Přehled ověřených výroků

Pro potvrzení či vyvrácení výroku prezidenta Putina se bohužel nepodařilo nalézt faktické důkazy, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Prezident Putin bohužel neuvedl, kterých konkrétních státních orgánů by se měla kontrola radikálů týkat, proto se nelze přesně zaměřit na kontrolu tohoto tvrzení.

Co se týče jmenování členů vlády a jejího složení, pak vláda byla legitimně jmenována parlamentem 317 z celkově možných 450 hlasů.

Mezi členy vlády se najdou i členové ultra-pravicové strany Svoboda.

Ministrem obrany se stal Andriy Parubiy, který zastával prominentní roli při demonstracích na Majdanu a měl u protestujících velký respekt.

Nedá se však určit, zda jmenování jeho či jiného ministra/ministryně bylo ovlivněno ozbrojenci z průběhu protestů.

I oficiální stanovisko USA uvádí, že nynější vláda je nejreprezentativnější institucí na Ukrajině a že legislativní proces proběhl ve velké většině i s podporou zástupců východní Ukrajiny.

Výrok prezidenta Putina tak hodnotíme jako neověřitelný.

Státní občanství České republiky může Ministerstvo vnitra udělit při splnění stanovených podmínek, jednou z nich je, že žadatel „prokáže pohovorem před příslušným úřadem znalost českého jazyka (nevztahuje se na žadatele, který je nebo byl státním občanem Slovenské republiky)”.

Pro získání trvalého pobytu na území ČR, což je další podmínkou pro podání žádosti o udělení občanství, je pak nutné ve zkoušce prokázat znalost na úrovni A1 (viz vyhláška MŠMT), což mimo jiné zahrnuje schopnost

a) vytvořit jednoduché věty o jemu známých lidech a místech,
b) popsat jednoduchým způsobem sám sebe a místo, kde žije,
c) vyjadřovat se o běžných každodenních činnostech,
d) komunikovat jednoduchým způsobem v běžných každodenních situacích a
e) udržet krátkou společenskou konverzaci, klást jednoduché otázky na běžná hovorová témata a na podobné otázky odpovídat.

K dispozici je i vzorový test, který testuje schopnost porozumět krátkému psanému i mluvenému textu a základní slovní zásobu ohledně orientace, jednání na úřadech či u lékaře, vyplňování formulářů či základní časové údaje.

Výrok je hodnocen na základě dohledané citace z knihy Kmotr Mrázek II od Jaroslava Kmenty jako pravdivý.

Autor knihy Kmotr Mrázek II, novinář Jaroslav Kmenta, popisuje Johnem vyřčené argumenty na straně 212 této knihy. V rámci výroku nehodnotíme, zda se uvedená skutečnost stala tak, jak popisuje Kmenta a interpretuje John, ověřujeme to, zda se podobné informace v knize skutečně vyskytují.

" Koncem roku 2000 hrozilo zvláštnímu policejnímu týmu úplné rozpuštění. Nový ministr vnitra Stanislav Gross byl pod tlakem svého nadřízeného premiéra Miloše Zemana a svých známých z Národního bezpečnostního úřadu, aby tým rozprášil. Grossovi tehdy přišlo velmi závažné obvinění protikorupční policie, že je s Mrázkem spojen i ředitel bezpečnosti NBÚ Martin Hejl.To bylo tehdy jediné veřejně známé téma z Krakatice, které se přetřásalo v médiích. A Gross chtěl, aby mu to policie doložila. A pokud by toho nebyla schopná, museli by detektivové všeho nechat, svléknout uniformy a odejít do civilu.
Mezi vánočními svátky a Silvestrem roku 2000 byla centrála protikorupční policie snad jediným místem v Praze, kde se pracovalo. Pro ministra vnitra Grosse tu vypracovávali speciální zprávu o aktivitách Františka Mrázka a celé jeho skupiny.
Popsali v ní drtivou většinu mezníků Mrázkovy činnosti. Zprávu nazvali pracovně Armagedon podle biblického místa, kde mělo dojít k závěrečné bitvě mezi vojskem Hospodina a Satana.
Když si Gross zprávu přečetl, navštívil centrálu protikorupční policie a chtěl mluvit s detektivy, kteří Armagedon sepsali. „Věděl jsem, co celá ta mafie kolem Mrázka dělá a jak je nebezpečná, ale tohle mě šokovalo. Netušil jsem, jaký rozměr to má a kam až to sahá," řekl Gross a ještě asi půl dne strávil v kanceláři, kde byla drtivá většina sesbíraného materiálu z kriminálního spisu Krakatice.
Gross tehdy policisty podržel a nechal je dál pracovat. Problém byl, že ani on nebyl úplně čistý. I on měl máslo na hlavě. Policie to věděla, a proto, když tehdy centrálu navštívil, raději některé odposlechy uložila do jiného trezoru. "

