Martin VESELOVSKÝ, moderátor: Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu dnes již bývalý poslanec a člen ODS Pavel Bém. Mimochodem vy budete kandidovat ve volbách? Pavel BÉM, bývalý primátor Prahy, bývalý poslanec /ODS/: Já už dva roky říkám, že určitě ne a já na tom nemíním nic měnit.
Jediné mediální prohlášení Pavla Béma ohledně jeho politické budoucnosti, které se nám podařilo dohledat, je jeho otevřený dopis členům ODS z března 2012, kdy byl po zveřejnění odposlechů jeho telefonátů donucen pozastavit členství ve straně.
V tomto dopise mimo jiné píše: „O svém odchodu do "politického důchodu" už jsem se rozhodl dávno. Politické ambice už nějaký čas nemám. Dnes už tak složitou situaci pro ODS nechci ještě více ztěžovat.”
Toto prohlášení je staré přibližně rok a půl a protože sám píše, že se pro svůj odchod rozhodl již dávno, rozhodli jsme se hodnotit výrok jako pravdivý.
Stejně jako jsme přistupovali k volbám v roce 98, kdy volby vyhrál Miloš Zeman jako předseda strany a byl pověřen sestavením vlády, stejně jako v roce 2002, kdy volby vyhrál Vladimír Špidla jako předseda Sociální demokracie a rovněž poté nesl odpovědnost za sestavení příští vlády.
Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý.
Ve volbách do PSP ČR v roce 1998 skutečně zvítězila ČSSD, jejímž předsedou v té době byl Miloš Zeman, a byl také pověřen prezidentem Václavem Havlem sestavením vlády.
Stejně tak ve volbách v roce 2002 získala největší počet hlasů ČSSD, tentokrát již v čele s Vladimírem Špidlou, který byl také následně požádán o sestavení vlády.
Zákon o Ústavním soudu říká, že tedy každý soud může přerušit řízení při svém jednání a předložit Ústavnímu soudu k posouzení ovšem to ustanovení, které aplikuje.
Zákon č. 182/1993 Sb. Zákon o Ústavním soudu v Hlavě druhé, § 64, odst. 3 explicitně říká, že: "Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy".
Zmíněný čl. 95 odst. 2 Ústavy zní následovně: "Dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu".
A pokud tady bylo jednou prosazeno v roce 1991 majetkové přiznání, tak to byla právě ODS jako tehdy vedoucí politická síla v roce 1993, že to od roku 1994 zrušila.
Výrok je na základě dohledaných informací o majetkových přiznáních v letech 1992-1994 hodnocen jako pravdivý, byť s mírnou výhradou.
Historii přijímání a realizace majetkových přiznání popisuje ve svém návrhu na zavedení tohoto opatření ČSSD v důvodové zprávě.
Konkrétně uvádí: " V roce 1992 však byla s účinností od 1. ledna 1993 upravena ustanovením § 42 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Podle tohoto ustanovení měly povinnost podat přiznání k majetku fyzické i právnické osoby, jejichž majetek v souhrnné hodnotě činil více než 1 milion Kč. Přiznání mělo být podáváno správci daně místně příslušnému ke správě daně z příjmu. Na základě novely zákona o správě daní (zákon č. 323/1993 Sb.) a poplatků z roku 1993 se první přiznání k majetku mělo podávat do 31. 5. 1995 s uvedením majetku podle stavu k 1. lednu tohoto kalendářního roku, dále v roce 1997 a pak vždy ve tříletých intervalech. Přiznání mělo být podáno na tiskopise vydaném Ministerstvem financí a povinnost k jeho podání měl každý, komu by tato povinnost vznikla ze zákona nebo koho by k tomu finanční úřad vyzval. Tato úprava byla zrušena, aniž by byla realizována, zákonem č. 255/1994 Sb., kterým se měnil a doplňoval zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků." Vojtěch Filip mluví také o tom, že návrh na zrušení prosadila ODS. Na jednání Poslanecké sněmovny 8. prosince 1994 to skutečně navrhla tehdejší vláda Václava Klause, předkladatelem byl ministr financí Kočárník.
Předseda KSČM správně popisuje stav okolo majetkových přiznání v minulosti, tedy fakt, že byly zavedeny a zrušeny, léta jím uvedená se však lehce odchylují. Majetková přiznání byla přijata o rok později, než Filip uvádí a se stejnou odchylkou popisuje předseda komunistů i jejich zrušení. Ovšem pro hodnocení výroku tuto nepatrnou odchylku nebereme v potaz, výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.
