Byť uznávám, je to úplně zvláštní situace, ale je možná, protože on by také mohl ten nový premiér jmenovaný Milošem Zemanem navrhnout klidně ty ministry, kteří v té vládě už jsou. A ti nemají, a to chci hlavně říct, ti v našem ústavním systému v uvozovkách nemají, jak z té funkce utéci ve velkých uvozovkách. Protože mandát ministra, to není jak běžná, běžný pracovní poměr, ale končí opravdu až tehdy, až prezident přijme demisi.
Dle Ústavy (článek 73) podává ministr demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády. Samotný mandát ministra vlády ČR zaniká až poté, co onu demisi prezident republiky přijme. Ten tak učinit může, avšak v Ústavě není výslovně psáno, že tak učinit musí. (Jiná situace nastává, když odvolání ministra navrhne předseda vlády). Do té doby je tedy ministr "povinen" vykonávat svoji funkci.
Ná základě výše uvedeného hodnotíme výrok ministra Blažka jako pravdivý.
Podívejte, budu-li zvolen poslancem, to je ten moment, od kterého se pak odvíjí věci, tak máme našim vnitřním předpisem jaksi stanoveno, že v určité lhůtě se rozhodnu, zda budu nadále jenom poslancem anebo zda budu jenom hejtmanem.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě výňatku z interních předpisů strany zaslaných tiskovým oddělením.
Jeho konkrétní znění naleznete níže: " ÚVV ČSSD pokládá do budoucna za nevhodné, aby poslanec PS PČR zvolený za ČSSD, kumuloval tuto veřejnou funkci s funkcí hejtmana, náměstka hejtmana, primátora či náměstka primátora, uvolněného člena krajské rady či uvolněného člena rady statutárního města. Vyzývá poslance za ČSSD, kteří budou zvoleni v příštích volbách do PS PČR, aby si nejpozději do 6 měsíců od vzniku poslaneckého mandátu ponechali pouze jednu z těchto funkcí."
Dále o tomto ustanovení mluví pro server Idnes.cz předseda ČSSD Sobotka, kdy doslova říká: " Schválili jsme si pravidlo, že při kumulaci určitých veřejných funkcí s funkcí poslance parlamentu se bude muset politik do šesti měsíců rozhodnout, kterou funkci si ponechá. Nechceme dlouhodobě připustit souběh funkcí hejtman a poslanec nebo náměstek hejtmana a poslanec".
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Podle ministra Kalouska nebyla Česká republika údajně poškozena (v kauze MUS).
V době, kdy Česká republika hledala způsoby, jak se připojit k řízení s manažery MUS jako poškozený, prohlásil Miroslav Kalousek: "Problém spočívá v tom, že my jako ministerstvo financí žádnou škodu neevidujeme."
Pověřil jsem tím kancléře (odhalením autorů amnestie - pozn. Demagog.cz) a kancléř zcela veřejně oznámil 3 naprosto konkrétní jména. Podotýkám jména dnes už bývalých pracovníků prezidentské kanceláře, ta jména byla publikována, jsou veřejně známá.
Výrok Miloše Zemana o autorech amnestie hodnotíme jako pravdivý.
Kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář zveřejnil tři jména tvůrců amnestie v rozhovoru pro deník Právo na konci dubna 2013 - jmenoval Ladislava Jakla, Petra Hájka a Pavla Hasenkopfa.
Z rozhovoru také vyplývá, že jmenovaní pánové v minulosti pracovali pro Kancelář prezidenta České republiky.
Pro úplnost dodáváme, že všichni tři jmenovaní své autorství amnestie veřejně odmítli (Česká televize).
Martin Pecina je člověk, který odešel z ČSSD.
Výrok Vratislava Mynáře je na základě historie stranictví ministra vnitra hodnocen jako pravdivý.
Martin Pecina nejprve v letech 1996 - 1997 členem ODS.
Následně byl členem ČSSD v letech 2001 až 2005. V roce 2010 do sociální demokracie vstoupil znovu, když vedl její sněmovní kandidátku v Praze, následně se poslaneckého mandátu vzdal. V lednu 2013 však ČSSD opustil kvůli kandidatuře senátora Jiřího Dienstbiera mladšího na post prezidenta. Otevřeně Pecina vyzval členy sociální demokracie, aby místo něj podpořili Miloše Zemana.
Aktuálně Pecina potvrdil, že povede kandidátku SPOZ v moravskoslezském kraji.
My máme pořád sto miliard státního dluhu každý rok a naše zadlužení rok od roku přidáváme. (z kontextu diskuze je zřejmé, že Klaus mluví o období vlády Petra Nečase - pozn. Demagog.cz)
Z kontextu diskuze vyplývá, že Václav Klaus hovoří o období vlády Petra Nečase, která sestavovala rozpočet v posledních třech letech. Podle údajů ze zákonů o státním rozpočtu České republiky činil deficit v roce 2011 135 miliard, v roce 2012 105 miliard (započítán však není jednorázový výdaj 59 miliard na církevní restituce) a pro rok 2013 100 miliard korun.
