Přehled ověřených výroků

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, a to s ohledem na účinný Zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky. Miroslav Kalousek bude kandidovat jako jednička TOP 09 ve Středočeském kraji. V případě volebního úspěchu získá TOP 09 takový počet mandátů, který odpovídá poměru získaných hlasů v tomto kraji (celkový počet přidělovaných mandátů pro Středočeský kraj je odvozen z mandátového čísla pro celou ČR).

Zákon však umožňuje voliči ovlivnit i pořadí kandidátky volební strany a to udělováním tzv. přednostních (preferenčních) hlasů - jedná se o 4 hlasy. Zákon doslova uvádí: "Jestliže však některý z kandidátů získal takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně 5 procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro tuto politickou stranu, politické hnutí nebo koalici v rámci volebního kraje, připadne mandát přednostně tomuto kandidátovi."

Miroslav Kalousek tedy v případě volebního úspěchu TOP 09 nemusí získat mandát a může být "vykroužkován a přeskočen" svými spolustraníky či "spolukandidáty". Jeho "nezvolení" však mohou umožnit pouze voliči TOP 09 použitím preferenčních hlasů.

Dělnická strana byla rozpuštěna Nejvyšším správním soudem 17. února 2012, tj. v době vlády Jana Fischera, kde byl Martin Pecina ministrem vnitra. Celý rozsudek (.pdf) je také dohledatelný na webu Nejvyššího správního soudu. Návrh na rozpuštění DS podala vláda Jana Fischera. Obecně se dá říci, že vláda je českém systému právě ta, kdo dává podnět k NSS pro rozpuštění politických stran.

V teletextu České televize v sekci „Z TISKU“ (str. 152, trvalý odkaz) byla 7. srpna 2013 publikována informace, že předsedkyni politické strany LIDEM Karolíně Peake byl výměnou za příslib podpory nabídnut post ministryně vnitra v případné vládě sestavované Miroslavou Němcovou. Jako zdroj této zprávy je uveden deník Mladá fronta DNES.

Dodáváme však, že tuto informaci Karolína Peake následně veřejně popřela.

Na základě analýzy Etického kodexu zástupce Věcí veřejných hodnotíme výrok jako pravdivý. Dokument, který museli podepsat jako podmínku členství všichni poslanci VV, opravdu obsahuje pasáž o složení mandátu.

Ve stanovách VV je jasně uvedeno, že jedna z podmínek vzniku členství ve straně je závazek dodržovat etický kodex. Žadatel jej musí podepsaný přiložit k přihlášce.

V pátém článku daného kodexu je mimo jiné uvedeno následující:

Při plnění svého mandátu se bude zástupce občanů zasazovat o maximální prosazování svého volebního a politického programu strany či subjektu, jehož zájmy zastupuje a prosazuje. Zástupce občanů nesmí v průběhu své funkce změnit politickou stranu, za kterou byl zvolen."

V závěrečném ustanovení se poté píše toto: "... v případě prokázaného porušení tohoto Etického kodexu vzdá svého mandátu. "

Karolína Peake byla spoluautorkou tohoto kodexu. Při vzniku strany LIDEM vyzývalo předsednicto Věcí veřejných Karolínu Peake (a další poslance a poslankyně) ke složení mandátu, právě na základě zmiňovaného kodexu.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý.

Miroslava Němcová skutečně vedla parlamentní delegaci do Švédska, která nicméně proběhla na konci nikoli na začátku května 2013. Je také pravda, že tato delegace byla tvořena zástupci všech poslaneckých klubů:

ODS - Miroslava Němcová ČSSD - Jeroným Tejc TOP 09 a Starostové - Petr Gazdík KSČM - Pavel Kováčik VV - David Kádner

Co se týče programu, delegace mimo jiné jednala Ministrem pro integraci Erikem Ullenhagem, dále pak s předsedou švédského parlamentu Perem Westerbergem a představiteli politických stran, s Výborem pro obranu a Výborem pro zahraniční záležitosti.

