Přehled ověřených výroků

Doporučená délka, hmotnost či zakřivení okurky byla skutečně stanovena Nařízením č. 1677/1988. To se odvolávalo také na "požadavky maloobchodních a velkoobchodních trhů". Nařízení bylo v roce 2008 zrušeno. Mezi důvody se tehdy uvádělo mimo jiné to, že obchodní řetězce již mají dostatečnou sílu, aby si správnou jakost vynutily.

Státy dále mohou regulovat jakost na úrovni národních norem, ta česká však byla zrušena již v roce 2005. V současnosti tedy není v České republice tvar okurek regulován. Žádný příklad ze zahraničí se bohužel nepodařilo dohledat.

Kubův výrok pochází z rozhovoru (15. ledna) pro Mladou frontu DNES při příležitosti jeho znovuzvolení předsedou jihočeské ODS.

Výrok Martina Kuby je hodnocen jako pravdivý, neboť Kuba se skutečně mezi kandidáty ODS umístil na 13. místě. Ve volbách také získal lehce nad 13 % preferenčních hlasů a tento výsledek byl lepší, než měla bez jednoho polovina nově zvolených poslanců ODS.

Martin Kuba získal vedl v předčasných parlamentních volbách kandidátku ODS v Jihočeském kraji. Z této kandidátky byl zvolen pouze jeden poslanec a to bývalý hejtman kraje Zahradník, který byl na 11. místě kandidátky. Lídr Kuba mandát nezískal, byť získal 13,17 %preferenčních hlasů.

Porovnáme-li tento zisk s preferenčními hlasy zvolených kandidátů ODS, tak zjistíme, že ze zvolených 16ti poslanců strany mělo méně než 13,17 % pref. hlasů (Kuba) 7 z nich. Jde tedy o necelou polovinu.

Celkové pořadí kandidátů ODS dle zisku hlasů v % (do 13. místa)

Kandidát

Počet hlasů

Zisk v %

M. Němcová

26 86638,17

J. Pospíšil

10 226

36,47

P. Fiala

11 372

28,24

J. Zahradník

5 461

21,69

B. Svoboda

14 953

21,24

M. Novotný

3 288

17,86

Z. Stanjura

4 964

16,47

V. Němeček

2 155

15,29

I. Weberová

1 970

13,98

J. Fischerová

2 498

13,94

I. Adamec

2 760

13,84

J Vildumetzová

1 095

13,26

M. Kuba

3 316

13,17

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Bratislavského jednání se sice zúčastnilo 16 zástupců států, avšak v několika případech to nebyli premiéři. Navíc v době, kdy návrh finálně schválil Evropský parlament, už nebyl ani Petr Nečas, ani Václav Klaus ve funkci, a neměli tak ani důvod veřejně takové skutečnosti oznamovat.

V Bratislavě premiér Slovenska Robert Fico skutečně zorganizoval na podzim 2012 jednání skupiny Přátel koheze, tedy sdružení chudších států, které podporují kohezní politiku.

Účastnilo se jej sice kromě Martina Schulze a dalších evropských politiků 16 zástupců evropských států, avšak nebyli to ve všech případech premiéři. Kypr, Řecko, Litva, Malta a Španělsko vyslalo jiné zástupce. Část výroku o „16 premiérech“ je tudíž nepřesná.

Výsledkem schůzky byla deklarace, na základě které chtějí státy klást důraz na kohezní politiku.

Podle finální dohody schválené Evropským parlamentem bude mít ČR možnost v letech 2014–2020 čerpat v rámci kohezní politiky 20,5 mld. euro. Tento obnos byl v průběhu vyjednávání navýšen a je označován za úspěch české diplomacie i proto, že Česko získává čtvrtou nejvyšší částku na jednoho obyvatele.

Návrh byl nejprve projednáván v únoru 2013 na Evropské radě. Po skončení Petr Nečas informoval o svém úspěchu v jednání, díky němuž získal o 900 mil. euro více oproti původnímu návrhu.

Evropský parlament však politiku definitivně schválil až v listopadu 2013, kdy už Nečas s Klausem nebyli v úřadech, a oficiálně veřejně již tedy neměli důvod takové věci oznamovat.

Evropská unie se skutečně snaží o harmonizaci nepřímých daní členských států. Cílem je zabránit narušování hospodářské soutěže mezi členskými státy.