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Zákon o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon) č. 218/2002 Sb. je platný od 28. května 2002. Účinnosti má nabýt až od 1. ledna 2015. Nicméně až letos v květnu to bude dvanáct let od jeho platnosti.

Ze směrnice o službách byly opravdu mj. vyňaty zdravotní a poštovní služby. Oba typy služeb zároveň mají svou vlastní směrnici. Výrok Zuzany Roithové je proto hodnocen jako pravdivý.

O směrnici o službách na vnitřním trhu jsme se podrobněji vyjádřili právě u výroku Jana Zahradila. Ze směrnice byla oproti původnímu návrhu vyňata řada služeb včetně Roithovou zmiňovaných zdravotních a poštovních služeb. Zdravotním službám je skutečně věnována jiná norma – směrnice2011/24/EU, o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Poštovní služby upravuje směrnice 2008/6/ES, o vnitřním trhu poštovních služeb.

Na Krymu v březnu došlo k několika střetnutím, v nichž byla nejméně jedna strana konfliktu ozbrojená. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

První člověk byl zastřelen až několik hodin po Putinově projevu, nicméně není pravda, že by nedocházelo k žádným ozbrojeným střetnutím ani před projevem ruského prezidenta.

ČT 24 například informovala: „letadlo ukrajinských pohraničníků začalo hořet poté, co ho nad hranicí s Krymem zasáhla střelba. […] Neznámí ozbrojenci už předtím ostřelovali v krymském Simferopolu automobil kyjevských aktivistů. […] Varovné výstřely použili ozbrojenci podle agentury AP na pozorovatele mise OBSE“.

Ani některá další střetnutí se přitom neobešla bez střelby do vzduchu.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Několikrát přepracovaný návrh zákona o úřednících byl schválen vládou na základě usnesení ze dne 12. června 2013 č. 434. Součástí usnesení bylo nařízení pro ministra vnitra ke zpracování konečného znění zákona, který měl být následně postoupen parlamentu. K přijetí zákona však již skutečně nedošlo.

Co se týče dalších zmiňovaných protikorupčních opatření, lze potvrdit, že jsou součástí aktuální protikorupční politiky vlády ČR. Zákon o střetu zájmů, zákon o svobodném přístupu k informacím, rozkrývání konečných vlastníků, ochrana oznamovatelů, finanční kontrola a audit představují dokonce tzv. prioritní úkoly vládní strategie.

Výrok pochází z rozhovoru Andreje Babiše publikovaného na serveru Novinky.cz 18. ledna 2014.

Pavel Čihák je bývalý vedoucí odboru dopravy Středočeského kraje a bývalý šéf krajské Správy a údržby silnic. Na základě informací, které přinesl server iHNED.cz, existovala údajně silná vazba mezi Davidem Rathem a Petrem Čihákem. Čihák s Rathem pak měli mít vliv na dopravní investice v kraji.

