích Evropské Unie, tedy většině zemí. Výrok ministra financí v demisi Jana Fishera proto hodnotíme jako pravdivý.

Jak jsme uvedli již u výroku Jiřího Rusnoka výše, v době, kdy je rozpuštěna Poslanecká sněmovna má Senát právo"přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu"(článek 33 Ústavy ČR). Tato opatření se však týkají pouze nových vládních návrhů.

Zákony, které jsou nyní již v procesu projednávání, ať už v Poslanecké sněmovně, nebo v Senátu, mohou být schváleny v běžném legislativním postupu, pokud se však Senát rozhodne předlohu vrátit do sněmovny s okamžiku, kdy tato je již rozpuštěna, předloha takzvaně padá pod stůl.