V platnost tak vstoupila například směrnice Rady EU o společném systému daně z přidané hodnoty, která závazně definuje pojmy jako zdanitelné plnění či územní působnost, stejně jako stanovuje, že základní sazba DPH nesmí klesnout pod 15 %, snížená pak pod 5 procent (směrnice také v příloze vymezuje, jakého zboží či služeb se může snížená sazba týkat).

Směrnice o zdanění energetických produktů a elektřiny podobně určuje minimální sazby spotřebních daní a vymezuje některé základní pojmy.

Podle evropského práva je směrnice právní akt, který vymezuje základní požadavky pro jednotlivé členské státy, tyto pak musí upravit svoji legislativu tak, aby nebyla v rozporu s těmito ustanoveními, je tedy pravda, že pokud je taková směrnice uvedena v platnost, Česká republika musí těmto požadavkům vyhovět.

Pro doplnění uvádíme, že takto jsou stanoveny pouze minimální hodnoty daní, členský stát má možnost mít podle uvážení i daně vyšší.

Na začátku musíme upozornit na to, že vzhledem ke komplexnosti jednání v rámci EU a širokých možnostech neformálního jednání nelze ověřit, jestli navrhovaný rámec je nebo není kompromisním návrhem. V tomto výroku se tedy zaměřujeme na oficiální jednání, o kterých Evžen Tošenovský mluví v druhé části.

Ve středu 22. ledna 2014 vydala Evropská komise Sdělení nastiňující budoucí politický rámec EU v oblasti klimatické a energetické politiky – ZELENÁ KNIHA – Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030 (pdf.).

Sdělení nejsou závaznými právními akty, ale některá z nich mají závažné faktické účinky v oblasti aplikace práva. Sdělení může mít různou povahu. Obsahově obecnější může mít formu tzv. zelené či bílé knihy, v níž se shrnují stanoviska členských států k určitému problému, která pak mohou být základem budoucího návrhu legislativního opatření.

Po uveřejnění sdělení Komise je postup následující: veřejná konzultace (do diskusí formou připomínek může vstoupit prakticky kdokoliv) → uveřejnění legislativního návrhu → legislativní proces. V samotné EU o legislativním návrhu zpravidla jedná Rada, Evropský parlament, Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, přičemž klíčová je role dvou prvně zmiňovaných institucí.

(Podrobnější informace o legislativním procesu v jednotlivých institucích naleznete zde).

V tiskové zprávě Evropské Komise se uvádí, že se dále předpokládá posouzení tohoto rámce Evropskou radou na jarním zasedání ve dnech 20. – 21. března tohoto roku.

Na začátku února europoslanci na planetárním zasedání ve Štrasburku odhlasovali tři závazné cíle ve stanovisku, na jehož vypracování se podílely výbory pro energetiku a životní prostředí.

Redukce emisí skleníkových plynů o 40 %, navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na 30 % a zvýšení energetické účinnosti na 40 % do roku 2030 by mělo být podle Parlamentu závazné.

Evropští poslanci tak dali jasně najevo, že nepodpoří návrh Komise stanovující pouze jeden závazný cíl pro snížení emisí oxidu uhličitého o 40 % a nezávazný cíl pro obnovitelné zdroje.

Oficiální jednání mezi institucemi tedy skutečně neprobíhala, Evropská rada bude o rámci formálně jednat na teprve chystaném setkání.

V koaliční smlouvě se v bodě 2.4 dočteme o snížení sazby DPH jak na léky, tak na knihy, v bodě 2.5 pak o obecné vůli snížit sníženou sazbu DPH a v bodě 8.1 o snížení DPH na knihy.

V programovém prohlášení vlády se skutečně dočteme na straně 7 v bodu 3.3 pouze o snížení DPH na léky, jak tvrdí Miloš Zeman.

Koaliční smlouva:

• 2.4: Snížení sazby DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu od roku 2015. (str. 29)
• 2.5: ...pokles snížené sazby DPH. (str. 30)
• 8.1: Snížíme daň z přidané hodnoty na knihy. (str. 43)

Programové prohlášení vlády:

• 3.3: Vláda prosadí snížení DPH na léky. (str. 7.)

Výrok Jiřího Rusnoka hodnotíme jako pravdivý na základě dohledných informací o jednání vlády ve věci nákupu budovy pro ředitelství úřadu práce.

Vláda ČR se zabývala návrhem tzv. „Nákup administrativního objektu Dobrovského č. p. 25, Praha 7 pro Úřad práce ČR“vícekrát.