Tyto informace rozzlobily šéfa poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, který požadoval od Pavla Čiháka vysvětlení celé situace. Po jednání poslaneckého klubu hnutí ANO dne 14. 1. Faltýnek uvedl, že se Čiháka na vysvětlení ptal a je nyní právě na poslanci Čihákovi, aby se dokázal obhájit.

Nejsme však schopni posoudit, zda ke dni 18. 1., kdy vyšel rozhovor s šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem a z kterého pochází hodnocený výrok, poslanec Čihák ke své obhajobě již dostal či nedostal prostor. Není totiž zřejmé, co je tímto prostorem míněno, zda časový prostor, tedy dostatek času k přípravě "obhajoby," či prostor ve smyslu tribuny (jakým může být třeba jednání poslaneckého klubu), kde může své vysvětlení přednést. Zároveň se neodvažujeme arbitrárně stanovit, kolik dní na přípravu či jaká příležitost jsou takovým adekvátním prostorem.

Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

JUDr. Alois Rašín byl dvakrát ministrem financí v samostatné Československé republice mezi léty 1918–1919 a 1922–1923, kdy 18. února podlehl zraněním atentátu. Absolvoval právnickou fakultu v Praze. Ve vězení (kam byl poslán během první světové války za vyzvědačství a velezradu) se zabýval ekonomickými tématy a z nich publikoval také studii Národní hospodářství. Několik zásadních prací ohledně státní ekonomické a finanční politiky publikuje na počátku 20. let. Můžeme zmínit Můj finanční plán (1920) nebo Inflace a Deflace (1922).

Prof. JUDr. Karel Engliš byl ministrem financí v meziválečném Československu šestkrát v letech 1920–1931. Do politiky se zapojil v roce 1913, odešel z ní v roce 1931. Vystudoval práva v Praze a Mnichově a později se zabýval otázkami hospodářské a obchodní statistiky jako koncipista Zemského statistického úřadu. Národní hospodářství a statistiku přednášel i na Vysokém učení technickém v Brně, kde získal roku 1917 titul profesora. Z jeho odborných publikací jsou uváděny například Finanční věda (1929), Teorie státního hospodářství (1932) a Soustava národního hospodářství (1938) nebo Národní hospodářství (1940).

Mezi těmito dvěma osobnostmi se vedly názorové spory především kvůli deflační politice, kterou Alois Rašín podporoval, Karel Engliš naopak odmítal. Oba však skutečně byli jak ekonomové, tak politici, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poradní expertní sbor, zvaný také první Bezděkova komise, ve své závěrečné zprávě (.pdf) představil šest variant vývoje důchodového systému v ČR. Tzv. základní varianta, tedy průběžný systém dle legislativní úpravy z r. 2004, se měla (dle zprávy, str. 16) udržet s přibližně vyrovnaným rozpočtem do r. 2030 a poté se měla propadnout do závratných dluhů.

Jednou z dalších variant byla tzv. varianta ČSSD, spočívající v zásadní úpravě průběžného systému a zavedení tzv. pomyslných individuálních účtů (str. 17). Rozpočet důchodového systému (str. 20) se dle této varianty měl propadnout do deficitu až kolem r. 2040 a v r. 2070 měl být znovu vyrovnaný.

Vojtěch Filip tedy pravdivě tvrdí, že první Bezděkova komise představila udržitelnou variantu průběžného důchodového systému. Nepřesné je pouze jeho vymezení doby, kdy komise fungovala. Ve skutečnosti šlo o roky 2004 a 2005 (str. 4).

Dodejme, že tzv. druhá Bezděkova komise se ve svých závěrech (zpráva, .pdf) shoduje s první co do udržitelnosti současného systému: ten se má propadnout do dluhů v letech 2030-2035 (str. 14, tzv. základní varianta). Varianty reforem (str. 15-16), představené druhou Bezděkovou komisí, však nezahrnují úpravy průběžného systému jako samostatnou variantu, bez vzniku dalších pilířů důchodového systému.

Hlavní část Filipova výroku jsme tedy hodnotili dle závěrečné zprávy první komise.