Já nejsem příznivcem toho, aby občané opět platili za chyba manažerské, zažili jsme to s bankami, kdy jsme pak všichni platili spoustu peněz za to, že se sanovaly banky.
Privatizace bank v České republice byla mimo jiné doprovázena vysokými transformačními náklady k jejichž uhrazení se zavázal stát (tedy daňoví poplatníci - občané ČR). Tyto záruky na sebe převzala tzv. Česká konsolidační agentura, která na konci roku 2007 ukončila svou činnost. Sanovány byly např. závazky nelikvidních klientů České spořitelny či Komerční banky. Známý je též prodej a sanace IPB.
Tak musím říci, že jenom za poslední dva roky v protipovodňových opatřeních bylo proinvestováno přes dvě miliardy korun, to znamená v systému hrází, poldrů a podobně.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dokumentu Ministerstva zemědělství " Informace o realizaci protipovodňových opatření v České republice za rok 2012 v gesci Ministerstva zemědělství ", jenž byl 23.4.2013 předložen Poslanecké sněmovně, a ve kterém je uvedené následující: v roce 2011 činily investice státu do protipovodňových opatření přibližně 1,2 miliardy Kč, v roce 2012 zhruba 2 miliardy Kč a předpoklad výdajů za rok 2013 potom činí rámcově 2,2 miliardy Kč. Součástí výše uvedených nákladů nejsou zdroje územních rozpočtů a fondů EU. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
My jsme pokládali předčasné volby od samého počátku, od okamžiku, kdy odstoupil Petr Nečas, za jediné skutečně zásadní řešení současné politické krize.
Na základě dohledaných informací z oficiálních webových stránek České strany sociálně demokratické je výrok hodnocen jako pravdivý.
V první tiskové zprávě ze 13. června, která se vyjadřovala k nastalé politické situaci, ČSSD jako řešení pokládala předčasné volby. Konkrétně se v tiskové zprávě psalo následující: " Za jediné demokratické a odpovědné řešení současné politické krize, vyvolané kriminálními problémy ODS, pokládá ČSSD dohodu parlamentních stran na rozpuštění Poslanecké sněmovny a uspořádání nových voleb v co nejkratším termínu. V tomto smyslu zahájí ČSSD neprodleně konzultace se všemi parlamentními stranami a také prezidentem republiky. "
Stejný způsob řešení ČSSD avizovala i v tiskových zprávách ze dne 17. června, 22. června, 25. června, atd. až do 6. srpna, tedy do dne před hlasováním o důvěře Rusnokově vládě.
Já jsem byl proti tomu zákonu (zákon o státní službě/úřednících v Nečasově vládě - pozn. Demagog.cz) už v naší vládě.
Server Česká pozice zveřejnil připomínky jednotlivých ministerstev k návrhu zákona o úřednících. Podle jejich informací byl se Karel Schwarzenberg v komentáři ministerstva zahraničí vymezil vůči faktu, že zákon je založen na zákoníku práce, nikoliv na veřejnoprávní úpravě. Tato úprava totiž podle něj “na rozdíl od soukromoprávní, garantuje stabilní, transparentní a profesionální státní správu”.
Nepodařilo se nám však zjistit, zda Karel Schwarzenberg při hlasování na vládě tento zákon podpořil či nikoliv, hlasování na vládě totiž není veřejně dostupné. Ze zápisu (.doc) se pouze dozvídáme, že “ z 13 přítomných členů vlády hlasovalo pro 12 a proti 1 ”.
Řada důchodců si vybírá svoje důchody na poště.
Podle údajů MPSV bylo v roce 2012 v České republice 2 871 453 důchodců.
Jak informuje MPSV, bylo prostřednictvím České pošty v roce 2012, kdy byla v září zavedena tzv. sKarta, vyplaceno 1 395 479 důchodů. Jedná se o téměř polovinu vyplácených důchodů, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Jsme nová generace, mně je 36, prvnímu místopředsedovi 32 na Moravě...
Podle informací z webu Naši politici hodnotíme výrok jako pravdivý.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek se narodil v 25. prosince 1976 v Náchodě a je mu tedy 36 let.Prvním místopředsedou strany je Marian Jurečka - ten se narodil 15. března 1981 v Přerově, v současnosti je zastupitelem Olomouckého kraje.
