To je už 700 let známo ve švýcarské konfederaci a několik set let v Americe. Prostě kdo sesbírá zákonný počet podpisů, většinou to bývá 10 procent, může to být klidně i 5 procent, v kraji to můžou být 3 procenta, v republice třeba jedno procento. Kdo sesbírá ověřitelný počet, zákonný počet podpisů, ten má právo, aby k tomuto tématu obec, kraj, anebo stát vypsal referendum.
Systém přímé demokracie má ve Švýcarsku skutečně dlouhou tradici. V anglickém shrnutí textu od Krise W. Kobacha: The Referendum: Direct Democracy in Switzerland z roku 1993 se zmiňuje o tom, že švýcarské federální referendum vzniklo v roce 1848, jeho kořeny a předchůdce přímého rozhodování lze však vysledovat opravdu do dob středověku. Hned první kapitola zabývá počátky přímé demokracie v tomto státním útvaru. Ve druhém odstavci můžeme vyčíst informaci například o Landsgemeinde, což mělo být údajně pravidelné každoroční shromáždění mužských občanů s právem volit ve třináctém století.
Švýcarska ústava pak definuje více typů referend a u každého je jiný potřebný počet občanů. Tímto tématem se zabývala analýza Parlamentního instutu a zde jsou všechny tyto typy (pdf.str.25-26) popsány.
Americký systém rozlišuje mezi "referendem" (návrh na zrušení již přijatého zákona) a "iniciativou" (návrh nového zákona), ovšem ani jedna z těchto forem všelidového hlasování není uzákoněna ve všech, ale alespoň jedna funguje ve většině států USA. Konkrétní čísla potřebná k vypsání referenda dostupná nejsou, protože ve většině případů referendum (pdf. str.27-28) vypisují právě orgány státu ze své vlastní iniciativy.
Jelikož tyto informace odpovídají Cibulkově vyjádření, výrok je hodnocen jako pravdivý.
..paní Karolína Peake se stala předsedkyní ústavně právního výboru, (..). A pak dokonce na místopředsedkyni vlády a šéfkou legislativní rady vlády.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Karolína Peake byla v roce 2010 zvolena členkou Poslanecké sněmovny kde do roku 2011 předsedala Ústavně právnímu výboru. Od roku 2011 působila po rezignaci Radka Johna na pozici místopředsedkyně vlády ČR v rámci níž potom do roku 2012 předsedala její Legislativní radě. Na základě výše uvedených skutečností tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
A celé 3 roky jsme byli svědkem v podstatě neustálé série určitých problémů, když se vyjádřím hodně diplomaticky, kolem jednotlivých kauz, které provázely vládnutí ODS jako tehdy nejsilnější politické strany vlády.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z médií.
Vzhledem k jeho obecnému vyznění však upozorňujeme na skutečnost, že naše odůvodnění je částečně selektivní, neboť lze najít mnoho událostí spojených s ODS, jež byly veřejností vnímány problematicky. Vybíráme tedy namátkou několik kauz, jež byly významně reflektovány v médiích a měly značný dopad na veřejné mínění.
1. Kauza kolem bývalé ředitelky kabinetu premiéra Petra Nečase Jany Nagyové.
2. Kauza ProMoPro spojená s ministrem obrany ve vládě Petra Nečase Alexandrem Vondrou.
3. Kauza Státního fondu životního prostředí spojená s Pavlem Drobilem, tehdejším místopředsedou ODS a ministrem životního prostředí ve vládě Petra Nečase.
A já jsem slyšel veřejná vyjádření pana Tluchoře, pana Šnajdra a dalších, slyšel jsem na vlastní oči v Poslanecké sněmovně, kdy oni říkali, že nic takového (církevní restituce, druhý pilíř důchodového systému, pozn.) nepodpoří, že budou hlasovat proti tomu, pan Šnajdr zpochybňoval druhý pilíř důchodové reformy, vystupoval tam veřejně, možná s na to kolegové také vzpomenou, a najednou potom změnili názor a z Poslanecké sněmovny zmizeli.
Na základě dohledaných mediálních informací a také záznamů jednání Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.
Je pravdou, že mediálně Tluchoř vyjádřil své pochybnosti k církevním restitucím i k důchodové reformě. Konkrétně pro ČTK (Ihned - 13. září 2012) řekl: " Považujeme (Tluchoř mluvil za všechny tzv. Rebely) za nezodpovědné, aby pravicová vláda schvalovala kroky, na které nemá peníze. Jsou to například důchodová reforma a církevní restituce".
