Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme na základě dat z webu Eurostat jako pravdivý.

2009

20102011

2012

2013

% HDP

-4.5

2.5

1.9

-1.3

-0.4

Tabulka uvádí procentní změnu růstu HDP vůči procházejícímu roku. Největším propadem z hlediska tohoto ukazatele prošla česká ekonomika v roce 2009,

následně ekonomika mírně rostla. Rok 2012 přinesl pokles ve výši 1,3 %. Data pro rok 2013 jsou zatím odhadem.

Přikládáme interaktivní graf z webu Idnes, který mapuje růst HDP po kvartálech.

Výrok předsedy ČSSD je hodnocen na základě dohledaných informací o Českomoravské záruční a rozvojové bance a plánech sociálních demokratů s ní jako pravdivý.

Samotná Českomoravská záruční a rozvojová banka na svém webu uvádí o sobě uvádí následující: "...je rozvojovou bankou České republiky. Napomáhá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyžadujících veřejnou podporu.Byla založena v roce 1992. Jejím jediným akcionářem je Česká republika zastoupená Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj."

Plány sociální demokracie jsou popsány na webu ve volebním programu (.doc) Prosadíme dobře fungující stát, kde strana k této bance uvádí: " Nadále je nutno podporovat rozvoj malého a středního podnikání, které stále představuje nevyužitou rezervu růstu a zaměstnanosti, zejména v malém průmyslu. Tyto subjekty získají více příležitostí z veřejných zakázek a budou mít podporu v rozvíjení nových technologií. Prostředkem bude rozvoj Českomoravské záruční a rozvojové banky, která se jako 100% státem vlastněná instituce stane silnou univerzální komerční bankou a bude financovat především malé a střední podnikání a rozvoj infrastruktury." O plánech ČSSD v této oblasti mluvil Bohuslav Sobotka také v rozhovoru pro deník Právo v sobotu 7. září.

"* Na druhou stranu – nepočítáte s rozšiřováním státního vlastnictví, jak o tom hovoří komunisté?My nemáme ambici, aby stát zvyšoval svoji roli v ekonomice tím, že by sám podnikal. To, co vidíme jako důležitou a možnou aktivitu na straně státu, je vytvoření jedné silné banky ve státním vlastnictví. Rádi bychom posílili aktivity Českomoravské záruční a rozvojové banky a postavili ji jako stoprocentně státem vlastněnou silnou banku, která by měla univerzální komerční služby. To je, myslím, jedna z aktivit, kde bychom rádi posílili vliv a pozici státu.

* Tato banka by nabízela služby i občanům?

Banka by měla univerzální komerční aktivity. My bychom rádi skrze tuto banku poskytovali samozřejmě i nadále programy státní podpory podnikání. Domníváme se, že by existence takové jedné silné státní banky, samozřejmě fungující za naprosto standardních podmínek na trhu, znamenala i určitou konkurenci pro privátní bankovnictví. Koneckonců na větší konkurenci mezi bankami by mohli vydělat i občané.

* Jak by to bylo s prodejem dluhopisů občanům. Zhostila by se toho státní banka?

Nepochybně, jako každá jiná banka. My samozřejmě nechceme pro silnou státní banku vytvářet nějaké speciální podmínky na trhu, to není ani možné z hlediska pravidel EU. Ale rádi bychom vytvořili nástroj pro vládní hospodářskou politiku a konkurenci pro stávající banky, které fungují na trhu. Pokud jde o státní dluhopisy pro občany, to je projekt, který soc. dem. podporovala, a dokážeme si jeho pokračování představit.

* Pokud jde o fungování státní banky, máte už představu o tom, jak by byla spravována? Zda by třeba do toho mohl promlouvat parlament?

Ne, my počítáme s tím, že bychom posílili stávající Českomoravskou záruční a rozvojovou banku. Tato banka by byla řízena na základě standardních tržních a komerčních principů. Pouze by zde bylo stoprocentní státní vlastnictví a aktivity by se rozšířily ve směru univerzální komerční banky."

Podle informací na webu Ministerstva pro místní rozvoj věnovanému strukturálním fondům se pro Českou republiku v rozpočtovacím období 2014 - 2020 počítá s 20,5 miliardami eur, tedy přibližně 513 miliard korun.

Na základě dostupných makroekonomických predikcí Ministerstva financí z r. 2013 hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministerstvo financí (MF) v r. 2013 vydalo zatím celkem 3 makroekonomické predikce. V lednové predikci je odhadován růst HDP v r. 2014 na 1,4 %, v dubnové na 1,2 % a v červencové na 0,8 %. Pakliže vycházíme z odhadů MF z r. 2013, tak se skutečně Janem Fischerem vyslovený údaj 1,3% pohybuje při horní mezi.

