Přehled ověřených výroků

O hostitelském městě rozhodlo hlasování členů Mezinárodního olympijského výboru v Guatemale 4. července 2007. Podle serveru e15.cz se s výstavbou v Soči muselo začít skutečně téměř od nuly. Nehovoří se přitom pouze o sportovní infrastruktuře, jako například o zcela novém skokanském areálu, ale také o silnicích či železnicích. Totéž platí pro lyžařské středisko, které vzniklo až kvůli ZOH, přičemž jeho výstavba trvala pět let.

Odhad celkových nákladů ZOH v Soči se pohybuje okolo 51 miliard amerických dolarů, to jest přibližně 1 bilion a 30 miliard korun. LOH v roce 2008 v Pekingu, které dosud držely prvenství jako nejdražší OH v dějinách, vyšly na 40 miliard amerických dolarů, v přepočtu na asi 800 miliard korun.

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivý, Evropský parlament skutečně přijal dne 20. listopadu 2013 na svém plenárním zasedání Usnesení o umístění sídel evropských institucí (2012/2308(INI)).

Český text usnesení (.pdf, str. 588) hovoří o přesvědčení Evropského parlamentu ohledně práva samostatně rozhodovat o " organizaci své práce, a tedy i o tom, kde a kdy se budou konat jeho zasedání ". V bodě č. 4 se také zavazuje iniciovat " řádný postup pro přijímání změn smlouvy ... s cílem navrhnout změny článku 341 SFEU a protokolu č. 6, které jsou nezbytné, aby Parlament mohl sám rozhodovat o umístění svého sídla a o své vnitřníorganizaci ". SFEU neboli Smlouva o fungování Evropské unie patří mezi tzv. zakládající smlouvy, které definují základní prvky Evropské unie.

Podrobná procedura přijímání tohoto usnesení je dostupná v angličtině na stránkách Evropského parlamentu.

Putin sice korektně uvádí, že po roce 2000 docházelo k jednáním mezi ním a Kučmou o vymezení některých hraničních území, nicméně dopouští se zavádění, neboť relativizuje uznání Krymu ze strany Ruské federace. Rusko uznalo Krym jako integrální součást Ukrajiny ne "jako by", jak Putin uvádí, ale fakticky při podpisu Budapešťského memoranda 5. prosince 1994.

Hranice Ukrajiny byly vymezeny na základě tzv. Budapešťského memoranda. Budapešťské memorandum je mezinárodní smlouva, jež byla podepsána 5. prosince 1994 v Budapešti ruským prezidentem Borisem Jelcinem, americkým prezidentem Billem Clintonem, ministerským předsedou Velké Británie Johnem Majorem a ukrajinským prezidentem Leonidem Kučmou.

Na základě této smlouvy se Ukrajina zřekla vlastnictví jaderných zbraní, za to byly Ukrajině poskytnuty bezpečnostní záruky. Signatáři se zavázali respektovat ukrajinskou nezávislost a suverenitu v rozmezí tehdy platných státních hranic a zdržet se hrozby silou, nebo použití síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti Ukrajiny.

Znění budapešťského memoranda je dostupné zde.

V roce 2003 byla podepsána smlouva mezi ruským prezidentem Vladimírem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Leonidem Kučmou o vymezení hranic mezi oběma zeměmi.

Hranice Ukrajiny byly potvrzeny v roce 1994 Budapešťským memorandem, v roce 2003 došlo k podpisu smlouvy mezi Ruskem a Ukrajinou, jež řešila spory, které se vedly ohledně společné hranice. Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož skutečně se na přelomu tisíciletí vedla jednání o vymezení hranic mezi Ruskem a Ukrajinou, ale na druhou stranu hranice byly již vytyčeny v souvislosti s Budapešťským memorandem.

Politická strana Aliance evropských konzervativců a reformistů vznikla 1. října 2009. Stranu založilo sedm politických stran: ODS, britská Konzervativní strana, polská strana Právo a Spravedlnost, belgická LDD, lotyšská TB/LNNK, litevská AWPL a britská UUP. V současnosti zahrnuje Aliance konzervativní politické strany z celkem 17 zemí, z nichž některé nejsou členy Evropské unie (Gruzie, Turecko).

Výrok se nalézá na facebookovém profilu Miroslava Kalouska a byl publikován 3. 10. 2013. Na základě dostupných dat Eurostatu z r. 2011 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Pro srovnání daňové zátěže jednotlivých států se často používá složená daňová kvóta. Předpokládáme tedy, že z ní vychází i Miroslav Kalousek.

