Vláda již rozhodla o zvýšení minimální mzdy k 1. srpnu 2013.
Nařízením vlády č. 210/2013 Sb. se s účinností od 1. 8. 2013 skutečně zvedla minimální mzda, konkrétně o 500 Kč na částku 8 500 Kč měsíčně.
Zatím jediná většina v Poslanecké sněmovně jsou ti poslanci, kteří podpořili Miroslavu Němcovou, žádná jiná většina tam není, je tam 101 podpisů.
Miroslava Němcová oznámila v úterý 25. června prezidentu Miloši Zemanovi, že má 101 podpisů poslanců, kteří si přejí její jmenování premiérkou. Kromě stovky poslanců ODS, TOP 09 a LIDEM ji podpořil nezařazený poslanec Michal Doktor. Žádná další většina pro podporu jiné vlády takto oznámená ani sestavena nebyla.
A naopak " jenom řeknu" to, že trend, evropský trend je takový, zužovat imunitu, zužovat imunitu, dokonce, já teď nevím, ve kterých těch státech to bylo, myslím, že to byla Velká Británie, ale ještě další státy, kde došlo právě v posledních letech ke zužování imunity.
Výrok Elišky Wagnerové ohledně evropského trendu zužování institutu parlamentní imunity hodnotíme podle dohledaných informací ze zpravodajských článků jako pravdivý, ačkoliv konkrétně oficiální stránky i dokumenty Parlamentu Spojeného království (Parliamentary Privileges: Current Issues (.pdf) a Parliamentary Privilege: Cm 8318 (.pdf)) mluví o připravovaných krocích týkajících se imunity svých členů především v souvislosti s jejich objasňováním, nikoliv zužováním. Pro lepší pochopení situace je nutné připomenout, jak blíže uvádí například srovnávací studie (.pdf) Parlamentního institutu, že poslanecká imunita se dělí na dva druhy – na garanci „neodpovědnosti“ za svobodu projevu a hlasování na půdě parlamentu (tzv. indemita) a na garanci „nestíhatelnosti“ při provádění některých úkonů v právním řízení. V zemích Evropské Unie je indemita chápána podobně, naopak druhá část imunity je vykládána jednotlivými státy rozličněji. Co se týče evropského trendu omezení imunity, tak například v roce 2009 italský ústavní soud zrušil zákon o imunitě čtyř nejvyšších představitelů státu (informuje server ceskenoviny.cz) a od září 2012 si poslanci na Slovensku zrušili trestněprávní imunitu (více na serveru aktualne.cz). V první polovině tohoto roku si také čeští poslanci, senátoři a ústavní soudci zrušili doživotní imunitu (blíže na serveru ihned.cz). Dle serveru Euroskop.cz je omezení imunity také aktuálním tématem v Polsku, kde chce premiér zamezit dalšímu zneužívání imunity polskými politiky, a to především při páchání dopravních přestupků. Již zmiňované Spojené království se otázkou omezení imunity začalo intenzivněji zabývat od roku 2009, kdy byli čtyři členové parlamentu, dle oficiálních dokumentů království, obviněni z finančních podvodů. Oficiální zpráva (.pdf) z června 2013 ohledně imunity britských poslanců navazuje na zprávu z roku 1999, podobně ale jako studie (.pdf) věnována britskému parlamentu z roku 2012, má pouze formu informativní či doporučující s cílem (na straně 2) především objasnit stávající situaci. Více se tématu porovnávání jednotlivých zemí Evropské unie na základě poskytování poslaneckých imunit zabývaly například Poslanecký institut nebo servery aktualne.cz a ceskenoviny.cz.
No, tak myslím, že není nikdo tady v tomhle tom sále, kdo by si nepřál ušetřit těch cca 200 milionů eur nebo kolik to stojí ročně ta dvě, respektive tři sídla Evropského parlamentu, že jo? Ale přeci to už si Evropský parlament nejméně dvakrát odhlasoval tohle to tady. Ale ano, já o těch dokumentech vím. Bohužel jsou nejméně dva indikáty Evropského soudního dvora, které jasně řekly, že tento princip jednoho sídla ve Štrasburku a jednoho v Bruselu, prostě zatím se nedá změnit. Protože to je něco, co je zakotveno koneckonců i v primárním právu.
Výrok Pavla Svobody hodnotíme na základě rozsudků Evropského soudního dvora jako pravdivý. Kolik by se zrušením roztříštěnosti sídel EP ušetřilo ponecháváme mimo ověřování.