Za r. 2012 jsou dostupné celkem 4 makroekonomické predikce MF. V lednu 2012 byl odhadovaný růst HDP na r. 2014 2,7 % (.pdf, s. 37), v dubnu 2,2 % (.pdf, s. 40), v červenci 1,9 % (.pdf, s. 40) a v říjnu také 1,9 % (.pdf, s. 40). Nicméně tyto odhady mají charakter výhledu nikoli již predikce.

ČSSD konkrétně chtěla omezit pravomoci prezidenta v oblasti jmenování členů bankovní rady ČNB či v oblasti udělování milostí. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka řekl: “ ..strana chce, aby prezident sám nerozhodoval o milostech, o členech vedení České národní banky a aby měl imunitu jen po dobu výkonu mandátu ”.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože poslankyně Evropského parlamentu za ČSSD Zuzana Brzobohatá byla skutečně stínovou zpravodajkou frakce Strany evropských socialistů (PES) ve věci zprávy schválené 22. května 2013 o takzvané Klausově výjimce týkající se uplatňování Listiny základních práv.

V roce 2010 podal kandidát Suverenity bloku Jany Bobošíkové (v tomto období do roku 2011 Suverenita - strana zdravého rozumu spolupracovala právě s Janou Bobošíkovou) na primátora Ostravy Bc. Zdeněk Pavlíček trestní oznámení pro podezření z úvěrového podvodu na lidi ze společností uhlobarona Bakaly.

"Zjistili jsme, že ostravské bytové domy s byty, na které máme jako nájemníci předkupní právo za zvýhodněných podmínek, slouží jako bankovní zástavy za úvěry společností z Bakalovy skupiny v hodnotě téměř jedné miliardy korun. Přitom smlouvy o zástavách sdělení o předkupním právu neobsahují,"" uvedl Pavlíček. Trestní oznámení se tedy týkalo podezření ze spáchání trestných činů úvěrového podvodu, a trestného činu podezření z porušování povinností při správě cizího majetku a případně dalších trestných činů.

Na základě webových stránek Suverenity (ještě s Janou Bobošíkovou) lze soudit, že se strana kauzou bytů OKD zabývala dlouhodoběji (2009, 2011).

Karel Schwarzenberg je dlouholetým obhájcem jaderné energie (např. zde, zde, zde, zde a zde), za což si mimo jiné vysloužil u rakouských sousedů i označení "atomový kníže".

Srovnáním pravomocí a postavení prezidenta ve vybraných státech se zabývá informační studie (.pdf) Parlamentního institutu z října 2003.

Zde se dočteme, že „rakouská hlava státu má relativně slabé pravomoci srovnatelné s postavením a pravomocemi českého prezidenta“ (str. 51). Tyto pravomoci jsou pak vyjmenovány v tabulce č. 11 (str. 58); patří mezi ně například zastupování státu navenek, uzavírání mezinárodních smluv, jmenování členů spolkové vlády a státních tajemníků, rozhodnutí o rozpuštění Národní rady, udělování milosti či jmenování soudců na návrh vlády.

„Veškeré akty spolkového prezidenta, nestanoví-li ústava jinak, mohou být realizovány pouze na návrh vlády nebo jí pověřeného ministra. K platnosti aktu prezidenta republiky se vyžaduje spolupodpis spolkového kancléře nebo příslušného ministra. Politickou odpovědnost pak za prezidenta nese vláda.“ (str. 54)

Rakouský prezident je volen přímo již od roku 1951 (přímá volba byla zavedena do ústavy již v roce 1929, str. 59-60).

Na Slovensku byla přímá volba zavedena do ústavy až v roce 1999 (str. 68). Postavení prezidenta se zde však „blíží postavení formální hlavy státu bez význačnějších výkonných pravomocí“ (str. 64). Mezi jeho pravomoci patří jmenování a odvolávání předsedy a dalších členů vlády, možnost rozpustit Národní radu v ústavou stanovených případech, vyhlašuje referendum, uděluje vyznamenání, jmenuje a odvolává soudce či uděluje milosti (nutnost kontrasignace předsedou vlády; str. 66-67).

V obou zmíněných zemích tedy i přes zavedení přímé volby prezidenta skutečně došlo k zachování parlamentního charakteru s významným postavením parlamentu a od něj odvozené vlády. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Víta Bárty hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Trestní oznámení na Víta Bártu podal 6. dubna 2011 poslanec Jaroslav Škárka. Informoval o tom například deník E15.cz. Vít Bárta pak 8. dubna rezignoval na post ministra dopravy, jak informovaly např. iDnes.cz nebo lidovky.cz.

Vít Bárta i Jaroslav Škárka byli původně odsouzeni (Bárta k 18 měsícům podmínky za uplácení, Škárka ke 3 letům vězení za podvod), případ byl ale vrácen k novému projednání, ve kterém soud dospěl k závěru, že se ani jeden z politiků trestného činu nedopustil. Proti tomuto výsledku se státní zástupce odvolal, ale neuspěl.

O celé kauze se můžete dočíst na serverech iDnes.cz či novinky.cz.