Miloš Zeman
Jinými slovy, jestliže mě premiér není schopen navrhnout alternativu (...) no tak jsou v podstatě dvě možnosti. Buď odmítnout toho ministra jmenovat. V takovém případě premiér Sobotka veřejně řekl, že by dočasně převzali jeho úřad, ale v tom případě bych zkomplikoval situaci vládě, protože premiér, který se současně věnuje jednomu nebo dvěma dalším resortům, nemůže plnohodnotně vykonávat svoji funkci.
Bohuslav Sobotka skutečně nabídl Miloši Zemanovi jedinou alternativu, pokud odmítne některého kandidáta na ministra. Sobotka veřejně řekl, že on sám by potom dočasně vedl ministerský úřad.
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Kateřina Konečná
Tomio Okamura má jeden jediný program, a to je přímá demokracie a referendum, které my prosazujeme v Poslanecké sněmovně jako komunisté 10 let.
Výrok poslankyně Konečné hodnotíme jako zavádějící, protože program hnutí Úsvit není zaměřen pouze a jen na přímou demokracii a prosazení referenda.
Témata "přímé demokracie" a "referenda" jsou skutečně jedněmi z klíčových programových bodů (bod 1) hnutí Úsvit Přímé Demokracie Tomia Okamury. Programatika hnutí je však přeci jen širší (Osobní, hmotná a trestní odpovědnost politiků, zákon o prokázání původu majetku, snižování některých daní atp.).
Samotní představitelé hnutí, kteří byli v minulém volebním období poslanci PSP ČR (David Kádner, Radim Fiala), navrhli novely zákonů, které se "prvků přímé demokracie" netýkají vůbec - Zákon o pomoci v hmotné nouzi a Zákon o spotřebitelském úvěru.
Tyto 2 legislativní návrhy podával přes poslance Fialu a Kádnera tehdejší senátor Okamura. V den podání návrhů zákonů prezentovali zmínění tato opatření také na brífinku, který přenášela ČT24 (studio ČT24 - 30.5. - video 02:00 a dále).
V případě KSČM se návrhy na prosazení "přímé demokracie" a "referenda" objevují ve volebním programu strany již pro volby v roce 1996 (.pdf - str. 4) ale i 1998 (.pdf - str. 12), 2002 (.doc - str. 12) atd. Co se týká legislativní činnosti, tak např. studie Petry Bartákové z Parlamentního institutu Referenda ve vybraných zemích (.pdf - str. 6) z roku 2006 zmiňuje návrhy různých podob referenda ze strany představitelů KSČM již z roku 1996 či 1997 atd.
KSČM např. také iniciovala referenda k různým dílčím otázkám např. " o případné americké základně v ČR " či aktuálně " referendum k zákonu o církevních restitucích ".
Tomio Okamura
O tom, aby občané se mohli sami vyjádřit, zdali souhlasí s církevními restitucemi či ne. Jediní, kdo v Poslanecké sněmovně předminulý týden hlasovali pro toto referendum, byli poslanci hnutí Úsvit a poslanci KSČM.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť pro zmíněný návrh hlasovali mimo poslanců Úsvitu a KSČM také někteří poslanci ČSSD.
Zmíněný návrh byl projednáván v Poslanecké sněmovně 18. března. Šlo o návrh poslanců KSČM na vydání ústavního zákona o referendu o zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.
Tento návrh byl zamítnut v prvním čtení. Proti zamítnutí (tedy v logice výroku Okamury "pro referendum") hlasovalo celkem 56 poslanců a poslankyň. Z toho šlo o 32 členů klubu KSČM, 11 poslanců hnutí Úsvit a také 13 poslanců ČSSD.
Není tedy pravda, že by pro zmíněný návrh hlasovali pouze poslanci hnutí Úsvit a poslanci KSČM. Návrh byl podpořen také 13 zástupci ČSSD. Jediný klub, který hlasoval v této otázce jednotně proti zamítnutí, byl klub KSČM. V rámci hlasování byl mimo jiné i 1 poslanec hnutí Úsvit (Augustin Karel Andrle Sylor) pro zamítnutí tohoto návrhu.
Když jsme měli první zasedání poslaneckého klubu, teď v neděli vlastně po volbách, tak tam mám několik kolegů, kteří se generačně mně určitě rovnají. Jsou zhruba v mém věku a rozhodně těch mladších kolegů přišlo víc než těch starších kolegů.
Výrok poslankyně Konečné hodnotíme vzhledem ke zjištěným informacím o věku poslaneckých nováčků KSČM jako zavádějící.
