OSVČ je 995 tisíc, pokud vím, je registrovaných živnostenských listů a činného obyvatelstva v tuto chvíli máme něco kolem 4 milionů 800.
Dle posledních údajů (pdf.) České správy sociálního zabezpečení za 2. čtvrtletí roku 2013 je počet OSVČ skutečně 995 tisíc. Činného obyvatelstva (dle kontextu diskuze má Rostislav Senjuk na mysli obyvatelstvo zaměstnané, nikoliv obyvatelstvo ekonomicky aktivní tj. pracovní sílu, které zahrnuje zaměstnané i nezaměstnané ve věku od 20-64 let), je dle posledních dat Českého statistického úřadu na 4 953 000 osob.
Výrok Rostislva Senjuka hodnotíme proto jako pravdivý.
Zákon o státních úřednících má vláda. My s ním nesouhlasíme, předložili jsme, připravili jsme svůj (..)
Dle Knihovny připravované legislativy má návrh zákona o státních úřednících opravdu vláda - předkladatelem je Ministerstvo vnitra.
Svůj nesouhlas a vůli předložit vlastní návrh ČSSD oznamuje na svých stránkách.
Já jsem sice pro přijetí euro, poněvadž jsme to slíbili, a co se slíbí, se má dodržet.
Článek 4 aktu o přistoupení ČR k EU zní: " Každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES ". (Smlouvy o založení Evropského společenství)
Výše zmíněný článek je dnes platný prostřednictvím článku 140 Smlouvy o fungování EU. Odstavec 1. tohoto článku obecně vymezuje některá kritéria pro přistoupení ke společné měně. Podrobněji jsou tato kritéria rozpracována v Protokolu o konvergenčních kritériích a Protokolu o postupu při nadměrném schodku. Obecně jsou známa pod názvem Mastrichtská kritéria. V odstavci 2. Smlouvy o fungování EU se pak praví: " Rada po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Evropské radě rozhoduje na návrh Komise, které členské státy, na které se vztahuje výjimka, splňují podmínky nezbytné na základě kritérií stanovených v odstavci 1, a zruší výjimky dotyčných států ".
V současné době neexistuje závazné datum přijetí eura. Na ČR se tedy vztahuje závazek přistoupení k hospodářské a měnové unii od podpisu Aktu o podmínkách přistoupení, jelikož není státem, který by si vyjednal výjimku ze vstupu do hospodářské a měnové unie podobně jako Velká Británie a Dánsko.
Výrok Karla Schwarzenberga na základě výše uvedených dokumentů tedy hodnotíme jako pravdivý.
Zákon o regulování financování politických stran (...) my jsme ho předložili a všechny parlamentní strany včetně té vaší (myšlena ČSSD) ho odmítly.
Strana Zelených opravdu v květnu 2011 předložila parlamentním stranám novelu zákona o financování politických stran, spolupracovala na ní s několika neziskovými organizacemi a také se dvěma experty – tehdejším náměstkem ministra spravedlnosti Františkem Korbelem a advokátem Václavem Láskou, který v předčasných volbách vede kandidátku Zelených ve Středočeském kraji.
Žádná z parlamentních stran na tento návrh tehdy nereagovala, výrok Ondřeje Lišky proto hodnotíme jako pravdivý.
Paní předsedkyně (Němcová) je v tuto chvíli legitimně zvolenou předsedkyní dolní komory Parlamentu.
Miroslava Němcová byla skutečně zvolena předsedkyní sněmovny na první schůzi v tomto volebním období dne 22. června 2010. V tajné volbě získala 118 hlasů.
Je pravda, že syrský režim má asi největší zásoby chemických a obávám se i bakteriologických zbraní na světě.
Sýrie je jednou ze sedmi zemí, které odmítly podepsat tzv. Úmluvu o chemických zbraních (Chemical Weapons Convention). V této dohodě se jednotlivé státy zavázaly zničit své zásoby chemických zbraní a nijak se nepodílet na vývoji dalších. Zásoby chemických zbraní v Sýrii tedy nejsou pod žádnou mezinárodní kontrolou a jejich stavy je možné pouze odhadovat. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný. Nicméně přidáváme zdroje, které se shodují s názorem Karla Schwarzenberga.
Zprávu o chemickém programu v Sýrii (fr, en) zveřejnila francouzská vláda na svém webu 2. září. Uvádí v ní mimo jiné odhadované stavy chemických zbraní vlastněných syrskou vládou. Tyto zásoby jsou zde označeny jako jedny z nejvýznamnějších na světě (one of the world’s most important operational chemical weapons stockpile).