Zatím poslední statistika Eurostatu týkající se srovnání složené daňové kvóty v zemích EU pochází z r. 2011. ČR je s 34,5 % skutečně na desátém místě.

16. února tohoto roku se konala schůze mezi představiteli Evropské unie a Spojených států, jejímž předmětem bylo tzv. Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Jedná se o vytvoření celní unie mezi oběma ekonomickými velmocemi.

Schůzka se nesla ve všeobecném souhlasu s touto obchodní spoluprací, důkazem byl podpis pod článek pro Financial Times, který hovořil o prospěšnosti partnerství. Tento článek podepsalo osm evropských ministrů a španělský státní sekretář pro obchod. Jan Mládek, od 29.1.2014 ministr průmyslu a obchodu, se pod článek pro Financial Times o podpoře vytvoření celní unie EU se Spojenými státy spolupodepsal 18 dnů po svém jmenování. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Navyšování důchodů se skládá ze dvou složek, jednak z procentní části, která se zpravidla odvíjí od růstu cen a růstu reálné mzdy, a pak z pevné (základní) části stanovené na 9 % z průměrné mzdy, přičemž nesmí být průměrná mzda nižší než průměrná mzda stanovená v předcházejícím roce (aby nedocházelo ke snižování důchodů s poklesem mezd). Následující tabulka uvádí vývoj obou složek od roku 2006: Rok20062007200820092010201120122013Valorizace (%)4,0–6,05,6–6,63,04,403,91,60,9Základní výměra14701570170021702170223022702330Valorizace důchodů (zdroj Investia, Eurozprávy)

Jak tedy vidíme, mezi lety 2010 a 2013 (s výjimkou roku 2011) docházelo pouze k minimálnímu nárůstu výměry důchodů, v roce 2010 byl růst důchodů zcela zmrazen, v roce 2013 to byla pouze třetina inflace (vývoj inflace naleznete na stránkách ČSÚ).

V tomto roce pak podle Aktuálně došlo ke zvýšení základní výměry o desetikorunu a procentní výměry o 0,4 %. Podle informací MPSV má v průběhu tohoto roku dojít k další valorizaci a od ledna 2015 pak "nesnižovat valorizaci na třetinu cenového růstu" a "stanovit valorizaci nikoliv podle růstu životních nákladů všech domácností, ale podle růstu životních nákladů domácností důchodců. Nepřihlíželo by se už k růstu reálné mzdy". Jiří Dienstbier tak popisuje minulý i budoucí vývoj korektně, výrok je proto pravdivý.

Agrofert holding měl podle údajů k roku 2012 (.xls, záložka "největší zaměstnavatelé") 28 008 zaměstnanců. Počet pracovníků Ministerstva obrany se pak rovněž pohybuje okolo 30 000 osob.

Mezi "firmami" a dalšími subjekty vázanými na resort obrany můžeme například jmenovat Armádu ČR, Vojenské zpravodajství, Vojenskou policii, Vojenský historický ústav, Ústřední vojenskou nemocnici atd.
Další podniky a příspěvkové organizace vázané na MO jsou k nalezení například zde.

Tento stav tedy odpovídá Stropnického výroku a i přes nepřesnost ve srovnávání počtu zaměstnanců hodnotíme výrok, vzhledem k užití slova "kolem", jako pravdivý.

K uzavřenívelvyslanectví v Kolumbii na základě rozhodnutí vlády ČR došlo na podzim roku 2010.

Už v březnu roku 2012 zde ovšem Česká republika otevřela tři nové honorární konzuláty: v metropoli Bogotě a městech Bucaramanga a Cali. Rychlost tohoto obratu v politice Ministerstva zahraničí komentoval pro Český rozhlas bývalý velvyslanec v Kolumbii – Mnislav Zelený. Podle něj bylo zrušení tamní české ambasády před dvěma lety neuváženým krokem nové vlády s Karlem Schwarzenbergem jako ministrem zahraničí.

Mezi uzavřením a otevřením zastupitelských úřadů v Kolumbii byly tedy pouze dva roky a informace získané z webu Ministerstva zahraničí tak potvrzují pravdivost tvrzení Václava Moravce.

Cenou za registrační značky se zabývala v září 2013 například Česká televize, ta tehdy ve své reportáži uváděla cenu 115 korun za kus. O stejné ceně hovoří i server Česká pozice. Podle prohlášení ministra v pořadu OVM je současná cena kolem sta korun za kus, jednalo by se tedy skutečně o zlevnění o přibližně 15 korun.

Kvůli potvrzení informace o aktuální ceně uváděné ministrem jsme kontaktovali tiskové oddělení ministerstva, dosud jsme však nedostali odpověď a výrok hodnotíme jako neověřitelný.