Martin Komárek
My jsme v minulém týdnu jednali s rekonstrukcí státu a já jsem sám tam říkal: "Ne, my jsme tam nepřišli do sněmovny pro to, abychom vytvářeli nebo dopouštěli další právní kličky."
Oslovili jsme o potvrzení tvrzení poslance Komárka iniciativu Rekonstrukce státu. Ta nám potvrdila, že se zmíněná schůzka i za přítomnosti Martina Komárka uskutečnila, nicméně přesný obsah schůzky, resp. fakt, který poslanec popisuje, doposud potvrzen nemáme. O doplnění informace jsme opět požádali Rekonstrukci státu, po případné odpovědi z jejich strany výrok doplníme. V tuto chvíli jej však musíme hodnotit jako neověřitelný.
Zdeněk Žák
„Jako generální inspektor jsem soutěžil na drážní inspekci databázový systém, že jsem ho vysoutěžil 18krát levněji, než potom ministerstvo dopravy ten, na kterém mimojiné stojí ty nefunkční agendy.“
Současný ministr Zdeněk Žák byl generálním ředitelem drážní inspekce v letech 2003 — 2006.
Žák svůj výrok zřejmě vztahuje k současnému centrálnímu registru vozidel. Ten podle serveru iHNed vyšel stát na následující: ” Výroba systému stála 37 milionů korun. Na dalších zhruba 10 milionů vyšlo technické vybavení pro úředníky. Náklady spojené s opravou potíží jdou podle smlouvy za ATS-Telcom. Stát má také podle kontraktu nárok na odškodné. To je rozděleno do několika kategorií. Ze smluv je zřejmá jen jedna z nich, a to 5 tisíc korun denně. Další se odkazují na nezveřejněné dodatky. ”
Nepodařilo se nám najít zmíněný databázový systém, který měl Žák z pozice generálního inspektora vysoutěžit. Z tohoto důvodu hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Klára Samková
Jestliže spousta a nejenom voličů pana Okamury, prosím pěkně, zajímá, že jsem Romka a oni to považují za kvalitu, respektive za diskvalifikaci ne s ohledem na moji osobu, ne s ohledem na to, jaká já jsem skutečně, jaké zastávám názory, co byla moje práce (...) Nejenom voliči. Kolik procent voličů měl pan Okamura? 7 necelých, ano. A tady se bavíme dejme tomu podle výzkumů, které mám k dispozici, například o 40 % národa, pro které je to určující kvalita. Bohužel.
Na základě dohledaných informací a e-mailu Kláry Samkové hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Kláru Samkovou jsme kontaktovali ve věci výzkumu, z něhož vycházela. Z její odpovědi vyplývá, že si nechala udělat výzkum týkající se její osoby, avšak výsledky se ze strategických důvodů rozhodla nedat k dispozici. Vztahem k Romům se také zabývají různé sociologické agentury:
Podle průzkumu společnosti STEM z r. 2012 by skutečně 38 % občanů pokládalo za „zcela nepřijatelné" mít za souseda Roma.
Nějakou formu negativního postoje dle průzkumů agentury STEM mezi lety 2010 – 2013 zaujalo od 67 % respondentů v r. 2010 do 75 % respondentů v r. 2012.
Ve výzkumu CVVM z r. 2013, který zkoumal sympatie k národnostním skupinám žijícím v ČR, vyjádřilo nesympatii k Romům 78 % dotázaných (.doc, s. 2).
Co se týče volebního výsledku strany Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, dostala v loňských volbách do Poslanecké sněmovny 6,88 % hlasů, což přibližně odpovídá vyjádření Kláry Samkové.
Miroslav Kalousek
Přesně, o který majetek budou církve žádat, samozřejmě neví u nás stoprocentně nikdo, jako o tom neví u žádné jiné restituce. Ten zákon obecně vymezuje, na který majetek bude mít restituent nárok a pokud doloží, že k rozhodnému byl jeho vlastníkem a že to splňuje všechny zákonné podmínky k vydání, bude vydán. Pokud to nedoloží, vydán nebude a pokud vznikne nějaký spor, rozhodne nezávislý soud.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, který vymezuje obecné podmínky církevních restitucí a stanovuje, že restituent (resp. oprávněná osoba) dokládá původ majetku jakož i právní důvody nároku na jeho vydání. Tomuto se podrobněji věnují především § 7, § 9 a § 10 tohoto zákona
Martin Stropnický
Ať už se říká, co chce o éře ministra Vondry, tak to byl on, který vlastně, pokud se nemýlím, zrušil tu povinnost nakupovat přes prostředníka.
Paragraf, který zrušil povinnost nakupovat vojenský materiál přes prostředníka, skutečně zapracoval v roce 2011 tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra do novely zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, který byl následně schválen v létě roku 2011.
Návrh novely zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem společně předkládali ministr průmyslu, ministr zahraničních věcí, ministr vnitra a ministr obrany a byl vládou byl schválen (.pdf) 30. března 2011.
Součástí tohoto zákona byl i kromě nové evropské směrnice i paragraf, který rušil povinnost ministerstva obrany nakupovat zbraně v zahraničí přes české prostředníky.
Legislativním procesem tato novela prošla v létě 2011 a upravený zákon byl vyhlášen 30. 8. 2011 ve Sbírce zákonů.
Na základě faktů dohledaných na webu Poslanecké sněmovny a vlády potvrzujeme pravdivost výroku Martina Stropnického.
Richard Falbr
Lisabonská smlouva zvýšila pravomoce EP, to je pravda. Ale rozhodující slovo má Rada a Komise. Komise má zákonodárnou iniciativu.