Poprvé měla vláda projednávat návrh předložený ministrem práce a sociálních věcí (strana 2, pdf.) 9. října 2013, avšak schůze byla neproběhla, jak je patrné z webu vláda.cz. Web totiž v archivu usnesení popisuje pouze program jednání a nikoli přijatá usnesení, jak je obvyklé.

Poté bylo na dalších schůzích jednání přerušeno (16. října, bod č. 23 a 30. října, bod č. 14).

6. listopadu letošního roku vláda návrh nakonec schválila. Podle závěrečné tiskové zprávy MPSV byly vypracovány čtyři znalecké posudky, které měly určit hodnotu budovy a dle nich je nákup za tuto sumu výhodný.

Nepodařilo se nám dohledat speciální jednání ve smyslu samostatného mimořádného jednání vlády. K tomu nicméně dochází pouze zřídka a je pravděpodobné, že premiér Rusnok mínil to, že se vláda pod jeho vedením k tomuto bodu opakovaně vracela na několika po sobě jdoucích jednáních.

Podle informací (.pdf, str. 33) Ústavu zdravotnických informací a statistiky byly výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotnictví v roce 1998 107,4 miliard korun a v roce 2012 (poslední dostupná data) 231,2 miliard korun. Tyto informace skutečně odpovídají slovům ministra Babiše.

Výdaje VZP jsou však pravidelně zveřejňovány v jejich výročních zprávách – viz např. rozvahu (.pdf) společnosti za rok 2012 od strany 71.

Při hodnocení tohoto výroku vycházíme ze zpráv v médiích. Podle těch si ještě v roce 2009 stěžoval europoslanec Richard Falbr na nejednotnost českých europoslanců a dával za příklad slovenské europoslance, kteří se podle něj pravidelně scházejí před štrasburskou schůzí na snídani.

Od té doby však začaly fungovat podobné schůzky i mezi 22 českými europoslanci. Zprávy hovoří o tradičních úterních snídaních, kterých se v posledních letech zúčastnili například ředitelé veřejnoprávních médií, generální ředitelé Českých drah a SŽDC, zástupci Ministerstva dopravy, ministr pro evropské záležitosti nebo zástupci ČEPS a Svazu chemického průmyslu.

Ze zpráv vyplývá, že europoslanci si se svými hosty vyměňovali stanoviska k aktuální agendě, která pak mohli použít při tvorbě legislativy. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme na základě veřejných vyjádření zmíněných policejních představitelů. V námi dohledaných vyjádřeních Langrova slova nepotvrzují.

Plk. Komárek, vedoucí Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) poskytl po vzniku policejního schizmatu rozhovor pro IHNED. Ministr Pecina podle něj usiloval o to, aby Komárek spolupracoval s jistým policistou (Komárek jméno neuvedl), či jej dokonce ustanovil svým náměstkem. Podle vyjádření ministra šlo o pplk. Jindřicha Láta, kterého Pecina předtím prosadil do nové pracovní skupiny Progres. Náměstek policejního prezidenta Kučera pak tento tlak na personální změny potvrdil v rozhovoru pro Lidovky (Demagog.cz má k dispozici plné znění rozhovoru).

Pecina měl poté po policejním prezidentu Červíčkovi požadovat (dle Lidovek) odvolání samotného plk. Komárka a dalších vedoucích policistů. Červíček pak po jmenování druhého policejního prezidenta dle svých slov "nabyl dojmu, že vůbec v tuto chvíli nejde o to, aby byl naplněn zákon" a zmínil ministrovy požadavky na personální výměny.

Langerem uvedení policisté tedy uvedli, že Pecina vyvíjel tlak na personální změny v policii. Langerův výrok je však nepravdivý, neboť nikdo z oněch tří nemluví o "jednoduchém vydírání", při kterém by jim Pecina hrozil odvoláním.

Nejblíže takovému výroku byl gen. Červíček, i ten však pouze naznačil, že nesplněné požadavky ministra stály za jmenováním nového policejního prezidenta. Plk. Komárek pak ještě 7. prosince na přímý dotaz Aktuálně.cz řekl, že nemá žádný podklad pro tvrzení, že za tlakem na jeho odvolání stály nesplněné požadavky ministra. Náměstek Kučera pak pouze zmínil (v rozhovoru citovaném výše), že na Komárka neslyšel "jedinou konstruktivní výtku".