Po volbách v roce 2010 byla opravdu uzavřena koalice ODS a ČSSD, takže vítězná TOP 09 skončila v opozici, viz zprávy z tisku. Tento krok však vyvolal vlnu nevole, následovaly protesty občanů a pro zajímavost přikládáme vyjádření politiků k této koalici. Primátorem byl zvolen Bohuslav Svoboda.

Tato koalice trvala do roku 2011, kdy byla nahrazena koalicí ODS-TOP 09. Primátorem i nadále zůstal Bohuslav Svoboda.

V roce 2013 však došlo k výraznému rozporu mezi ODS a TOP 09, tudíž TOP 09 vypověděla koaliční smlouvu. Ohledně pravděpodobnosti vlády TOP 09-ČSSD odmítáme spekulovat, nicméně dle zpráv z tisku je patrné, že TOP 09 jedná opravdu především s ČSSD, avšak jedná dále i s ODS.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož dle veřejně dostupných informací a prohlášení zainteresovaných politiků se jeví menšinová TOP 09 s podporou ČSSD jako nejpravděpodobnější scénář.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť konkrétní návrh na referendum skutečně Okamura ve svých veřejných prohlášeních uvedl a podobné modely jsou skutečně dohledatelné v jiných zemích.

Ve volebním programu Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury je referendum zmíněno čtyřikrát.

"1) Budeme prosazovat uzákonění referenda jako nejvyššího projevu vůle občanů...2) Budeme požadovat referendum o každém předání státní suverenity na orgány EU...3) Základní premisou je to, že prosazení prvků přímé demokracie jako je zákon o obecném referendu,...4) Pokud se zavedení Eura bude v budoucnu řešit, konečné slovo musí mít občané v referendu. ..."

V programu však žádnou podobu referenda nenavrhují.

Z detailního programu citujeme: "Za klíčové považujeme:zavedení přímé volby poslanců, starostů a hejtmanů prosazení zákona o referendu, který občanům umožní vymoci žádané změny(možnost pomocí referenda prosadit, upravit či naopak zablokovat zákon) odvolatelnost všech přímo volených politiků prostřednictvím referenda. (...) Přijetí eura schvalujeme jen tehdy, kdy to bude jednoznačně výhodné pro ČR a její občany, a to jen na základě referenda."

Ani tady však neuvádí podobu referenda. V rozhovoru pro Aktuálně.cz s Tomiem Okamurou však najdeme například: " K vypsání referenda by měly vést petice, kde se shromáždí podpisy aspoň jednoho procenta občanů."

Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných v roce 2010 bylo v seznamu voličů 8 415 892. Jedno procento z tohoto čísla je 84 158, tedy cca. 80 000.

Modely referend ve světě (.pdf) jsou různé. Na Slovensku mohou iniciovat referendum také občané oprávnění volit. Tato iniciativa musí být podpořena (formou podpisu) nejméně 350 000 občany Slovenské republiky.

K vypsání referenda na základě lidové iniciativy může dojít také ve Švýcarsku (na obecní a kantonální úrovni), Slovinsku (Návrh na změnu ústavy musí předložit 30 000 oprávněných voličů, což je cca 1,5 %), pro návrh zákona (musí obsahovat název zákona, úvod, texty jednotlivých kapitol a výklad) stačí 5 000 podpisů oprávněných voličů - cca 0,5 %), Maďarsku (parlament je povinen zabývat se problémem předloženým lidovou iniciativou minimálně 50 000 voliči - cca 0,5 %) a Rumunsku (je potřeba 100 000 (cca 0,5 %) voličů pro lidovou zákonodárnou iniciativu, která musí vycházet alespoň ze čtvrtiny krajů ve kterých musí být registrováno 5 tisíc stoupenců návrhu zákona přičemž nelze navrhnout změnu zákona týkající se finančních záležitostí, mezinárodních otázek, amnestie a milosti).

Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku v § 4 odst. 1. uvádí, že se státní podnik zakládá zakládací listinou, kterou jménem státu vydává příslušné ministerstvo (řízené ministrem viz Článek 68 Ústavy ČR). V této listitě je pak uvedeno, jak jméno ředitele, tak i počet a jména členů dozorčí rady. § 12 sledovaného zákona ve vztahu k řediteli státního podniku dále uvádí, že jej jmenuje a odvolává ministr, nebo vláda v těch případech, kdy si toto právo vyhradí. Ředitel je pak statutárním orgánem podniku, který řídí činnosti podniku a rozhoduje o všech jeho záležitostech, pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele (ministerstva). Ředitel tedy např. jmenuje a odvolává zástupce ředitele podniku či vydává organizační řád podniku (tj. má personální pravomoci). Ve vztahu k dozorčí radě je pak v § 13 uvedeno, že jednu třetinu členů dozorčí rady tvoří zaměstnanci podniku, které volí a odvolávají zaměstnanci podniku na základě výsledků voleb. Dvě třetiny členů dozorčí rady do funkce jmenuje a odvolává zakladatel (ministerstvo tj. ministr).

Na základě výše uvedeného tedy hodnotíme výrok jako pravdivý i přes to, že ne ve všech případech jmenuje ředitele státního podniku ministr, ale může tak ve vybraných situacích činit i vláda.

Podle Ústavy České republiky lze k rozpuštění Poslanecké sněmovny dojít dvěma způsoby. První (čl. 35 odst. 1 Ústavy) je především pojistkou pro případ dlouhodobé nečinnosti Sněmovny či její zablokování. Podmínky pro takový krok jsou vyjmenovány pod písmeny a) až d). Tento zmiňovaný článek Ústavy začíná slovy “ Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže.. ”.

Stejně tak druhý způsob podle odst. 2 stejného článku Ústavy vkládá rozpuštění Sněmovny do rukou prezidenta, pokud mu to navrhne Poslanecká sněmovna usnesením, s nímž vyslovila souhlas třípětinová většina všech poslanců.

V obou případech Poslaneckou sněmovnu rozpouští prezident, nikoliv však z vlastní iniciativy, ale pouze v reakci na předešlou a v Ústavě pamatovanou činnost či nečinnost Sněmovny. V odborné literatuře však panuje nejednotnost v názoru na to, zda má prezident v případě splnění ústavních podmínek pouze právo anebo přímo povinnost Sněmovnu rozpustit. (např. Man, V. a K. Schelle. Základy ústavního práva. 2009, str. 64: „Prezident republiky není povinen tuto pravomoc vykonat.” Tento spor však dosud zůstává spíše teoretickým).

Pokud se budeme držet ústavní terminologie, Poslanecká sněmovna se tak nemůže sama rozpustit, maximálně může tento krok navrhnout usnesením prezidentovi. Ten může Sněmovnu rozpustit také při naplnění některých objektivních skutečností (nevyslovení důvěry vládě ani na třetí pokus, neusnesení ohledně důvěry vládě, dlouhodobá nečinnost, nezpůsobilost se usnášet). Prezident republiky je tak naopak jediným oprávněným Poslaneckou sněmovnu rozpustit. V otázce rozpuštění Sněmovny nehraje vláda skutečně žádnou přímou ústavní roli.

Výrok Miloše Zemana tak hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivý na základě nařízení Rady o zřízení Fondu solidarity EU.

Toto nařízení (pdf eng) uvádí, že cílem Fondu není hradit veškeré náklady související s přírodními katastrofami, ale v zásadě omezuje úhradu nákladů na nepojistitelné škody. Čerpání z fondu je možné v případě rozsáhlejší přírodní katastrofy pokud celková přímá škoda způsobená danou pohromou přesáhne 3 miliardy eur (v cenách roku 2002) nebo 0,6 % HNP dané země.

Více informací o tomto fondu lze nalézt na stránkách Evropské komise.