Deficit roku 2012 (v souvislosti s církevními restitucemi) popisuje ministr Kalousek pro Novinky.cz následovně:
"Česká vláda v roce 2012 skutečně cílí na deficit ve výši 3,5 procenta. Přestože víme, že v letošním roce nám nebude proplaceno11-12 miliard evropských peněz, cíl dodržíme. Konečné číslo bude ale ovlivněno evropskou účetní metodikou ESA 95, která se dá vysvětlit tak, že když stát uzavře nějaký závazek, přijme zákon, tak suma, kterou obsahuje, pokud je konečná, je z účetního hlediska vnímána jako jednorázová operace.
Promítne se i jednorázově do bilance státního rozpočtu v roce, kdy zákon byl přijat. Tak se do letošního rozpočtu promítnou církevní restituce, byť fakticky v tomto roce nezaplatíme ani korunu. Faktické platby začnou v roce 2013 a potrvají třicet let. Protože suma 59 miliard představuje z účetního hlediska 1,5 procenta HDP, tak oficiální údaj o deficitu bude 5 procent. Ale zdůrazňuji, přitom se nevyplatí ani koruna."
Výrok bývalého prezidenta Václava Klause hodnotíme jako pravdivý.
Je také definován minimální rozsah škod, který musí být překročen, aby bylo možné mechanismus solidarity spustit, a který pro Českou republiku činí 872 milionů eur. Pomoc ale může být udělena i v případě, že škoda tento limit nepřesáhne, ale živelná pohroma způsobí velké regionální problémy.
Pravdivost výroku Oldřicha Vlasáka potvrzuje nařízení Evropské unie o zřízení Fondu solidarity Evropské unie a limity výše škod pro pomoc z tohoto fondu.
Podmínky uvolnění finanční pomoci jsou definovány v nařízení (.pdf) Evropské unie o zřízení Fondu solidarity EU, konkrétně ve článku č. 2. Pomoc z Fondu je poskytována pokud na území státu dojde k " závažné přírodní katastrofě s vážnými následky pro životní podmínky, životní prostředí nebo hospodářství v jednom nebovíce regionech nebo v jednom nebo více státech. "
Závažná přírodní katastrofa je v tomto případě škoda v odhadované výši přes 3 mld. eur (v cenách roku 2002) nebo škody vyšší než 0,6 % hrubého národního důchodu (HND, v anglických materiálech Gross National Income, GNI). Podle limitů (.doc) pro rok 2013 založených na HND z r. 2011 je v případě České republiky tento limit stanoven konkrétně na 871,618 mil. eur.
Oldřich Vlasák hovoří ještě o případu, kdy živelná pohroma způsobí velké regionální problémy. O této možnosti hovoří rovněž článek č. 2 zmíněného nařízení kdy uvádí, že " [z]a výjimečných okolností, i když nejsou splněna kvantitativní kritéria stanovená v prvním pododstavci, může rovněž získat pomoc z fondu region, pokud byl postižen mimořádnou katastrofou, zejména přírodní, která zasáhla podstatnou část obyvatelstva, se závažnými a trvalými následky pro životnípodmínky a hospodářskou stabilitu regionu."
..odmítli jsme amnestii..
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jednalo se však o odmítnutí amnestie přímo Vladimírem Stehlíkem, nikoliv stranou jako takovou.
Vladimír Stehlík již v lednu prohlásil, že pokud se amnestie prezidenta Václava Klause bude vztahovat i na jeho případ, amnestii odmítne. Zopakoval to i v březnu poté, co obdržel oficiální rozhodnutí státního zastupitelství o tom, že se na něj skutečně amnestie vztahuje.
Jak říká například odborník na trestní právo Libor Vávra, po odmítnutí amnestie sice může pokračovat soudní řízení, ale člověk, na kterého se vztahuje amnestie už nemůže být odsouzen. Soud končí vyslovením viny či neviny.
Mají ale uzavřeno, jak známo, ODS se sociální demokracií v největších českých městech, v Brně, Plzni a tak dále.
Občanská demokratická strana a Česká strana sociálně demokratická vládnou v koalici nejen na brněnském a plzeňském magistrátu, ale také například v Ostravě a Jihlavě, kde je součástí koalice kromě těchto dvou stran ještě KDU-ČSL. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Lenka PASTORČÁKOVÁ, moderátorka Ale Michal Hašek jich (pref. hlasů ve volbách 2010 v JMK - pozn. Demagog.cz) dostal podstatně víc, pane předsedo. Bohuslav SOBOTKA, předseda strany /ČSSD/ Dostal možná o tisíc, o dva tisíce hlasů víc, já jsem patřil mezi tři politiky sociální demokracie, kteří dostali nejvíce preferenčních hlasů, ale to přece nerozhoduje.
Výrok je na základě dat z webu volby.cz hodnocen jako pravdivý.
Situaci v Jihomoravském kraji pojmenovává Sobotka přesně. Michal Hašek získal o zhruba 1200 preferenčních hlasů víc, tato část výroku je tedy pravdivá.
Preferenční hlasy (ČSSD - JMK 2010)B. Sobotka 23 962M. Hašek 25 181Rozdíl 1219
Co se týká postavení mezi třemi politiky ČSSD, kteří dostali nejvíce preferenčních hlasů, tak i tato část výroku Sobotky je pravdivá a to v případě, že preferenční hlasy pojmeme jak absolutně, tak i percentuálně.
Pořadí politiků ČSSDpref. hlasy absolutněpref. hlasy v % 1. HašekParoubek 2.Sobotka Hašek 3. Zaorálek Sobotka4. ParoubekPecina