V rámci zjišťování informací k tomuto výroku jsem vyšli z personálního obsazení poslaneckého klubu KSČM po volbách v roce 2010 a po předčasných volbách 2013. Nováčků v klubu je oproti minulému volebnímu období 12. U nich jsme porovnávali ročník narození vzhledem k roku 1981, kdy se narodila poslankyně Konečná.
V parlamentních volbách 2010 získala KSČM celkem 26 mandátů, v letošních volbách pak posílila na 33 křesel.
Porovnáme-li personální složení poslaneckého klubu strany vzešlého z voleb, zjistíme, že se zde oproti roku 2010 nyní objevují noví poslanci, u nichž je v tomto výroku důležitý především jejich věk.
Je tedy patrné, že Kateřina Konečná má pravdu, když tvrdí, že z nováčků v klubu KSČM je několik takových, kteří jsou zhruba stejně staří, jako poslankyně sama. Jde konkrétně o 3 osoby - Hanu Aulickou-Jírovcovou, René Čípa a Marii Pěničkovou. Není však už pravda, že mladších kolegů poslankyně Konečně přišlo více, než nových poslanců, kteří jsou dříve narození.
Rád bych uvítal, jak to, že v kapitole Ministerstva obrany se vyskytují zahraniční mise, pane ministře.
V programovém prohlášení vlády se píše, že Ministerstvo obrany bude klást důraz na schopnost mezinárodní spolupráce a vedení společných operací a že vláda bude aktivně přispívat do zahraničních operací NATO, Evropské unie a OSN, které budou mít odpovídající mandát (sekce 3.15).
Jiří Rusnok
Uvědomme si, že ta ekonomika, my jsme jedna z mála zemí, která 5 let je v tomto prostředí, ve střední Evropě bez jakéhokoliv růstu, s poklesem HDP, my 5 let vlastně stagnujeme, my máme dneska HDP v roce 2013 na úrovni roku 2008 nebo pod ním mírně.
Výrok předsedy vlády hodnotíme jako pravdivý, byť s výhradou. Je pravda, že česká ekonomika v posledních letech spíše stagnuje a dle posledních dat je na úrovni roku 2008. Rusnok také korektně popisuje stav ekonomik sousedních zemí. Není však zcela přesné, že by naše ekonomika nevykázala žádný růst od roku 2008. Nicméně jako podstatnou hodnotíme část výroku, kdy premiér srovnává data z roku 2008 s aktuální situací.
Podle makroekonomických údajů z Českého statistického úřadu (.xls) ze dne 31. 12 2013 je tedy opravdu HDP České republiky na začátku roku 2014 mírně pod úrovní HDP z roku 2008.
Ukazatel reálné ekonomikyrok2006200720082009201020112012HDPmld. Kč3352,63662,63848,43759,03790,93823,43845,9HDP%, meziročně7,05,73,1-4,52,51,8-1,0
Pro srovnání se sousedními státy můžeme použít data Eurostatu, konkrétně HDP v porovnání s průměrným HDP zemí Evropské unie (EU28 = 100)
200720082009201020112012EU 28100100100100100100Česká republika838183818181Slovensko687373747576Polsko555661636567Německo116116115120123123Rakousko124125126127129130
Výrok tedy na základě výše uvedených dat hodnotíme jako pravdivý.
Jiří Dienstbier
Ale neměl by se z referenda stát standardní nástroj opoziční politiky. Já bych tady uvedl jeden příklad, který se týká Slovinska. Ve Slovinsku zavedli velmi mírné podmínky pro referendum. A v době krize, když vláda potřebovala přijímat rychlé opatření, která by tu krizi vyřešila, tak opozice vlastně iniciací referend totálně zablokovala jakoukoliv možnost řešení.
Na základě dohledaných informací hodnotíme Dienstbierův výrok jako pravdivý.
Slovinsko mělo v době krize opravdu velmi mírné podmínky pro uskutečnění referenda. Pro zahájení řízení o referendu stačilo pouze 2 500 podpisů a pro jeho skutečné konání 40 000 podpisů. Referendum mohlo vyvolat také Národní shromáždění nebo Národní rada, přičemž se mohlo konat o jakémkoliv zákonu. Pravdivá je i část výroku o nutnosti rychlého přijetí úsporných opatření v krizi. Jako důkaz přikládáme graf znázorňující slovinský dluh vůči HDP v letech 2004–2013:
Tyto mírné podmínky byly využívány opozicí a odbory pro blokování přijetí nutných úsporných, ač možná bolestivých, opatření v letech 2011–2012. Např. blokování zákona o zvýšení důchodového věku, referendum o zablokování tzv. "bad bank" zákona atd.
