Prosím vás, nakonec to stejně dopadne tak, že ty šachty zůstanou na bedrech státu. Tak to dopadlo se všema dosud činnýma šachtama nebo šachtama, ve kterých se, pardon, těžilo někdy do 90. let. Ty se postupně zavíraly a nakonec se přebírá státní podnik DIAMO, uzavírá je, čerpá z nich vodu...
Státní podnik DIAMO je organizace, která realizuje vládou vyhlášený útlum uranového, rudného a části uhelného hornictví v České republice.
Na serveru Wikipedia je potom uvedeno následující: "Kromě řešení následků po těžbě uranové rudy se v roce 2001 stal státní podnik DIAMO nástupnickou organizací státního podniku Rudné doly Příbram, který spravoval všechna rudná ložiska v České republice a jehož součástí byly i Jihomoravské lignitové doly a Rosické uhelné doly." Odkaz s přehledem spravovaných lokalit a objektů v závislosti na jednotlivých těžebních komoditách naleznete zde.
Na základě výše uvedených skutečností tedy hodnotíme výrok výrok jako pravdivý.
(..) protože jestli se vrátíme k vyjádření, která dal například Jiří Rusnok, a který oznámil, že už předtím, než se začaly konat tyhle ty schůzky v Lánech s jednotlivými zástupci politických stran, tak už předtím s ním Miloš Zeman jednal s Jiřím Rusnokem, to přece z nějakého rozhovoru Jiří Rusnok oznámil.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě rozhovoru "Premiérem proti své vůli" v Mladé frontě Dnes z 29. června 2013, kde Jiří Rusnok říká následující:
"* Musel vás prezident Zeman dlouho přemlouvat, abyste teď vzal funkci premiéra v úřednické vládě? Váhal jste dlouho? Samozřejmě jsem nějakou dobu váhal, byť ne dlouho. Jakmile padla vláda, tak jsem tušil, že se opět někde může něco dít a že zase bude moje jméno dáváno do těchto souvislostí. Stejně jako v minulosti, kdy padaly různé spekulace. Člověk už nějak preventivně tuší různá rizika, takže už přemýšlí, co by bylo, kdyby... Žádný dlouhý čas na rozmyšlenou jsem si nebral. Při samotném jednání s panem prezidentem už jsem víceméně věděl, že do toho půjdu. * To bylo kdy? Minulý pátek. Ještě před jeho jednáním v Lánech. Kývl jsem na to podmíněně... Pan prezident věděl, že ho čekají různé rozhovory, a nebylo jasné, jak to po těch rozhovorech dopadne. Ale tento scénář měl v hlavě a já tehdy tuto podmíněnou nabídku už tehdy pozitivně reflektoval."
KSČM je strana, která je tady pořád v parlamentu, takže KSČM už je v systému.
Výrok hodnotíme na základě dostupných údajů jako pravdivý.
KSČM byla zatím vždy zvolena do Poslanecké sněmovny PČR: v letech 1996, 1998, 2002, 2006, 2010. V rámci Levého bloku byla také zvolena do České národní rady v roce 1992.
Tato tabulka (.pdf) ukazuje složení Senátu PČR v letech 1996-2008, ze kterého vyplývá, že KSČM v něm byla vždy zastoupena. V roce 2010 nebyl do Senátu zvolen žádný zástupce KSČM. Ve volebním období 2010-2012 tak měla KSČM v Senátu pouze jednoho zástupce. Ve volbách v roce 2012 byl zvolen jeden člen KSČM a v současném Senátu má tedy KSČM dva zástupce.
Vrátím se k Lessymu. Jsem velmi zvědav na reakci ministra vnitra, který veřejně prohlásil, že pokud se prokáže stíhání jako účelové, tak odstoupí.
Výrok Stanislava Humla je pravdivý. Ministr vnitra Jan Kubice skutečně dne 30. srpna 2012 pro ČTK prohlásil, " Pokud by se prokázalo, že odvolání policejního prezidenta bylo účelové, ve vteřině odstoupím..."
První, co nám prezident sděloval, že ústava nestanoví žádnou lhůtu pro vládu v demisi a že mohl klidně Nečasovu vládu nechat dovládnout zřejmě až do řádných voleb.
Miloš Zeman v dnešním dopoledním projevu uvedl následující: “ První, nejjednodušší a také podle mého názoru nejméně správné, by bylo ponechat vládu Petra Nečase v demisi, protože ústava nestanoví žádnou lhůtu, po kterou vláda v demisi může vykonávat svoji funkci.” (viz. stenozáznam z jednání Poslanecké sněmovny)
Schválena ale byla 1999 (privatizace MUS).
Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Privatizace Mostecké uhelné společnosti byla schválena na základě Usnesení vlády č. 819 ze dne 28. července 1999.