Stejně hodnotí syrský chemický arzenál i deník New York Times, který se odvolává na americké diplomatické zdroje.
Ekonomika pořád bohužel padá(...).
Eurostat vydal 14. srpna 2013 tiskovou zprávu s předběžnými výsledky hospodaření za 2. čtvrtletí 2013. Podle těchto předběžných výsledků zaznamenala Eurozóna i EU27 růst HDP ve srovnání s 1. čtvrtletím. Růst (0,7%) zaznamenala i Česká republika.
V meziročním srovnání (vůči 2. čtvrtletí 2012) se však stále jedná o pokles (-1,2%). Ekonomové se však vesměs shodují, že i přesto se jedná o spíše pozitivní zprávu. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
(..)prezident Zeman jmenoval vládu Jiřího Rusnoka v obsazení, které má, aby vyprofiloval stranu přátel Miloše Zemana do těchto voleb a ukazuje se, že ti jednotliví ministři toto angažmá pomalu přijímají(..)
Politická strana SPOZ nabídla místo na kandidátní listině pro říjnové předčasné volby několika představitelům Rusnokovy vlády, včetně samotného premiéra Jiřího Rusnoka. Předseda SPOZ Zdeněk Štengl konkrétně řekl: „oslovíme s nabídkou všechny ministry mimo těch, kteří budou kandidovat za jinou stranu, nebo kteří kandidaturu odmítli". Jiří Rusnok nabídku již dříve odmítl, podobně by jí nepřijali ministři Jan Fischer, Jan Kohout, Dalibor Štys a Marie Benešová, která bude kandidovat za ČSSD. Naopak ministr vnitra Martin Pecina nabídku kandidovat za SPOZ přijal a pravděpodobně se stane lídrem v Moravskoslezském kraji. Dalšími ministry, kteří kandidaturu za SPOZ vážně zvažují jsou František Lukl, Miroslav Toman a František Koníček, jejichž stanovisko by mělo být známé v nejbližších dnech.
Výrok Miroslavy Němcové proto hodnotíme jako pravdivý.
Například Petr Fiala, ministr školství, je bývalý rektor.
Výrok týkající se ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Fialy hodnotíme jako pravdivý.
Petr Fiala byl rektorem Masarykovy univerzity po dvě funkční období, a to mezi lety 2004-2011.
Musím ale říct, že jestli teda na margo těch našich vlád, tak já jsem si dělala také svoji statistiku, stačí se dobře podívat na roky do roku 2002 byly například přijímány a do roku 2006 byly přijímány zákony v dvojnásobném množství. Bylo to úplně absurdní, kdy každý jeden pracovní den byl přijímán jeden zákon nebo norma.
Podle propočtů poskytnutých politologem Kamilem Gregorem ze sdružení KohoVolit.eu jsou statistiky navrhování a schvalování zákonů následující:
Druh tisku Předkladatel Výsledek 1996-98 1998-02
2002-06 2006-10 2010-13 Návrh zákona Vláda Vyšlo ve Sbírce zákonů 81 326 393 254 248 Návrh zákona Vláda Nevyšlo ve Sbírce zákonů 32 141 64 60 97 Návrh zákona Jiný Vyšlo ve Sbírce zákonů 25 115 101 254 66 Návrh zákona Jiný Nevyšlo ve Sbírce zákonů 81 199 182 45 181 Návrhů celkem 219 781 740 613 592 Vyšlo ve sbírce celkem 106 441 494 508 314 (K. Gregor čerpá z webu Poslanecké sněmovny, analýza posledního volebního období zde).
Z předložených čísel je zřejmé, že ačkoliv aktivita vlády v předkládání návrhů zákonů po roce 2006 oproti předchozím volebním obdobím poklesla, nejedná se zdaleka o poloviční čísla v porovnání s dřívějškem. To stejné platí pro počet nově přijatých (a následně ve Sbírce zákonů vydaných) zákonů. V období 2006 - 2010 byl dokonce počet přijatých zákonů vyšší než v každém ze dvou předchozích obdobích.
Ve dvou obdobích před rokem 2006 byl nový zákon přijat v průměru přibližně každý druhý pracovní den (rok má přibližně 250 pracovních dnů).
Pokud však započítáme také další normy (vyhlášky ministerstev, nařízení vlády) vydávané ve Sbírce zákonů, dostaneme se z počtům až dvou či tří norem denně. Nejvíce položek v obdobích před rokem 2006 měla Sbírka za rok 2004, a to rovných 700.
Z důvodu výrazné nepřesnosti první věty výroku Miroslavy Němcové hodnotíme tento její výrok jako nepravdivý.