Slovinci svým hlasováním vyjádřili souhlas s opozicí a odbory. Slovinský ústavní soud však v prosinci 2013 zrušil účinnost dvou důležitých referend – o zavedení tzv. "bad bank" instituce a o vzniku státního holdingu, který by spravoval veškerá státní aktiva. Odůvodnění soudu bylo, že plynulý chod státu má přednost před povinností akceptovat výsledky referenda.
Všechny tyto obstrukce měly velmi negativní dopad na vnímání slovinské ekonomiky na finančních trzích, kdy ratingové agentury změnily výhled na negativní, a tím pádem se financování státu ještě více prodražilo.
V květnu 2013 byl ve Slovinsku přijat zákon na zpřísnění podmínek vyvolání referenda. Jeho konání již nemůže iniciovat Národní rada ani Národní shromáždění a referendum se nemůže konat o zákonech, které upravují daně, cla, ratifikace mezinárodních smluv, nouzová opatření na obranu státu atd.
Zdeněk Žák
„Ta společnost byla privatizována ve 2 vlnách (MUS — pozn. Demagog.cz), rozhodně to nebyl nápad tady toho muže (Žák mluví o Miloši Zemanovi).“
Je pravdou, že Mostecká uhelná byla privatizována ve dvou vlnách. Server E15 uvedl 12.10. 2013 následující: “ Část akcií MUS byla privatizována v rámci druhé vlny kuponové privatizace, další část akcií stát rozdal městům a obcím. Státu zůstal zhruba 46% podíl. (…) ”
Privatizace Mostecké uhelné tedy započala již v době kupónové privatizace, kdy stát převedl 46 % akcií firmy na Fond národního majetku a zhruba 5 % bylo potom převedeno na města. Server iDnes potom 21. 1. 2013 uvedl následující: “ Zemanova vláda šest dní po svém vzniku rozhodla, že (…) prodá zbylých 46 procent dolů. A to za směšnou cenu 650 milionů. Vláda přitom dostávala varování, aby to nedělala."
Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že Miloš Zeman nepodal podnět k zahájení privatizace Mostecké uhelné (byť ji jeho vláda dokončila), a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Obdobné informace uvádí také např.servery: iDnes, Novinky a Český rozhlas.
Pak tam (v Soči - pozn. Demagog.cz) mám asi pět nebo šest bilaterálních jednání, mimo jiné s čínským prezidentem a dalšími.
Program účasti prezidenta Miloše Zemana na zahájení olympijských her v Soči, zveřejněný na oficiálním webu www.hrad.cz, bilaterální schůzky se zahraničními představiteli nezmiňuje.
Ze zveřejněných tiskových zpráv však vyplývá, že k několika jednáním již došlo (rozhovor s prezidentem byl předtáčen). Zeman se tedy podle webu zatím setkal se zmíněným prezidentem Čínské lidové republiky Si Ťin-pchingem, s prezidentem Ázerbajdžánské republiky Ilhamem Alijevem a s prezidentem Republiky Tádžikistán Emómalí-ji Rahmónem.
S ohledem na to, že nemůžeme potvrdit ani vyvrátit zmiňovaný plán "pěti či šesti bilaterálních jednání", označujeme výrok jako neověřitelný.
Bohuslav Sobotka
Já chci jenom připomenout, že už teď tady platí zákon o státní službě a ten už platí řadu let, tuším od roku 2003/2004, který říká, že člen vlády nemá povinnost překládat lustrační osvědčení, ten zákon byl schválen už před mnoha lety...A není, není teď, on je platný, ale není účinný v této části, to znamená, tato část zákona o státní službě účinná není.
Zákon o státní službě č. 218/2002 Sb. je platným od roku 2002. Účinnosti by měl nabýt až 1.1.2015. Tento zákon explicitně neříká, zda člen vlády musí či nemusí předkládat lustrační osvědčení. Mezi předpoklady ani mezi překážkami k přijetí do státní služby není lustrační osvědčení zmíněné. Zákon ve svém § 2 odst. 1 dokonce uvádí, že se nevztahuje na členy vlády a členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Je sice pravda, že v minulosti bývalo zvykem vyžadovat negativní lustrační osvědčení vyžadováno od ministrů všech předchozích vlád, jak potvrdil i bývalý prezident Václav Klaus (podrobněji se tomuto věnujeme v dalším z výroků Bohuslava Sobotky v této diskusi "Pan prezident vychází z...").
Nicméně v tuto chvíli platný zákon o státní službě z roku 2002 o povinnosti člena vlády předkládat lustrační osvědčení nic neříká a výrok je tedy nepravdivý.
V tuto chvíli platný zákon o státní službě z roku 2002 neříká nic o povinnosti člena vlády předkládat lustrační osvědčení. Výrok je tedy nepravdivý.