Evropský parlament (pdf.) měl v minulosti v legislativním procesu poradní úlohu, nicméně v současné době je společně s Radou rovnocenným zákonodárným orgánem v převážné většině oblastí.
Lisabonská smlouva (ke stažení zde) výrazně posiluje pravomoci Evropského parlamentu. Ten díky ní mj. rozhoduje o valné většině legislativy EU, a zároveň pod postup spolurozhodování Parlamentu a Rady ministrů spadá vice než 40 nových oblastí.
Při přijímání legislativních aktů se rozlišuje řádný legislativní postup (spolurozhodování), při kterém mají Parlament a Rada rovnocenné postavení, a zvláštní legislativní postupy, jež se uplatňují pouze ve specifických případech, kdy má Parlament pouze konzultační roli.
I přes posílení EP ve valné většině legislativních postupů stále existují procesy, ve kterých je EP pouze nezávazně konzultován a jeho názor není nikterak závazný pro Radu nebo Komisi.
Evropská komise má skutečně jediná právo legislativního podnětu.
Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý.
Oldřich Vlasák
Ve své běžné parlamentní práci jsem se v tomto volebním období věnoval zejména evropským fondům a problematice dopravy. Byl jsem zpravodajem tří zpráv a více než deseti stanovisek, jako jediný Čech jsem se účastnil vyjednávání podmínek čerpání budoucích evropských fondů.
Oldřich Vlasák byl skutečně podle jeho profilu na stránkách Evropského parlamentu zpravodajem tří zpráv (stínový zpravodaj 16 dalších) a předložil 11 stanovisek.
Zmiňovaná hlavní témata, evropské fondy a doprava, jsou patrná z přehledu jeho vystoupení na plénu.
O jeho zapojení ve vyjednávání mezi Radou a Komisí o podmínkách čerpání evropských fondů se píše na webu jeho domovské ODS, podle tohoto článku byl skutečně jediným Čechem, který se vyjednávání zúčastnil.
David Rath
Já v tom mém návrhu zvyšuji počet bezplatných sprch z jedné týdně aspoň na tři a zbytek by si ten člověk mohl doplatit, když by pracoval.
Návrh novely Davida Ratha má zajistit čtyři bezplatné sprchy týdně pro osobu ve výkonu vazby, pro osobu ve výkonu trestu odnětí svobody je jich 5, takže je výrok nepravdivý.
David Rath ve svém návrhu (.pdf, str. 4) uvádí k péči o zdraví a hygieně ve výkonu vazby: "K udržení zdraví a hygieny věznice zajistí sprchování teplou vodou minimálně čtyřikrát týdně, jedenkrát vždy ve dnech pracovního volna nebo klidu. Na žádost obviněného probíhá sprchování teplou vodou denně, přičemž si obviněný každé další sprchování nad počet čtyřikrát týdně hradí."
Čtyři bezplatné sprchy týdně se týkají osob ve výkonu vazby. Osoby ve výkonu trestu odnětí svobody mají dle návrhu (str. 9) právo na pět bezplatných sprch za týden.
Andrej Babiš
Biopaliva zavedl jako první v Evropě pan Lux za podpory oblíbence Svobodných pana Klause.
Andrej Babiš se takto vyjádřil na online chatu iDnes.cz 8. 10. 2013.
Na základě dohledaných dat hodnotíme výrok jako nepravdivý, protože Rakousko zavedlo biopaliva dříve než Česká republika.
Andrej Babiš podle všeho naráží na projekt podpory bioetanolu z roku 1996 vlády V. Klause. Návrh projektu připravilo Ministerstvo zemědělství, které tehdy vedl J. Lux. V ČR ale již od roku 1992 probíhala podpora produkce MEŘO – metylesteru řepkového oleje, což je také typ biopaliva, a tento návrh se tedy nedá označit za první.
Podle veřejně dostupných informací je navíc skutečným průkopníkem v oblasti biopaliv v Evropě Rakousko. V zemi vznikla první továrna na produkci biopaliva již v roce 1985. Legislativní standardy pro využívání těchto paliv zavedla země (pdf., s. 797) v roce 1991. V následujícím roce byly podobné standardy přijaty ve Francii a v roce 1994 také v Německu.
Jan Zahradil
Já bych připomněl, že jsme byli schopní jako čeští europoslanci, celá ta dvaadvacítka, organizovat ty úterní snídaně právě tady během těch štrasburgských zasedání, kdy se nás tam většina byla schopná sejít, na které jsme si zvali ministry, náměstky ministrů, na které jsme si zvali ředitele důležitých státních podniků, třeba jsme tady měli ředitele Českých drah a tam docházelo k té interakci, k té výměně názorů a k tomu, že jsme z nich ty české pozice nakonec dostali.
Při hodnocení tohoto výroku vycházíme ze zpráv v médiích. Podle těch si ještě v roce 2009 stěžoval europoslanec Richard Falbr na nejednotnost českých europoslanců a dával za příklad slovenské europoslance, kteří se podle něj pravidelně scházejí před štrasburskou schůzí na snídani.
Od té doby však začaly fungovat podobné schůzky i mezi 22 českými europoslanci. Zprávy hovoří o tradičních úterních snídaních, kterých se v posledních letech zúčastnili například ředitelé veřejnoprávních médií, generální ředitelé Českých drah a SŽDC, zástupci Ministerstva dopravy, ministr pro evropské záležitosti nebo zástupci ČEPS a Svazu chemického průmyslu.
Ze zpráv vyplývá, že europoslanci si se svými hosty vyměňovali stanoviska k aktuální agendě, která pak mohli použít při tvorbě legislativy. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