Marek Šnajdr pak vystoupil na plénu Poslanecké sněmovny, kde podrobil kritice vládní důchodovou reformu. Konkrétně 7. září 2012 uvedl: "Co však považuji za nejzásadnější a hlavní, je to, že tento koncept je v přímém rozporu a v protikladu s tím, proč vlastně důchodovou reformu děláme, co jsme si slíbili a co máme v programovém prohlášení, a to je snižování deficitu veřejných financí a snižování deficitu důchodového účtu a státního rozpočtu.Musím konstatovat, že tento model tento cíl nenaplňuje a je objektivní pravdou, že se podílí na eskalaci deficitu, že ho prostě zvyšuje. Abych byl konkrétní, tak podle očekávání vlády, resp. Ministerstva financí, jen v letech 2013 a 2014 díky tomuto opatření dojde ke zvýšení deficitu o 26 mld. Kč."
Já tady mám před sebou ten materiál Rekonstrukce státu, i oni vlastně tady říkají, že alespoň jednu třetinu dozorčí rady tvoří nezávislí experti.
Výrok hodnotíme na základě informací z webu rekonstrukcestatu.cz jako pravdivý. Jedním z témat, které hnutí Rekonstrukce státu podporuje, jsou odborné nominace do dozorčích rad. Jednou z podmínek podporovaného zákona je i pravidlo 1/3 nezávislých expertů v dozorčích radách.
Dopravní podnik má více lidí, zaměstnanců, než je 50, tedy třetina dozorčí rady musí být tvořena zaměstnanci.
Na základě získaných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Počet zaměstnanců DPP činí podle údajů uvedených na internetových stránkách podniku 10 743. (Nutno zmínit, že tato data jsou shromážděna k 31. 12. 2011, což jejich výpovědní hodnotu v tomto případě ovšem nijak výrazně nesnižuje).
Dle § 200 Obchodního zákoníku musí být počet členů dozorčí rady dělitelný třemi. Následně je zde řečeno:
"Dvě třetiny členů dozorčí rady volí valná hromada a jednu třetinu zaměstnanci společnosti, má-li společnost více než 50 zaměstnanců v pracovním poměru..."
Tak já jsem už ve svém prvním projevu k povodním ocenil vládu za to, že uvolnila prvních 300 milionů...
Výrok hodnotíme na základě přepisu projevu Miloše Zemana jako pravdivý. Web hrad.cz na svých stránkách přinesl přepis rozhovoru.
" Na druhé straně bych chtěl ocenit postoj Vlády ČR, která uvolnila prvních 300 milionů korun na pomoc těm, kdo byli záplavami postiženi, a chtěl bych vás ujistit, že v případě, že se nedej bůh budou živelné pohromy opakovat, Hradní stráž je kdykoliv připravena účastnit se akcí na pomoc postiženým. "
Já jenom připomínám, že jsme ji uzavřeli (pražskou koalici, pozn.) my, protože my jsme vypověděli, tedy Boris Šťastný vypověděl koaliční smlouvu s ČSSD, jenom aby bylo jasno.
Vypovězení koaliční smlouvy s ČSSD bylo navrženo Borisem Šťastným na regionální radě ODS, kde byl návrh také odsouhlasen. Aktivitu Borise Šťastného dokládá například prohlášení premiéra Nečase, který potvrdil, že byl o všem předem informován.Teprve pak byla uzavřena nová koalice s TOP 09.
S přihlédnutím k výše uvedenému hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ústavní soud v různých jiných věcech už judikoval, že není-li v ústavě lhůta, je stanovena povinnost prezidenta republiky konat, tak ta lhůta je, vyplývá to z ústavních principů a je to bez zbytečného odkladu. Tedy zpravidla v řádu dnů, pokud nejsou jakékoliv jiné důvody.
Ústavní soud nálezem vedeným pod spisovou značkou Pl.ÚS 29/09 (.doc) se otázce lhůt věnuje zvláště v bodech 116 - 121, kde říká, že: "...Lhůta bez zbytečného odkladu pochopitelně neznamená ihned..." (bod 120) a zároveň: "...Taková doba - pohybující se v řádu měsíců, a nikoli pouze týdnů - nepochybně přiměřená není..." (bod 121).
Tento nález se zabývá lhůtou ratifikace mezinárodní smlouvy prezidentem (konkrétně Lisabonské smlouvy), kde také není v ústavě jasně definovaná lhůta. Můžeme to tedy brát jako analogii o které mluví Jiří Dienstbier a dát mu za pravdu, že takto Ústavní soud opravdu judikoval
Já jsem nikdy v žádné straně nebyl, jediná moje strana jsou Zemanovci.
Vratislav Mynář je členem SPOZ od roku 2010. V roce 2006 se stal zastupitelem v Osvětimanech jako nezávislý kandidát. O čtyři roky později svůj mandát obhájil již jako člen Zemanovců.