...to znamená skrývají se tam ty obrovské regionální rozdíly. Zadruhé v mezinárodním srovnání to není tak hrozné, naopak je to jedno z nejlepších. (v otázce nezaměstnanosti - pozn. Demagog.cz)
Co se mezinárodního srovnání míry nezaměstnanosti (posuzujeme postavení ČR v rámci zemí Evropské unie) týče, data Eurostatu (str. 1, .pdf, Aj.) ČR k lednu letošního rok přisuzují 7. místo s mírou nezaměstnanosti 7.0 %.
Tatáž studie uvádí pro 27 členských států Evropské unie míru nezaměstnanosti v průměru 10.8 %. Pro země eurozóny potom hodnotu 11.9 %.
Podíváme-li se podrobněji na strukturu nezaměstnanosti v České republice, jsou patrné relativně velké regionální rozdíly. Dle dat Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) k 31. prosinci loňského roku byla nejvyšší procentuální míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (14 %). Nejlépe je na tom Praha s průměrem 4.5 %.
Pro úplnost přikládáme mapu (.pdf) nezaměstnanosti MPSV porovnávající jednotlivé okresy (s daty platnými k 31. prosinci 2011) a data (.pdf, tab1) Českého statistického úřadu, které mapují regionální nezaměstnanost v letech 2006 - 2010.
Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok Vladimíra Dlouhého jako pravdivý.
Ministři tehdy naslibovali, že lidem, kteří na zhroucení registru vozidel tratili finance, ministři slíbili, že těm lidem budou kompenzovat peníze. Pak je odkázali na soudy. Zatím asi 8 lidí to vysoudilo.
Ministerstvo dopravy vydalo hned v červenci 2012 prohlášení, že “v zniklou škodu mohou žadatelé uplatnit přímo u ministerstva dopravy, případně prostřednictvím registračního místa, které mělo vozidlo registrovat. Každým takovým případem se MD bude individuálně zabývat a posuzovat jeho oprávněnost.”
Škoda měla být posuzována podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Tehdejší ministr dopravy Pavel Dobeš také v médiích sliboval, že “ministerstvo bude k žádostem občanů o náhradu škody vstřícné. Každou žádost o odškodnění budeme posuzovat individuálně a řešit v nejkratším možném termínu”.
Již v září 2012 pak ministerstvo oznamovalo, že některé žádosti budou zamítnuty, protože žadatelé “nedokáží přesně doložit, jaká škoda jim vznikla”. Pokud bude žádost o zamítnutí zamítnuta, “mohou se proti němu [občané] odvolat, respektive podat takzvaný rozklad. Dalším krokem je vymáhání způsobené škody u soudu,” píše aktuálně.cz dále.
Jak informoval minulý týden (11. října 2013) server týden.cz, odškodnění se zatím dočkalo pouhých 8 žadatelů.
Akorát náš návrh zákona o majetkových přiznáních přiznání zpětně (Okamura zmiňuje rok 1990 - pozn. Demagog.cz), na rozdíl od ČSSD, které ho zásadně nechce.
Článek České televize potvrzuje základní teze výroku, tedy že obě zmíněné strany prosazují majetková přiznání, Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury společně s Komunistickou stranou Čech a Moravy navíc i zpětně. Retroaktivní majetková přiznání od hodnoty 2 milionů Kč jsou jedním z hlavních bodů programu Hnutí Úsvit.
Vedle toho předseda strany ČSSD Bohuslav Sobota se opakovaně vyjádřil, že zákon nezamýšlí koncipovat jako retroaktivní, Miroslav Antl z ČSSD navíc dle České tiskové kanceláře dodává, že retroaktivita není možná z právního hlediska.
Ačkoliv rok 1990 nebyl v souvislosti s majetkovým přiznáním podle našich zdrojů senátorem Okamurou do této chvíle zmíněn a ani ve svém programu dosud ono "zpětné působení" neupřesnili, žádnému údaji neodporuje a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.
Pokud jde o valorizaci důchodů, tak valorizace o 45 korun v průměru, tak jak ji připravili ministři Kalousek a Drábek, je výsměch seniorům
Podle zákona č. 155/1995 Sb. se mají důchody každým rokem zvyšovat o 100 % růstu cen také o jednu třetinu růstu reálné mzdy. Nicméně, vláda Petra Nečase schválila úsporná opatření pro roky 2013 až 2015, jejichž součástí je i omezení valorizace důchodů. V tomto období se mají důchody zvyšovat pouze o 1/3 růstu cen a 1/3 růstu reálné mzdy.
V roce 2013 se důchody zvýšily v průměru o 137 korun, z důvodu slabšího růstu mezd by se měly důchody v roce 2014 zvýšit jen o 45 korun.
Bohuslav Sobotka má pravdu také v tom, že se na těchto úsporných opatřeních podíleli Miroslav Kalousek i Jaromír Drábek - opatření byla schválena v dubnu 2012, Jaromír Drábek na svou funkci rezignoval až v říjnu 2012.