Myšlenka omezení počtu sídel je dlouhodobým zájmem EP a je jasně zmíněna například v usnesení z 29. března 2012 (pdf., s. 105).
V roce 2011 přijal Evropský parlament usnesení o rozvrhu plenárních zasedání na rok 2012 a 2013, přičemž omezil délku plenárních zasedání. Francie a Lucembursko napadly toto usnesení u Soudního dvora EU jako porušení primárních smluv.
Rozsudek ze dne 13. prosince 2012 ruší usnesení EP, jež se týkají rozvrhu parlametních zasedání na roky 2012 a 2013. Podle protokolu č. 6 Smlouvy o EU (pdf., s. 266), který byl přijat na summitu v Edinburku v roce 1992, je sídlo EP ve Štrasburku, Generální sektretariát sídlí v Lucembursku a zasedání probíhají také v Bruselu.
Podobný rozsudek (pdf., anglicky) byl vydán i 1. října 1997.
Dle čl. 341 Smlouvy o fungování Evropské unie (pdf., s. 193) mají pravomoc určit sídla orgánů EU pouze členské státy.
Princip určení sídel orgánů EP je tedy zakotven v primárních smlouvách a bez souhlasu členských států nemohou být sídla rušeny či změněny.
Co se týče transparentnosti smluv, my jsme prosazovali registr smluv, že každá smlouva, stát či státní podnik, musí býti uveřejněna a registrována, což se neprosadilo.
Registr smluv na celostátní úrovni prosazoval zejména poslanec TOP 09 Jan Farský. Konkrétně šlo (.doc) o komplexní pozměňovací návrh k poslaneckému tisku 740. Navrhovaný registr měl být nastaven tak, že zveřejňovat smlouvy měly následující subjekty:
“ a) Česká republika, b) územní samosprávní celek, c) právnická osoba zřízená zákonem, d) právnická osoba, kterou stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky ovládá, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby.”
Paragraf 7 zákona pak přesně uvádí, že jednotlivé smlouvy musí být zveřejněny, aby vstoupily v platnost:
“ § 7 Zrušení smlouvy Nebyla-li smlouva, která nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění, uveřejněna ani do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.“
To, že tento návrh nebyl nakonec prosazen, dokládá přehled legislativního procesu k tomuto návrhu. Návrh zákona neprošel přes výbory.
Na základě dohledaných informací o neúspěšné snaze prosadit registr smluv je výrok hodnocen jako pravdivý.
Tak vemme si, jak pan Kalousek nám navýšil i s teda ODS a VV, takže co to přineslo, vybrali o 19 miliard více na snížení sazby a na základní sazby vybrali o 30 miliard méně (řeč je o zvýšeném DPH - pozn. Demagog.cz).
Ve volebním období od roku 2010 došlo celkem ke dvěma zvýšením DPH, konkrétně v letech 2012 a letos. Tato dvě zvýšení prosadila vždy vládní koalice pod vedením Petra Nečase. První z nich prohlasovala Nečasova vláda v zastoupení ODS - TOP 09 - VV.
Zvýšení DPH od letošního roku (sazby 15 a 21 %) prosadila taktéž vláda Petra Nečase, již však obměněná ve složení ODS - TOP 09 a LIDEM. Striktně vzato by mělo být pro tuto krátkou analýzu bráno pouze první zvýšení, nicméně v odůvodnění tohoto výroku pracujeme se zvýšeními oběma (hodnocení by se neměnilo tak či tak), strana LIDEM je fakticky odštěpená část Věcí veřejných.
Od ledna 2012vzrostla snížená sazba daně z přidané hodnoty z 10 na 14 procent, seznam položek se nezměnil. Základní sazba zůstala na 20 procentech. Od ledna 2013 se obě sazby zvýšily o jeden procentní bod, tedy ze 14 na 15 procent a z 20 na 21 procent.
Podle informací ze serveru nasepenize.cz byl celkový výběr DPH za rok 2012 o 2,8 mld. korun vyšší než v roce předchozím. Tento fakt potvrzují také data Generálního finančního ředitelství, které zveřejňuje statistiku inkasa (.xls) jednotlivých daní.
Výběr DPH se zvýšil i v roce 2013, od začátku roku do poloviny května vzrostl meziročně o 5 miliard. Po obou zvýšeních došlo ke zvýšení výběru DPH, Babiš naopak mluví o tom, že po zvyšování DPH došlo k poklesu inkasa, a to ve výši 11 mld. Kč.
Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý, neboť po dvojím zvýšení DPH, které přijala vláda Petra Nečase, došlo podle veřejně dostupných zdrojů ke zvýšení inkasa této daně.
No, já jsem se držel ústavy, neboť v ústavě stojí, že prezident pověřuje velvyslance. Pan prezident Zeman tvrdil, že je jmenuje. To je veliký rozdíl. A dosavadní ústavní praxe byla, že jmenovala vláda na návrh ministra zahraničí a potom prezident pověřil nebo nepověřil.
Ústava (čl. 63, odst. 1) skutečně nehovoří o jmenování velvyslanců. Prezident podle ní „přijímá vedoucí zastupitelských misí [a] pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí.“ Miloš Zeman se navzdory tomu domnívá, že „Ústava České republiky naprosto jasně říká, že velvyslance jmenuje prezident s kontrasignací premiéra.“
Stránky Hrad.cz popisují praxi výběru velvyslance následovně: „osobu velvyslance doporučuje prezidentu republiky vláda ČR na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí ČR. Příslušné usnesení vlády schvaluje prezident republiky svým podpisem a postupuje je předsedovi vlády ke kontrasignaci.“ Tento popis dosavadní praxe odpovídá výroku, který proto hodnotíme jako pravdivý.
Spory o velvyslance se mezi ministerstvem zahraničí a prezidentem objevovaly ještě před nástupem Miloše Zemana do úřadu. Právník Jan Kudrna připomíná, že oba předchozí prezidenti využívali své pravomoci „k tomu, aby byla velvyslancem jmenována osoba, o kterou měli zájem.“ Nikdy však neshody o velvyslancích nepřerostly do takových rozměrů jako mezi prezidentem Zemanem a bývalým ministrem Schwarzenbergem.
Tak jsou to stamiliony. (Krizové rezervy státního rozpočtu, pozn.)
V případě povodní nebo obdobné krizové situace může ministerstvo financí čerpat z tzv. Rezerv na řešení krizových situací - což se v rozpočtu (str. 50 kapitola 398) České republiky pro rok 2013 rovná sto miliónům korun. Dále může, po vyčerpání této rezervy, ministerstvo financí čerpat (pdf. str. 3 čl. 6) z tzv. Vládní krizové rezervy (str. 50, kapitola 398), která činí 3,5 miliardy korun.
Já jsem sice pro přijetí euro, poněvadž jsme to slíbili, a co se slíbí, se má dodržet.
Článek 4 aktu o přistoupení ČR k EU zní: " Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES ". (Smlouvy o založení Evropského společenství)
Výše zmíněný článek je dnes platný prostřednictvím článku 140 Smlouvy o fungování EU. Odstavec 1. tohoto článku obecně vymezuje některá kritéria pro přistoupení ke společné měně. Podrobněji jsou tato kritéria rozpracována v Protokolu o konvergenčních kritériích a Protokolu o postupu při nadměrném schodku. Obecně jsou známa pod názvem Mastrichtská kritéria. V odstavci 2. Smlouvy o fungování EU se pak praví: " Rada po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Evropské radě rozhoduje na návrh Komise, které členské státy, na které se vztahuje výjimka, splňují podmínky nezbytné na základě kritérií stanovených v odstavci 1, a zruší výjimky dotyčných států ".
V současné době neexistuje závazné datum přijetí eura. Na ČR se tedy vztahuje závazek přistoupení k hospodářské a měnové unii od podpisu Aktu o podmínkách přistoupení, jelikož není státem, který by si vyjednal výjimku ze vstupu do hospodářské a měnové unie podobně jako Velká Británie a Dánsko.
Výrok Karla Schwarzenberga na základě výše uvedených dokumentů tedy hodnotíme jako pravdivý.
Od té doby byl využit (Fond solidarity EU od svého vytvořené - pozn. Demagog.cz) již v 52 případech přírodních katastrof, přičemž pomoc pro 23 evropských států dosáhla 3,2 miliardy eur.
Při hodnocení toho výroku vycházíme ze souhrnných informací o Fondu solidarity na webu Evropské komise, kde se v textu skutečně píše, že „fond byl využit při 52 katastrofách, k nim patřily záplavy, lesní požáry, zemětřesení, bouře i období katastrofálního sucha. Doposud fond podpořil 23 různých evropských zemí částkou přesahující 3.2 miliardy eur.“
Toto potvrzuje i přiložený seznam událostí (.doc, eng), kde například zjistíme, že fond byl využit již ve třech případech v České republice.
